Soustava Novomlýnských nádrží je druhou největší vodní plochou na území České republiky. Stavba jednotlivých nádrží vzbudila velké emoce, jelikož zlikvidovala jeden z největších komplexů aluviálních mokřadů střední Evropy. Byla zničena nebo významně narušena celá řada stálých i periodicky zaplavovaných mokřadů napojených na dynamiku řeky Dyje. V současnosti je Věstonická nádrž přírodní rezervací a ptačí oblastí NATURA 2000. Z období před výstavbou nádrží jsou známy historické údaje o výskytu zooplanktonu ze záplavového území Dyje, především v okolí Mušova (Ošmera 1965, Adamová Sobotková 1970, Přikryl 1976). Ze současnosti však neexistují data mapující diverzitu zooplanktonu na území Věstonické nádrže a přilehlých mokřadů, i když jde o oblast s velkým potenciálem pro výskyt významných druhů.
Tato bakalářská práce se bude věnovat popisu druhového spektra společenstev zooplanktonu v oblasti současné Věstonické nádrže a okolních mokřadů. Vyhodnotí, jaké změny ve druhovém složení zooplanktonu nastaly po výstavbě soustavy Novomlýnských nádrží, a porovná skladbu druhů vyskytujících se v minulosti v této oblasti a v aluviálních mokřadech dolního Podyjí se skladbou druhů současné Věstonické nádrže. Součástí práce bude zpracování a determinace více než 30 vzorků perlooček a klanonožců z jarních odběrů roku 2024 z Věstonické nádrže a následné vyhodnocení získaných dat základními statistickými metodami.
 
Cíle práce jsou:

1. zpracovat vzorky zooplanktonu z Věstonické nádrže z roku 2024 a determinace perlooček a klanonožců;
2. za použití literárních zdrojů sestavit seznam druhů zooplanktonu, které se historicky vyskytovaly v širším okolí zaniklé obce Mušov, ve Věstonické nádrži od doby jejího napuštění, a druhů vyskytujících se v aluviálních biotopech dolního Podyjí;
3. popsat aktuální druhové složení společenstva zooplanktonu Věstonické nádrže s přilehlými mokřady a porovnat je se získanými druhovými seznamy.