Hypotéza: „Rozsah a podobu participace jednotlivých států na peacekeepingových misích OSN klíčovým způsobem ovlivňuje existence národních zájmů v dané oblasti.“ Ve své bakalářské práci bych chtěl prozkoumat motivaci jednotlivých státních aktérů k významné participaci na peacekeepingových misích OSN. Pro verifikaci své hypotézy jsem zvolil region Latinské Ameriky a Karibiku, kde se po uvolnění ideologických bariér bipolárně rozděleného světa realizovala pod mandátem OSN mise MINUGUA v Guatemale, ONUSAL v El Salvadoru, ONUCA ve více zemích Střední Ameriky a konečně série 5 dalších misí ve vleklém konfliktu na Haiti. V těchto misích bych rád identifikoval aktéra, který na sebe vzal úlohu leading force a pokusil se prozkoumat motivaci a případné národní zájmy v oblasti, které k tomuto rozhodnutí vedly. Ve své práci bych rád prozkoumal výraznou roli Španělska v MINUGUA, ONUCA i ONUSAL, Kanady v ONUCA (v nichž USA z geopolitického hlediska poněkud překvapivě hrály slabší roli) a poukázat na druhé straně na silnou roli USA v konfliktu na Haiti, motivovanou do značné míry vlnou uprchlíků žádající o azyl právě na území Spojených států. Cílem práce tedy není popis konfliktů samotných, ale spíše prozkoumání významného faktoru, jenž se promítá do reakce mezinárodního společenství – tím by podle mé hypotézy měly být právě národní zájmy zasahujících státních aktéru spojené s danou oblastí. Doyle, M.W., Sambanis, N.: Making War and Building Peace: United Nations Peace Operations, Princeton University press 2006. Jakobsen, P.V.: „National Interest, Humanitarianism or CNN: What Triggers UN Peace Enforcement After the Cold War?“, Journal of Peace Research, Vol. 33, No. 2, 205-215 (1996). ONeill, J.T.: United Nations peacekeeping in the post-Cold War era, Frank Cass, New York 2005.