PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Diplomová práce STÁTNÍ SPRÁVA V OBLASTI CIVILNÍHO LETECTVÍ 2007/2008 Renata Hlucháňová ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ: „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Státní správa v oblasti civilního letectví zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny." Touto cestou bych chtěla poděkovat doc. JUDr. Soně Skulové, Ph.D., vedoucí mé diplomové práce, za pomoc při zpracování práce. Dále bych také chtěla poděkovat Ing. Radomíru Janíkovi, vedoucímu hasičské a bezpečnostní služby Letiště Brno - Tuřany, Ing. Zdeňku Jelínkovi, zástupci ředitele odboru civilního letectví a vedoucího oddělení koncepce a rozvoje z Ministerstva dopravy České republiky a Mgr. Vítězslavu Kulawiecovi, vedoucímu oddělení ochrany civilního letectví z Ministerstva dopravy České republiky, za jejich čas, vstřícnost, cenné rady a trpělivost. Dále chci poděkovat také všem, kteří mě jakýmkoliv způsobem při mé práci podporovali. 2 Teď, když j sme se naučili létat v povětří j ako ptáci a potápět se j ako ryby, zbývá už j en j ediné: Naučit se žít na zemi jako lidé. G. B. Shaw 3 OBSAH: 1. ÚVOD 6 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA V OBLASTI CIVILNÍHO LETECTVÍ 8 2.1. Základní vnitrostátní právní předpisy 8 2.1.1. Letecký zákon 9 2.1.2. Letecké předpisy řady L a JAR 10 2.1.2.1. Závaznost leteckých předpisů 11 2.2. Základní právní předpisy Evropského společenství 13 2.3. Základní mezinárodní právní předpisy 13 2.4. Shrnutí 14 3. STÁTNÍ SPRÁVA V OBLASTI CIVILNÍHO LETECTVÍ 16 3.1. Základní poj my 16 3.2. Státní správa 21 3.2.1. Ministerstvo dopravy 21 3.2.2. Úřad pro civilní letectví 24 3.2.3. Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod 25 3.3. Organizace pověřené přeneseným výkonem státní správy 26 3.3.1. Letecká amatérská asociace ČR 27 3.3.2. Aeroklub ČR 28 3.4. Státní podniky na úseku civilního letectví 29 3.4.1. Řízení letového provozu České republiky, s.p. 29 3.4.2. Správa Letiště Praha, s.p. 30 3.5. Ostatní podniky a organizace v civilním letectví 31 3.5.1. Asociace leteckých provozovatelů ČR 31 3.5.2. Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. 31 3.5.3. Ústav leteckého zdravotnictví 32 3.6. Mezinárodní organizace v civilním letectví 33 3.7. Shrnutí 33 4 4 OCHRANA CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY 36 4.1. Právní úprava v České republice 36 4.2. Právní úprava v rámci Evropského společenství 37 4.3. Mezinárodní právní úprava 39 4.4. Základní pojmy 41 4.5. Vývoj právní úpravy protiprávních činů v civilním letectví 43 4.6. Základní přehled protiprávních činů páchaných v civilním letectví 45 4.7. Správa ochrany civilního letectví před protiprávními činy 47 4.7.1. Národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví České republiky před protiprávními činy 48 4.7.2. Bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy 48 4.7.3. Preventivní bezpečnostní opatření 49 4.7.3.1. Bezpečnostní kontrola vztahující se k letadlu 50 4.7.3.2. Bezpečnostní kontrola vztahující se k cestujícím a zavazadlům 50 4.7.3.3. Nová bezpečnostní pravidla 53 4.7.4. Činnosti při protiprávních činech 54 4.8. Shrnutí 55 5. ZÁVĚR 57 6. RESUMÉ 60 7 POUŽITÉ VÝRAZY A ZKRATKY 62 8 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY 66 8.1. Knižní publikace 66 8.2. Ostatní publikace 67 8.3. Zákony a předpisy 68 8.4. Internetové zdroje 69 9 PŘÍLOHY 70 5 1. ÚVOD Téma státní správa v oblasti civilního letectví je velmi široké, pojmout tuto oblast komplexně by bylo v podstatě nemožné, proto jsem se ve své práci zaměřila na základní právní úpravu státní správy v oblasti civilního letectví a dále se pak více zaměřila na oblast ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Téma jsem si vybrala z toho důvodu, že je mi letectví velmi blízké. Oblast civilního letectví a jeho správa v České republice je tématem velice zajímavým a dalo by se říci, že doposud nezpracovaným. Letecká doprava se za několik desítek let své existence velice rychle vyvinula a její rychlý vývoj neustále pokračuje. Od jejího počátku a vývoje, který byl poznamenán hlavně výrobou nových typů letadel, výstavbou a zvětšováním letišť, zrychlováním, modernizací a přizpůsobováním letectví potřebám lidí, se v poslední době civilní letectví začíná zaměřovat hlavně na bezpečnost civilního letectví a na ochranu cestujících, mimo jiné i na ochranu civilního letectví před protiprávními činy. Poměrná mladost civilního letectví, překotnost jejího vývoje a jeho častá právní úprava a změny se podle mého názoru projevila také v neucelené úpravě civilního letectví v literatuře. Ve své práci se nejprve zabývám základními právními předpisy, které s daným tématem souvisí, a to právními předpisy České republiky, předpisy Evropského společenství a mezinárodními právními předpisy, ze kterých právní úprava v České republice vychází. Dále v práci nastiňuji základní pojmy z oblasti civilního letectví, a to z důvodu lepší a snadnější orientace vdané problematice a pro snadnější pochopení textu diplomové práce. Vysvětlení základních pojmů by také mělo přispět k lepší čitelnosti textu práce i pro ty, kteří se s touto oblastí setkávají poprvé, a kteří by nemuseli znát dobře všechny používané pojmy a výrazy. Prvním jádrem mé diplomové práce je úprava státní správy civilního letectví na území České republiky v současné době. Státní správu na tomto úseku pojímám podle agendy jednotlivých správních úřadů civilního letectví, kdy nastiňuji vznik, organizační složení a právní úpravu jednotlivých úřadů a hlavně pak jejich základní činnosti. Úřady člením podle důležitosti a významu pro civilní letectví, kdy se nejprve zabývám nejvyšším článkem státní správy v oblasti civilního letectví - Ministerstvem dopravy, ústředním správním úřadem Úřadem pro civilní letectví, a Ústavem pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. Dále 6 pokračuji rozborem organizací pověřených přeneseným výkonem státní správy a samosprávními organizacemi, poté se zaměřuji na státní podniky České republiky a dále se již pouze okrajově zabývám některými ostatními podniky a organizacemi působícími v oblasti civilního letectví. Na konci tohoto bloku se, opět spíše informativně, z důvodu provázanosti českého civilního letectví s mezinárodním letectvím, zmiňuji i o základní činnosti Mezinárodní organizace civilního letectví a orientačně uvádím výčet dalších nej důležitějších mezinárodních organizací. Druhým jádrem mé diplomové práce je oblast ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Toto téma jsem si zvolila hlavně z důvodu jeho naléhavosti v dnešní době. Letectví je vedle silniční, železniční a vodní dopravy jedno ze základních druhů dopravy a je také jeho nej mladším druhem. Mezi jeho hlavní výhody patří jeho rychlost, spolehlivost a možnost převozu objemných nákladů. Ač se to zdá možná k neuvěření, letecká doprava je dopravou nejbezpečnější. Přesto stane-li se v letecké dopravě nehoda, mívá katastrofální a dalekosáhlé následky, což je způsobeno zejména tím, že jde o dopravu provozovanou nad zemským povrchem. Problematika bezpečnosti civilního letectví se pak zejména po 11. září 2001 stala prioritou v zaměření všech organizací provozující leteckou dopravu. Hrozba terorismu a vůbec všech protiprávních činů, spáchaných na palubě letadla nebo na letišti, se stala aktuálním, vysoce citlivým a dopodrobna upravovaným tématem. Důsledky spáchání protiprávního činu na palubě letadla nebo v uzavřené letištní hale bývají škodlivější než spáchání těchto protiprávních činů na jiných místech, což je dáno především již výše zmíněným provozem letecké dopravy nad zemským povrchem a také stísněnějším a omezeným či vyloučeným únikovým prostorem. Ochrana civilní letecké dopravy tak představuje soubor mnoha opatření, jednak v oblasti pozemní a jednak v oblasti vzdušné bezpečnosti. Závěrem práce shrnuji získané poznatky a nastiňuji možný směr budoucího vývoje spolu s vlastními názory a návrhy. Na úplném konci práce pak zveřejňuji seznam použitých pramenů a literatury a přikládám přílohy. Cílem mé práce je pokusit se podat souhrnný výkaz státní správy civilního letectví a blíže přiblížit právní úpravu ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Diplomová práce je aktuální ke dni 31. března 2008. 7 2. PRÁVNÍ ÚPRAVA V OBLASTI CIVILNÍHO LETECTVÍ 2.1. Základní vnitrostátní právní předpisy Mezi základní platné právní předpisy České republiky pro oblast civilního letectví patří následující: Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/2000 Sb., o nerovnoměrném rozvržení pracovní doby některých zaměstnanců v civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 409/2001 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v důsledku válečných nebo teroristických akcí provozem letadla v souvislosti s provozováním letecké dopravy, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 410/2006 Sb., o ochraně civilního letectví před protiprávními činy a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy č. 108/1997, kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě, ve znění pozdějších předpisů. 8 Významné místo v civilním letectví zaujímají tzv. letecké předpisy, zejména letecké předpisy řady L a JAR, které obsahují souhrn podmínek, které musí být v leteckém provozu dodržovány a které se týkají provozu letadel a s tím souvisejících požadavků na způsobilost letadel, leteckého personálu, řízení letů, údržbu letadel, letišť a pozemních leteckých zařízení.1 S civilním letectvím dále souvisí řada dalších zákonů a jiných právních předpisů. Jedná se např. o zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, zákon č. 200/1990 Sb., 0 přestupcích, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (všechny ve znění pozdějších předpisů). 2.1.1. Letecký zákon Vývoj leteckého zákona na našem území začal v Československé republice v roce 1925 vydáním zákona č. 172/1925 Sb., o letectví. Ten ve znění zákona č. 48/1930 Sb. platil i po konci druhé světové války až do roku 1956, kdy byl přijat dne 24. září 1956 nový zákon č. 47/1956 Sb., který platil až do března roku 1997, kdy nabyl dne 1. dubna 1997 účinnost nynější letecký zákon. V návaznosti na něj byla přijata také jeho prováděcí vyhláška č. 108/1997 Sb., která nabyla účinnosti až 1. června 1999.2 Protože se oblast civilního letectví neustále a poměrně rychle vyvíjí, byly letecký zákon 1 jeho prováděcí vyhláška již několikrát novelizovány.3 K posledním novelizacím došlo hlavně z důvodu postupného slučování právního řádu České republiky a komunitárního práva. Letecký zákon upravuje otázky civilního letectví komplexně. Na vojenské letectví se vztahuje pouze tam, kde je to výslovně uvedeno. Upravuje zejména podmínky stavby a 1 Draxler, K. Přístrojové systémy letadel I. Praha : ČVUT, 2003, s. 14. 