Strana - 1 - (celkem 51) MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNE Právnická fakulta Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva Bakalářská práce „Uzemní řízení se zřetelem k ochraně věcných práv k pozemkům" Alexandr Frind UČO 248632 2012 Cestné prohlášení: „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval sám a že jsem uvedl v ní všechny použité zdroje" Strana - 2 - (celkem 51) Obsah: 1. Úvod 2. Stavební zákon 3. Uzemní plánovaní a. Subjekty b. Nástroje územního plánování i. Územne plánovací podklady ii. Politika územního rozvoje iii. Územně plánovací dokumentace 1. Zásady územního rozvoje 2. Územní plán 3. Regulační plán iv. Územní řízení s územním rozhodnutím 1. Charakteristika 2. Příslušnost 3. Subjekty 4. Doručování 5. Druhy územních rozhodnutí a. Rozhodnutí o umístění stavby b. Rozhodnutí o změně využití území c. Rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území d. Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků e. Rozhodnutí o ochranném pásmu 6. Zjednodušené územní řízení 7. Územní souhlas 8. Veřejnoprávní smlouva v. Územní opatření vi. Úprava vztahů v území Strana - 3 - (celkem 51) vři. Územně plánovací informace 4. Vlastnictví a střety zájmů 5. Věcná práva - občanské právo a. Vlastnické právo (vznik, ochrana a zánik) b. Věcná práva k cizím věcem a. Věcná břemena/§ 151/ 6. Závěr a Resumé 7. Použitá literatura 8. Přílohy: a. Smlouva o podmínkách zřízení a budoucí smlouvě o právu věcného břemene a dočasný souhlas s užíváním pozemku b. Souhlas s vedením dešťové kanalizace v pozemku p.č. xxx v k.ú. Přímě- tice c. Smlouva o budoucí „smlouvě o zřízení věcného břemene" Strana - i - (celkem 51) 1. Úvod Tématem mé Bakalářské práce je „Uzemní řízení se zřetelem k ochraně věcných práv k pozemkům", kde se budu snažit vylíčit obšírně vše, co s tímto tématem souvisí, tedy počínaje popsáním potřebných částí Stavební zákona od vzniku, přes nástroje územního plánování se dostaneme až k předmětnému územnímu řízení a to standardnímu i zjednodušenému, včetně řízení o vydání územního souhlasu, vše až po územně plánovací informaci, to vše z hlediska patřičné ochrany věcných práv k nemovitostem, potažmo k pozemkům. Dále navážu na právo občanské, kde se dostaneme přes vlastnické právo až k omezení těchto práv a po té také k povinnostem respektování těchto práv ze strany úřadů i veřejnosti a následně i ke zřízení věcných práv k cizím věcem, kde konkrétně uvedu i nějakou tu smlouvu. 2. Stavební zákon V roce 2006 vyšel v platnost po třiceti letech nový stavební zákon č. 183/2006 Sb.1 , který zcela nahradil právní úpravu platnou od roku 1976 a to konkrétně zákon č. 50/1976 Sb2 . Tento nový zákon ve své nové právní úpravě již je, na rozdíl od předešlé právní úpravy, v souladu s mezinárodními smlouvami, které je Česká republika povinna respektovat po vstupu České republiky do Evropské unie. V tomto stavebním zákoně jsou již zohledněny závazky, které pro Českou republiku vyplývají např. z: • „Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod" sjednané v Římě 4. listopadu 1950 a účinné v České republice na základě zákona 209/1992 Sb. ode dne 18.03.1992; • „Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy", přijaté v Granadě 3. října 1985 a účinné v České republice na základě sdělení č. 73/2000 Sb.m.s. ode dne 1.8.2000; 1 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 2 Zákon č. 50/1976Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Strana - 5 - (celkem 51) • „Úmluvy o ochraně archeologického dědictví" přijaté ve Valletě 16. ledna 1992 a účinné v České republice na základě sdělení č. 99/2000 Sb.m.s. ode dne 23.9.2000; • „Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí", přijaté vAarhusu 25. června 1998 a účinné v České republice na základě sdělení č. 124/2004 Sb.m.s. ode dne 04.10.2004; • „Evropské úmluvy o krajině", přijaté ve Florencii 20. Října 2000 a účinné v České republice na základě sdělení č. 13/2005 Sb.m.s. ode dne 01.10.2004; Například výše uvedená Evropská úmluva o krajině, jakožto právní dokument Rady Evropy, vstoupila pro Českou republiku v platnost dnem 1. října 2004 a v tomto novém stavebním zákoně naplňuje požadavek „právně uznat krajinu jako základní složku životního prostředí, v němž obyvatelé žijí, jako výraz rozmanitosti jejich společného kulturního a přírodního dědictví a základ jejich identity". Dále je tato úmluva základním nástrojem Evropské dohody v oblasti územního plánování včetně stavebního a urbanistického plánování vzájemná spolupráce smluvních stran, nebo i sbližování právních i správních předpisů členských zemí, týkajících se stavebních výrobků, apod. 3. Územní plánování Z účelu zákona - o územním plánování a stavebním řádu vyplývá, že teprve kvalitním plánováním rozvoje celého území docílíme tento rozvoj trvale udržitelným, při kterém nedojde k nevratné devastaci a změnám krajiny s tím, že obnovitelné zdroje budou využívány ekologickým způsobem. Podstatou udržitelnosti je zajištění souladu mezi třemi základními pilíři, kterými jsou sociální rozvoj, stabilita ekonomického růstu včetně zaměstnanosti a účinná ochrana životního prostředí s šetrným využíváním přírodních zdrojů. Jednou ze součástí a prostředků územního plánování je vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu na udržitelný rozvoj Strana - 6 - (celkem 51) území. V této oblasti územního plánování by se i měly např. přednostně využívat plochy již dříve využívané, třeba dnes i opuštěné, jako to jsou např. bývalé průmyslové a vojenské areály, nebo zemědělské objekty. Cílem územního plánování je vytváření všech možných předpokladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, kde je třeba vyváženě počítat s životním prostředím a hospodářským rozvojem uspokojujícím potřeby současné generace a současně neohrožující generace budoucí. Uzemní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom by toto plánování mělo chránit krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. a. Subjekty Hlavními subjekty územního plánování, které se podílí na procesu územního plánování jsou: ba. orgány územního plánování, bb. dotčené orgány, bc. veřejnost, Strana - 7 - (celkem 51) bd. vlastníci nemovitostí. ba. „Orgány územního plánování" by měly dle zákona koordinovat všechny záměry změn v území, ať už veřejné, či soukromé, dále pak výstavbu a veškeré další činnosti ovlivňující rozvoj území a dále by měly konkretizovat ochranu veřejných zájmů. Těmito hlavními orgány územního plánování jsou: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo obrany a újezdní řád, Kraje a orgány kraje, Obce a orgány obcí. bb. „Dotčené orgány" jsou velmi významnými subjekty, které se podílí na procesu územního plánování, kde právní úprava dovoluje nejenom možnost se těmto orgánům vyjadřovat formou závazných stanovisek, ale i možnost formou dalších kontrol následné dodržování podmínek v příslušných rozhodnutích, které příslušný správní orgán vydá. Hlavními úkoly dotčených orgánů je chránit specifické zájmy stanovené zvláštními předpisy. Takovéto zájmy pak můžeme např. dělit do oblastí: ochrany životního prostředí, ochrany zdraví, dopravy, energetiky, obrany státu, požární ochrany, telekomunikací, památkové péče, bc. V procesu územního plánování velmi často dochází ke střetu různých zájmů ať veřejných, nebo soukromých a proto je i velmi důležitým subjektem v těchto věcech „veřejnost". Základní práva veřejnosti, tedy Strana - 8 - (celkem 51) každého z nás, vyplývají již z Listiny základních práv a svobod3 , která stanovuje základní principy každého z nás vyjadřovat se slovem či písmem apod., svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Veřejnost má vždy možnost zúčastňovat se procesu pořizování územně plánovacích dokumentaci a již v procesu zadání může každý podávat připomínky, vlastníci dotčených nemovitostí pak mohou vystupovat se svými podněty na ochrany svých vlastnických práv. Stavební zákon také umožňuje stát se účastníkem řízení formou zástupce veřejnosti, kde vystupuje jako fyzická či právnická osoba (občanské sdružení, spolek apod.). Podstatné je, aby taková fyzická osoba byla plně způsobilá k právním úkonům. Zástupce musí být ke svému zastupování zmocněn určitým počtem obyvatel, kteří uplatňují stejnou námitku k návrhu. Veřejnost pak nemusí zastupovat jen jednotlivci, ale i spolky, společnosti, svazy, hnutí, občanská sdružení a např. i nadace. Takovouto problematiku pak upravuje zákon 83/1990 Sb. o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Občanské sdružení se pak může definovat jako skupina osob dobrovolně sdružená za účelem dosažení určitého cíle. Toto sdružení založené dle stanov za účelem ochrany přírody a krajiny má pak jakožto právnická osoba s právní subjektivitou oprávnění zasahovat do procesu plánovaní už jenom tím, že musí být předem informováno o všech zamýšlených zásazích v území. bd. Dalším důležitým subjektem v územním plánování jsou „vlastníci nemovitostí", kteří mají určitá, zákonem stanovená, práva k ovlivnění celého procesu územního plánování a to především tak, že mohou po zpracování návrhu územně plánovací dokumentace na veřejném zasedání podat proti tomuto návrhu své námitky, které po té pořizovatel musí zpracovat a podat schvalovacímu orgánu ke schválení. b. Nástroje územního plánování 3 Zákon 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod Strana - 9 - (celkem 51) i. zemně plánovací podklady Územne plánovací podklady tvoří: územně analytické podklady - obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území ("limity využití území"), záměrů na provedení změn v území, rozbor udržitelného rozvoje území. Pořizuje je buď úřad územního plánování (obec s rozšířenou působností) pro svůj správní obvod, nebo krajský úřad pro území kraje; územní studie - navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných pro-blémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. Územně plánovací podklady slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území. ii. Politika územního rozvoje Dalším z nástrojů celostátního územního plánování je Politika územního rozvoje, která stanovuje celorepublikové priority pro zajištění udržitelného rozvoje území a vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu. Návrh politiky územního rozvoje je koordinován s dalšími celorepublikovými dokumenty, kterými jsou např. Strategie udržitelného rozvoje, Státní energetická koncepce, Strategie regionálního rozvoje, Generální plán dopravní infrastruktury apod. Tato politika podléhá posuzování vlivů na životní prostředí jako koncepce. Stavební zákon vymezuje Politiku územního rozvoje jako dokument, který stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, dále pak i vymezuje oblasti významné svými vlastnostmi nejen pro stát, ale i prostor mezinárodního významu. Strana - 10 - (celkem 51) Politika územního rozvoje tedy koordinuje tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu. Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro celé území republiky a schvaluje ji vláda. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. iii. Územně plánovací dokumentace Hlavními subjekty územního plánování, které se podílí na procesu územního plánování jsou: ea. Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje upravují v nemístních souvislostech základní koncepci rozvoje kraje jako celku, zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje a koordinují územně plánovací činnost obcí. Součástí zásad je rovněž vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. eb. Územní plán Jedním z dalších a zásadních nástrojů územního plánování je územní plán, který je hlavním dokumentem k usměrňování rozvoje obcí. Uzemní plán patří k základním stavebním kamenům udržitelného rozvoje a přímo či nepřímo ovlivňuje životní úroveň každého, kdo v území žije. Uzemní plán se vydává formou obecné povahy podle správního řádu. Stavební zákon specifikuje uzemní plán ve svých paragrafech tak, že stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, ochranu hodnot území, plošné a prostorové uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Dále pak územní plán vymezuje zastavěné území, ploch a koridory, dále pak zastavitelné plochy určené k zastavění a plochy určené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a dále také stanovuje podmínky pro využití všech těchto ploch a koridorů. Strana - 11 - (celkem 51) Územní plán je pořizován pro celé území obce, je hlavním podkladem pro veškeré rozhodování v daném území obce a pro vydání územních rozhodnutí. Územní plán ale neřeší vlastnické vztahy, tzn., že např. lokality určené k zastavění rodinnými domy nemusí být vždy ideální k tomuto záměru, jelikož vždy záleží na jednotlivých vlastnících pozemků, jak se svým majetkem naloží. V dané lokalitě pak musí s takovým záměrem souhlasit všichni dotčení vlastníci, musí se domluvit na řádném zainvestování, tj. výstavbě inženýrských sítí a podobně, vše tak, aby se dalo na příslušných parcelách dosáhnout požadovaného záměru - výstavby domů. Pokud však jen jediný vlastník pozemku nebude se vším souhlasit a jednat v souladu se záměrem, tak tímto svým jednáním způsobí nemalé problémy ostatním, kteří by tento záměr realizovat chtěli. Ideálním způsobem na řešení těchto situací by bylo, aby obce více naslouchaly i přáním veřejnosti a při zadávání změn územních plánů tyto změny více probíraly s příslušnými vlastníky. O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce a to buďto samo, z vlastního podnětu, nebo z podnětu třetích osob, tedy na návrh, který může podat i orgán veřejné správy, jakýkoliv občan, nebo firma, která vlastní v dané obci nějaké nemovitosti. Pořizovatelem je vždy obecní úřad s rozšířenou působností, který návrhy na pořízení posuzuje z hlediska úplnosti a souladu s právními předpisy. Návrh zadání pak pořizovatel zasílá všem dotčeným orgánům, sousedním obcím a Krajskému úřadu, dále pak zajišťuje i souhru s veřejností, kde ve třiceti denní lhůtě má veřejnost možnost veřejně nahlédnout na tento návrh a ve stejné lhůtě může i podat případné připo­ mínky. Pořizovatel předkládá zastupitelstvu obce návrh na vydání územního plánu s jeho odůvodněním s tím, že pokud zastupitelstvo obce nesouhlasí s tímto předloženým návrhem, vrátí ho pořizovateli zpět se svými pokyny k úpravě apod. Zastupitelstvo by však mělo jednat v souladu s pořizovatelem - obcí s rozšířenou působností. Strana - 12 - (celkem 51) V některých a odůvodněných případech lze na základě rozhodnutí zastupitelstva obce spojit pořízení územního plánu i regulačního plánu. ec. Regulační plán Dalším z nástrojů územního plánování je regulační plán, který stanovuje konkrétní podmínky pro rozhodování a umisťování staveb a prostorovém uspořádání pro určité území", kterým může být jak plocha území určitého kraje, nebo území obce, či vojenského újezdu. Zde pak také ve schváleném rozsahu nahrazuje i územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v daném území. Tedy tam, kde je vydán tento regulační plán, není nutné ve vymezených případech vést územní řízení, a tedy nebude ani vydáno územní rozhodnutí, kterému se budu věnovat v další části této práce. Regulační plán může také nahradit pozemkové úpravy, které řeší vlastnické vztahy v dané lokalitě, podobně, jak je tomu u zákona o pozemkových úpravách4 . Pokud je pořizovatelem regulačního plánu kraj, vydá ho po dohodě s dotčenými obcemi. Tento plán je pak závazný pro všechny navazující jednotlivé územní plány a regulační plány vydávanými příslušnými obcemi. Pokud regulační plán vydává obec, je pro něj závazný územní plán, ve kterém obec vymezí plochy, u kterých stanoví, že na nich bude vydán tento regulační plán a nebude se na nich pak vyžadovat územní rozhodnutí. Podrobné podmínky pro vydání regulačního plánu obcí jsou stanoveny v příslušném územním plánu. Podnět pro pořízení regulačního plánu může podat stejně jak u územních plánů fyzická či právnická osoba, správní orgán, nebo příslušné zastupitelstvo obce. 4 ZÁKON 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších před­ pisů Strana - 13 - (celkem 51) Postupy, které jsou v procesech pořizování a vydávání regulačních plánů uplatňovány jsou v podstatě shodné s postupy, kterými jsou pořizovány a vydávány jiné nástroje územního plánování. iv. Uzemní řízení s územním rozhodnutím Uzemní řízení je dalším z nástrojů územního plánování a také jedním z dalších správních řízení, na základě kterého řízení se vydává „územní rozhodnutí", které je hlavním tématem mé bakalářské práce. 1. Charakteristika Dle stavebního zákona se jedná o proces, na základě kterého vydává příslušný stavební úřad územní rozhodnutí a to buďto na základě řízení územního, nebo zjednodušeného územního řízení. Uzemní řízení může stavební úřad spojit s řízením stavebním a to pouze tehdy, pokud je to povoleno územním nebo regulačním plánem. Podkladem pro zahájení územního řízení je žádost, ke které žadatel dokládá doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu opravňující stavbu provést, nebo jiné opatření k pozemku či stavbě, dále pak dokládá rozhodnutí dotčených orgánů, popř. závazná stanoviska, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury a dokumentaci k záměru. Záměr žadatele posuzuje příslušný stavební úřad a to zejména z hlediska souladu záměru s právními předpisy, cíli a úkoly územního plánování, stanovisky dotčených orgánů apod. Takový to záměr pak může být posuzován i z hlediska vlivů na životní prostředí. Výsledkem územního řízení je zpravidla vydání územního rozhodnutí, ve kterém se stavební úřad vypořádává s námitkami účastníků řízení a vyhodnocuje i připomínky veřejnosti. Strana - 14 - (celkem 51) Všechny územní rozhodnutí platí po dobu dvou let od nabytí právní moci s tím, že jejich délka může být zkrácena, nebo i prodloužena. Zkrácení délky platnosti může být na žádost žadatele z důvodu např. upuštění od záměru, naopak prodloužení délky platnosti územního rozhodnutí může být na žádost žadatele prodloužena. V takovém případě musí být samozřejmě žádost podána ještě před vypršením lhůty, po podání žádosti se pak běh lhůty platnosti rozhodnutí staví, lhůta tedy nemůže uplynout do doby, dokud úřad nerozhodne. Uzemní rozhodnutí lze také změnit na žádost žadatele, nebo i z moci úřední. Taková změna na žádost žadatele je možná tehdy, pokud se např. změnily v území v územně plánovací dokumentaci určité podmínky, kde se pak nahrazuje původní část územního rozhodnutí rozhodnutím novým. Z moci úřední lze pak měnit či rušit územní rozhodnutí v případech, kdy je třeba zřídit veřejně prospěšnou stavbu, nebo veřejně prospěšné opatření. 2. Příslušnost Uzemní rozhodnutí vydává (až na jednu výjimku - území vojenských újezdů) příslušný obecný stavební úřad. Místní příslušnost obecného stavebního úřaduje dána místem, kde se nachází příslušná nemovitost, na níž je záměr stavbu provádět. 