Podoba Divišovy čtvrti vychází z historie dělnické kolonie a s ní spjatou specifičností místa a sociálních vztahů. Prvotní otázka tedy byla zaměřena na to, jaké povahy jsou sociální vztahy v Divišově čtvrti dnes, zda určitá specifičnost zůstala zachována i v současnosti, došlo k její proměně či se naopak již vytratila a jedná se o zaměnitelnou oblast v rámci podobné zástavby v městě Brně. Je tedy hledána odpověď na charakter a význam jak fyzického (vztah k místu a smysl, který je lokalitě připisován), tak i sociálního prostoru (podoba a intenzita vzájemných vztahů mezi obyvateli Divišovy čtvrti a způsob, jak vnímají nejen sami sebe, ale i své okolí). Další důležitou otázkou byl také pohled na sociálně-prostorové vztahy ze strany vnějších účastníků, kteří jsou s Divišovou čtvrtí spjati, ale neobývají ji, což by mohlo vést k ucelenému pochopení způsobu, jak je místní sociální prostředí utvářeno a udržováno, co jej ohrožuje a jak formuje své fyzické i symbolické hranice uvnitř/vně Divišovy čtvrti.