2 Letecký zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce č. 17/1997 ajeho prováděcí vyhláška v částce č. 37/1999. 3 Letecký zákon byl novelizován zákonem č. 189/1999 Sb., účinným od 1. listopadu 1999, zákonem č. 146/2000 Sb., účinným od 12. června 2000, zákonem č. 258/2002 Sb., účinným od 28. června 2002 (s výjimkou čl. I bodů 4, 8 a 9, účinnými od 1. ledna 2003), zákonem č.167/2004 Sb., účinným od 1. května 2004, zákonem č. 413/2005 Sb., účinným od 1. ledna 2006 (s výjimkou čl. XXII bodů 1 a 3, účinnými od 1. března 2006, a čl. LVbodů 2 až 8, účinnými od 1. ledna 2007), zákonem č. 186/2006 Sb., účinným od 11. května 2006, a zákonem č. 225/2006 Sb., účinným od 1. července 2006. Prováděcí vyhláška č. 108/1997 Sb. byla novelizována vyhláškou č. 101/1999 Sb., účinnou od 1. června 1999, vyhláškou č. 244/2003 Sb., účinnou od 1. září 2003, vyhláškou č. 359/2006 Sb., účinnou od 18. července 2006 a vyhláškou č. 410/2006 Sb., účinnou od 23. srpna 2006. 9 provozování letadla, letiště a letecké stavby, podmínky využívání vzdušného prostoru, poskytování leteckých služeb, letecký rejstřík, podmínky provozování leteckých činností, podmínky užívání sportovního létajícího zařízení, ochranu letectví a výkon státní správy v oblasti civilního letectví. Letecký zákon se člení na 12 částí. V jeho první části je mimo jiné vymezena působnost Úřadu pro civilní letectví (dále pouze: „UCL") a v druhé části je mimo jiné vymezen i Letecký rejstřík, který vede UCL, a který má význam nejen s ohledem na potřeby státní správy, ale také s ohledem na mezinárodní součinnost. Úpravě státní správy v civilním letectví se zákon věnuje ve své deváté části. Je zde vymezena pravomoc a působnost jednotlivých úřadů státní správy, výkon státního dozoru a podmínky ukládání sankcí. Ustanovení § 96 leteckého zákona je velmi podstatné. Uvádí, že použití leteckého zákona je možné pouze tehdy, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika (dále pouze: „ČR") vázána, nestanoví jinak. Dalším velmi významným ustanovením leteckého zákona je jeho ustanovení § 102 odst. 2, které stanovuje povinnost dodržovat letecké předpisy, které jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, jsou součástí právního řádu ČR, a které vydává: - Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO (dále pouze: „ICAO"), Sdružení leteckých úřadů podle předpisů Evropského společenství JAA, - Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL.4 a to ve znění přijatém ČR zastoupenou Ministerstvem dopravy. Smyslem tohoto ustanovení je učinit vyjmenované kategorie leteckých předpisů, které mají mezinárodněprávní původ, bezprostředně vnitrostátně závaznými a aplikovatelnými ve vztazích mezi subjekty českého vnitrostátního práva, kterým je toto právo určeno.5 2.1.2. Letecké předpisy řady L a JAR6 V ČR jsou vydávány letecké předpisy řady L a JAR podle výše zmíněného ustanovení § 102 leteckého zákona. 4 EUROCONTROL vydává bezpečnostní letecké předpisy ESARR. 5 Také viz sdělení pany Hany Zavoralové z tiskového oddělení Ministerstva dopravy ČR [citováno 31. března 2006]. Dostupné z: http://www.gliding.cz/forum/viewtopic.php?p= 13341&sid= 1aa1a3667b7b6a071a774f4cbc4e 78d4. 6 Přehled všech platných předpisů řady L a JAR tvoří přílohy č. 1 a 2 této diplomové práce. 10 Leteckými předpisy řady L se aplikují na české podmínky standardy a doporučení ICAO, obsažené v annexech, které tvoří přílohy Úmluvy o mezinárodním civilním letectví. Jejich znění připravuje ÚCL a jsou vydávány Ministerstvem dopravy7 (dále pouze: „MD") ve formě výnosů.8 Každý stát si může stanovit určité odchylky od předpisů ICAO, o čemž pojednává čl. 38 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, který uvádí, že pokud se stát nemůže podrobit ve všech směrech mezinárodní normě, nebo nemůže uvést vlastní nařízení nebo předpisy v naprostý soulad s mezinárodní smlouvou, musí tyto rozdíly ihned oznámit ICAO. Společné letecké předpisy řady JAR vydávají Sdružené letecké úřady (dále pouze: „JAA")9 podle předpisů Evropských společenství.1 0 V ČR jejich znění připravuje ÚCL. Předpisy JAR upravují civilní letectví v oblasti techniky, certifikace, výroby, údržby, oprav a provozu letadel a výcviku leteckého a pozemního personálu, včetně ověřování jejich zdravotní způsobilosti.1 1 Nejedná se o duplicitní předpisy kannexům ICAO, ale o předpisy doplňující a podrobně specifikující. Tyto předpisy v sobě zahrnují požadavky ICAO jako minimální standard a některé dokonce postupně nahrazují platnost některých předpisů řady L . 1 2 2.1.2.1. Závaznost leteckých předpisů Letecké předpisy jsou publikovány prostřednictvím M D v Letecké informační příručce, kterou vydává Letecká informační služba1 3 a jsou vydávány jako závazný právní předpis. Letecké předpisy představují závazná ustanovení, která musí být bezpodmínečně dodržována ve všech aktivitách, kterých se jednotlivé letecké předpisy týkají.1 4 To znamená, že každý, kdo 7 Podle ustanovení čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR mohou ministerstva na základě a v mezích zákona a jsou-li k tomu zákonem zmocněna vydávat právní předpisy, které se řadí mezi tzv. odvozené (sekundární, podzákonné) normativní právní akty. Ústava nehovoří o tom, aby se tyto předpisy vydávaly k provedení zákona, který umožnil jejich vydání, vydaný předpis však nesmí přesáhnout rámec daný zákonnou úpravou, nesmí být v rozporu s platnými zákony. 8 Přijetí výnosů MD bylo oznamováno ve Sbírce zákonů. Podle ustanovení § 14 zákona č. 309/1999 Sb., zákon o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, bylo možno nejpozději do 30. června 2002 vyhlašovat opatření ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky, vydaná na základě zmocnění obsažených ve zvláštních zákonech (tedy i předpisy řady L). Tato opatření se ve Sbírce zákonů vyhlašovala uveřejněním jejich plného znění nebo oznámením o jejich vydání s uvedením orgánu, který je vydal, a s údajem, kde lze do nich nahlédnout (předpisy řady L byly vyhlašovány oznámením o jejich vydání). 9 JAA jsou součástí mezivládní organizace Evropské konference pro civilní letectví (ECAC). 1 0 Po vstupu ČR do Evropské unie se platnost předpisů JAR nezrušila. V roce 2003 vznikla nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA), která by měla postupně převzít pravomoci JAA, týkající se i leteckých předpisů v Evropské unii. 1 1 Předpisy JAR jsou převážně rozděleny do dvou částí - do části závazné (Požadavky) a části výkladové (Výklad). 1 2 Např. předpisy L 6/1 a L 6/3 se již pro obchodní leteckou dopravu nepoužívají (viz Draxler, K. Přístrojové systémy letadel I. Praha : ČVUT, 2003, s. 16). 1 3 O letecké informační službě blíže viz kapitola 3.4.1. této diplomové práce. 1 4 Draxler, K. Přístrojové systémy letadel I. Praha : ČVUT, 2003, s. 14. 11 provozuje v civilním letectví nějakou činnost, musí letecké předpisy dodržovat. Problém je ovšem s jejich všeobecnou platností, závazností i s jejich právní silou. Letecké předpisy nejsou vyhlašovány ve Sbírce zákonů a ani jejich přijetí již ve Sbírce zákonů není oznamováno.1 5 Otázka jejich právní síly tak zůstává nevyřešena, což určitě nekoresponduje s principy právního státu, kterým ČR je.1 6 Jediné řešením tak vidím ve vyjasnění jejich právní síly a v pevném stanovení jejich právní formy.17 Letecká informační příručka navíc neřeší ani otázku platnosti a účinnosti leteckých předpisů. Letecké předpisy řady L jsou českým překladem 18 annexů a 4 dokumentů PANS1 8 aplikovaných na české podmínky, které tvoří přílohy Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, která je pro ČR právně závazná (Úmluva o mezinárodním civilním letectví byla ostatně vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv ČR). Letecké předpisy řady JAR vydávají, jak již bylo zmíněno, JAA. ČR je členem JAA od roku 1996 prostřednictvím ÚCL a po splnění všech požadovaných podmínek se stala roku 2000 plnoprávným členem JAA se všemi závazky a právy, které pro ni z tohoto členství vyplývají. Jednou z podmínek je také dodržování leteckých předpisů, které jsou pro členské státy závazné. Až do konce roku 2007 nebyly předpisy řady L a JAR volně k dostání. K dispozici byly pouze na M D a ÚCL a jedinou možností jak je získat bylo jejich zakoupení na podniku Řízení letového provozu.19 Tento stav byl podle mého názoru pro civilní letectví poměrně negativní. Rozhodně nepřispíval k právnímu povědomí o úpravě civilního letectví a už vůbec nebyl k prospěchu bezpečnosti civilního letectví, zejména jeho prevence. Lidé pracující v oblasti civilního letectví, ale i ostatní veřejnost, tak postrádala dostupnost leteckých předpisů na internetu, ačkoliv v té době již legislativa z jiných oblastí a resortů na internetu dostupná byla. Od 1. ledna 2008 došlo k nápravě tohoto stavu a předpisy řady L a JAR je možno z internetových stránek Letecké informační služby volně stahovat.20 1 3 Podle ustanovení čl. 52 Ústavy ČR je k platnosti zákona třeba, aby byl vyhlášen. Podle dovolené analogie lze podle mého názoru toto ustanovení aplikovat i na vyhlášení jiných závazných právních předpisů, tedy i na letecké předpisy. Otázkou tak zůstává, zda byly letecké předpisy řádně vyhlášeny. 1 6 Podle slov pana Mgr. Vítězslava Kulawiece, vedoucího oddělení ochrany civilního letectví na MD, je závaznost leteckých předpisů opravdu problémem. Je nepochybné, že právně závazné jsou, což ostatně vyplývá již z ustanovení § 102 leteckého zákona, nicméně by zřejmě nastal problém v případě, že by toto bylo napadeno před soudem. Letecké předpisy jsou nepochybně závazné pro stát, není však dořešena otázka jejich závaznosti pro fyzické a právnické osoby zúčastněné na civilním letectví. 1 7 Dále viz závěr této diplomové práce. 1 8 Procedures for Air Navigation Services. 