\documentclass[11pt,oneside]{fithesis}
\usepackage[latin2]{inputenc}
\usepackage{czech}
\usepackage{cmap}
\usepackage[T1]{fontenc}
\usepackage{url}
\usepackage{makeidx}
\makeindex
\bibliographystyle{plain}
\usepackage{a4wide}
\usepackage{graphicx}
\usepackage{hyperref}
\usepackage{tocloft}
\usepackage{booktabs}
\usepackage{amsmath}
%\usepackage{indentfirst}
\hypersetup{colorlinks=true, citecolor=black, urlcolor =black, linkcolor=black} 


\thesistitle{Informan systm pro zen pstupu s~podporou inteligentnch budov}
\thesissubtitle{Diplomov prce}
\thesisstudent{Bc. Tom Jelnek}
\thesiswoman{false}
\thesisfaculty{fi}
\thesisyear{jaro 2011}
\thesisadvisor{RNDr. Jaroslav krablek}
\def\universityname{Masarykova univerzita}

\begin{document}

\hyphenation{}

\FrontMatter
\ThesisTitlePage

\begin{ThesisDeclaration}
\DeclarationText
\AdvisorName
\end{ThesisDeclaration}

\begin{ThesisThanks}
Tmto bych chtl podkovat RNDr. Jaroslavu Skrablkovi za veden tto diplomov prce. Tak bych chtl podkovat panu Jaroslavu Bantovi, kter mi ochotn pomhal a~provzel m po celou dobu tvorby tohoto projektu.
\end{ThesisThanks}

\begin{ThesisAbstract}
Tato prce se zabv tvorbou elektronickho pstupovho systmu od samotnho nvrhu pes implementaci a po nasazen. Tvorbou slueb pro ten dat ze sriovch linek, ten a~ovldni vstup-vstupnch zazen pro ovldni zmk dve a~zn zabezpeovacho systmu. Vytvoenm informanho systmu pro sprvu pstupovho systmu a~generovnm zkladnch tiskovch sestav.
\end{ThesisAbstract}

\begin{ThesisKeyWords}
Systm fyzick kontroly pstupu, Informan systm, Datov modelovn, WebML, .NET, ASP.NET, C\#, Microsoft Visual Basic, Microsoft SQL 2008, Moxa, ADAM, DataLab, Systmov sluby Windows
\end{ThesisKeyWords}

\MainMatter

\tableofcontents

\clearpage
\phantomsection
\listoftables
\listoffigures
\addcontentsline{toc}{chapter}{Seznam tabulek a~obrzk}
\clearpage

\chapter{vod}

Vyuvn informanch systm a~s~nimi spojen automatizace je stle astj a~v~prosted firem se stvj nepostradatelnou soust. Vznik poteba ve urychlovat, automatizovat a~kontrolovat. Pesn tmto poadavkm vyhovuje systm kontroly pstup. m dl vkonnj databzov stroje umouj zaznamenn kad potebn informace a~propojen takka jakhokoliv zazen se standartnm potaem dle roziuje jejich vyuit. Pomoc potaovch st lze spojit vechna zazen dohromady a~utvoit z~nich jeden funk pstupov systm.

Na stle vt oblib zskvaj takzvan inteligentn budovy, kde je velk st bn pouvanch zazen ovldna samotnou budovou. Osvtlen se zapn pi vstupu prvn osoby do budovy, klimatizace po vstupu zamstnance do kancele, stejn tak je mon ovldat i~jin zazen, a u se jedn o~aluzie, osvtlen nebo topen. Takto je mon mt celou budovu pod neustlm dohledem a~kontrolou. Poppad i~uetit nklady na provoz budovy. Propojen pstupovho systmu s~jinmi systmy v~budov je samozejm velkou vhodou a~bude na nj brn zetel pi nvrhu a~implementaci. Nicmn zkladnm poadavkem na pstupov systm je ovldn dve a~s~nimi spojen zen zabezpeovacho systmu, kter zajiuje zabezpeen cel budovy. Dky tomu by se mel odstranit problm s~nezabezpeenmi prostory ve kterch u nikdo nen a~tm zstavaj po zbytek dne a~noc nezabezpeen, m se sniuje zabezpeen cel budovy.

Odpad nutnost noen svazku kl. poppad jednoho generlnho kle, kde je ovem velmi tek omezovat prva, hldat pidlen kl a~jejich pouvn. Zaveden elektronickho pstupovho systmu neme zcela nahradit pouvn klasickch kl. U~dve uvnit budovy je mon pouvn kl omezit na minimum a~ovldn vtiny dve svit do rukou elektronickho pstupovho systmu, u~kterho je snadn nastavit pro kad dvee prva, monitorovat jejich vyuvn a~ovldat je pkazy ze systmu.

Elektronick pstupov systm popisovan v~tto prci je mon pizpsobit kad jednotliv budov a~nastavit jej podle poteb a~zadn kad instalace. Tmto se li od klasickch elektronickch pstupovch systm, kter jet navc nem jejich sprvce pod plnou kontrolou a~vce i mn zskv autonomn systm, kter u dle neme roziovat podle svch pn a~poadavk.  