3. Subjekty Významným prvkem územního řízení jsou jeho subjekty, kde hlavním orgánem, příslušným k vedení územního nebo zjednodušeného řízení a k následnému vydání územního rozhodnutí, je obecný stavební úřad. Stavební zákon, v souladu se správním řádem, dělí účastníky řízení na dvě skupiny, přičemž první tvoří žadatel o vydání územního rozhodnutí s obcí a druhou skupinu tvoří vlastník pozemku, nebo stavby dotčené takovýmto záměrem a další osoby, jejichž vlastnická, nebo i jiná věcná práva k sousedním stavbám nebo pozemkům mo- Strana - 15 - (celkem 51) hou být přímo dotčena a dále to jsou i vlastníci bytových jednotek podle zákona o vlastnictví bytů5 . Pojetí účastníků územního řízení v novém stavebním zákoně je o dost širší, než tomu bylo v minulé právní úpravě. I když vymezení okruhu účastníků odpovídá nové koncepci správního řádu6 , jsou účastníci územního řízení vymezeni odlišně než účastníci správního řízení obecně na základě správního řádu. Není sporu v tom, že by stavební zákon obsahoval speciální úpravu, avšak správní řád se v záležitosti účastenství územního řízení nepoužije ani subsidiárně. Znamená to, že ve stavebním zákoně jsou všichni účastníci řízení vymezeni jejich taxativním výčtem, který nejde rozšiřovat podle jiných zákonných ustanovení, včetně správního řádu. Účastníky územního řízení můžeme rozdělit podle jejich hmotně právního poměru k věci na dvě základní skupiny, kterými jsou: - účastníci hlavní - o jejich právech a povinnostech se v řízení rozhoduje; - účastníci vedlejší - ti mohou být v rámci územního řízení ve svých právech či povinnostech rozhodnutím přímo či nepřímo dotčeni. Stavební úřad ve svém rozhodnutí pak vymezuje okruh účastníků územního řízení, který musí následně zdůvodnit. Stavební úřad při vymezování okruhu účastníků řízení vychází především ze skutečnosti, zda projednávaným záměrem mohou být jejich práva a právem chráněné zájmy dotčeny. V územním rozhodnutí se nesmí vyskytnout zjevná nerovnost mezi jednotlivými účastníky, jelikož by se jednalo o rozpor s ústavními principy. Účastníky územního řízení jsou: 5 Zákon 72/94 Sb. O vlastnictví bytů 6 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Strana - 16 - (celkem 51) • žadatel o vydání územního rozhodnutí, který je účastníkem automatickým, aniž by musel splňovat jakékoliv další podmínky, jelikož územní řízení je řízením navrhovaným, kde se na takového žadatele vztahuje řada povinností nezbytných pro řádný průběh řízení, ale i práv, které může v rámci řízení i uplatňovat; • obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn, je dalším z hlavních účastníků územního řízení. Pokud se řízení dotýká území nacházející se v územních obvodech více obcí, jsou účastníky řízení všechny dotčené obce. Obec jako účastník řízení může uplatňovat námitky k ochraně zájmů obce, ale také i zájmů jejich občanů; • vlastník pozemku nebo stavby, v případě, že není sám žadatelem, příp. fyzické nebo právnické osoby, které mají jiná věcná práva k tomuto pozemku nebo stavbě, kde zařazení těchto osob mezi účastníky územního řízení směřuje především k ochraně jejich vlastnických či jiných věcných práv. To znamená, že obecně vlastník, či osoba s jiným věcným právem vždy měli vědět, co se děje s jejich majetkem. Z tohoto důvodu musí být také žádost o vydání územního rozhodnutí doložena souhlasy, pokud žadatel není sám vlastníkem, příp. není doloženo smluvní právo provést stavbu nebo jiný záměr vztahující se k pozemkům nebo stavbám. • dále osoby, jejichž věcné právo k sousedním stavbám či pozemkům může být územním rozhodnutím dotčeno, osoby dle zvláštních právních předpisů a společenství vlastníků jednotek. Zákon výslovně stanoví, že mezi účastníky řízení se nezahrnují nájemci dotčených nemovitostí. Důležitou skupinu vedlejších účastníků územního řízení jsou osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Stavební úřad posuzuje v každé projednávané věci, kteří z vlastníků sousedních pozemků anebo staveb na nich mohou být územním rozhodnutím přímo Strana - 17 - (celkem 51) dotčeni. V případě spoluvlastnictví jsou účastníky řízení všichni spoluvlastníci bez ohledu na výši svého spoluvlastnického podílu. Účastenství v územním řízení se musí vždy vztahovat ke dvěma podmínkám, a to k existenci věcného práva a k přímému dotčení existujícího věcného práva. To, zdaje určitá „sousedící" osoba dotčena a zda toto dotčení je přímé či nepřímé, bude záležet na správním posouzení stavebního orgánu. Za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, pokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem řízení, vydává stavební úřad usnesení o přiznání či nepřiznání postavení účastníka řízení, jež se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti bylo v předmětném řízení rozhodováno, a ostatní účastníci jsou o tom pouze vyrozuměni. Pokud však osoba, která se domáhá účastenství řízení a která nesplňuje podmínku existence věcného práva k sousední nemovitosti, není nutné, aby stavební úřad o takovéto osobě rozhodoval. Aby se sousední vlastník nemovitosti všeobecně stal účastníkem územního řízení, musí stavební úřad dojít k závěru, že jeho vlastnické nebo jiné věcné právo k pozemku nebo stavbě je nesporné a může být v územním řízení přímo dotčeno. Tuto skutečnost stavební úřad posuzuje především s ohledem na umístění stavby na pozemku, velikosti pozemku, technické parametry stavby a odstupové vzdálenosti. Je na správném uvážení stavebního úřadu, jak posoudí přímou dotčenost a co vezme jako přímé dotčení. Přímo dotčen předmětným záměrem bude soused nepochybně v případě hluku, stínění, vibrací, zvýšení dopravy v případě realizace záměru, zhoršení výhledu apod. Stavební úřad musí vždy posoudit, zdaje soused daným záměrem dotčen přímo nebo nepřímo. Dále musím dodat, že vlastnické právo nebo jiné věcné právo k nemovitosti nevzniká uzavřením smlouvy, příp. zahájením řízení o povolení vkladu takového práva na příslušném katastru nemovitostí, ale až přímo jeho vkladem do katastru nemovitostí. Do doby zápisu vkladu a nabytí právní moci je vlastníkem vždy osoba převádějící. Oproti minulé právní úpravě došlo k významnému posunu z hlediska uplatňování zásady veřejnosti územního řízení. Veřejnost sice není uvedena přímo jako účastník řízení, ale může se veřejného ústního jednání účastnit. V případě maření účelu veřejného ústního jednání může stavební úřad vyzvat osoby z řad veřejnosti, aby si zvolili společného zmocněnce. Veřejnost pak může v rámci veřejného ústního jednání Strana - 18 - (celkem 51) uplatňovat připomínky, které pak stavební úřad vyhodnotí v odůvodnění územního rozhodnutí. Zde bych poukázal na platnost Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního pro­ středí.7 Všeobecně se dá říci, že jen účastník řízení je schopen dobře a účinně hájit svá práva a oprávněné zájmy. Takovým základním právem účastníka řízení je právo vznášení námitek a nikdo tomu nesmí zamezit. Účastník územního řízení může v uplatňovat námitky pouze v tomto územním řízení, nikoliv pak ve stavebním, jde zde o aplikaci zásady koncentrace řízení. Věcný rozsah námitek účastníků územního řízení je dán tím, že osoby, které jsou účastníky řízení, mohou uplatňovat námitky proti záměru v rozsahu, v jakém je jejich právo dotčeno. Cílem je vyloučit, aby si jedni účastníci osobovali práva jiných nebo se vyjadřovali k projednávanému záměru z hlediska, které se věcně nedotýká jejich práv. Námitky neuplatněné včas není možno účinně uplatnit v odvolání. To však neplatí, bylo-li nesprávným postupem stavebního úřadu omezeno právo účastníků řízení, např. neoznámení zahájení řízení, oznámení veřejnou vyhláškou bez respektování stanovených podmínek, neupozornění na možnost podání námitek a připomínek, neupozornění na zásadu koncentrace řízení, nedodržení zákonných lhůt. K dalším právům účastníků řízení patří právo být informován o zahájení řízení, o významných skutečnostech v řízení, právo nahlížení do spisu včetně dokumentace staveb, právo navrhovat a předkládat důkazy a vypracování znaleckých posudků, právo osobně se aktivně účastnit ústního jednání. 4. Doručování 7 Smlouva č. 124/2004 Sb. m. s., tzv. Aarhuská úmluva Strana - 19 - (celkem 51) Pro doručování účastníkům řízení platí ustanovení stavebního zákona, které říká, že v případě existence územního nebo regulačního plánu v území se doručuje žadateli, obci a dotčeným orgánům jednotlivě, ostatním účastníkům řízení pak veřejnou vyhláškou. Není-li v území schválen územní či regulační plán, doručuje se všem účastníkům řízení jednotlivě, pokud nejde o řízení s velkým počtem účastníků. Tudíž v případě, že by ostatních účastníků řízení bylo více než 30, doručovalo by se pro ně též veřejnou vyhláškou. 5. Druhy územních rozhodnutí Dle starého stavebního zákona8 se mohlo umísťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území pouze na základě územního rozhodnutí, kterým bylo: • rozhodnutí o umístění stavby, • rozhodnutí o využití území, • rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu, • rozhodnutí o stavební uzávěře, • rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků. Dle stávajícího stavebního zákona9 se územní rozhodnutí dělí na rozhodnutí o: • umístění stavby nebo zařízení (dále jen "rozhodnutí o umístění stavby"), • změně využití území, • změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, • dělení nebo scelování pozemků, • ochranném pásmu. 8 Zákon 50/1976 Sb. O územním plánování a stavebním řásu (stavební zákon) 9 Zákon 186/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řásu (stavební zákon) Strana - 20 - (celkem 51) Dále pak můžeme říci, že podobnými druhy rozhodnutí, která pak mohou nahrazovat územní řízení, mohou být i zjednodušené územní řízení, územní souhlas, veřejnoprávní smlouva a územní opatření (o stavební uzávěře a asanaci území). Základní principy platné v oblasti územního plánování, potažmo územního rozhodování, kterými jsou - umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Dle zákona pak platí, že každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, je povinen dbát požadavků, jako je např. zda-li, je záměr žadatele v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, a také musí být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb, za tímto účelem si pak každý může vyžádat územně plánovací informaci, nejsou-li mu podmínky využití území a vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu známy. Uzemním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby. Vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu, může uložit zpracování prováděcí dokumentace stavby. V rozhodnutí stavební úřad rozhodne o námitkách účastníků řízení, v odůvodnění vyhodnotí připomínky veřejnosti a stanoví dobu platnosti rozhodnutí, a to v případě, má-li být delší, než stanoví tento zákon. U staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti stanoví lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení činnosti a následný způsob úpravy území. V případě, že nebude záměr žadatele v souladu s požadavky uvedenými v § 90 nebo jestliže by umístěním a realizací záměru mohly být ohroženy zájmy chráněné tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, stavební úřad žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne. Strana - 21 - (celkem 51) Je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se územní rozhodnutí žadateli, obci, kde má být záměr uskutečněn a dotčeným orgánům jednotlivě. Dalším účastníkům řízení (vlastníci pozemku, sousední vlastníci) se doručuje územní rozhodnutí veřejnou vyhláškou. Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad předá žadateli jedno vyhotovení územního rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti spolu s ověřenou grafickou přílohou v měřítku katastrální mapy; územní rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti zašle také obci, pokud není stavebním úřadem, a popřípadě speciálnímu stavebnímu úřadu, který povede stavební řízení. Příslušné obsahové náležitosti jednotlivých druhů územních rozhodnutí stanovuje pak prováděcí právní předpis. Stavební úřad může dle správního řádu spojit územní a stavební řízení, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území schválen územní plán nebo regulační plán. Se souhlasem dotčeného orgánu může stavební úřad uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu stavby na využití území, která nahradí územní rozhodnutí. Náležitosti obsahu veřejnoprávní smlouvy, která nahradí územní rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis. Rozdělujeme tyto druhy územních rozhodnutí: a. Rozhodnutí o umístění stavby Nejvíce používaným uzemním rozhodnutím je bezpochyby rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, legislativní zkratkou „Rozhodnutí o umístění stavby". Zařízením se mohou rozumět např. i reklamní, informační a propagační zařízení, která v minulé právní úpravě nebyla uváděna. Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Strana - 22 - (celkem 51) Stavební úřad může vydání územního souhlasu sloučit s vydáním souhlasu s provedením ohlášené stavby. Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací, stožáry pro vlajky do výšky 8 m, povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla, dále pak sirény, včetně jejich podpěrných konstrukcí, a související zařízení do celkové výšky 1,5 m; signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely, bleskosvody a zařízení, které tvoří jejich součást, informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích, opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím, propustky na účelových komunikacích, přenosné stavby, zařízení a konstrukce, jejichž doba umístění na pozemku nepřesáhne 30 dnů v roce, signální a monitorovací zařízení umísťovaná na stávajících stavbách, důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů, cirkusové stany pro nejvýše 200 osob a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo, sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti, označení budov státních orgánů a orgánů veřejné správy, označení veřejně prospěšných staveb, staveb právnických a fyzických osob podnikajících podle zvláštních právních předpisů a označení nemovitých kulturních památek podle zvláštního právního předpisu1 0 , popřípadě značkou stanovenou mezinárodní smlouvou. Pokud však stavby výše uvedené vyžadují provedení zemních prací nebo terénních úprav, je stavebník povinen zajistit si informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu. b. Rozhodnutí o změně využití území Tradičním typem územního rozhodnutí je rozhodnutí o změně využití území, které stanoví nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití. Také obsahuje 1 0 Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Strana - 23 - (celkem 51) taxativní výčet případů. Kdy se takové rozhodnutí vyžaduje, dále pak uvádí jediný případ, kdy se naopak tohoto rozhodnutí ani souhlasu nevyužívá a nakonec stanovuje i výjimku z této výjimky. Tento typ rozhodnutí vyžadují terénní úpravy, stanovení dobývacího prostoru, manipulační plochy, prodejní plochy a tržiště, hřbitovy, změny druhu pozemku přesahující výměru 300 m2, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím, a také úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody. Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na území, na kterých se prokazatelně nalézají archeologické nálezy. c. Rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území Toto rozhodnutí zajišťuje soulad těchto změn s podmínkami v daném území. Zákon vymezuje podmínky pro vydání rozhodnutí o změně užívání stavby, která může mít územní důsledky nebo územní nároky. Toto rozhodnutí bude vydáváno ve významných případech změn vlivu v území, jestliže se podstatně mění nároky stavby na okolí. Zákon v ustanovení zákona o rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu na využití území používá výraz „změna stavby" v tom nejširším významu, kde zahrnuje nejen případy dokončených staveb, a to konkrétně nástaveb a přístaveb, ale také změna stavby spočívající ve změně způsobu užívání, pokud bude tato změna podstatně měnit nároky stavby na okolí. Rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území stanovují podmínky pro požadovanou změnu stavby a její nové využití nebo podmínky úpravu- Strana - 24 - (celkem 51) jící vliv na životní prostředí a nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Rozhodnutí o změně stavby vyžadují nástavby, dále pak přístavby a změny ve způsobu užívání stavby, které podstatně mění nároky stavby na okolí. Rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební úpravy a udržovací práce. Rozhodnutí o změně stavby může stavební úřad sloučit s řízením o změně v užívání stavby. d. Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanovuje podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků, je možno vydat pouze na žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků a staveb na nich, které jsou předmětem rozhodnutí, a nevydává se, pokud podmínky pro dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem, jiným rozhodnutím stavebního úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu 1 1 , popřípadě není důvodné stanovit podmínky pro dělení nebo scelování pozemků. Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků kromě obecných náležitostí rozhodnutí a náležitostí stanovených v § 92 stavebního zákona obsahuje parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, jichž se dělení nebo scelení týká a určení nových hranic pozemků s vyznačením přístupu z veřejně přístupné pozemní komunikace ke každému pozemku. Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků dále obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací, dále pak podmínky a požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů a ochrana práv a právem chráněných zájmů vztahujících se k nemovitostem. Grafická příloha rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, ověřená stavebním úřadem, obsahuje situační výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy s vyznačením nových hranic pozemků a přístupu z veřejně přístupné pozemní komunikace na každý nově vytvořený pozemek. Strana - 25 - (celkem 51) a. Rozhodnutí o ochranném pásmu Rozhodnutí o ochranném pásmu má dvojí funkci - chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před negativními vlivy okolí a také chrání okolí stavby či zařízení nebo pozemku před jejich negativními účinky. Rozhodnutí o ochranném pásmu se vydává zpravidla současně při rozhodování o umístění stavby, změně využití území, změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, nebo i samostatně. Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem1 2 nebo na jeho základě. Silniční ochranná pásma jsou vymezena v zákoně o pozemních komunikacích. Kde je mimo jiné uvedeno, jaké činnost a za jakých podmínek jsou v ochranných pásmech povoleny, dále pak kdo takovéto povolení vydává a jaké má silniční správní orgán další povinnosti, pokud jde o reklamní zařízení umisťována v ochranných pásmech pozemních komunikací. Dále je stanoveno, jakou stavební činnost a za jakých podmínek lze v ochranných pásmech provádět, včetně rozsahu omezení, pokud jde o zřizování a provozování jakýchkoliv objektů a vysazování stromů, keřů a pěstování kultur v ochranných pásmech pozemních komunikací. Ochranné pásmo dráhy je vymezeno v drážním zákoně, kde tento zákon stanovuje, jaké činnosti lze v ochranném pásmu dráhy se souhlasem drážního správního řádu provádět. Ochranná pásma vznikají nebo se zřizují i podle dalších právních předpisů 6. Zjednodušené územní řízení Novým tipem územního řízení je zjednodušené územní řízení, které spočívá v tom, že se nevede veřejné ústní jednání. Podkladem pro zahájení je také žádost. Zjednodušené územní řízení lze vést za předpokladu splnění těchto podmínek: 1 1 § 2, 3 a 11 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě ajinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších před­ pisů 1 2 zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Strana - 26 - (celkem 51) • záměr je v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území; • záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí; • žádost má všechny předepsané náležitosti; • žádost je doložena závaznými stanovisky dotčených orgánů a souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická práva nebo jiná věcná práva k pozemkům, jež jsou předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky, a stavbám na nich; • závazná stanoviska a souhlasy účastníků řízení musí obsahovat výslovný souhlas se zjednodušeným řízením. Nejsložitější podmínkou, která musí být splněna, je čtvrtá, která v podstatě musí splňovat dvě podmínky současně a to doložení závazných stanovisek dotčených orgánů a zároveň souhlasy účastníků řízení, kteří mají vlastnická práva nebo jiná věcná práva k pozemkům, jež jsou předmětem územního řízení, nebo mají společnou hranici s těmito pozemky a stavbami na nich. Zákon tedy v tomto ustanovení ze všech sousedů požaduje pouze souhlas přímých sousedů. Stavební úřad poté žádost posoudí, a pokud nebude splňovat určité výše uvedené náležitost, tak rozhodne Usnesením o tom, že povede klasické územní řízení. Žadatel také musí zajistit, aby byl návrh výroku bezodkladně vyvěšen na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, po celou dobu zveřejnění návrhu výroku. Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat o architektonické nebo urbanistické podobě záměru a o jeho vlivu na okolí. Výhrady dotčených orgánů nebo různé námitky účastníků proti takovémuto zjednodušenému územnímu řízení lze podat písemně ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Pokud nebyly ve lhůtě uplatněny výhrady, námitky nebo připomínky, rozhodnutí se pokládá za vydané a nabývá právní moci. Strana - 27 - (celkem 51) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad předá žadateli jedno vyhotovení územního rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti spolu s ověřenou grafickou přílohou v měřítku katastrální mapy. Uzemní rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti zašle také obci, pokud není stavebním úřadem, a popřípadě speciálnímu stavebnímu úřadu, který povede stavební řízení. 7. Uzemní souhlas Uzemní souhlas může být vydán místo územního rozhodnutí, je třeba však současně splnit 6 věcných podmínek stanovených zákonem. Záměr musí být především buďto v zastavěném území, nebo v zastavitelné ploše. Jde podobně jako u zjednodušeného územního řízení o alternativně stanovené podmínky. Dále je třeba realizací neměnit podstatně poměry v území, což značí hlavně stavět dle urbanistických a architektonických hodnot v již zastavěném území, tak aby se nenarušoval i krajinný ráz apod. Další podmínkou je, že záměrem se nezmění stávající nároky na veřejnou infrastrukturu, tedy stavbu napojíme na již zřízené inženýrské sítě, které nebudeme přetěžovat. Čtvrtou podmínkou bude to, že případná závazná stanoviska nebudou ničím podmíněna, musí jít o ničím nepodmíněný souhlas. Pátou podmínkou je obdoba čtvrté, a to, aby nebylo vydáno zamítavé závazné stanovisko. Poslední podmínkou, je záměr nesmí podléhat posuzování vlivů na životní prostředí. Stavební úřad po podání žádosti prozkoumá záměr a pokud zjistí, že nesplňuje nějaké výše uvedené podmínky, rozhodne o projednání záměru v územním řízení. Platnost takového souhlasu je pak jeden rok, s tím, že pokud se stavba nezahájí, tak pozbývá platnosti. 8. Veřejnoprávní smlouva Strana - 28 - (celkem 51) Stavební zákon upravuje i nový institut, kterým je možnost uzavřít mezi žadatelem o vydání územního rozhodnutí a stavebním úřadem veřejnoprávní smlouvu a to pokud se týká umístění stavby, změny využití území nebo změny vlivu stavby na využití území. Takto pak uzavřená veřejnoprávní smlouva nahrazuje právoplatně územní rozhodnutí. Aby však taková smlouva mohla být řádně uzavřena, je třeba souhlasu dotčených orgánů, a je třeba mít označeny třetí strany, které by normálně byly účastníky územního rozhodnutí. Tyto strany musí s uzavřením smlouvy souhlasit. Hlavní výhodou je rychlost takového postupu namísto pomalejšího územního řízení a hlavně vyloučení možnosti se odvolat ze strany ostatních účastníků. v. Uzemní opatření Dalším, trochu netradičním nástrojem územního plánování je územní opatření vydávané formou obecné povahy, dle správního řádu1 3 . Orgánem vydávající územní opatření je rada obce či kraje, podle toho, které území je dotčeno. V případě území více obcí, je třeba k vydání opatření kraj. Návrh musí být vždy projednán s dotčenými orgány, které mají nárok uplatňovat svá stanoviska. Dále mohou namítat i jiné subjekty, jako jsou např. vlastníci nemovitostí i jiné osoby, které jsou vydáním územního opatření dotčeny. Máme hlavní dvě územní opatření, kterými jsou „Uzemní opatření o stavební uzávěře" zakazující zastavění takového pozemku (vyjma udržovacích prací) a „územní opatření o asanaci území" potřebné např. k rychlému zásahu pokud dochází k ohrožení života nebo zdraví při různých a pohromách a haváriích a je třeba nějaké území využít k takovému účelu. vi. Úprava vztahů v území Dalšími instituty územního plánování jsou „předkupní právo" a „náhrada za změnu v území", kde cílem je umožnit využití území a upravení vlastnických vztahů tak, aby území mohlo být využito hospodárně ku prospěchu všech jeho vlastníků. 1 3 Zákon 500/2004 Sb. Správní řád Strana - 29 - (celkem 51) U předkupního práva se jedná o možnost pro obce, kraje či stát k pozemkům vymezeným v územním nebo regulačním plánu pro veřejně prospěšné stavby využít tohoto institutu. U obcí jde i o veřejná prostranství. Po vymezení pozemku v územním plánuje předkupní právo vyznačeno v příslušném katastru nemovitostí. U náhrady za změnu v území se zaručuje vlastníkům dotčených nemovitostí, které byly původně územním či regulačním plánem určeny k zastavění, aby při změně územně plánovací dokumentace zastupitelstvo schválilo finanční náhradu a to ve výši rozdílu mezi cenou stavebního pozemku a cenou pozemku v nezastavěném území. Někdy se tu může jednat i o stovky procent. Takováto náhrada je účinná od tohoto roku a poskytuje se až na žádost vlastníka takového pozemku a v penězích. i. Územně plánovací informace Územně plánovací informace je poskytována jako předběžná informace dle správního řádu. Podstatnou podmínkou je že aby příslušný orgán mohl takovou informaci vydat, musí být řádně k tomu zmocněn zvláštním zákonem. Takovým orgán, který je zmocněn k vydání územně plánovací informace může být krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro výkon činnosti pořizovatele, popř. i stavební úřad. Tyto orgány jsou oprávněny poskytovat třetím stranám ještě před zahájením jakéhokoliv řízení informace o podmínkách využívání území a změn jeho využití, podmínkách vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, podmínkách vydání územního souhlasu, podmínkách provedení jednoduchých staveb bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Orgán při poskytování takovýchto informací vychází zejména z územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace. Takováto územně plánovací informace má platnost jeden rok, může však skončit dříve a to, pokud se dostane do rozporu se zákonem, nebo následně vydanou územně plánovací dokumentací, apod. Strana - 30 - (celkem 51) 4. Vlastnictví a střety zájmů Z listiny základních práv a svobod vyplývá, že každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Zároveň ale platí, že svoboda konat ve vlastním zájmu nebo vlastnit majetek není právem absolutním. Tato práva ale končí tam, kde začínají práva jiných vlastnit a konat ve svém zájmu. Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněným obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Zákon zároveň stanoví, který majetek je nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob14 . Vlastníci nemovitostí mohou být v zákonem stanovených případech omezeni ve svém vlastnickém právu, přičemž tímto krajním zásahem do vlastnického práva je institut vyvlastnení. Tento institut vyvlastnení je upraven v Listině základních a svobod, je to nucené omezení vlastnického práva a je možné jen ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stavební zákon v ustanovení § 170 upravuje pouze přípustnost vyvlastnení, tj. účely vyvlastnení, kdy práva k pozemkům a stavbám lze vyvlastnit jen v případě veřejného zájmu pro veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu. 5. Věcná práva - občanské právo a. Vlastnické právo (vznik a ochrana) Vlastnictví a vlastnické právo jsou různými společenskými kategoriemi, které nelze zaměňovat, i když se v řadě případů užívají obdobně. Základem jejich rozlišení jsou odlišnosti v ekonomickém a právním pojetí slova vlastnictví. Článek 11 Listiny základních práv a svobod Strana - 31 - (celkem 51) Vlastnictví v ekonomickém smyslu je souhrnem historicky určených majetkových vztahů držby, užívání a dispozic s věcmi, naopak vlastnictví v právním slova smyslu je právními normami regulovaný vlastnický vztah. V rámci vlastnického práva lze rozlišovat vlastnické právo objektivní a subjektivní. V objektivním smyslu představujeme souhrn právních norem regulující vlastnické vtahy v ekonomickém pojetí. Vlastnické právo je základním právním institutem, který zakotvuje existující ekonomické vlastnické vztahy. Vlastnické právo v subjektivním smyslu je jedním ze základních a nejdůležitějších věcných práv. V jeho obecném vymezení musí být zafixovány obecné znaky subjektivního práva a také specifické rysy vlastnického práva. Proto lze vlastnické právo v subjektivním smyslu charakterizovat jako právem zakotvenou možnost vlastníka v mezích stanovených právním řádem držet a užívat věci a nakládat s nimi podle svého uvážení a ve svém zájmu, a to mocí, která není závislá na existenci někoho jiného k téže věci, v téže době. Současně v sobě zahrnuje i právně zabezpečenou možnost vlastníka domáhat se od všech třetích osob zdržení se užívání věci vlastníka proti jeho vůli a zdržení se chování, které ruší vlastníka v jeho držbě a užívání věci a dispozicích s ní. Z obecného práva