1 9 Nebo prostřednictvím výpisů a fotokopií na MD a ÚCL. 2 0 Předpisy řady L a JAR si lze stáhnou na internetové adrese: http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/index.htm. 12 2.2. Základní právní předpisy Evropského společenství Úprava civilního letectví v rámci Evropského společenství může být obsažena nejen v primárním právu (zakládací smlouvy a smlouvy, které mění zakládací smlouvy) a sekundárním právu (zejména nařízení a směrnice), ale také ve dvoustranných a vícestranných smlouvách uzavřených mezi členskými státy nebo mezi Evropským společenstvím a třetími státy. Základním dokumentem Evropského společenství je Smlouva o založení Evropského společenství, která ve svém článku 3 zakládá společnou politiku Evropského společenství v oblasti dopravy. Ke splnění svých úkolu vydávají orgány Evropského společenství (Evropský parlament společně s Radou, Rada a Komise) nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska. Vyplývá to z ustanovení článku 249 Smlouvy o založení Evropského společenství, podle kterého má nařízení obecnou působnost a je závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné v členských státech, směrnice je závazná pouze co se týče jejího výsledku, kterého má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků k jejímu dosažení se ponechává na vnitrostátních orgánech, rozhodnutí je závazné v celém svém rozsahu pouze pro ty, pro které je určeno, a doporučení a stanoviska závazná nejsou. V oblasti civilního letectví již bylo vydáno několik nařízení a směrnic. Letecké předpisy, vydávané Sdruženými leteckými úřady JAA (předpisy JAR) a Evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu EUROCONTROL (předpisy ESARR) součástí komunitárního práva nejsou.22 2.3. Základní mezinárodní právní předpisy Základní mezinárodní právní úpravou v oblasti civilního letectví je Úmluva o mezinárodním civilním letectví (dále pouze: „Chicagská úmluva"), ze dne 7. prosince 1944, a její přílohy (tzv. annexy). Tato úmluva je v České republice platná od 4. dubna 1947 a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 147/1947 Sb.2 3 Přehled právních předpisů Evropského společenství, které se vztahují na oblast civilního letectví, je uveřejněn např. na internetových stránkách: http://eur-lex.europa.eu/cs/repert/0740.htm. 2 2 Čapek, I, Klíma, R., Zbíralová, J. Civilní letectví ve světle práva. Praha : LexisNexis CZ, 2005, s. 74. 2 3 Další mezinárodní právní předpisy viz kapitola 4.3. této diplomové práce. 13 2.4. Shrnutí Prameny právní úpravy jsou v civilním letectví poměrně druhově různorodé. Vyplývá to podle mého názoru nejen ze skutečnosti, že je civilní letectví úzce a pevně spjato s mezinárodním a komunitárním právem, ale také ze zvláštnosti letectví a letecké dopravy jako takové. Letecká doprava je podle některých názorů poměrně mladým oborem. Doprava se celkově začala pořádně vyvíjet až v minulém století a to poměrně překotně. Je tedy samozřejmé, že prvotní právní úprava byla velmi kusá a nedokonalá. S tím, jak přicházely nové poznatky a vývoj techniky, se s vývojem dopravy začaly vyvíjet také právní předpisy, které ji upravovaly. Civilní letectví bylo již od počátku úzce svázáno s mezinárodním letectvím. Zkušenosti vyspělejších států v oblasti civilního letectví bylo samozřejmě dobré využít i pro vnitrostátní úpravu. Letecká doprava je navíc nejčastěji používána jako doprava mezinárodní, bylo tedy potřeba sjednotit právní úpravy v jednotlivých státech a usnadnit tak její provozování. Podle povahy českého právního řáduje samozřejmě jediným možným řešením obecné úpravy civilního letectví forma zákona. Stejně jako v jiných právních odvětvích, tak také v civilním letectví, přichází v úvahu řešení, aby zákon prováděla jedna nebo více prováděcích vyhlášek. Vyhláška může jednotlivé oblasti, které zákon upravuje, blíže přiblížit a podrobněji rozvést, což je podle mého názoru vhodnější, než aby to tak bylo stanoveno již v obecném zákoně. Zákon by měl shrnovat opravdu obecné rysy povahy civilního letectví, zatímco vyhlášky by měly být naopak více podrobné a rozhodně propracovanější, než je tomu doposud. Navíc mám za to, že zákon a vyhlášky by měly být jedinými vnitrostátními právními formami, které oblast civilního letectví upravují. Co se týče leteckých předpisů, které jsou myslím přehledně u uceleně rozpracovány2 4 , je zde problém s jejich právní povahou. Jejich právní povaha není zcela jasná, což vyvolává pochybnosti o jejich obecné závaznosti. Vidím tedy jako nutné posílit jejich právní závaznost a jako nej lepší současné řešení se mi jeví změna jejich právní formy a to na formu prováděcí vyhlášky k leteckému zákonu. Letecký zákon by pak ovšem musel z hlediska korespondence s prováděcími vyhláškami projít důkladnou rekonstrukcí, a myslím, že jako nejlepší řešení by bylo vytvořit zcela nový letecký zákon. Ačkoliv tak můžu tvrdit pouze z hlediska leteckého předpisu L 17, který jsem jako jediný z leteckých předpisů podrobněji zkoumala. 14 Jak jsem se již zmínila, právní úprava civilního letectví vychází z mezinárodního a v současné době také komunitárního práva. Právní úprava civilního letectví v celosvětovém i evropském měřítku je podle mého názoru na poměrně vysoké úrovni, o čemž svědčí i kvality leteckých předpisů, které z ní vychází, a dobře rozvinutá síť mezinárodních a evropských organizací. České právní normy v oblasti civilního letectví podle mého názoru za mezinárodními a komunitárními normami zatím trochu pokulhávají. Současný letecký zákon z roku 1997 má za sebou sice teprve 11-ti letou existenci, s ohledem na rychlý rozvoj civilního letectví je však již dnes zastaralý. Změny v civilním letectví se promítají hlavně do vydaných nařízení Evropského společenství nebo v leteckých předpisech. Tam, kde je potřeba změnit či doplnit ustanovení leteckého zákona, dochází i k jeho změnám, čímž však zákon přestává být přehledný. V oblasti kumunitárního práva jsou nařízení pro členské státy závazná a přímo použitelná. U mezinárodních norem, z jiné oblasti než komunitárního práva, tomu tak není. Musí proto dojít k recepci mezinárodní normy. V případě civilního letectví došlo k zajímavé věci. Chicagská úmluva byla v ČR vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, její přílohy (annexy) již ne. Annexy však tvoří nedílnou součást Chicagské úmluvy. V ČR byl tento problém vyřešen vyhlášením leteckých předpisů řady L, které se číselně shodují s annexy Chicagské úmluvy, a jejichž obsah je poměrně totožný s annexy, pouze doladěný na české podmínky. A protože je Chicagská úmluva pro ČR závazná, jsou závazné i její přílohy (annexy). Mám však za to, že závazné je jejich původní (anglické) znění, ne již český překlad a přizpůsobení na české podmínky formou leteckých předpisů řady L. Závaznost leteckých předpisů tak podle mého názoru z ničeho nevyplývá a je spíše obyčejová. 15 3. STÁTNÍ SPRÁVA V OBLASTI CIVILNÍHO LETECTVÍ 3.1. Základní pojmy Na následujících řádkách vyložím pouze nej základnější pojmy, které se vztahují na oblast civilního letectví a bez jejichž vysvětlení by nebylo možno do dané oblasti proniknout. Jejich objasnění tak bude sloužit k lepší orientaci a ke snazšímu pochopení textu diplomové práce.2 5 Letecká doprava Ve smyslu platné právní úpravy je letecká doprava jeden z druhů tzv. leteckých činností. Zahrnuje obchodní leteckou dopravu, letecké práce, letecké činnosti pro potřeby státu, letecké činnosti pro vlastní potřebu, rekreační a sportovní létání. Zvláštním druhem jsou pak letecká veřejná vystoupení a letecké soutěže. Takto pojatá letecká doprava je součástí tzv. civilního letectví. Leteckou dopravu lze provádět pouze těmi letadly, která jsou zapsaná v Českém leteckém rejstříku a jsou opatřena rejstříkovou značkou. Péče o rozvoj letecké dopravy náleží M D a jemu podřízenému UCL. Oba státní orgány usměrňují provozování letecké dopravy a dozírají, aby se tato činnost vyvíjela ve shodě s ustanoveními platné právní úpravy. Civilní letectví Civilním letectvím rozumíme veškeré letecké činnosti provozované v ČR civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní účely, jakož i letecké činnosti provozované pro civilní účely českými letadly v cizích státech.2 6 Mezi civilní letectví nelze zahrnout letectví vojenské, celní nebo policejní, jejichž letadla jsou ve smyslu Chicagské úmluvy pokládána za letadla státní. Letecké právo Letecké právo je soubor právních předpisů, které se vztahují na civilní letectví. Letecké právo vychází na jedné straně ze zásady plné a výlučné svrchovanosti států nad částí 2 3 Pojmy, které se týkají ochrany civilního letectví před protiprávními činy, jsou objasněny ve čtvrté části v kapitole 4.4. této diplomové práce. 2 6 Jurníková, J. a kol. Správní právo - zvláštní část. 5. vydání. Brno : MU Brno, 2004, s. 366. 16 vzdušného prostom, které se rozprostírá nad celým územím státu, a na druhé straně ze svobody vzdušného prostoru nad volným mořem a výlučnými ekonomickými zónami.2 7 Každý stát má naprostou a výlučnou svrchovanost nad svým územím, využít jeho vzdušný prostor je tak možno pouze s jeho souhlasem. V zájmu rozvoje mezinárodní letecké dopravy si však státy poskytují různé svobody v letecké dopravě, např. právo pokojného přeletu a právo přistání. Děje se tak na základě uzavřených mezinárodních smluv. Letadlo Letadlem rozumíme zařízení schopné vyvozovat sílu nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu.28 Podle Annexu 7 Chicagské úmluvy je letadlo zařízení, které se udržuje v atmosféře na základě reakce se vzduchem, která je jiná než reakce vzduchu se zemským povrchem. Dovětek: „která je jiná než reakce vzduchu se zemským povrchem" tak z pojmu letadlo vylučuje stroje, které se pohybují na vzdušných polštářích, protože ty působí právě na základě reakce vzduchu se zemí (tyto stroje řadíme mezi lodě). V českém právním řádu však definice pojmu letadlo chybí. Pouze ustanovení § 2 odst. 2 leteckého zákona obsahuje definici součástí letadla, kdy za součást letadla se rozumí, pro účely schvalování typu, letecké motory a letecké vrtule. Letiště Letiště je podle ustanovení § 2 odst. 5 leteckého zákona územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha, včetně souboru staveb a zařízení, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím. Státní příslušnost a registrace letadel Základem právního statutu každého letadla je jeho příslušnost k určitému státu. Podle Chicagské úmluvy musí mít každé letadlo příslušnost pouze k jednomu státu. Letadlo bez státní příslušnosti nelze provozovat, stejně jako nelze, aby mělo letadlo příslušnost k více než jednomu státu. V každém státě se letadla zapisují do leteckého rejstříku a příslušnost letadla k danému statuje vyjádřena jeho poznávací značkou. Madar, Z. a kol. Slovník českého práva, I. díl. 3. vydání. Praha : LINDE Praha, 2002, s. 630. 2 8 Dvořák, J., Chlebek, J. Letecký zákon a postupy ATC (010 00), učební texty pro teoretickou přípravu dopravních pilotů dle předpisu JAR-FCL 1. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2006, s. 35. 