Hlavn funkc vytvoenho pstupovho je usnadnn kontroly pstup povenmu uivateli do prostor. Pin tak snadnj sbr dat pro dochzku a~automatizovanou sprvu zabezpeovn objektu. Pro firmu jsou tyto funkce pnosnm zrychlenm kontroly pstup zamstnanc. Podstatn tak je, e automatickm zapnutm systmu pi odchodu zamstnance je zajitno zabezpeen prostoru. Tm odpad nutnost runho zabezpeovn prostor pomoc klvesnice zabezpecovacho systmu a~sniuje se riziko, e objekt zstane nezabezpeen.

\chapter{Informan systmy}

Organizace jsou zvisl na sv schopnosti sbrat a~pouvat informace k~plnovn a~dalmu rozhodovn. Informan systmy nemus vyuvat informan technologie nebo bt nutn automatizovn pomoc pota, me bt i~v~paprov podob, nicmn informan technologie se na jejich fungovn stle astji podl a~informan systmy se tak stvaj nedlnou soust fungovn firem, organizac i~jednotlivch osob.

Informan systm je tvoen kombinac lid, hardwaru\footnote{technick vybaven, fyzick reprezenkace potae, potaov ste, apod.}, softwaru\footnote{programov vybaven, programy pouvan uritm hardwarem}, komunikanch zazen, tmi a~datovmi zdroji, kter zpracovvaj data a~informace pro jejich dal el a~vyuit. Jako kterkoliv jin systm jsou i~informan systmy zaloeny na vstupnch datech od jejich uivatel. Tato vstupn data jsou pot dle zpracovvna za vyuit technologickch zazen, jako jsou potae a~produkuje vstupn data, jako je zobrazovan vsledk nebo generovn tiskovch sestav, kter jsou pedny jinm osobm nebo odeslny po sti a~pouity jako vstupy pro jin informan systmy.

Informan systmy svou innost napomhaj pesnjmu a~rychlejmu zpracovn informac a~tm napomhaj kadodennmu chodu cel organizace. Vechna data jsou uchovvna v~databzch\footnote{uspodan data vyuvan uritm softwarem}, kter jsou schopn ukldat a~zprcovvat informace mnohem efektivnj a~snz, ne tomu bylo u~pouit tradinch metod. 
\newline
\noindent Informan systmy lze dlit podle nkolika faktor:

\begin{itemize}
	\item {\bf oteven x uzaven} - uruje, jestli a~jak moc je systm propojen s~svm okolm  
	\item {\bf deterministick x stochastick} - jednoznan nebo nhosn chovn systmu  
	\item {\bf statick x dynamick} - linern nebo diferenciln, systm si pamatuje vnitn stav   
	\item {\bf spojit x disktn} - chovn systmu podle asovch udlost  
\end{itemize}

\noindent Informan systmy lze rozdlit do ty zkladnch kategori, kter jsou reprezentovny patry pyramidy a~kter odrej hierarchii organizace a~jsou nsledujc: 

\begin{itemize}
	\item {\bf Executive Information Systems} (EIS) - je vyuvn dcmi pracovnky
	\item {\bf Decision Support Systems} (DSS) - je vyuvn vrcholovm managementem
	\item {\bf Management Information Systems} (MIS) - je vyuvn stednm managementem
	\item {\bf Transaction Processing Systems} (SIS) - je vyuvn benmi pracovnky
\end{itemize}

Akoliv je pyramidov model zstv stle vyuvn, existuj i~technologie a~nov kategorie informanch systm, kde nkter z~nich u vce nekoresponduj s~originlnm pyramidovm modelem. 

\newpage
\noindent Pklady nkterch systm nevyhovujcch pyramidovmu modelu:

\begin{itemize}
	\item {\bf Datov sklady} 
	\item {\bf Globln informan systmy}
	\item {\bf Expertn systmy}
	\item {\bf Geografick informan systmy}
\end{itemize}

\noindent Dle je mon informan systmy rozdlovat napklad podle rozsahu jejich nasazen:

\begin{itemize}
	\item {\bf Mstn informan systmy} - v~rmci jedn izolovan firmy 
	\item {\bf Transnrodn informan systmy} - typ interorganizanho informanho systmu pesahujcho hranice sttu
	\item {\bf Internacionln informan systm} - pouze takov systm, kde jedna firma pesahuje hranice sttu
	\item {\bf Spontnn informan systmy} - vznikaj v~souasn dob dky mobiln telekomunikaci, a~ji nelze definovat informan systm mstn, protoe spojuje lidi po celm svt
\end{itemize}
















