Zásady pro vypracování práce: Formální stránka práce - platí to co obecně u všech odborných prací, tedy: 1. Práce bude obsahovat úvod, jenž zhodnotí stav odborného poznání zpracovávaného problému, formuluje pracovní hypotézu (hypotézy) a vymezí cíl, jehož má být zpracováním dosaženo. Pracovní hypotézy slouží k užšímu tematickému vymezení práce v rámci zadaného tématu na základě prvotního studia pramenů. 2. Zadané téma bude zpracováno v úměrných celcích, systematicky tak, aby se v něm prezentované poznatky neopakovaly a aby dohromady jednotlivé kapitoly tvořily funkční a vzájemně provázaný celek. 3. Dílo bude ukončeno vědeckým závěrem, ve kterém bude potvrzena, resp. vyvrácena pracovní hypotéza (hypotézy). Současně zde budou uvedeny způsoby využitelnosti poznatků, k nimž práce dospěla. 4. Hlavním úkolem při zpracování je vyhledat a zpracovat právní prameny, literaturu (včetně zahraniční) a judikaturu ke zpracovávanému tématu. Nalezení literatury je součástí autorské činnosti. 5. Zvláštní pozornost bude věnována vytvoření poznámkového aparátu, jenž bude obsahovat citace a odkazy na zpracovávané prameny v případech, kdy bude pracovat s poznatky, jež nevyplynuly z jeho vlastní badatelské činnosti. 6. Rozsah práce by neměl výrazně překročit rozsah vymezený pro tento druh kvalifikační práce. 7. Formální náležitosti práce jsou stanoveny příslušnými univerzitními, popř. fakultními předpisy. 8. Student obdrží zápočty za: odevzdání obsahu práce a seznamu literatury /seminář I./, odevzdání upřesněného obsahu práce a jedné libovolné vypracované kapitoly /seminář II./ Věcný obsah práce: Autorka bude v diplomové práci zkoumat proces s tzv. Zelenou internacionálou, a to ve třech provázaných liniích. První linii bude představovat nástin politického pozadí zkoumané problematiky, tj. nástin československého právního vývoje od konce třicátých let do začátku let padesátých s důrazem problematiku postihu protistátní činnosti (zákon na ochranu republiky, zákon na ochranu lidově demokratické republiky). Ve druhé linii se autorka zaměří na politický ústup agrární strany z pozice největší a nejsilnější politické strany konce třicátých let do pozice z politiky vyloučeného hnutí v poválečných letech. Ve třetí linii se soustředí na charakteristiku vlastního procesu s tzv. Zelenou internacionálou v kontextu dalších politických procesů konce čtyřicátých a začátku padesátých let .