MikroRNA (miRNA) tvoří početnou skupinu endogenních krátkých nekódujících RNA, přibližně 18-25 nukleotidů dlouhých, které tlumí translaci vazbou na cílové mRNA. Na základě bioinformatických predikcí se předpokládá, že miRNA mají potenciál regulovat až polovinu kódujících genů v lidském genomu, každá miRNA přitom může regulovat řádově stovky cílových mRNA. Sekvence miRNA jsou vysoce sekvenčně konzervované i napříč ne zcela příbuznými organismy, což naznačuje jejich podíl na esenciálních biologických procesech, jako jsou vývoj, diferenciace, proliferace, apoptóza. Podílejí se také na regulací kmenových vlastností buněk, imunitního systému nebo nádorová transformaci. Významným metodickým aspektem souvisejícím s klinickým využitím miRNA je jejich vysoká míra stability, umožňující stanovení nejen v nativní tkáni, ale i v biologickém materiálu pro jiný druh analýz nedostatečně kvalitním, například ve formalinem fixované tkáni uložené v parafinu (FFPE). Poměrně novou a slibnou kategorii biomarkerů představují také cirkulující miRNA v krevním séru, plazmě nebo v moči. Stěžejní metodou pro studium hladin exprese miRNA je kvantitativní real-time PCR, která vykazuje dostatečnou citlivost a to i v případě měření v tělních tekutinách, kde je přítomno menší množství templátových molekul. V případě relativní kvantifikace cirkulujících miRNA pomocí qRT-PCR je však často problematická normalizace získaných expresních dat z důvodu nepoužitelnosti běžných endogenních kontrol. Problém s odstraněním nebiologické variability dat by mohl být eliminován použitím metody digitální PCR (dPCR). Digitální PCR přestavuje zpřesnění konvenční PCR metody. Reakce je rozdělena do velkého počtu individuálních reakčních oddílů, které umožňují spolehlivější a citlivější měření množství nukleových kyselin. Vhodným naředěním templátu je dosaženo toho, že jednotlivé molekuly nukleové kyseliny ve vzorku jsou lokalizovány právě v jednom oddílu. Následně probíhá v každém oddílu end-point PCR, takže v závislosti na počtu oddílů získáme tisíce až několik desítek tisíc parciálních kvalitativních výsledků na bázi fluorescence (pozitivní/negativní) pro analyzovaný vzorek. Vzhledem k možné přítomnosti dvou a více cílových molekul současně (v jednom segmentu) je v rámci celkového vyhodnocování tato skutečnost brána v potaz a výsledky jsou korigovány na základě Poissonova rozdělení. Cílem bakalářské práce by bylo optimalizovat stanovení exprese miRNA v tělních tekutinách pomocí metody dPCR a získané výsledky následně srovnat s běžně používanou metodou qRT-PCR.