Práce zkoumá, jak ikonografické proměňování bohyně Isis v čase od dobytí Egypta Alexandrem Velikým až do doby pozdního římského císařství (4. stol. př. n. l. – 5. stol. n. l.) odráží kulturní, sociální a politické změny v kontextu starověkého Středomoří. Kromě ikonografických proměn se práce věnuje také sledování kontinuit ve vyobrazování bohyně Isis napříč zkoumaným obdobím. V rámci práce je ikonografie bohyně Isis konceptualizována jako klíčový výsledek komplikovaného a dlouhodobého procesu mezikulturního vyjednávání a umožňuje nám tak rozplétat taková vyjednávání směrem "od konce". Blíže se práce zaměří na sochy, malby, či mince a klade si otázky, jak byla na těchto médiích bohyně Isis chápána a transformována v kontextu synkretických procesů a mezikulturních interpretačních mechanismů jako např. Interpretatio Graeca či Romana.