Mezinárodní trestní soud (ICC) se jako stálý mezinárodní soudní orgán od svého vzniku v roce 2002 zaměřuje na stíhání pachatelů genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Jeho zakládající dokument, Římský statut, byl v květnu a červnu 2010 podroben kritice revizní konference. Její ukončení 11. června znamenalo také konec mnohaletých vyjednávání o definici zločinu agrese. Byl definován nejen samotný zločin, ale také procesní podmínky, za nichž může ICC za tento zločin soudit jednotlivce. Jedná se tedy o jeden z nejdůležitějších kroků mezinárodního práva a po ratifikaci tohoto návrhu bude v podstatě oficiálním mezinárodním dokumentem zakázána válka. Ve své práci bych se chtěla zaměřit na samotnou přelomovou definici. Pokusím se určit, co nového vnese do mezinárodních vztahů, zda se jí budou jednotlivé státy řídit a v neposlední řadě i to, jestli vůbec má potenciál něco prakticky v mezinárodních vztazích změnit a ovlivnit nějakým způsobem zaběhnuté chování jednotlivých států. Ty k definici agrese zaujímaly různý postoj, který se pokusím analyzovat a dát do souvislosti s jejich další politikou vůči ICC. Věnovat se budu také pozici a postoji ČR. Otázkou zůstává i to, zda budou státy vůbec ochotné definici ratifikovat a po ratifikaci možnost stíhání za nově definovaný zločin využívat. Primární literaturou mi budou aktuální vyjádření a oficiální dokumenty ICC, sekundární literaturou pak převážně dokumenty jednotlivých států a dalších subjektů týkající se vyjednávání o definici zločinu agrese, jeho případné ratifikace apod. Využiji také publikace věnující se ICC, jeho pozici a možnostem obecně.