\chapter{Inteligentn budovy}

Pojem inteligentnch budov, nkdy tak oznaovn pomoc pojmu chytr budovy, je znm u adu let. V tto prci budu pouvat oznaen inteligetn budova. Ustlen a pijman definice tohoto pojmu dosud neexistuje. Zde uvedu nkter z nich./cite{inteligentnibudovy}

\begin{itemize}
	\item Inteligentn budova je takov budova, kter je schopn se pizpsobit zmnm ve zpsobech jejho uvn a zmnch ivotnho stylu jejch obyvatel a nepestv jim slouit a vytvet pjemn a odpovdajc prosted. 
	\item Inteligentn budovy kombinuj inovace technologickho i organizanho charakteru s loklnmi i centrlnmi principy automatizovanho zen tak, aby se maximalizovala rychlost nvratu investic do budovy vloen.
	\item Inteligentn budova je budovou pln vybavenou automatizan, informan a komunikan technikou, kter slou jednak pmo svm obyvatelm, jednak pro vytven pjemnho prosted pro n.
\end{itemize}

V posledn dob dky poklesu cen jednotlivch komponent a rozvoji technologi komunikace, kter mohou vyuvat rozhran Ethernet, s Internet, rzn bezdrtov st si jej mohou dovolit i men firmy a podniky. Vysok poizovac cena byla dvodem, pro byly systmy inteligentnch budov instalovny pouze do velkch eloch staveb a firem. S poklesem cen je spojen rozen automatizace budov i do mench firem i soukrom bytov vstavby. Dvody pro tuto skutenost lze hledat nejen v rostoucch nrocch na komfort uivatele, ale tak ve vznamu automatizace budov v spoe energi a zen jeji spoteby, co je hlavnm dvodem poizovn systm inteligentnch budov. Podstatnm faktem nejen v ppad bytov vstavby, ale i elovch staveb je zajitn bezpenosti pomoc zabezpeovacch systm. V ppad elovch budov lze jet zmnit vyadovn flexibility tak, aby bylo v budoucnu mon zmnit el a vyuit budovy.

Pod pojmem elov stavby rozumme budovy, kter spluj urit funkn zamen. Pat sem napklad firemn sdla, kancelsk prostory a nemocnice. Jeliko se jedn o podnikatelsky provozovan objekty, asto se vybavuj  nronmi  dicmi systmy, jako jsou napkla zabezpeovac systmy nebo systmy kontroly fyzickho pstupu. Ty pot zajiuj provoz jednotlivch pstroj a jsou vmnoha ppadech vzjemn propojeny a spojeny svelnem, takzvanm dispeerskm dicm stanovitm. Komunikace je pak zajitna systmem datovch sbrnic  a st. Vedle optimalizace spoteby energi se  projev spory i ve snen potu pracovnk obsluhy. \cite{buildingautomation}

Dal poadavek na systmy velovch budovch vyplv zchovn uivatel. Poadavky na rozdlen prostoru se mohou mnit vzvislosti na restrukturalizaci firmy. Msto  velkch konferennch mstnost me vzniknout poteba mench kancel. Konstrukn koncepce stavby a jej provozn - technick vybaven mus takov zmny umonit. Napklad rozmstn svtelnch  vypna a jejich piazen  odpovdajcm svtelnm okruhm u nevyaduje elektrick  propojen kabely, ale pizpsoben se provede peprogramovnm inteligentnch prvk. Zde je vpoped aspekt flexibility provoznho zzem.

V souvislosti s inteligentnmi budovami se obvykle hovome o kancelskch budovch, ale vznikaj i inteligentn bytov domy i nkupn centra a podobn. Shrneme-li dvody pro vbec inteligentn budovy vznikaj, dobereme se nsledujcch dvod /cite{inteligentnibudovy}:

\begin{itemize}
	\item Zven komfortu poskytovanch slueb a s n spojen zven ceny pronjmu
        \item Snen spoteby energi
        \item Snen provoznch nklad
        \item Zven produktivity
        \item Zrychlen nvratnosti investice
        \item Prodlouen ivotnosti budovy
\end{itemize}

Na inteligentn budovy je jet mon nahlet z dvou rznch hl. Toto dlen nm nabz nsledujc pohledy. /cite{inteligentnibudovyvos}  



{\bf hledisko automatizace} objekty s distribuovanm managementem zahrnujcm
\begin{itemize}
	\item zen kotelen, regulace vytpn a klimatizace po jednotlivch mstnostech, rzn asov programy  
        \item ovldn a regulace osvtlen - automatick regulace osvtlen podle ptomnosti osob, denn doby, centrln vypnn a zapnn spotebi atd.  
	\item ovldn aluzi, markz, rolet a garovch vrat - run nebo automatick podle denn doby
	\item management energetickho hospodstv - kontrola a zen spoteby energie, dlkov odeet elektromr, mi tepla, regulace tepelnch erpadel
	\item sprva spotebi a celho systmu ovldacmi panely, ppadn telefonem i dlkovm ovladaem
	\item EZS - zabezpeovac a pstupov systm 
	\item uzaven televizn okruh (CCTV)
	\item EPS - elektronick porn signalizace 