každého vlastnit majetek je Listinou základních práv a svobod připouštěna výjimka spočívající vtom, že zákon může stanovit, který majetek, nezbytný k zabezpečování potřeb společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu, smí být jen ve vlastnictví státu, obce, nebo určených právnických osob. Listina základních práv a svobod pak také nechápe vlastnické právo jako absolutní právo neomezené, ale připouští i variantu, kdy byť jen v minimalizované míře a za přísných podmínek dovoluje zásahy do vlastnického práva, a to např. vyvlastnením nebo nuceným veřejným zájmem, vše však za náhradu. Charakteristickým rysem vlastnického práva je jeho elasticita, kdy omezení např. zřízená věcným břemenem odpadnou a opačně vlastníkova oprávnění obživnou v původním rozsahu, aniž je nutný nějaký úkon ze strany vlastníka, či jiné osoby. Úprava vlastnického práva v Listině Strana - 32 - (celkem 51) základních práv a svobod, jakož i v občanském zákoníku, tvoří obecnou úpravu pro celý právní řád ČR. K obsahu subjektivního vlastnického práva patří souhrn konkrétních oprávnění, příslušejících vlastníkům věci. Tento komplex je tradičně označován jako tzv. vlastnická triáda, obsahující: - Právo věc užívat a požívat její pody a užitky, - Právo s věcí disponovat, - Právo věc držet Vlastnické právo může být omezeno se souhlasem vlastníka, kdy vlastník např. věc přenechá na určitou dobu třetí osobě a zřídí k této věci věcné břemeno, jinak jen na základě zákona a to především ve veřejném zájmu. K nabývání vlastnického práva dochází různými nabývacími způsoby, na základě řady právních skutečností. Právní skutečnost, jejímiž účinky dochází k nabytí vlastnického práva, se nazývá právní důvod nebo právní titul. Jedním z hlavních způsobů nabývání bývá převod vlastnictví (smlouvou kupní, darovací apod.) a přechod vlastnického práva (ze zákona, rozhodnutím orgánu, tj. např. dědictví apod.) Subjektivní vlastnické právo je chráněno celou řadou právních prostředků, kde základem právní ochrany vlastnického práva jsou vždy právní předpisy nejvyšší právní síly - Listina základních práv a svobod. Dále poskytují ochranu vlastnickému právu takřka všechna právní odvětví veřejnoprávní, trestní, správní, soukromoprávní - občanské, obchodní atd. Pro ochranu vlastnického právaje charakteristická prevence jako výraz snahy o předcházení ohrožování či porušování těchto právních vztahů. Touto prevencí můžeme např. mít na mysli i vztah stavebního zákona k vlastnictví, kde před vydáním územních rozhodnutí či stavebních povolení úřad zkoumá, zdali např. nejsou něčí práva ohrožena či omezena. Pokud žadatel o vydání územního rozhodnutí či stavebního povolení má záměr provádět stavbu, nebo jen část stavby na cizím pozemku, Strana - 33 - (celkem 51) je vždy třeba souhlasu vlastníka tohoto pozemku. Tento souhlas je při žádosti o vydání územního rozhodnutí dostačující pouze formou písemného souhlasu, při žádosti o vydání stavebního povolení je třeba již úřadu předložit řádně uzavřenou smlouvu mezi žadatelem o vydání povolení a vlastníkem dotčené nemovitosti. Takovou smlouvou může být např. Smlouva o podmínkách zřízení, budoucí smlouva o právu věcného břemene, dočasný souhlas s užíváním pozemku, nebo souhlas s vedením dešťové kanalizace, nebo smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene vše viz příloha, kde příslušný stavební úřad zkoumá, zdali žadatel má na všechny dotčené nemovitosti řádné souhlasy vlastníků těchto parcel. Pokud tomu tak není, tak úřad řízení přeruší, vyzve žadatele ve stanovené lhůtě o doplnění podání, kdy v případě řádného doložení příslušného souhlasu řízení dokončí a vydá územní rozhodnutí či stavební povolení, v opačném případě však řízení zastaví. Tímto je ochráněno věcné právo vlastníka dotčeného pozemku. b. Věcná práva k cizím věcem Věcná práva k cizí věci jsou skupinou subjektivních práv, která umožňují užívání cizích věcí předem stanoveným způsobem. Charakteristickým znakem je jejich věcně právní povaha, což představuje sepětí jejich obsahu, tj. práv a povinností z nich vyplývajících s určitým subjektivním právem k věci, tradičně a nejčastěji s právem vlastnickým. Věcná práva k věci cizí v objektivním pojetí jsou souborem několika právích institutů, které pní samostatná funkce. Věcná břemena, umožňující využívání užitné hodnoty věci patřící vlastnicky někomu jinému, právo zástavní, pod zástavní a právo zadržovací sloužící hlavně jako zajišťovací prostředek. c. Věcná břemena Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající Strana - 34 - (celkem 51) věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. Věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením). K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, pokud zvláštní zákon nedává toto právo i dalším osobám. Není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý poze­ mek. Věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. K zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí. Věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti; přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká. Vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Nelze-li pro změnu poměrů spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby se namísto věcného plnění poskytovalo peněžité plnění. Patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem. Věcná břemena zřízená v souvislosti s provozem podniku3f) přecházejí při je- Strana - 35 - (celkem 51) ho převodu či přechodu na nabyvatele podniku. To platí i v případě převodu nebo přechodu takové části podniku, která může být provozována jako samostatný podnik. 6. Závěr a Resumé Základem ochrany všech důležitých veřejných i soukromých zájmů v území je princip plánování, a to v tom smyslu, že jakékoli umísťování staveb, jejich změn či změn ve využití území, jsou zásadně nemyslitelné bez územního rozhodnutí. Hlavním předpokladem pro účinnou ochranu věcných práv k dotčeným nemovitostem je možnost být účastníkem územního řízení a tudíž uplatnit celý soubor práv takového účastníka v řízení. Pozice účastníka územního řízení je dostatečně silná na to, aby mohl svá práva využít k ovlivňování rozhodování o území. Jasné je, že stavební úřad nemůže vždy vyhovět požadavkům všech účastníků řízení, ale vždy je povinností úřadu se všemi podněty účastníků minimálně zabývat. U zrychlených, zjednodušujících postupů při rozhodování v území je jejich účelem zajisté rychlost a efektivnost. Je však otázkou, do jaké míry může řada jimi neřešených aspektů mít za důsledek dodatečné zpochybňování výsledných výsledků takovýchto rozhodnutí. V případě vyřizování námitek účastníků řízení stavebním úřadem nejde o rozhodování o právech, tudíž jestliže se dotyčný, který se domnívá, že jeho námitka byla nedostatečně zohledněna v rámci územního řízení, obrátí na soud se žalobou proti zamítnutí jeho námitek, zásadně se nebude moci úspěšně dovolat svého domnělého práva. Okolnost, že se svými námitkami účastník řízení neuspěl, nelze považovat za porušení práva na spravedlivý proces. Zákon stanoví, že občanskoprávní námitky, které přesahují působnost stavebního úřadu a u kterých nedošlo mezi účastníky řízení k dohodě, posoudí na základě svého úsudku stavební úřad sám. Dříve byli účastníci řízení z hlediska neschopnosti se o Strana - 36 - (celkem 51) takovýchto námitkách dohodnout přímo odkázáni na soud. Zejména o námitkách týkajících se obtěžování výhledem, kouřem, hlučností, prašností, zápachem z budoucího provozu, zastínění pozemku a stavby rozhoduje ve své pravomoci stavební úřad, příp. tak činí dotčené orgány státní správy. Mezi věcná práva se řadí kromě práva vlastnického, příp. držby věci jinou osobou než vlastníkem i jiná věcná práva, kterými jsou věcná břemena, právo zástavní či pod zástavní, právo předkupní, právo nájemní. Tudíž mezi účastníky územního řízení je nutné zahrnout i osoby oprávněné z těchto práv, např. třetí osobu, která na základě zástavního práva na nemovitostech dlužníka chrání své finanční prostředky dlužníkovi zapůjčené, nebo pokud osobu využívající práva užívání nemovitosti za základě smlouvy o zřízení věcného břemene apod. Nájemce zákon vylučuje z možnosti stát se účastníkem řízení, poude není nájemce přímo žadatelem. Významným aspektem týkajícím se ochrany věcných práv během územního řízení je věc doručování, a to nejen oznámení o zahájení územního řízení, ale i oznamování dalších skutečností týkající se takové procesu územního řízení. Zákon pro případy doručování veřejnou vyhláškou odlišuje účastníky, kterým musí být vždy doručováno jednotlivě, čímž je zejména žadatel a obec, jakožto subjektům náležejícím do skupiny hlavních účastníků. Resume Area management procedure and land easement protection The basis of protection of all important public and private interests in the area is a planning principle, in the sense that any placement of buildings, its changes or land use changes are fundamentally unthinkable without zoning permit. Strana - 37 - (celkem 51) The main prerequisite for the effective protection of property rights is to be a participant in territorial proceedings and therefore apply the whole set of rights of such party in the proceedings. The position of the participant in territorial proceedings is strong enough to be able to use their rights and influence the decisions about the territory. The truth is that the planning authority can not always meet the requirements of all parties, but always is the duty of the office to deal with all the participants' sugges- tions. The purpose of accelerated and simplified procedures is of course speed and efficiency. However, it is unclear how the unsolved aspects can cause the additional disputing of the final results of such decisions. In case the building authority deals with the objections