Polyploidie je u nahosemenných rostlin velmi vzácná a polyploidní rostliny jsou u nahosemenných, oproti krytosemenným (kvetoucím) rostlinám, většinou málo vitální. Nedávno se na našem pracovišti podařilo odhalit ploidní variabilitu u Ginkgo biloba (jinanu dvoulaločného), posledního zástupce jinak vymřelé skupiny nahosemenných rostlin. Zatímco odhalené haploidní rostliny jinanu mají zakrslý růst, odvození dihaploidi a někteří triploidi a tetraploidi rostou celkem vitálně a mohli by představovat důležitý materiál pro budoucí šlechtění. Detailnější studie morfologie a biologie jednotlivých tohoto unikátního ploidního materiálu zatím chybí. Cílem této práce by bylo u tohoto materiálu zdokumentovat rozdíly v uspořádání buněk listové epidermis, zejména pak ve velikosti a hustotě průduchů, které zásadně ovlivňují efektivitu výměny plynů a celkovou fyziologii rostlin. V rámci práce student u vybraného vzorku listů rostlin s různou ploidií (ca 50 rostlin) připraví preparáty horní a dolní epidermis, naměří velikosti a hustoty průduchů, epidermálních buněk a spočítá teoretickou stomatální vodivost. Data vhodně statisticky zpracuje (se zaměřením na detekci interploidních rozdílů) a analýzy interpretuje.