17 Význam státní příslušnosti letadla je umocněn tím, že kromě odpovědnosti domovského státu za provoz všech letadel zapsaných v jeho leteckém rejstříku, má stát také povinnost zajistit, aby letadlo zapsané vjeho leteckém rejstříku vyhovovalo všem vnitrostátním normám letové způsobilosti, dbát na to aby řízení letadla bylo svěřeno pouze těm členům posádky, kteří j sou k této činnosti náležitě kvalifikováni, a aby při všech letech tohoto letadla i nad územími cizích států byly dodržovány předpisy těchto cizích států, které se vztahují k letecké dopravě (např. ohledně vstupu a výstupu na jeho území, režimu přechodu státních hranic apod.). Letadlo ztrácí svou příslušnost k určitému státu pokud je vymazáno z leteckého rejstříku nebo pokud je předáno druhému státu. V rámci převodu musí být nejprve letadlo vypsáno z rejstříku jednoho státu a až poté může být zapsáno do rejstříku státu jiného. Letecký rejstřík2 9 Jak již bylo zmíněno letadla mají státní příslušnost toho státu, u kterého jsou zapsaná do leteckého rejstříku. Každé letadlo může být zapsáno v leteckém rejstříku pouze jednoho státu. Letecký rejstřík v ČR vede UCL. Zápisem letadla do českého leteckého rejstříku získává letadlo českou státní příslušnost, o čemž získá osvědčení o zápisu letadla. Do Leteckého rejstříku ČR může být zapsáno pouze to letadlo, jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem v ČR nebo právnická osoba se sídlem v ČR, a kterému bylo vydáno nebo kterému bylo uznáno za platné osvědčení letové způsobilosti a které ještě není zapsáno v leteckém rejstříku jiného státu. Rejstřík letadel ČR na základě žádosti přidělí civilnímu letadlu předběžně poznávací značku a s tou letadlo uskuteční poznávací lety za účelem vydání osvědčení o letové způsobilosti. Až po vydání osvědčení o letové způsobilosti bude moci být letadlo zapsáno do Leteckého rejstříku ČR pod již dříve přidělenou značkou. Do českého leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o letadlu30 : - vlastník, - provozovatel, rej střiková značka, - typ, výrobní číslo a ostatní základní technické údaje, zřízení zástavního práva k letadlu, součástem letadla a náhradním dílům k letadlu a jeho součástem, 2 9 Srovnej: Fiala, I, Mates, P., Nový, K., Průcha, P. Malá právnická encyklopedie. 4. vydání. Praha : LINDE Praha, 2001, s. 83. Madar, Z. a kol. Slovník českého práva, I. díl. 3. vydání. Praha : LINDE Praha, 2002, s. 628- 629. Dvořák, J., Chlebek, J. Letecký zákon a postupy ATC (010 00), učební texty pro teoretickou přípravu dopravních pilotů dle předpisu JAR-FCL 1. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2006, s. 39-40. Čapek, I, Klíma, R., Zbíralová, J. Civilní letectví ve světle práva. Praha : LexisNexis CZ, 2005, s. 154-156. 3 0 Viz ustanovení § 4 odst. 2 leteckého zákona. 18 datum zápisu a výmazu z leteckého rej střiku. Letecký rejstřík je veřejně přístupný seznam, do kterého může každý nahlížet a požadovat z něj opis nebo výpis zapsaných údajů a nebo potvrzení, že určitý údaj v leteckém rejstříku zapsán není. Poznávací značka Každé letadlo musí být vždy označeno poznávací značkou, která se skládá ze značky státní příslušnosti nebo společné značky, z pomlčky a z rejstříkové značky. Poznávací značku v ČR přiděluje pouze ÚCL. Značení českých letadel je upraveno ve výnosu MD, kterým se vydává předpis L 7 - Značky státní příslušnosti a rejstříkové značky letadel, který vychází z Annexu 7 Chicagské úmluvy. Značkou státní příslušnosti rozumíme vnější označení letadla, které vyjadřuje příslušnost civilního letadla k určitému státu. Skládá se ze série znaků státní příslušnosti obsažených v radiových volacích značkách. Značka musí být oznámena ICAO. ČR má přidělenou dvojici písmen „OK" a „OL". Společnou značkou rozumíme označení, které je dáno letadlu na jiném než národním základě. Skládá se ze série znaků obsažených v radiových volacích značkách a úřadu zapisujícímu společné značky jej přiděluje ICAO. Rejstříkovou značkou rozumíme označení, pod kterým je letadlo zapsáno do leteckého rejstříku. U motorových letadel tvoří rejstříkovou značku skupina tří písmen, u bezmotorových pak skupina čtyř číslic. Rejstříkovou značku přiděluje v ČR pouze ÚCL.3 1 Letecká nehoda a incident Leteckou nehodou"1 rozumíme událost spojenou s provozem letadla, která se stala mezi dobou, kdy kterákoliv osoba nastoupila do letadla s úmyslem vykonat let a dobou, kdy všechny osoby letadlo opustily a při které: a) některá osoba byla smrtelně (jako smrtelná zranění se berou zranění mající za následek smrt do 30 dní od data nehody) nebo těžce zraněna v důsledku: - přítomnosti v letadle, 3 1 U motorových letadel je značka tvořena třemi jakýmikoliv písmeny abecedy: A, B, C, D, E, F, G H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z, vyjma určitých skupin, které jsou např. pilotními signály (XXX, PAN, TTT), tísňovými signály (SOS) apod. První písmeno v označení udává rok výroby, druhé třídu letadla (normální, cvičnou, akrobatickou, speciální) a třetí písmeno je individuálním označením, kterým se od sebe odlišují letadla stejného roku výroby a stejného typu. 3 2 Dvořák, J., Chlebek, J. Letecký zákon a postupy ATC (010 00), učební texty pro teoretickou přípravu dopravních pilotů dle předpisu JAR-FCL 1. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2006, s. 163-164. 19 - přímého kontaktu s kteroukoliv součástí letadla, včetně částí, které se od letadla oddělily, - přímého působení proudu plynů vytvořených v letadle, s výjimkou případů, kdy ke zranění došlo přirozeným způsobem, nebo si je způsobila osoba sama nebo bylo způsobeno druhou osobou, nebo jestli šlo o černého pasažéra ukrývajícího se mimo prostory používané pro cestující a posádku. b) letadlo bylo zničeno nebo poškozeno tak, že poškození nepříznivě ovlivnilo pevnost konstrukce, výkon nebo letové charakteristiky letadla, - vyžádá si větší opravu nebo výměnu poškozených částí s výjimkou poruchy nebo poškození motoru (je-li toto poškození omezeno pouze na motor), jeho příslušenství nebo motorové kryty, nebo došlo k poškození vrtulí, okrajových částí křídel, antén, pneumatik, brzd, aerodynamických krytů nebo k malým vrypům nebo proražením potahu, c) letadlo je nezvěstné nebo je na zcela nepřístupném místě. (Za nezvěstné je letadlo považováno jestliže pátrání po něm bylo úředně ukončeno a trosky nebyly nalezeny.) Podle vyhlášky č. 108/1997, kterou se provádí letecký zákon, je druhem letecké nehody zejména: srážka letadel za letu, srážka letadla s terénem, srážka letadel na zemi, srážka letícího letadla s letadlem na zemi, srážka letícího letadla s vozidlem na zemi, srážka letícího letadla s osobou na zemi, srážka letadla s osobou na zemi, srážka letadla s vozidlem na zemi, srážka letadla s překážkou na zemi. Leteckým incidentem33 rozumíme jinou událost než je letecká nehoda, která je spojená s provozem letadla a která ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit bezpečnost provozu. Jedná se o chybnou činnost osob nebo nesprávnou činnost leteckých a pozemních zařízení v leteckém provozu, jeho řízení a zabezpečování, jejíž důsledky však zpravidla nevyžadují předčasné ukončení letu nebo provádění nestandardních (nouzových) postupů. Podle výše uvedené vyhlášky č. 108/1997 je druhem incidentu zejména: Viz Hlava 1 leteckého předpisu L 13 - Předpis o odborném zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů. 20 situace blízká srážce, možnost srážky, možnost vzniku situace blízké srážce. 3.2. Státní správa Státní správa na úseku civilního letectví je v současné době vykonávána třemi orgány státní správy. Těmito orgány jsou MD, UCL a Ustav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (dále pouze: „UZPLN"). M D je ústředním orgánem státní správy pro oblast dopravy a tedy i pro civilní letectví, UCL a UZPLN jsou organizační složky státu. Zatímco UCL je M D podřízen, UZPLN M D podřízen není. Většina výkonných (rozhodovacích) pravomocí v oblasti civilního letectví náleží UCL, přičemž v tomto smyslu má M D úlohu orgánu odvolacího. Rozhodovací pravomoci jsou však MD ponechány v těch oblastech, kde je nutné uplatňovat širší zájmy. M D tak rozhoduje např. o sjednávání mezinárodních leteckých dohod.34 Co se týče samosprávných územních celků, tyto nejsou v oblasti civilního letectví pověřeny veřejnou správou. 3.2.1. Ministerstvo dopravy MD je ústředním orgánem státní správy.3 5 Odpovídá za tvorbu státní politiky v oblasti dopravy a v rozsahu své působnosti za její uskutečňování. M D vykonává také státní správu ve věcech civilního letectví, a to podle rozsahu vymezeném v leteckém zákoně a podle mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu ČR.3 6 Podle leteckého zákona M D zejména: - vykonává správu letadlových adres přidělených ČR mezinárodní organizací, 3 4 ČRjich má sjednáno více jak 70. 3 3 MD bylo původně zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb. Později bylo na určitou dobu zrušeno a obnoveno bylo až ustanovením § 1 odst. 13 zákona č. 272/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy ČR, a kterým se mění a doplňuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR. Obnoveno bylo jako Ministerstvo dopravy a spojů a tento název neslo až do 1. ledna 2003, kdy byla část jeho působnosti převedena na nové Ministerstvo informatiky (Ministerstvo informatiky, na které tak mimo jiné přešla působnost Ministerstva dopravy a spojů na úseku spojů, bylo zrušeno 1. června 2007 a jeho působnost převzalo Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj). Od 1. ledna 2003 tak nese MD současný název. 3 6 MD sídlí v Praze, IČO MD je 66003008. 21 zajišťuje provozování veřejného letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele, - vydává rozhodnutí o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti, - vydává povolení pro zahraničního leteckého dopravce k provozování obchodní letecké dopravy do nebo z ČR nebo na území ČR, - vydává národní programy podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, - vydává osobám provádějícím detekční kontrolu osvědčení odborné způsobilosti, - vydává povolení k výkonu kontroly zavádění a plnění opatření a postupů uvedených v bezpečnostním programu provozovatele letiště, leteckého dopravce, poskytovatele letových provozních služeb, poskytovatele služeb při odbavovacím procesu na letišti a schváleného agenta, - vydává osvědčení k provádění bezpečnostních školení, zajišťuje leteckou službu pátrání a záchrany a to ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra, rozhoduje o udělení a odebrání přepravních práv leteckým dopravcům, schvaluje letový řád zahraničního leteckého dopravce, schvaluje provozní a technické předpisy pro provoz sportovních létajících zařízení a výcvikové osnovy, schvaluje bezpečnostní program provozovatele letiště, leteckého dopravce, poskytovatele letových provozních služeb, poskytovatele služeb při odbavovacím procesu na letišti a schváleného agenta a jeho změny, - uděluje souhlas k letům za účelem výkonu státní správy, - pověřuje právnickou osobu výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a odnímá udělené pověření, - uzavírá veřejnoprávní smlouvy k provádění výkonu státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, - vytváří systém ochrany civilního letectví před protiprávními činy a zavádí, koordinuje a kontroluje bezpečnostní opatření k ochraně civilního letectví před protiprávními činy, stanovuje zvláštní