of proceedings participants, the aim is not to decide on the rights, so if the one who believes that its objection was not sufficiently taken into account in land management will turn to a court with the action against the rejection of his objections, he will not be able successfully invoke its alleged rights. The fact that the proceeding participant failed, can not be considered as a breach of a rightful trial. According to the law, the civil objections that go beyond the scope of building authority and in cases where the proceedings parties did not reached the agreement, the building authority itself will consider on the basis of its judgment those objections. Previously, participants who cannot agree on such objections, were forced to go directly to a court. The building authority, or the affected state administration, make decisions on objections concerning the harassment of view, smoke, noise, dust, odor of future operation, shadowing of land and buildings. The property rights are - apart from the right of ownership, or possession of things with the person other than the owner - also other property rights, which are material burden, right under the mortgage or lien, right of first refusal, the right lease. Thus, the participants planning application must include a person authorized from tho- Strana - 38 - (celkem 51) se rights, such as the third person on the basis of a lien protects their funds or if the person uses the right to use property under a contract of easement, etc. The law excludes the tenant from being a party of the proceedings, unless the tenant is not the applicant. An important aspect relating to the protection of property rights during territorial proceedings is a matter of delivery, not only the notice of territorial proceeding initiation, but also notifying other facts relating to such process. The law in cases of public notice delivery distinguished participants, who must always be delivered individually, in particular applicant and the municipality,and also subjects belonging to the group of major participants. 7. Použitá literatura Nový Stavební zákon s komentářem č. 183/2006 Sb., Stanislav Malý Ustavní právo a státověda, 2. díl, část II; Pavlíček V. a kolektiv; LINDĚ Praha, a.s. 2004 Teorie práva; Boguszak J., Čapek J., Gerloch A.; ASPI Publishing; 2004 Pozemkové právo, Jana Dudová, Key Publishing s.r.o., 2007 Meritum Občanské právo, ASPI, a.s., 2006 Elektronická verze systému ASPI 8. Přílohy: a. Smlouva o podmínkách zřízení a budoucí smlouvě o právu věcného břemene a dočasný souhlas s užíváním pozemku: b. Souhlas s vedením dešťové kanalizace v pozemku p.č. xxx v k.ú. Přímě- tice c. Smlouva o budoucí „smlouvě o zřízení věcného břemene" Strana - 39 - (celkem 51) a. Příloha č. 1 - Smlouva o podmínkách zřízení a budoucí smlouvě o právu věcného břemene a dočasný souhlas s užíváním pozemku: S M L O U V A o podmínkách zřízení a budoucí smlouvě o právu věcného břemene a dočasný souhlas s užíváním pozemku v souladu s ust.§ 50a a § 15ln a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a ust. § 36 zák.č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Článek I. Smluvní strany 1. na straně jedné /dále jen "budoucí strana povinná"/: Pan xxxx xxxxxxxxxx, r.č. xxxxxx/xxxx, trvale bytem xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx - za budoucí stranu povinnou je oprávněn jednat: ve věcech smluvních: Pan xxxx xxxxxxxxxx, r.č. xxxxxx/xxxx, trvale bytem xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx • tel.: xxx xxx xxx ve věcech technických: Pan xxxx xxxxxxxxxx, r.č. xxxxxx/xxxx, trvale bytem xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx • tel.: xxx xxx xxx • e-mail.: xxxxxxxxxx@xxxxxxxxx.cz 2. na straně druhé /dále jen "budoucí strana oprávněná"/: Strana - 40 - (celkem 51) - Pan xxxx xxxxxxxxxx, r.č. xxxxxx/xxxx, trvale bytem xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx - za budoucí stranu oprávněnou je oprávněn jednat: ve věcech smluvních i technických: Pan xxxx xxxxxxxxxx, r.č. xxxxxx/xxxx, trvale bytem xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx • tel.: xxx xxx xxx • e-mail.: xxxxx@xxxxxxxx.cz Článek II. Vlastnické vztahy 1. Budoucí strana povinná je dle svého prohlášení a dle výpisu z listu vlastnictví výlučným vlastníkem pozemku xxxxxx , kteréžto nemovitost je zapsána v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo na listu vlastnictví xxx pro obec Znojmo a katastrální území Přímětice (736121). 2. Budoucí strana oprávněná je investorem a budoucím vlastníkem stavby „Odvodnění Přímětice - jihovýchod " - Prodloužení dešťové kanalizace, retenční nádrž - podle dokumentace, kterou zpracovala pro účely vydání „Územního rozhodnutí" a po té i „Stavebního povolení" firma xxxxxx (dál jen „Projektová dokumentace"). Pro účely této smlouvy se jedná se o podzemní vedení dešťové kanalizace gravitační, vše dle výše uvedené projektové dokumentace (dále jen „stavba"). Přílohou k této smlouvě je situace stavby. Článek III. Předmět smlouvy 1. Budoucí strana povinná se zavazuje, že pro případ, že dojde k realizaci stavby dle čl. II. odst. 2. této smlouvy umožnit tuto stavbu straně oprávněné na její náklady provést, a to za podmínek uvedených v následujícím článku této smlouvy. Strana - 41 - (celkem 51) 2. Obě smluvní strany se zavazují, že pro případ realizace stavby dle čl. II. odst. 2. této smlouvy spolu v budoucnu uzavřou písemnou smlouvu o zřízení práva věcného břemene, resp. jeho části dle přiložené situace stavby, a to za podmínek uvedených v následujícím článku této smlouvy. Článek IV. Práva a povinnosti 1. Uzavřením této smlouvy vzniká budoucí straně oprávněné: a) právo zřídit stavbu v rozsahu vyplývajícím z výše uvedené projektové dokumentace ve vztahu k dotčenému majetku dle čl. II. odst. 1. této smlouvy; b) právo stavbu v budoucnu provozovat, tj. vjíždět a vstupovat na dotčenou nemovitost za účelem údržby, oprav a provozování stavby; c) právo na následné uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene; d) povinnost na vlastní náklady vytyčit stavbu v rozsahu dotčeného majetku dle čl. II. odst. 1. této smlouvy pro potřeby budoucí strany povinné a uvést dotčenou nemovitost po realizaci stavby, případně po jejím odstranění, do původního (řádného) stavu; e) povinnost na vlastní náklady zpracovat skutečné zaměření provedené stavby pro vyznačení skutečného rozsahu omezení nemovitosti; f) povinnost uhradit budoucí straně povinné finanční náhradu ve výši dle odst. 5, a to v termínu dle odst. 4 tohoto článku smlouvy. 2. Uzavřením této smlouvy vzniká budoucí straně povinné: a) právo na bezplatné vytyčení stavby v rozsahu dotčeného majetku dle čl. II. odst. 1. této smlouvy; Strana - 42 - (celkem 51) b) právo na uvedení dotčeného majetku do původního (řádného) stavu po realizaci stavby, případně po jejím odstranění, a to na náklady budoucí strany oprávně­ né; c) právo na jednorázovou finanční náhradu za zřízení věcného a užívání pozem­ ku; 3. Následná smlouva bude uzavřena nejpozději do 6-ti měsíců od nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí stavby, a to na základě výzvy, kterou je oprávněna učinit každá ze smluvních stran. Tato výzva musí být učiněna písemně a doručena druhé smluvní straně. Výzvu lze uplatnit pouze po právní moci kolaudačního rozhodnutí, na základě kterého lze stavbu užívat. Je-li výzva učiněna v průběhu výše uvedené lhůty, je druhá smluvní strana povinna předmětnou smlouvu uzavřít, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 90-ti dnů od obdržení výzvy. 4. Celkovou částku úhrady za zřízení věcného břemene se zavazuje budoucí strana oprávněná uhradit k rukám budoucí straně povinné při podpisu této smlouvy. 5. Smluvní strany se dohodly, že výše sjednané jednorázové finanční náhrady bude ve výši =1.000,- Kč. Celková výměra předpokládaného rozsahu věcného břemene na dotčeném pozemku bude činit cca. 30 m a šíři pruhu pro tyto vedení cca. 2,0m. 6. Smluvní strany souhlasí s tím, že přesný rozsah zatížení dotčených pozemků věcným břemenem bude stanoven geometrickým plánem pro vyznačení věcného břemene na základě skutečného zaměření, který bude nedílnou součástí smlouvy o zřízení věcného břemene. Skutečné zaměření a geometrický plán pro vyznačení věcného břemene budou zhotoveny po dokončení stavby ke kolaudaci stavby a na náklady budoucí strany oprávněné. Článek V. Strana - 43 - (celkem 51) Odstoupení od smlouvy Smluvní strany se dohodly, že od této smlouvy lze odstoupit v následujících přípa­ dech: a) nemovitosti uvedené v čl. II. odst. 1. této smlouvy nebudou stavbou dotčeny, b) realizace stavby nezapočne do dvou let od nabytí právní moci příslušného stavebního povolení podle této smlouvy. Odstoupením se smlouva od počátku ruší a toto odstoupení je účinné doručením druhé smluvní straně. Článek VI. Závěrečná ustanovení 1. Práva a povinnosti dohodnuté v této smlouvě platí pro případné právní nástupce obou smluvních stran. 2. Práva a povinnosti smluvních stran výslovně neupravené touto smlouvou se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku a předpisů souvisejících. 3. Veškeré změny této smlouvy lze provést pouze písemnými dodatky podepsanými oprávněnými zástupci smluvních stran. Tato smlouvaje vyhotovena ve čtyřech stejnopisech, z nichž každá ze smluvních stran obdrží po dvou stejnopisech. 4. Smluvní strany prohlašují, že je jim obsah smlouvy znám a že tato byla uzavřena na základě jejich svobodné vůle, což potvrzují svými podpisy. Za budoucí stranu povinnou Za budoucí stranu oprávněnou Strana - 44 - (celkem 51) b. Příloha č. 2 - Souhlas s vedením dešťové kanalizace v pozemku p.č. xxx v k.ú. Přímětice S O U H L A S s vedením dešťové kanalizace v pozemku p.č. xxx v k.ú. Přímětice Já, níže podepsaný xxxxxxx xxxxxxxxx, r.