Ve spolupráci s Katedrou botaniky Př.f. UK v Praze byl získán kontinuální sedimentární záznam litorálního vývoje jezerního prostředí Prášilského jezera na Šumavě. Dřívější paleolimnologické výzkumy ukázaly na sedimentaci v jezeře od pozdního glaciálu po současnost. Vedle robustní chronologie a biologických indikátorů jsou zásadními pro správnou interpretaci dřívějšího vývoje přírodního prostředí v tomto jezeře a jeho povodí také informace o fyzikálních a chemických vlastnostech jezerních sedimentů. Řešitel využije odvrtané jádro z litorálního prostředí Prášilského jezera ke stanovení fyzikálních a chemických vlastností sedimentů nacházejících se v profilu vrtu. Laboratorně bude stanovena magnetická susceptibilita měřená ve třech frekvencích a různých intenzitách magnetického pole, dále zrnitost s využitím kombinace sítovací a laserové analýzy a také prvkové složení s využitím rentgen fluorescenčního měření. Získaná data budou zpracována standardními postupy pro výpočet zavedených indexů a podrobena robustním statistickým analýzám, s jejichž pomocí řešitel interpretuje změny fyzikálních a chemických vlastností během sedimentace v jezeře. Výsledky budou interpretovány s využitím obdobných postglaciálních jezerních záznamů ze Šumavy a jiných středoevropských horských jezer. Řešitel se zapojí do týmů Polar-Geo-Lab a spoluprací se specialisty z UK přispěje k celkovému směřování skupiny v rámci paleolimnologickém výzkumu jezerních prostředí v postglaciálním období. Očekává se, že výstupem analýz a jejich vhodné interpretace a diskuze bude, kromě vlastní monografie, i publikace v odborném časopisu ve spolupráci se školitelem a dalšími specialisty v širším týmu. Během řešení bakalářské práce získá student znalosti z oblasti sedimentologie a vývoje přírodního prostředí během postglaciálního období. Dále si osvojí práci s analytickými softwary a se statistickým zpracováním dat. Základní literatura Blott S.J., Pye K. 2001. GRADISTAT: A grain size distibution and statistics package for the analysis of unconsolidated sediments. Earth Surf. Proc. Landf. 26, 1237–1248. Carter V.A., Chiverrell R.C., Clear J.L., Kuosmanen N., Moravcová A., Svoboda M., Svobodová-Svitavská H., van Leeuwen J.F.N., van der Knaap W.O., Kuneš P. 2018. Quantitative palynology informing conservation ekology in the Bohemian/Bavarian Forests of Central Europe. Front. Plant Sci. 8, 2268. Engel Z., Nývlt D., Křížek M., Treml V., Jankovská V., Lisá L. 2010. Sedimentary evidence of landscape and climate history since the end of MIS 3 in the Krkonoše Mountains, Czech Republic. Quater. Sci. Rev. 29, 913–927. Evans, M.E., Heller, F. 2003. Environmental Magnetism. Principles and Applications of Enviromagnetics. Academic Press, San Diego. Gale, S.J., Hoare, P.G. 1991. Quaternary Sediments. Petrographic Methods for the Study of Unlithified Rocks. Belhaven Press, London. Mentlík P., Engel Z., Braucher R., Leanni L. 2013. Chronology of the Late Weichselian glaciation in the Bohemian Forest in Central Europe. Quat. Sci. Rev. 65, 120–128. Svobodová H., Soukupová L., Reille M. 2002. Diversified development of mountain mires, Bohemian Forest, Central Europe, in the last 13,000 years. Quat. Int. 91, 123–135. Šobr M., Jánský B. 2016. The morphometric parameters of glacial lakes in the Bohemian Forest. Silva Gabreta 22, 31–61. Vočadlová K., Petr L., Žáčková P., Křížek M., Křížová L., Hutchinson S.M., Šobr M. 2015. The Lateglacial and Holocene in Central Europe: a multi-proxy environmental record from the Bohemian Forest, Czech Republic. Boreas 44, 769–784.