PRÁVNICKÁ FAKULTA Posudek oponenta diplomové práce Student: Be. Irena Michálková Studijní program a obor.... Název práce: Vedoucí diplomové práce: Oponent diplomové práce: Rok odevzdání práce: Veřejná správa / Veřejná správa Dávky státní sociální podpory JUDr. Jan Horecký, PhD. JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D. 2018 Náročnost tématu práce Téma diplomové práce bylo zvoleno poměrně obecně, jde o velmi širokou oblast, jejíž podrobné zpracování by vydalo spíše na monografii nežli na diplomovou práci. I vzhledem k zaměření práce možná mohlo být téma zúženo pouze na rodičovský příspěvek, název práce by pak více odpovídal jejímu obsahu. Jinak problematika rodičovského příspěvku patří mezi aktuální témata a její zpracování se zřetelem k současnému vývoji lze považovat za přínosné. Cíl práce nebyl v rámci úvodu jasně definován, nicméně lze dovodit, že jím má být „přiblížení systému státní sociální podpory" a „zaměření" na jednotlivé dávky, podmínky jejich čerpání, jejich výše a okruh oprávněných osob. Má-li to znamenat popis právní úpravy, pak lze konstatovat, že tento dílčí a nepříliš ambiciózní cíl práce splnila. Práce měla dále přinést zhodnocení právní úpravy a návrhy jejích změn. Vzhledem ke konkrétnímu způsobu provedení v závěrečných částech práce došlo k naplnění tohoto cíle jen částečně, či dalo by se říci poněkud svérázně. Z obsahového hlediska lze zhodnotit posuzovanou práci tak, že jde v převažující části svého obsahu o prostý popis, který se drží zdrojů a nic moc nového ani zajímavého nepřináší. Je to takový „úřednický" text, který v souladu se zadáním vychází z definice pojmů a následně popisuje jednotlivé dávky, vznik nároku na ně, oprávněné osoby, výši atd. Autorce nicméně nelze upřít, že se v problematice orientuje. Při troše dobré vůle tak je možné konstatovat, že autorka napsáním své práce prokázala schopnost zpracovat zvolené téma do strukturovaného textu. Práce mohla mít lepší systematiku. V úvodních pasážích lze narazit na několik kapitol či podkapitol, které se jmenují různě, ale obsahují vlastně totéž (třeba 2.2 a 3.). U rodičovského příspěvku, kterému se autorka věnovala nejvíce, došlo nejdříve k popisu samotné dávky v kapitole 4.2.1, ovšem poté autorka mnohé z již řečeného zopakovala Splnění cílů práce Teoretická a obsahová část práce Veveří 70, 611 80 Brno, Česká republika T: +420 549 49 1211, E: info@law.muni.cz, www.law.muni.cz Masarykova univerzita, Právnická fakulta znovu v rozsáhlé a možná až zbytečné (z hlediska zadání i cílů práce) kapitole 4.3, zaměřené na historii rodičovského příspěvku. Došlo zde i k tomu, že autorka tutéž tabulku ve své práci „otiskla" hned dvakrát (s. 47 a 62), což je samozřejmě naprosto zbytečné a nežádoucí. Diplomantka se až úzkostlivě držela popisné metody, což vyústilo i v to, že ze zdrojů přebírá informace, které již nemají oporu v platné a účinné právní úpravě (například údajná maximální doba pobírání příspěvků na bydlení 84 měsíců; příslušné pravidlo bylo zrušeno s účinností od 1. ledna 2015) nebo které lze považovat za velmi diskutabilní (tvrzení, že nárok na příspěvek na dítě má rodič na straně 32, navzdory vcelku jasnému znění § 17 zákona o státní sociální podpoře; v citovaném odborném zdroji možná při jisté míře zjednodušení došlo k záměně nároku na dávku a nároku na výplatu dávky). Od popisné metody se diplomantka odpoutala závěrečných kapitolách 6 a 7, kde představila vize rodičovského příspěvku a vize změn (dalších?) dávek státní sociální podpory. Zde obsaženému textu nelze upřít, že vychází z osobní znalosti problematiky, a ocenění si zaslouží i upřímná autenticita, s níž byly tyto pasáže zpracovány. Z hlediska formy jde ale spíše o volnou úvahu nežli o skutečný odborný text. Na straně 71 se navíc nemohu zbavit dojmu, že si text poněkud odporuje, když nejdřív konstatuje, že by „porodné měla dostat každá žena ve stejné výši, ať už porodila první, druhé nebo třetí dítě". Jen o několik řádků níže už ale autorka hovoří o „odstupňování výše dávky podle počtu narození dětí." Čtenář zůstává poněkud zmaten. Dále, aniž bych chtěl diplomantce upírat právo najejí názor, mám zato, že měla být trochu opatrnější při formulací takových tvrzení, jako že „na dávky státní sociální podpory je těžké dosáhnout" nebo že na většinu dávek dosahují jen rodiny, které dávky zneužívají, bydlí a pracují na černo (75). Závěrem ještě upozorňuji na poněkud nepřiléhavé tvrzení, podle něhož se výše životního minima rok od roku mění (s. 12; životní minimum bylo ovšem naposledy