bezpečnostní opatření v bezpečnostním programu provozovatele malého letiště a rozhoduje o jejich změně nebo zrušení, - vede seznam schválených agentů a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup, stanovuje opatření a postupy zajišťující ochranu civilního letectví před protiprávními činy nad rámec bezpečnostního programu a rozhoduje o jejich zrušení, 22 - jmenuje zástupce ČR do správní rady Evropské agentury pro bezpečnost letectví a do výboru ustanoveného podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, - je dotčeným orgánem státní správy při pořizování územně plánovací dokumentace a v územním řízení, týkají-li se leteckých staveb, - uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci z hlediska zájmů letecké dopravy, - je odvolacím úřadem ve správním řízení proti rozhodnutím U C L vydaným podle leteckého zákona, - je oprávněno v mimořádných situacích, které bezprostředně a vážně ohrožují civilní letectví, vydat příkazy k provádění letů na dobu nezbytně nutnou. MD se organizačně člení do odborů, které jsou členěny do jednotlivých sekcí (úseků). Odbory se dále mohou členit na oddělení. V čele každého odboru stojí ředitel a v čele oddělení vedoucí oddělení, který je přímo podřízený řediteli odboru. Pro oblast civilního letectví je zřízen odbor civilního letectví, který spolu s odborem silniční dopravy spadá do sekce silniční a letecké dopravy.37 Základním posláním a působností odboru civilního letectví je zajišťování výkonu státní správy a státního odborného dozoru ve věcech civilního letectví. Odbor dále působí: - ve věcech vrcholového leteckého úřadu, - ve věcech koncepčního a metodického zabezpečování rozvoje civilního letectví a jeho řídících systémů, - v oblasti ochrany před protiprávními činy, - při zajišťování dopravních vztahů, - v oblasti své odborné působnosti zabezpečuje zastoupení ČR v mezinárodních organizacích, - jako odvolací orgán ve správním řízení, - jako zpracovatel podkladů pro harmonizaci práva Evropského společenství. Odbor civilního letectví se člení na 4 oddělení. Oddělení letecké dopravy hlavně sjednává v rámci své působnosti dvoustranné mezivládní dohody o letecké dopravě či o leteckých službách a zajišťuje provádění a kontrolu plnění závazků a opatření, které z nich vyplývají, Oddělení letecko-provozní v rámci své hlavní činnosti zajišťuje plnění závazků ČR v oblasti bezpečnosti civilního letectví a mimo jiné působí v oblasti letecko-provozní regulace Přehled organizační struktury MD pro oblast civilního letectví tvoří přílohu č. 3 této diplomové práce. 23 a v oblasti užívání a uspořádání vzdušného prostoru ČR, včetně přidělování kmitočtů pro pohyblivou službu a radionavigační zařízení, Oddělení ochrany civilního letectví působí v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy3 8 a Oddělení koncepce a rozvoje se podílí na koordinaci vnějších vztahů při zajišťování závazků plynoucích pro české civilní letectví z členství ČR v Evropské unii, ICAO, Evropské konferenci pro civilní letectví (ECAC), Evropské organizaci pro bezpečnost leteckého provozu (EUROCONTROL), Světové obchodní organizaci (WTO) a členství M D ve Sdružených leteckých úřadech (JAA). V rámci M D působí také odbor infrastruktury, v jehož rámci je zřízeno i oddělení infrastruktury letišť a vodních cest. V kompetenci tohoto odboru je mimo jiné oblast rozvoje, koncepce a plnění úkolů v oblasti letištní infrastruktury, realizace pravidel pro poskytování pozemních odbavovacích služeb na letištích ČR a realizace pravidel ochrany životního prostředí a snižování negativních vlivů letecké dopravy. 3.2.2. Úřad pro civilní letectví ÚCL byl zřízen dne 1. dubna 1997 v souladu s ustanovením čl. 79 Ústavy ČR leteckým zákonem. Jedná se o správní úřad zřízený pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví, který je podřízen M D . 3 9 Základní činnosti úřadu jsou uvedeny v ustanovení § 89 leteckého zákona.4 0 V souladu s ustanovením § 90 leteckého zákona, vykonávají pověření zaměstnanci U C L spolu s pověřenými zaměstnanci M D státní dozor v civilním letectví. Včele U C L stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr dopravy, který rovněž schvaluje statut UCL. Ředitel je pověřen řízením úřadu, je statutárním orgánem a jedná za ÚCL ve všech věcech, pokud jimi nepověří jiné vedoucí zaměstnance.4 1 Činnost U C L je rozdělena do dvou sekcí, do sekce technické a sekce letové a provozní, a do tří samostatných odborných útvarů, do odboru řízení letového provozu a letišť, odboru standardizace a leteckých předpisů a odboru letového ověřování. V čele každé sekce a každého odboru stojí ředitel. Jednotlivé odbory se dále člení na oddělení, případně referáty, které řídí vedoucí.4 2 Součástí organizační struktury ÚCL je rovněž Kancelář Blíže k činnosti tohoto oddělení viz kapitola 4.7. diplomové práce. 3 9 ÚCL sídlí v Praze, IČO ÚCL je 48134678. 4 0 Přehled základní činnosti ÚCL tvoří přílohu č. 4 této diplomové práce. 4 1 K 1. listopadu 2007 došlo ke změně na postu generálního ředitele ÚCL, kdy doc. Ing. Jindřicha Plocha, CSc. nahradil Ing. Petr Navrátil. Od 17. března 2008 je ředitelem Ing. Josef Rada. 4 2 Přehled organizační struktury ÚCL tvoří přílohu č. 5 této diplomové práce. 24 úřadu. Má charakter odboru a plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti ÚCL. V jejím čele stojí ředitel kanceláře úřadu. ÚCL je organizační složkou státu a jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly MD. Při hospodaření s majetkem státu postupuje UCL podle ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, podává UCL každý rok výroční zprávu o své činnosti. 3.2.3. Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod Funkci provádění odborného zjišťování příčin leteckých nehod v ČR (potažmo v Československé republice) plnilo od roku 1946 MD, od roku 1948 Státní letecká správa, od roku 1952 Hlavní správa civilního letectví, od roku 1956 Ústřední správa civilního letectví, od roku 1958 Státní letecká správa, od roku 1965 Státní letecká inspekce, od roku 1997 ÚCL a od roku 2003 ÚZPLN. ÚZPLN byl zřízen tzv. malou novelou leteckého zákona, zákonem č. 258/2002 Sb., vjeho ustanoveních § 55a až § 55d, a svou činnost zahájil dne 1. ledna 2003. Jedná se o nezávislou instituci, která není nikomu podřízena, ani MD. ÚZPLN vychází z širokého programu mezinárodních organizací a směřuje ke zvýšení bezpečnosti civilního letectví. Jeho založení bylo nutné i pro vstup ČR do Evropské unie.43 ÚZPLN shromažďuje a analyzuje informace o veškerých leteckých nehodách a určuje příčiny leteckých nehod, vypracovává závěry a bezpečností doporučení k předcházení leteckých nehod a shromažďuje, zpracovává, vyhodnocuje a uchovává údaje o hlášených událostech. Jediným cílem odborného zjišťování příčin leteckých nehod a leteckých incidentů je stanovení účinných preventivních opatření. Zjišťování stavu, bezpečnostní doporučení, závěry ani hlášení událostí se v žádném případě nesmí zabývat hodnocením nebo posuzováním viny nebo odpovědnosti za zavinění. O každé letecké nehodě nebo incidentu musí inspektor ÚZPLN bez zbytečného odkladu zpracovat zprávu, která, pokud je to vhodné, musí obsahovat bezpečnostní doporučení. Tato zpráva musí být zveřejněna do 12 měsíců od data letecké nehody nebo incidentu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Předmětem činnosti ÚZPLN je zejména odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů: ÚZPLN sídlí v Praze, IČO ÚZPLN je 70990948. 25 letadel zapsaných v leteckém rej střiku ČR, na kterých se podílí současně letadlo zapsané v leteckém rejstříku ČR a současně letadlo zapsané v leteckém rejstříku jiného státu, na kterých se podílí současně letadlo zapsané v leteckém rejstříku ČR a současně letadlo Armády ČR, - při zkušebních letech letadel v organizacích leteckého průmyslu v ČR. Pokud se na letecké nehodě nebo incidentu podílí současně letadlo zapsané v Leteckém rejstříku ČR, nebo v leteckém rejstříku jiného státu, s letadlem Armády ČR, pak provádí odborné zjišťování příčin ÚZPLN v součinnosti s Ministerstvem obrany ČR. Pokud dojde k letecké nehodě nebo incidentu při zkušebních letech letadel v organizacích leteckého průmyslu v ČR, pak provádí odborné zjišťování příčin UZPLN v součinnosti s příslušnými orgány průmyslu. Co se týče organizace UZPLN, člení se tento ústav na administrativní oddělení, oddělení letových inspektorů a oddělení technických inspektorů.4 4 V čele UZPLN stojí ředitel, který je statutárním orgánem a který jedná jménem UZPLN ve všech věcech. Ředitele jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra dopravy. Ředitel každý rok předkládá vládě prostřednictvím ministra dopravy zprávu o činnosti UZPLN za uplynulý kalendářní rok.4 5 UZPLN je organizační složkou státu a jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly MD. Při hospodaření s majetkem státu postupuje UZPLN podle ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. Provozovatel letadla, pilot letadla nebo provozovatel leteckých služeb musí každou leteckou nehodu nebo incident, který se stal na území ČR, bez zbytečného odkladu ohlásit ÚZPLN a také ÚCL. 3.3. Organizace pověřené přeneseným výkonem státní správy MD může v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 písm. h) leteckého zákona pověřit právnickou osobu výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení. M D tak již pověřilo pro oblast určitých sportovních létajících zařízení Leteckou amatérskou asociaci ČR a Aeroklub ČR. 4 4 Přehled organizační struktury ÚZPLN tvoří přílohu č. 6 této diplomové práce. 4 3 Vláda ČR schválila usnesením č. 1006, ze dne 14. října 2002, Statut ÚZPLN a ředitelem jmenovala Ing. Pavla Štrůbla. Nový statut ÚZPLN byl schválen usnesením č. 1247, ze dne 7. listopadu 2007. 26 Hlavním důvodem pověření je nedostatečné personální a technické zázemí M D v oblasti ověřování technické způsobilosti sportovních létajících zařízení či jejich uživatelů. V současné době se jedná o tisíce sportovních létajících zařízení a o téměř deset tisíc jejich uživatelů. 