Železniční dopravní společnosti se v posledních desetiletích prezentují jako nejekologičtější způsob hromadné osobní i nákladní přepravy. Díky tomuto způsobu sebeprezentace získávají dopravci, správci infrastruktury i ostatní společnosti zainteresované v odvětví od státních orgánů a evropských institucí investiční i neinvestiční dotace, které mají vést k rozvoji železniční dopravy a v důsledku ke snížení negativních dopadů dopravy jako odvětví na životní prostředí. Cílem práce je zjistit, zda a do jaké míry je environmentálně zaměřená prezentace a propagace českých železničních společností podložena fakty a zda jsou prostředky z fondů opravdu využity na snížení ekologické stopy železnic a dopravy obecně.

V oblasti ekologie dopravy byly provedeny mnohé výzkumy zaměřené zejména na porovnání emisí způsobených provozem železnic s emisemi jiných dopravních modů. Nebyly však dosud využity k potvrzení či vyvrácení pravdivosti kampaně zvolené železnicemi, na což bude zaměřena jedna část práce. Dále bude provedena analýza celkových ekologicky motivovaných dotací do železniční přepravy v ČR ze strany státu a fondů EU; poznatky o výši dotací drahám budou následně využity při vyhledání a analýze projektů zaměřených na snížení ekologické zátěže dopravy. Novým pohledem na oblast finanční podpory železnic bude průzkum vybraných zakázek, přesněji zda byly dotace v těchto zakázkách využity k určenému účelu a zda byly přínosné. Součástí práce bude osobně provedený průzkum veřejného mínění, který bude zaměřen na úspěšnost marketingu železničních společností, přesněji jestli obyvatelé ČR vnímají dráhy jako nejekologičtější způsob přepravy.