V případě nádorů prsu v časných klinických stádiích plátí celosvětově, že dochází k tzv. overtreatmentu, to znamená, že pacientky jsou léčení více než je potřeba, jejich organismus je zbytečně zatěžován náročnou, a významnými vedlejšími účinky zatíženou chemoterapií, aniž by z této terapii měli jakýkoliv klinický benefit. Vedlejší účinky chemoterapie -nevolnost a zvracení, úbytek počtu bílých krvinek, febrilní neutropenie, ztráta vlasů, záněty střevní sliznice, průjmy, anémie, poškození jater, neplodnost, srdeční komplikace, poškození ledvin, neuropatie, a v neposlední řadě indukce druhotných zhoubných onemocnění- mohou mít v některých případech i fatální následky. Přitom více než 90% těchto pacientek lze po absolvování chirurgického zákroku považovat za vyléčené a absolvování chemoterapie u nich žádným způsobem neovlivňuje délku přežívání a nepřináší jim žádný prospěch. Tato skutečnost má zásadní dopad nejen na kvalitu života pacientek, ale z hlediska farmakoekonomického také na celý zdravotní systém. Díky zdokonalování preventivních programů se do budoucna předpokládá neustálé navyšování procenta pacientů diagnostikovaných v časných stádiích (3-5). V ČR v současné době neexistuje účinné molekulárně-biologické vyšetření umožňující rozdělit pacientky v časných stádiích mamárního karcinomu do skupin podle rizika jejich nádorového onemocnění, kvantifikovat jaký prospěch chemoterapie dané pacientce přinese, a individualizovat tak jejich léčebný plán. Možnost takového vyšetření by společně s dalšími klinickými ukazately umožnila klinickému onkologovi a pacientce samotné racionálně zhodnotit rizika a rozhodnout o podání systémové chemoterapie. Náplň: a) literární rešerše b) praktické dovednosti: práce s biologickým materiálem, izolace nukleových kyselin, gelová elektroforéza, PCR, kvantitativní Real-Time PCR, práce s tkáňovými kulturami, transfekce, analýza dat, základní statistické metody