3.3.1. Letecká amatérská asociace ČR Letecká amatérská asociace ČR (dále pouze: „LAA ČR") je založena jako sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. L A A ČR sdružuje zájemce a příznivce rekreačního a sportovního létání a hájí a prosazuje jejich zájmy.4 6 Vznik L A A ČR se váže ke dni 17. března 1990, kdy se v Brně sešla ustavující konference Letecké amatérské asociace Československa. Ta se představila jako nezávislé sdružení občanů, zabývajících se konstrukcí, stavbou, renovací a provozováním letadel včetně letadel ultralehkých, závěsných kluzáků a padákových kluzáků. L A A ČR zabezpečuje běžné provozní záležitosti, pečuje o výcvik a stará se o plnění sportovních i reprezentačních úkolů. Na základě pověření MD, č.j. 696/02-220-SP/l, ze dne 26. listopadu 2002, zajišťuje specifikované regulační činnosti v kategoriích: - padákový kluzák, závěsný kluzák, - ultralehké letadlo, motorový padákový kluzák, motorový vírník, - ultralehký vrtulník. Organizační strukturu L A A ČR tvoří Konference, kontrolní a revizní komise, Rada, prezident a sekretariát. Konference je nejvyšším orgánem L A A ČR a rozhoduje hlavně o vnitřních organizačních záležitostech L A A ČR. Kontrolní a revizní komise kontroluje mimo jiné hospodaření L A A ČR, správnost vedení účetnictví, rozpočtovou kázeň a hospodárnost vynakládání prostředků. Rada je statutárním orgánem L A A ČR. Prezident reprezentuje L A A ČR navenek a mimo další řídí jednání Rady a Konference.47 Sekretariát L A A ČR tvoří zaměstnanci L A A ČR a v jejich hlavní kompetenci j sou záležitosti určené organizačním řádem, zejména členské a mediální záležitosti, hospodaření a administrativní záležitosti orgánů L A A ČR 4 6 LAA ČR sídlí v Praze, IČO LAA ČRje 48137481. 4 7 Prezidentem LAA ČRje v současné době Jan Brskovský. 27 L A A ČR se dále vnitřně člení podle jednotlivých odborností na svazy, které jsou sdruženy za účelem zastřešení základních zájmů členů asociace do dvou sekcí, do sekce motorového létání a sekce volného létání. Sekce motorového létání sdružuje piloty ultralehkých letadel řízených aerodynamicky i změnou těžiště a piloty motorových padákových kluzáků, sekce volného létání sdružuje piloty závěsných a padákových kluzáků. Důležitou roli v práci asociace sehrává také Technická komise, která se zabývá technickým rozvojem, předpisy a schvalováním sportovních létajících zařízení. 3.3.2. Aeroklub ČR Aeroklub České republiky (dále pouze: „AeČR") je založen jako sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, za účelem rozvíjení zájmů při provozování leteckých sportů a parašutismu. AeČR byl ustaven Ustavující konferencí dne 16. června 1990 v Pardubicích pod názvem Aeroklub Čech a Moravy. Nynější název AeČR byl schválen II. konferencí dne 12. února 1994 a registrován Ministerstvem vnitra ČR dne 15. března 1994 pod čj. VSP/1-38/90-R.48 Základním cílem činností AeČR je podpora vlastních členů při realizaci jejich zájmů v oblasti leteckých sportů a parašutismu a dalších dovedností. Na základě pověření ÚCL organizuje AeČR ve prospěch svých členů leteckou činnost, dále vyvíjí vlastní legislativní činnost a podílí se na přípravě právních předpisů obecně zavazujících a upravujících oblast civilního letectví. Organizační strukturu AeČR tvoří Konference, Výbor, prezident, kontrolní komise, komise odborností a odborné komise. Členy orgánů AeČR mohou být pouze členové AeČR. Konference je nejvyšším orgánem AeČR a řeší hlavně její vnitřní záležitosti. Výbor je výkonným orgánem, řídí činnost AeČR v období mezi konferencemi a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou stanovami svěřeny do kompetence jiných orgánů. Výbor tvoří prezident, vice-prezident, 3 předsedové komisí odborností, 4 zástupci plachtařské odbornosti, 2 zástupci motorové odbornosti a 2 zástupci parašutistické odbornosti. Prezident stojí v čele AeČR a je jeho statutárním orgánem, zastupujícím AeČR navenek. Na základě pověření MD, č.j. 706/02-220-SP/2 a 708/02-220-SP/l, ze dne 14. ledna 2003, AeČR zajišťuje specifikované regulační činnosti v kategoriích: - ultralehký kluzák, AeČR sídlí v Praze. 28 motorový ultralehký kluzák, sportovní padák. 3.4. Státní podniky na úseku civilního letectví 3.4.1. Řízení letového provozu České republiky, s.p. Řízení letového provozu (dále pouze: „RLP") je organizace pohybů letadel ve vzdušném prostoru včetně metod a postupů při řízení a zabezpečování letového provozu, které je založeno na spolupráci mezi posádkou a řídícím letového provozu, jejíž nezbytnou součástí je výměna informací. Řídící musí znát identitu, polohu a zamýšlené pohyby každého letadla ve své působnosti a velitel letadla musí mít příslušné informace o stavu okolí, ve kterém se pohybuje, a stavu okolí, kam zamýšlí letět. Řídící letového provozu odpovídají za dodržení rozestupů mezi letadly, kterým poskytují službu. ŘLP je státním podnikem, který vznikl rozhodnutím M D dne 1. ledna 1995.49 Statutárními orgány ŘLP jsou ředitel a dozorčí rada.50 Základním posláním RLP je zajistit bezpečné prostředí pro letecký provoz, zabezpečit, aby nedocházelo ke srážkám ve vzdušném prostoru a na zemi mezi letadly a dalšími překážkami, organizovat rychlý, bezpečný a plynulý tok letového provozu a také pružně reagovat na dynamiku vývoje civilního letectví v měnících se podmínkách letecké dopravy. Hlavními činnostmi RLP jsou: - poskytování letových provozních služeb uživatelům vzdušném prostoru ČR a na vybraných letištích, řízení toku letového provozu, organizace a využívání vzdušného prostoru, - poskytování letových provozních služeb, - poskytování telekomunikační služby, - poskytování pátrací a záchranné služby, - poskytování informační služby. Letové provozní služby jsou určeny k zajištění bezpečnosti a plynulosti letového provozu. Tyto služby zahrnují: letovou informační službu, 4 9 ŘLP sídlí v Jenči, IČO ŘLP je 49710371. 5 0 Generálním ředitelem je v současné době Ing. Jan Klas. 29 - pohotovostní službu, letovou poradní službu, službu řízení letového provozu. Letecká telekomunikační služba je telekomunikační služba poskytovaná pro jakýkoliv letecký účel. Letecká služba pátrání a záchrany je určena k provádění pátracích a záchranných akcí v případě mimořádných leteckých událostí. Letecká informační služba (dále pouze: „LIS") je služba zřízená pro daný prostor působnosti, která je odpovědná za poskytování leteckých informací či údajů potřebných pro bezpečnost, pravidelnost a hospodárnost letového provozu a je odpovědná za shromažďování a rozšiřování informací z celého území ČR a vzdušného prostoru nad tímto územím. LIS je organizační složkou RLP a organizačně se člení na vedení LIS a Mezinárodní kanceláře NOTÁM (NOF). Vedení se dále člení na oddělení leteckých publikací, oddělení kartografie a reprografické a distribuční oddělení. Na mezinárodních letištích v ČR, kde poskytuje služby řízení RLP, jsou poskytováním letecké informační služby pověřena pracoviště ohlašovny letových provozních služeb, která jsou organizačně začleněna pod Střediska letových navigačních služeb příslušných letišť. LIS poskytuje letecké informace ve formě Integrovaného souboru leteckých informací, který obsahuje mimo jiné i Leteckou informační příručku (AIP).5 1 LIS vydává také výše zmíněné vnitrostátní publikace řady L a JAR, které ale nejsou součástí Integrovaného souboru leteckých informací. 3.4.2. Správa Letiště Praha, s.p. Správa Letiště Praha, s.p. (dále pouze: „SLP") je právnickou osobou zřízenou ve formě státního podniku ve vlastnictví ČR jehož zřizovatelem je MD. SLP provozuje podnikatelskou a jinou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. SLP vznikla dne 1. června 1995 zápisem do obchodního rejstříku.52 Statutárními orgány jsou ředitel a dozorčí rada.53 5 1 Letecká informační příručka (AIP) obsahuje souhrn nejdůležitějších právních norem, jejichž znalost je důležitá pro cizí letecké podniky a zejména pro posádky letadel. (Čapek, I, Klíma, R., Zbíralová, J. Civilní letectví ve světle práva. Praha : LexisNexis CZ, 2005, s. 29.). Jedná se o základní letecký dokument určený především k uspokojení mezinárodních požadavků na výměnu permanentních leteckých informací a dočasné změny dlouhodobé platnosti nezbytných pro letový provoz (viz: http://lis.rlp.cz/l-l-cz.hrml). 5 2 SLP má sídlo na Letišti Ruzyni v Praze, IČO SLP je 62413376. '3 Generálním ředitelem SLP je v současné době Ing. Miroslav Dvořák. 30 SLP provozuje a spravuje mezinárodní veřejné civilní Letiště Praha - Ruzyně, které je počtem odbavených cestujících největším letištěm v ČR i v nových členských zemích Evropské unie a druhým největším ve střední Evropě. SLP až do 6. února 2008 nesla název Letiště Praha, s.p., kdy byla v rámci realizace postupných kroků transformační privatizace na základě rozhodnutí M D přejmenována na současný název. 3.5. Ostatní podniky a organizace v civilním letectví 3.5.1. Asociace leteckých provozovatelů ČR Asociace leteckých provozovatelů ČR (dále pouze: „ALP") je zájmovým sdružením subjektů letecké dopravy, které sdružuje okolo 20 leteckých provozovatelů, regionálních a charterových leteckých společností, majitele a provozovatele letišť, aerokluby a další subjekty v oblasti civilního letectví.5 4 ALP je samostatnou právnickou osobou, která byla založena v roce 1991.55 Mezi činnosti asociace patří mimo jiné poskytování odborných informací a zvyšování profesionální úrovně subjektů českého letectví, poradenská, konzultační a propagační činnost v oblasti letecké dopravy, přepravy a cestovního ruchu a podílení se na přípravě koncepčních a legislativních návrhů, týkajících se leteckých činností, a na jejich zavádění do praxe. ALP spravuje své záležitosti prostřednictvím orgánů, kterými jsou valné shromáždění, představenstvo, kontrolní komise a další poradní a pomocné orgány. Valné shromáždění je nejvyšším orgánem ALP, jehož prostřednictvím se členové ALP bezprostředně podílí na řízení, kontrole a rozhodování o všech zásadních otázkách. Představenstvo je výkonným a statutárním orgánem ALP, jedná jménem ALP ve všech věcech a řídí její činnost. Kontrolní komise je kontrolním orgánem ALP a je oprávněna kontrolovat veškerou její činnost. 3.5.2. Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. (dále pouze: „VZLU") byl založen v roce 1922 jako Vzduchoplavecký studijní ústav Ministerstva obrany a byl jedním z prvních ústavů tohoto typu v Evropě. V Z L U je akciovou společností s majoritním podílem nepřímo '4 Členemje také např. AeČR. 5 5 ALP sídlí v Praze. 31 vlastněným ČR. Je vědeckou a technologickou základnou a hlavním centrem pro letecký výzkum a zkušebnictví v ČR.5 6 VZLÚ je vnitřně členěn na část administrativní a část produktivních útvarů. Administrativní část zahrnuje vedení společnosti a útvary služeb, produktivní část je tvořena relativně samostatnými jednotkami, které provádějí výzkumné, vývojové a zkušební aktivity. 