Cílem bakalářské práce je blíže prozkoumat představy studentů prvního ročníku mediálních studií a žurnalistiky na fakultě sociálních studií v Brně na Masarykově univerzitě o profesi novináře. Pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně polostrukturovaných rozhovorů budu zjišťovat, jaké jsou jejich názory na tuto profesi, jejich představy o normativech v pozadí novinářské profese a úloze médií ve společnosti. V celosvětovém měřítku není výzkum novinářů a studentů žurnalistiky neobvyklý. Řada studií naznačuje, že vysokoškolské vzdělání má určitý vliv na profesní hodnoty a postoje studentů, a tedy i na jejich pozdější práci (Hanush 2015, Splichal, Sparks 1994) Vysokoškolské vzdělání je ve většině zemí důležitým předpokladem pro možnost realizovat se v profesi novináře. Totéž platí i pro české prostředí (Volek 2006) Základní otázkou, kterou si kladly mnohé výzkumy před námi je, proč si studenti volí právě studium žurnalistiky a jaké pro to mají motivace (Stigbrand a Nygren,Hovden 2009, Hanush 2015, 2016, Urbániková 2015, Kynčlová 2016). Profesionální identita má mnoho rozměrů, které přiblížím (Stigbrand, Nygren 2015, Kašparová 2012, Kynčlová 2016). Z výzkumů vyplývá, které role považují studenti za nejdůležitější i jaké jsou jejich motivace být novináři. Cílem této práce je tyto dimenze prozkoumat blíže. Hlavní výzkumná otázka tedy zní VO: Jak studenti prvního ročníku žurnalistiky vnímají profesní role novináře. Práce se bude dělit na dvě hlavní části, na teoretickou a metodologickou. Teoretická práce bude vymezovat hlavní aspekty zkoumaného jevu a ohraničovat pole, které je s představami o roli novináře spjato. První část bude věnována strukturálnímu pohledu, druhá pak samotné roli novináře, který v tomto strukturálním poli působí. Obě části si kladou za cíl pojednat vlivy, které formují představy a názory na žurnalistickou profesi. První kapitola bude pojednávat o žurnalistice jako sociální instituci, a její společenské funkci (viz Carey 1989 in Jogensen, Hanitzsch 2009:3, Jirák, Kopplová 2003: 11,) V práci budeme pracovat s definicí žurnalistiky podle McNaira, McQuaila nebo Jiráka a Kopplové. Dále budeme pojednávat širší základy normativů, které formují fungování žurnalistiky jako sociální instituce. Jelikož je jednou z hlavních funkcí médií informovat veřejnost, je třeba aby práce vymezila veřejnost, veřejný zájem a veřejnou sféru ve které média působí. (Habermas, McQuail, Reifová) Další část práce se poté zaměří na role novináře (Jirák, Kopplová 2017, Splichal a Sparks in Burns 2002, Kunczyk 1995). Předchozí studie v českém prostředí na příbuzné téma využívaly především kvantitativní výzkumné metody. V této práci se tedy zaměřím na kvalitativní výzkum). Výzkumný vzorek sestaven tzv. kriteriálním neboli účelovým způsobem. Kriteriálního výzkumu se účastní jedinci, kteří splní námi definovaná kritéria (Hendl 2005: 154). Pro výběr komunikačních partnerů a partnerek do výzkumného souboru bylo stanoveny čtyři hlavní kritéria. Vzhledem k povaze výzkumného problému, jsem jako nejlepší variantu získání dat zvolila rozhovor polostrukturovaný neboli rozhovor s návodem(Sedláková 2014: 211) K analýze rozhovorů zvolím metodu zakotvené teorie podle Strausse a Corbinové (1999). Ze zakotvené teorie využiji všechny prvky kódován (Strauss a Corbinová 1999, Čermák a Řiháček 2013)