Do skupiny humorálních imunodeficiencí je zařazován běžný
variabilní imunodeficit (CVID), který představuje heterogenní
skupinu onemocnění s neznámou etiopatogenezí. U pacientů jsou
nalézány abnormality v ukazatelích specifické imunity, jejichž
podíl na poruše tvorby protilátek není objasněn. Méně poznatků
je o zapojení nespecifické části imunitního systému, a to
především o funkcích neutrofilů a monocytů, ačkoliv nedávno
publikované práce ukázují na možnou aktivaci těchto buněk.
Cílem práce bylo vyšetření povrchových markerů neutrofilů a
monocytů a stanovení přítomnosti neutrofilů s nízkou hustotou
(LDNs), které mohou způsobovat supresi aktivace a proliferace T
lymfocytů a objasnění vlivu všech těchto typů buněk na produkci
IFN-γ a expresi CD25 na T lymfocytárních subpopulacích u
pacientů s CVID. Dále byla studována exprese znaků PD-1 na T
lymfocytech a PD-L1 na neutrofilech a monocytech jako další
možný zdroj suprese T lymfocytů.
Naše výsledky nepotvrdily zvýšenou expresi aktivačních znaků na
neutrofilech a monocytech ani zvýšení exprese PD-L1 na
neutrofilech a monocytech u pacientů s CVID. Zároveň nebylo
nalezeno zvýšené procentuální zastoupení populace LDNs. U T
lymfocytů pacientů s CVID jsme po aktivaci PBMC detekovali
zvýšené hladiny IFN-γ u obou subpopulací T lymfocytů při nižší
expresí aktivačního znaku CD25 ve srovnání s kontrolní
skupinou. Zjistili jsme rovněž zvýšené hladiny PD-1 na CD4 T
lymfocytech. Naměřené výsledky tedy neukazují na zvýšenou
aktivitu neutrofilů a monocytů nalezených v periferní krvi
pacientů, ale spíše na poruchu regulačních mechanismů mezi
oběma zkoumanými skupinami buněk. Součástí práce byla i
optimalizace pracovního postupu, konkrétně výběr lyzačního
činidla erytrocytů. Nejvhodnějším lyzačním činidlem se ukázal
být roztok kyseliny mravenčí, který svou přítomností
neovlivňoval sledované aktivační znaky na neutrofilech a
monocytech.