3.5.3. Ústav leteckého zdravotnictví Ústav leteckého zdravotnictví (dále pouze: „ÚLZ") je organizačně podřízen Ministerstvu obrany ČR, který jej dne 1. dubna 1994 zřídil zřizovací listinou č.j. 4595-1, podle ustanovení § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v ČR (rozpočtová pravidla republiky).58 ÚLZ je diagnostické, léčebné, posudkové a výcvikové zařízení s celostátní působností pro civilní a vojenský létající personál s možností poskytování řady vysoce specifických výkonů, které jsou využitelné i pro potřeby ostatních pacientů i zdravých osob. Provádí specializované posudkové, léčebně preventivní, vědecko expertízni, zkušební, výcvikové a učebně výcvikové, výzkumné a normotvorné činnosti v oboru leteckého lékařství a dalších speciálních profesí a činností, které ke své činnosti vyžadují stanovení zdravotní způsobilosti. Činnost ÚLZ je zaměřena především na rychlé stanovení diagnózy, doléčení, posouzení schopnosti k výkonu povolání a navrhování preventivních či léčebných opatření. Tato činnost je poskytována především ambulantně, ale i formou krátkodobé hospitalizace na lůžku, přičemž se využívají často metodické postupy, vyžadující speciální zařízení, jako jsou např. tlakové komory, simulátory atd.59 Co se týče organizační struktury, ÚLZ se člení na tři části - na část léčebně preventivní, část výcvikově expertízni a část technicko ekonomickou. 5 6 VZLÚ sídlí rovněž v Praze, IČO VZLÚ je 00010669. '7 VZLÚ stál u zrodu mnoha českých úspěšných letounů, jako byl například první proudový letoun L 29 Delfín, větroň L-13 Blaník, později L 39 Albatros, dopravní letoun L-410 a také nový proudový a cvičný letoun L-159 ALCA. Od roku 1993 se VZLÚ účastní na státních programech vědy a výzkumu vypisovaných ministerstvy ČR a od roku 1999 na programech podporovaných Evropskou unií. 5 8 ÚLZ sídlí rovněž v Praze, IČO ÚLZ je 61382981. '9 Hlavními příjemci služeb ÚLZ jsou Armáda ČR letečtí provozovatelé, zdravotní pojišťovny a tzv. samoplátci, neboli příjemci zdravotní péče, kterou neplatí zdravotní pojišťovny. 32 3.6. Mezinárodní organizace v civilním letectví Hlavní postavení v mezinárodním civilním letectví zaujímá Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která byla ustavena Chicagskou úmluvou. ICAO je mezinárodní vládní organizace a má status odborné organizace přidružené k OSN.6 0 ICAO byla členskými státy zmocněna přijímat a podle potřeby měnit mezinárodní normy, standardy a doporučení, které se vztahují k civilnímu letectví. Mezi základní cíle ICAO patří mimo jiné zajišťování rozvoje mezinárodního civilního letectví, podpora rozvoje leteckých tratí a letišť, podpora bezpečnosti létání v mezinárodním leteckém provozu a řada dalších činností. ICAO ve všech svých dokumentech zdůrazňuje hlavně bezpečnost a plynulost civilního letectví. Organizační strukturu ICAO tvoří Shromáždění, které je jeho nej vyšším orgánem, Rada, která zaujímá v ICAO klíčové postavení, Aeronavigační komise, která projednává technické otázky leteckého provozu, několik výborů, mimo jiné i Výbor proti nezákonnému zasahování do činnosti civilního letectví, a Sekretariát, který je správním orgánem ICAO. ICAO není jedinou vládní organizací v civilním letectví. Dalšími evropskými vládními organizacemi jsou např. Evropská konference pro civilní letectví (ECAC) a Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu (EUROCONTROL). Mezinárodními nevládními organizacemi jsou v civilním letectví např. Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA), Mezinárodní sdružení civilních letišť (ICAA), Mezinárodní společnost pro letecké telekomunikace (SITA) a Mezinárodní federace sdružení dopravních pilotů (IFALP A).6 1 3.7. Shrnutí V právní úpravě správy v oblasti civilního letectví shledávám několik nejasností. První se týká leteckého zákona, který ve svých některých ustanoveních nesprávně označuje MD. Jak již bylo zmíněno výše, M D neslo až do 1. ledna 2003 název Ministerstvo dopravy a spojů. Od ICAO sídlí v Montrealu. 6 1 Čapek, I, Klíma, R., Zbíralová, J. Civilní letectví ve světle práva. Praha : LexisNexis CZ, 2005, s. 46-72. Draxler, K. Přístrojové systémy letadel I. Praha : ČVUT, 2003, s. 10. 33 roku 2003 byl letecký zákon již čtyřikrát novelizován, přesto však nebyl název M D na všech místech v zákoně opraven.62 Co se týče právní úpravy státní správy v civilním letectví, je tato upravena v leteckém zákoně na dvou místech. Jednak v části deváté, nazvané Státní správa v civilním letectví, která v ustanovení § 87 a následujících upravuje postavení M D a ÚCL a stanovuje Ministerstvo obrany subjektem, který vykonává státní správu ve věcech vojenského letectví. Státní správa na úseku civilního letectví je však v současné době vykonávána rovněž UZPLN. Jeho postavení je však upraveno na jiném místě v leteckém zákoně, v jeho páté části, konkrétně v ustanoveních § 55a až 55d hlavy IV nazvané Zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů a hlášení událostí. Toto řešení však není podle mého názoru zcela šťastné, neboť tvoří letecký zákon nepřehledným. Došlo k tomu zejména novelizacemi zákona a pro letecký zákon, jak se v diplomové práci ještě několikrát zmíním, to znamená nejen ztrátu jeho přehlednosti, ale také nepřesné označení jeho částí a hlav. Vhodnější by bylo úpravu UZPLN zařadit do té části zákona, která se věnuje státní správě, tedy do části deváté, nebo tuto část přejmenovat, aby nebyla matoucí a zaváděcí. Letecký zákon je podle mého názoru třeba novelizovat, nebo ještě lépe vydat zákon zcela nový, který by více vyhovoval současným podmínkám, trendům a vývoji v civilním letectví. K úpravě by také podle mého názoru mělo dojít v oblasti působnosti jednotlivých úřadů, organizací a podniků, které v civilním letectví působí. M D jako ústřední orgán státní správy, potažmo jeho Odbor civilního letectví, má samozřejmě ve své agendě ty nej podstatnější věci, které s civilním letectví souvisí. Spousta důležitých činností však spadá také pod agendu ÚCL, který v některých svých činnostech spolupracuje s MD. Mezi činnosti, které vykonává MD, ale podle mého názoru by měl vykonávat spíš ÚCL, shledávám např. pravomoc vydávat osobám provádějícím detekční kontrolu osvědčení odborné způsobilosti a vedení a zveřejňování seznamu schválených agentů, neboť ÚCL se mi jeví jako vhodnější pro tyto činnosti, které podle mého názoru M D zbytečně zatěžují.63 V rámci Odboru civilního letectví působí Oddělení letecko-provozní, které mimo jiné působí také v oblasti letecko-provozní regulace a v oblasti užívání a uspořádání vzdušného Starý název je dosud použit v ustanovení § 49f, § 49g, § 49j a § 99 odst. 2. Z nepochopitelných důvodů je MD v ustanovení § 99 odst. 1 označeno správně, ale v odst. 2 již zase jako Ministerstvo dopravy a spojů. Ministr dopravy je nazván ministrem dopravy a spojů v ustanovení § 55b leteckého zákona. 6 3 Takovýchto činností, jejichž delegace z MD na ÚCL by byla vhodná, by se našlo určitě více. Nemohu to však jako člověk, který není v této oblasti dostatečně zainteresován, dost dobře posoudit. 34 prostom ČR. V rámci působnosti ÚCL je zase zřízena sekce letová a provozní, která by podle mého názoru mohla pojmout většinu činností letecko-provozního oddělení MD. Na základě ustanovení § 90 leteckého zákona je státní dozor v civilním letectví vykonáván státními zaměstnanci M D i UCL. Domnívám se, že oblast kontroly by měla náležet pouze jednomu státnímu úřadu a jako vhodnější se mi jeví UCL. M D by pak mohlo dozírat pouze na činnost UCL. Co se týče přesunu pravomocí v oblasti zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů z UCL na UZPLN, ke kterému došlo v roce 2003, domnívám se, že bylo pro civilní letectví přínosem. Zjišťování příčin nehod a incidentů je podle mého názoru vysoce profesionální a nelehkou činností, která zasluhuje maximální a plně odborné zaměření těch, kteří ji vykonávají. Navíc její založení bylo vyžadováno i Evropskou unií a bylo jednou z podmínek vstupu ČR do unie. UZPLN vychází z širokého programu mezinárodních organizací a směřuje ke zvýšení bezpečnosti civilního letectví. UZPLN se tak může koncentrovat pouze na činnost, která směřuje k určení příčin leteckých nehod a leteckých incidentů, a na jejím základě stanovovat účinná preventivní opatření. Domnívám se, že je tak posílena a zefektivněna činnost zjišťování příčin nehod a incidentů. V oblasti delegace určitých pravomocí na subjekty odlišné od státních orgánů dochází k přenosu pravomocí ve věcech sportovních létajících zařízení, kdy tak může učinit M D na základě ustanovení § 88 odst. 1 písm. h) leteckého zákona, a kdy tak již učinilo a část agendy přeneslo na dvě občanská sdružení, na L A A ČR a AeČR. Takovýto přenos pravomocí se mi jeví jako nadmíru vhodný, a to nejen z důvodu lepšího personálního a technického zázemí v L A A ČR a AeČR, ale také z důvodu lepší ochrany zájmů provozovatelů sportovních létajících zařízení a z důvodu jejich vyšší možnosti účasti na správě této agendy. Forma občanského sdružení je mnohem vhodnější než forma státního úřadu, neboť lépe zapojuje vlastní členy do svého chodu činností, více podporuje jejich zájmy a dovednosti. Tato sdružení navíc mohou vyvíjet vlastní legislativní činnost a podílet se na přípravě leteckých právních předpisů, čímž si myslím, že dochází při projednávání zákonů a jiných předpisů k lepší provázaností s leteckou reálnou praxí. 35 4. OCHRANA CIVILNÍHO LETECTVÍ PRED PROTIPRÁVNÍMI ČINY V diplomové práci jsem se rozhodla věnovat především oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Základním cílem ochrany civilního letectví před protiprávními činy je bezpečnost cestujících, posádky letadel, pozemního leteckého personálu a ostatní veřejnosti.6 4 4.1. Právní úprava v České republice Základní právní rámec ochrany civilního letectví před protiprávními činy je v ČR vymezen v leteckém zákoně a to v jeho osmé části. Letecký zákon vymezuje v 15 paragrafech65 základní rámec úpravy ochrany, definuje a upravuje základní pojmy, bezpečnostní program, detekční kontrolu, bezpečnostní kontrolu, povinnosti a oprávnění provozovatele letiště a leteckého dopravce, povinnosti poskytovatele letových provozních služeb, cestujících a ostatních osob v prostorách letiště, mimořádná opatření a postupy a ověření spolehlivosti. Velký význam pak má ustanovení § 85, které vymezuje protiprávní čin a jehož zavedení do leteckého zákona bylo podle mého názoru velmi podstatné, neboť znamenalo možnost kvalifikovat určité činy spáchané v civilním letectví jako činy protiprávní. K této problematice se váže také devátá část leteckého zákona, která kromě úpravy státní správy v civilním letectví vymezuje skutkové podstaty správních deliktů v civilním letectví. Problematika je dále blíže rozvedena v prováděcí vyhlášce č. 410/2006 Sb., o ochraně civilního letectví před protiprávními činy, ve znění pozdějších předpisů.6 6 Viz ustanovení 2.1.1 hlavy 2 leteckého předpisu L 17. 6 5 Až do konce roku 2005 byla oblast ochrany civilního letectví před protiprávními činy upravena v leteckém zákoně pouze ve 2 paragrafech. Novelou leteckého zákona, zákonem č. 413/2005 Sb., súčinností od 1. ledna 2006, bylo do leteckého zákona zavedeno ustanovení § 86a. Ustanovení §§ 85a-k a § 86b byla to leteckého zákona zavedena až jeho poslední novelizací, zákonem č. 225/2006 Sb., s účinností od 1. července 2006. Novele leteckého zákona, zákona č. 413/2005 Sb., zákon o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, předcházelo vydání zákona č. 412/2005 Sb., zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, který mimo jiné zrušil nařízení vlády č. 31/2005 Sb., kterým se stanoví seznam citlivých činností pro civilní letectví, ve znění pozdějších předpisů. 