Hyaluronidázy jsou významnými regulátory obnovy extracelulární matrix a díky tomu také častými cíli léčby onemocnění souvisejících s přílišnou degradací pojiv. Hyaluronidázy se naopak využívají jako prostředek odbourání endogenního hyaluronanu či na hyaluronanu založených biomateriálů v případě negativních reakcí organismu. Hyaluronan samotný se může vyskytovat v podobě řetězců s různou molekulovou hmotností a stupněm polydisperzity. Pro návrh optimální degradace různých forem hyaluronanu je tedy nezbytné znát, jak tyto rozdíly tento proces ovlivňují.Hlavním úkolem studenta bude studovat vliv molekulové hmotnosti a stupně polydisperzity hyaluronanu na jeho rychlost štěpení za optimálních podmínek bovinní testikulární hyaluronidázu.

Literatura: 1. Buhren BA, Schrumpf H, Hoff N-P, Bölke E, Hilton S, Gerber PA. Hyaluronidase: from clinical applications to molecular and cellular mechanisms. European Journal of Medical Research. 2016;21:5. doi:10.1186/s40001-016-0201-5. 2. Stern R, Jedrzejas MJ. The Hyaluronidases: Their Genomics, Structures, and Mechanisms of Action. Chemical reviews. 2006;106(3):818-839. doi:10.1021/cr050247k. 3. Stern R, Kogan G, Jedrzejas MJ, Soltés L. The many ways to cleave hyaluronan. Biotechnol Adv. 2007 Nov-Dec;25(6):537-57. 4. REISSIG JL, STORMINGER JL, LELOIR LF. A modified colorimetric method for the estimation of N-acetylamino sugars. J Biol Chem. 1955 Dec;217(2):959-66.