č. xxxxxx/xxxx, trvale bytem xxxxxxxxxx prohlašuji, že vlastním pozemek - parcelu 915 o výměře 1285 m2 (druh pozemku - orná půda), kterýžto pozemek je zapsán v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo na listu vlastnictví xxxx pro obec Znojmo a katastrální území Přímětice. Tímto dávám souhlas s vybudováním a vedením dešťové kanalizace DN 800 v parcele xxx pro k.ú. Přímětice při realizaci akce „Odvodnění Přímětic" dle generelu zpracovaného firmou xxxxxx a projektovaného xxxxxxxxx. Podmínkou udělení souhlasuje to, že pan xxxxxxxx do 60 dní od nabytí právní moci „Územního rozhodnutí" akce „Odvodnění Přímětic" projektovaného xxxxxxxxxxx uzavře kupní smlouvu se zřízením věcného břemene, kde prodávajícím bude xxxxxxxxxxx, kupujícím bude xxxxxxxxxx, převáděnou nemovitostí bude parcela xxxxxxx v katastrálním území Přímětice, kupní cena ve výši =50.000,- Kč bude uhrazena ze strany kupujícího k rukám prodávajícího před podpisem kupní smlouvy a zároveň bude i zřízeno věcné břemeno „práva užívání celého pozemku - parcely xxx v k.ú. Přímětice ve prospěch prodávajícího za účelem výstavby, provozu, oprav a údržby podzemního vedení dešťové kanalizace, kterážto kanalizace v den udělení tohoto souhlasu v předmětné parcele vede. Strana - 45 - (celkem 51) Veškeré související výdaje s výše uvedenou kupní smlouvou se zřízením věcného břemene, se stavebními pracemi ponese pouze stavebník dešťové kanalizace DN 800. Ve Znojmě dne Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Strana - 46 - (celkem 51) c. Příloha č. 3 - Smlouva o budoucí „smlouvě o zřízení věcného břemene" Smlouva o budoucí „smlouvě o zřízení věcného břemene" kterou dole uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli tito - podle svého prohlášení k právním úkonům způsobilí - účastníci: 1. na straně budoucího povinné z věcného břemene /dále jen "budoucí povinná z věcného břemene"/: xxxxxxx xxxxxx 2. na straně budoucích oprávněných z věcného břemene /dále jen "budoucí oprávnění z věcného břemene"/: xxxxxxx xxxxxx takto: Článek I.; Účastníci této smlouvy se dohodli, že poté, co budoucí oprávnění z věcného břemene vyzvou budoucí povinnou z věcného břemene či naopak, nejdříve však po splnění níže uvedených podmínek, nejpozději však do xx.xx.2012, uzavřou smlouvu v následujícím znění: Smlouva o zřízení věcného břemene kterou dole uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli tito - podle svého prohlášení k právním úkonům způsobilí - účastníci: Strana - 47 - (celkem 51) 1. na straně povinné z věcného břemene /dále jen "povinná z věcného břeme­ ne"/: xxxxxxx xxxxxx 2. na straně oprávněných z věcného břemene /dále jen " oprávnění z věcného břemene "/: xxxxxxx xxxxxx kteří uzavřeli tuto smlouvu o zřízení věcného břemene: Článek první: Povinný z věcného břemene prohlašuje, že je mimo jiné výlučným vlastníkem pozemku - parcela xxxxxxxxxx kterýžto pozemekje zapsán v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo na listu vlastnictví xxxxxxxxxx pro obec Znojmo a katastrální území Přímětice. Povinný z věcného břemene prohlašuje, že své vlastnické právo k pozemku specifikovaném v předcházejícím odstavci tohoto článku nepozbyl převodem na jinou osobu ani jiným způsobem, který by nebyl patrný z údajů zapsaných v katastru nemovitostí. Povinná z věcného břemene dále prohlašuje, že je oprávněn s nemovitostmi volně nakládat ajejí smluvní volnost není nijak omezena. Článek druhy: Povinný z věcného břemene prohlašuje, že na předmětné parcele nevážnou žádné právní závady, které by bránily nebo omezovaly vlastníka ve volné dispozici s tímto majetkem, a které by bylo třeba touto smlouvou zvlášť vypořádat. Povinný z věcného břemene dále prohlašuje, že na předmětné parcele nevážnou žádná práva třetích osob. Strana - 48 - (celkem 51) Článek třetí: Oprávnění z věcného břemene jsou podílovými spoluvlastníky, každý podílem V2 ideální pozemku kteréžto parcele se plánuje výstavba „ obytný soubor Přímětice - jihovýchod" a bude se zde mimo jiné budovat podzemní vedení vodovodu, který bude napojen na vodovod patřící „vodárnám a.s." a který končí v šachtě, která je umístěná v pozemku povinného z věcného břemene. Z této šachty se cca 10 m povede nové vedení tohoto vodovodu o tloušťce max. xxxx mm a to směrem k parcele (viz nákres). Článek čtvrtý: Povinná z věcného břemene tímto zř i z u je věcné břemeno užívání k části pozemku vymezeného přiloženým geometrickým plánem za účelem zřízení, provozu, údržby a oprav zemního vedení vodovodu ve prospěch oprávněných Z věcného břemene a oprávnění z věcného břemene práva odpovídající tomuto věcnému břemeni p ř ij ímají a povinný z věcného břemene je tato práva povinen strpět. Článek pátý: Věcné břemeno výše uvedené se zřizuje za úplatu a to formou jednorázové úhrady, která po dohodě obou smluvních stran byla stanovena v celkové výši =15.000,- Kč (slovy patnáct tisíc korun českých), kterážto částka byla ze strany oprávněných z věcného břemene zaplacena k rukám povinného z věcného břemene před podpisem této smlouvy. V takto dohodnuté úhradě jsou zohledněna veškerá práva oprávněných Z věcného břemene a povinnosti povinného z věcného břemene vyplývající z této smlouvy. Právo povinného z věcného břemene na náhradu škody na komunikaci zámková dlažba a na jiném majetku, způsobené při zřizování, provozování, na všech budoucích údržbách a opravách vedení vodovodu podle této smlouvy tímto není dotčeno. Článek šestý: Oprávnění z věcného břemene podle této smlouvy jsou povinni oznámit písemně povinnému z věcného břemene každý vstup na jeho pozemek a každou stavební činnost, šetřit co nejvíce pozemek povinného z věcného břemene, uvést bez Strana - 49 - (celkem 51) zbytečného odkladu na vlastní náklad pozemekpo provedení prací na vedení vodovodu do původního či náležitého stavu, nebo se s povinným z věcného břemene dohodnout na přiměřené náhradě. Bude - li povinný z věcného břemene provádět na předmětném pozemku uvedeném v článku prvním této smlouvy jakékoliv stavební či zemní práce, které by mohly ohrozit vedení vodovodu na který se podle této smlouvy zřizuje právo věcného břemene, je povinen předem získat souhlas oprávněných z věcného břemene a respektovatpodmínky jimi stanovenými. Věcné břemeno výše uvedené se zřizuje na dobu neurčitou. Povinnost strpět právo oprávněných z věcného břemene vyplývající z věcného břemene přechází i na právní nástupce obou smluvních stran. Článek sedmy: Poplatky z návrhu na vklad práva odpovídajícímu věcnému břemenu podle této smlouvy do katastru nemovitostí, dále pak všechny ostatní náklady spojené se zřízením práva odpovídajícímu věcnému břemenu podle této smlouvy, včetně geometrického plánu, vyhotovení znaleckého posudku a sepiš smluv se zavazují plně uhradit oprávnění z věcného břemene. Článek osmý: Účastníci této smlouvy žádají, aby byl u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo v katastru nemovitostí pro katastrální území Přímětice proveden zápis práva odpovídajícímu věcnému břemeni podle této smlouvy. Článek devátý: Tato smlouva nabývá platnosti dnem jejího podepsaní smluvními stranami, účinnosti pak nabude dnem vkladu práva odpovídajícímu věcnému břemeni do katastru nemovitostí. Do té dobyjsou její účastníci svými smluvními projevy vázáni. Článek desátý: Účastníci této smlouvy svým podpisem prohlašují, že se řádně seznámili sjejím textem, že tento vyjadřuje jejich pravou a svobodnou vůli prostou Strana - 50 - (celkem 51) omylu či stavu tísně a že tato smlouva není sepsána a podepsána za nijak jednostranně nevýhodných podmínek. Ve xxxxxx dne xx.xx.200x Podpisy účastníků: Povinný z věcného břemene Oprávnění z věcného břemene Článek II.; Budoucí povinný z věcného břemene se touto smlouvou zavazuje z ř í d i t věcné břemeno užívání k části pozemku vymezeného podle nákresu za účelem zřízení, provozu, údržby a oprav zemního vedení vodovodu ve prospěch budoucích oprávněných z věcného břemene a budoucí oprávnění z věcného břemene práva odpovídající tomuto věcnému břemeni se zavazují touto smlouvou p ř i j m o u t a budoucí povinný z věcného břemene se zavazuje tato práva strpět. Článek III.; Cena za zřízení práva odpovídajícímu věcnému břemeni podle této smlouvy se zřizuje za úplatu a to formou jednorázové úhrady, která po dohodě obou smluvních stran byla stanovena v celkové výši =15.000,- Kč (slovy patnáct tisíc korun českých) a bude zaplacena budoucími oprávněnými z věcného břemene k rukám budoucího povinného z věcného břemene při podpisu výše uvedené smlouvy o zřízení věcného břemene. Budoucí oprávnění z věcného břemene ihned po podpisu této smlouvy nechají na vlastní náklady vyhotovit geodetickou firmou geometrický plán potřebný ke vkladu smlouvy na Katastr nemovitostí. Po dokončení geometrického plánu vyzvou budoucí oprávnění z věcného břemene budoucího povinného z věcného břemene k podpisu výše uvedené smlouvy o zřízení věcného břemene a k podpisu návrhu na vklad, kteréžto listiny se zavazuje budoucí povinný z věcného břemene do 10 dní podepsat a podpis úředně ověřit. Po té budoucí oprávnění z věcného břemene podají tyto listiny na příslušný Katastrální úřad k zavkladování. Strana - 51 - (celkem 51) Pokud by budoucí povinný z věcného břemene odmítl řádně podepsat výše uvedenou smlouvu o zřízení věcného břemene, popřípadě řádně podepsat ostatní listiny s pojené se zřízením věcného břemene, zavazuje se na vyžádání budoucích oprávněných z věcného břemene zaplatit smluvní pokutu ve výši xxxxxxxxxx za porušení povinností budoucího povinného z věcného břemene. Článek IV.: Smluvní strany prohlašují, že tato smlouva byla sepsána podle jejich pravé a svobodné vůle a na důkaz toho připojují na konci jejího textu své vlastnoruční podpisy. Ve Znojmě dne Podpisy účastníků: Budoucí povinný z věcného břemene Budoucí oprávnění z věcného břemene