zvýšení před 7 lety). A dále není správné spojovat životní minimum s náklady na bydlení (s. 24), a to už vzhledem k samotné definici institutu životního minima. Základní formální požadavky stanovené směrnicí děkana č. 7/2012, o studiu v bakalářských a magisterských studijních programech, odevzdaná práce splňuje. Obsahuje úvod, závěr, anglicky a česky psaný abstrakt, klíčová slova i požadavkům odpovídající seznam zdrojů. Text je řádně členěn do kapitol a podkapitol, které jsou průběžně číslovány. Připomínky musím vznést k způsobu citací zdrojů a k práci se zdroji obecně. Při opakovaném citování týchž pramenů autorka namísto postupu navrženého v čl. 4 odst. 7 Směrnice děkana č. 4/2013, o citacích dokumentů užívaných v pracích podávaných na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (dále jen „směrnice") nadbytečně opakovala úplnou bibliografickou citaci díla, což je jev, v jehož důsledku dochází k umělému navyšování rozsahu práce. Neuplatnila ani postup podle čl. 3 odst. 3 směrnice, podle něhož se při bezprostředním opakování téže citace uvede například jen „tamtéž". Například strana 50 mohla být při uplatnění správného a úsporného způsobu citování zdrojů o několik řádků kratší. Ani způsob citace právních předpisů zcela neodpovídá směrnici. V poznámkách pod čarou jsou nadbytečně uváděny i údaje o zdroji citace právního předpisu, ačkoli tento údaj Formální úroveň práce 2/4 Veveří 70, 611 80 Brno, Česká republika T: +420 549 49 1211, E: info@law.muni.cz, www.law.muni.cz Masarykova univerzita, Právnická fakulta má být uveden až v seznamu pramenů. Třeba strany 19, 20 či 28 opět mohly a měly být o několik řádků kratší. Některé citace je třeba označit za naprosto nesmyslné. Proč třeba na straně 15, kde je v textu uvedeno, že určitou skutečnost vyjadřuje ustanovení § 66 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře, následuje ještě poznámka pod čarou č. 4 s odkazem na totéž ustanovení? V práci nebylo dodrženo ani pravidlo podle čl. 6 odst. 8 výše směrnice, podle něhož má být právní předpis při první zmínce v textu uveden prostřednictvím úplné bibliografické citace a následně má být uváděn zkrácenou citací, slovní citací, případně zavedenou zkratkou. V textu se zbytečně opakují úplné bibliografické citace týchž předpisů. Obecně je třeba ve vztahu k práci s odbornými zdrojů vytknout to, že diplomantka velmi volně zacházela s některými informacemi, definicemi či pojmy, které j sou sice v literatuře často opakovány a lze tedy snad s nadsázkou uvést, že již zlidověly, ovšem přesto diplomantka není jejich autorkou a používání těchto tvrzení bez uvedení zdroje je za hranou citační etiky. Na některých místech toto počínání hraničí až s plagiátorstvím (zřejmě jde spíše o důsledek nezkušenosti nežli záměrného jednání). Mám konkrétně na mysli taková slovní spojení, jako: „sociální solidarita organizovaná státem" (s. 9), „smyslem dávekje překonat tíživou sociální situaci" (s. 11-12) nebo definici nepojistného sociálního systému (s. 13). Do stejného okruhu patří i samotné pojmy jako testovaná a netestovaná dávka (s. 14). Tuto terminologii nezavedla sama diplomantka, a tak by správně měla odkázat na zdroj. Odkaz na zdroj, byt' jen v podobě právního předpisu, chybí třeba i u definic některých pojmů (rodina, společně posuzované osoby - s. 20 a 21). Na straně 17 lze pak asi jen nepozornosti přičíst na vrub druhý odstavec, podle něhož „zákon doslovně říká", po čemž ovšem následuje nikoli citace právního předpisu, nýbrž odborného zdroje. Návrh klasifikace diplomové práce Práci navrhuji hodnotit stupněm D/Uspokojivě. Stupeň označení Hodnota Výborně A 1 Velmi dobře B 1,5 Dobře C 2 Uspokojivě D 2,5 Vyhovující E 3 Nevyhovující F 4 Doporučení pro rozpravu 1) Které principy sociálního zabezpečení se projevují ve skutečnosti, že některé dávky ze státní sociální podpory přísluší pouze rodinám, jejich příjem nepřevyšuje určitou výši? Odpovídalo by těmto principům, pokud by některé dávky byly poskytovány bez ohledu na výši příjmů, jak autorka navrhuje (s. 72)? 3/4 Masarykova univerzita, Právnická fakulta Veveří 70, 611 80 Brno, Česká republika T: +420 549 49 1211, E: info@law.muni.cz, www.law.muni.cz 2) Jaké opravné prostředky mohou být využity v řízení o dávkách státní sociální podpory? Může zde dojít k tzv. odstranění tvrdosti zákona? V Brně dne 13. ledna 2019 oponent diplomové práce 4/4 Masarykova univerzita, Právnická fakulta Veveří 70, 611 80 Brno, Česká republika T: +420 549 49 1211, E: info@law.muni.cz, www.law.muni.cz ' 7 * S IV)