Předkládaná práce se zabývá studiem účinku vybraných
izochinolinových, konkrétně kvartérních
benzo[c]fenanthridinových (KBA) a kvartérních
protoberberinových alkaloidů (KPA) na nádorové buňky, především
buněčné linie lidského maligního melanomu. Tyto přírodní látky
mají široké spektrum biologických účinků.
Práce je zaměřena zejména na minoritní alkaloidy, které se
vyskytují vzácně, nejsou komerčně dostupné a jejichž účinky
nejsou dosud příliš prozkoumány. Mezi tyto alkaloidy patří
sanguirubin, chelirubin, sanguilutin a koptisin. Jejich účinky
jsou srovnávány s majoritními, komerčně dostupnými
sanguinarinem, chelerytrinem a berberinem, které jsou již v
dnešní době diskutovány jako potenciální cytostatika.
U všech studovaných KBA byla prokázána antiproliferační a
cytotoxická aktivita na vybraných buněčných liniích, berberin a
koptisin byly řádově méně toxické, proto nebyly podrobněji
studovány. Byly studovány mechanismy indukce buněčné smrti. U
sanguilutinu byla potvrzena indukce nekaspázové buněčné smrti,
nekroptózy. Ostatní alkaloidy indukovaly u buněčné linie A-375
apoptózu i nekroptózu, u linie HeLa pouze nekroptózu. Schopnost
vyvolat nekroptózu nebo oba typy buněčné smrti řadí KBA mezi
látky zajímavé z hlediska studia nádorů rezistentních k
apoptóze.