6 6 Vyhláška č. 410/2006 Sb., která byla vydána na základě ustanovení § 102 odst. 1 leteckého zákona, byla přijata v souvislosti s výše zmíněnou novelizací leteckého zákona, která byla nutná s ohledem na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002, které se stalo po vstupu ČR do Evropské unie aktuální i pro ČR. 36 Dále se oblastí ochrany civilního letectví před protiprávními činy zabývá letecký předpis řady L: L 17 - Bezpečnost - ochrana mezinárodního civilního letectví před protiprávními činy, který vydalo M D jako příslušný správní orgán6 7 . Pro vydání tohoto leteckého předpisu byl použit anglický originál Annex 17 ICAO v českém překladu s určením adresátů jednotlivých práv a povinností a nositelů pravomocí, platným pro území ČR. Nedílnou součástí leteckého předpisu L 17 jsou jeho tři dodatky: - Dodatek A - Národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví ČR před protiprávními činy (dále pouze: „NBP")6 8 , - Dodatek B - Národní program bezpečnostního výcviku v civilním letectví ČR (dále pouze: „NPBV"), - Dodatek C - Národní program řízení kvality bezpečnostních opatření k ochraně civilního letectví ČR před protiprávními činy (dále pouze: „NPRK"). Letecký předpis L 17 se skládá se standardů, doporučených postupů, doplňků, definic termínů a poznámek. Standardy je nezbytné dodržovat a je třeba se jimi řídit, zatímco doporučené postupy jsou pouhým doporučením, ne povinností, a subjekty, vůči kterým směřují, mají pouze povinnost vyvinout snahu k tomu, aby se podle nich řídily. Mezi další právní předpisy, které se k oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy vztahují, můžeme zahrnout také např. zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon (dále pouze: „trestní zákon") ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 4.2. Právní úprava v rámci Evropského společenství V rámci Evropského společenství bylo v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy vydáno několik nařízení a směrnic. Jejich obsah byl implementován do českého právního řádu do výše uvedených zákonů, vyhlášek a jiných letových předpisů. Radíme sem zejména Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002, ze dne 16. prosince 200269 , kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti 6 7 Dne 8. března 1985 byl ve Sbírce zákonů, v částce 3/1985, súčinností od 1. dubna 1985, vydán Výnos federálního ministerstva dopravy, č.j. 15662/1984-020, kterým se vydal Předpis L 17 Ochrana civilního letectví proti činům nezákonného vměšování. V současné době nese předpis L 17 název Bezpečnost - ochrana mezinárodního civilního letectví před protiprávními činy. 6 8 NBP byl schválen dne 16. ledna 2004 Bezpečnostní radou státu a vydán MD jako dodatek A leteckého předpisu L 17, súčinností od 1. května 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie. Jeho obsah je v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002. 37 civilního letectví, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení ve svém textu obsahuje mimo jiné tyto základní zásady:7 1 - trestné činy spáchané v New Yorku a ve Washingtonu dne 11. září 2001 ukazují, že terorismus je jednou z největších hrozeb ideálům demokracie a svobody a hodnotám míru tvořícím samotnou podstatu Evropské unie, - v Evropském společenství má být v každou dobu zajišťována ochrana občanů v civilním letectví tím, že bude předcházeno protiprávním činům, - tohoto cíle má být dosaženo přijetím vhodných opatření v oblasti řízení letecké dopravy aniž by byly dotčeny předpisy členských států v oblasti národní bezpečnosti, různé druhy činností civilního letectví nemusí být nutně vystaveny stejnému druhu ohrožení, je proto nezbytné, aby podrobná prováděcí opatření byla patřičně uzpůsobena zvláštním okolnostem každé z těchto činností a citlivosti určitých opatření, z objektivních praktických důvodů může být na malých letištích uplatňování společných základních norem nepřiměřené nebo jejich provádění nemožné, vtom případě by měly mít příslušné orgány členských států možnost uplatňovat jiná opatření zajišťující dostatečnou úroveň ochrany a Komise by měla posoudit, zda jsou tato opatření objektivními praktickými hledisky odůvodněna a zda zajišťují dostatečnou úroveň ochrany, Chicagská úmluva stanoví minimální normy zajišťující bezpečnost civilního letectví, - v zájmu dosažení cílů tohoto nařízení by měl každý členský stát přijmout národní program bezpečnosti civilního letectví a odpovídající program kontroly kvality a program výcviku, s ohledem na rozmanitost účastníků provádění vnitrostátních bezpečnostních opatření je nezbytné, aby každý členský stát určil jediný příslušný orgán odpovídající za koordinaci a kontrolu plnění programů bezpečnosti letectví, každému členskému státu má být dána možnost, aby uplatňoval přísnější opatření, Nařízení je účinné od 19. ledna 2003. 7 0 Ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 849/2004, ze dne 29. dubna 2004, včetně jej provádějících Nařízení Komise (ES) č. 622/2003, ze dne 4. dubna 2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, ve znění Nařízení Komise 68/2004, ze dne 15. ledna 2004, Nařízení Komise č. 781/2005, ze dne 24. května 2005, Nařízení Komise č. 857/2005, ze dne 6. června 2005, Nařízení Komise č. 65/2006, ze dne 13. ledna 2006 a Nařízení Komise č. 240/2006, ze dne 10. února 2006. Dále Nařízení Komise č. 831/2006, ze dne 2. června 2006, Nařízení Komise č. 1448/2006, ze dne 29. září 2006 a Nařízení Komise č. 1546/2006, ze dne 4. října 2006. Dále sem můžeme zařadit Nařízení Komise č. 1217/2003, ze dne 4. července 2003, Nařízení Komise č. 1486/2003, ze dne 22. srpna 2003 a Nařízení Komise č. 1138/2004, ze dne 21. června 2004. Dále také Nařízení Komise č. 1862/2006, ze dne 15. prosince 2006, Nařízení Komise č. 437/2007, ze dne 20. dubna 2007 a Nařízení Komise č. 915/2007, ze dne 31. července 2007. 7 1 Viz Preambule Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002. 38 kontrola bezpečnostních opatření vyžaduje, aby na úrovni členského státu byly zřízeny vhodné systémy pro kontrolu kvality a organizovány prohlídky pod dozorem Komise s cílem ověřovat účinnost každého vnitrostátního systému. Nařízení č. 2320/2002 je provedeno Nařízením Komise (ES) č. 622/2003, které jej doplňuje, ale protože se jedná o tzv. vyhrazený předpis (restricted), je celý jeho text utajený. Vyvstává zde tak problém s jeho právní závazností, neboť se mi jako veliký rozpor jeví jeho přímá aplikovatelnost na straně jedné, a utajení jeho textu na straně druhé. Jak lze zajistit povinnost dodržování předpisu, jehož text je utajený?7 2 Oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy se týká také Směrnice Rady 2003/110/ES, ze dne 25. listopadu 2003, o pomoci při tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou a Směrnice Rady 2004/82/ES, ze dne 29. dubna 2004, o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících. Na konci roku 2006 byl přijat prováděcí předpis k nařízení č. 622/2003 Nařízení Evropské komise (ES) č. 1546/2006, nová bezpečnostní pravidla, které omezilo množství tekutin a gelů, které si cestující mohou brát na palubu. Evropská unie o zpřísnění bezpečnostních pravidel rozhodla na základě zmařeného teroristického útoku na letadla směřující z Londýna do USA ze srpna roku 2006.73 4.3. Mezinárodní právní úprava Základní mezinárodní právní úpravou v oblasti civilního letectví je Chicagská úmluva, která nastiňuje základní právní rámec i v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Její nepostradatelnou součástí jsou i její jednotlivé annexy (přílohy).7 4 Podle slov pana Mgr. Vítězslava Kulawiece, vedoucího oddělení ochrany civilního letectví na MD, se v současné době projednává v Bruselu před Evropským soudním dvorem spor, týkající se nařízení ES, které je prováděcí k nařízení č. 622/2003, a jehož text je rovněž utajen. Evropská komise teď s velkým napětím očekává verdikt soudu, neboť ten může předznamenat celý budoucí vývoj právní úpravy v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy (tzv. oblasti Security). Je třeba říci, že celá oblast Security v Evropské unii prochází v současné době velikými změnami. Co se týče nařízení č. 622/2003, projednávají se i otázky ohledně toho, zda se jeho část bude zveřejňovat. Toto rozhodnutí určitě nebude jednoduché. Na jedné straně zde vyvstává výše nastíněný problém závaznosti tzv. vyhrazených předpisů (předpisů s utajeným obsahem), na straně druhé zase nutnost utajení nejrůznějších bezpečnostních postupů. Co se týká nařízení č. 2320/2002, to se v současné době kompletně předělává a již brzy bude nahrazeno zcela novým nařízením. 7 3 Viz článek serveru Aeroweb [citováno 3. listopadu 2006]. Dostupný z: http://www.aeroweb.cz/clanek.asp? ID=544&kategorie=31. 7 4 Annexy jsou vydávány na základě ustanovení článku 37 Chicagské úmluvy. 39 Co se týče ochrany před protiprávními činy je to zejména Annex 17 - Ochrana, který upravuje především administrativní postupy, koordinační postupy a technická opatření na ochranu civilního letectví před protiprávními činy. K dané problematice však můžeme nalézt úpravu i v j iných annexech. Annex 2 - Pravidla létání stanovuje pravidla chování posádky letadla, které se stalo předmětem nezákonného činu, Annex 6 - Provoz letadel ukládá provozovateli letadla vypracovat program výcviku pro členy posádky a zahrnout do něj i pravidla chování posádky v případě nezákonného činu na palubě letadla, Annex 9 Zjednodušení formalit ukládá povinnost neznehodnocovat základní přednost letecké dopravy, její rychlost, při postupech prováděných při bezpečnostních kontrolách, Annex 10 - Letecké telekomunikace stanoví kód 7500 modus A, který se používá za účelem rozpoznání letadla, které se stalo předmětem protiprávního činu, Annex 11 - Letecké provozní služby stanoví přednost letadla, které se stalo předmětem protiprávního činu před ostatními letadly a Annex 14 - Letiště stanoví, že pro unesené letadlo bude na letišti vyhrazena izolovaná parkovací plocha.76 Mezi další mezinárodní dokumenty, které se zabývají problematikou protiprávních činů v civilním letectví, můžeme zařadit zejména následující úmluvy a protokoly: Úmluva o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla (dále pouze: „Tokijská úmluva"), přijatá v Tokiu, dne 14. září 1963, která je v ČR platná jako vyhláška ministra zahraničních věcí č. 102/1984 Sb., Úmluva o potlačení protiprávního zmocnění se letadel (dále pouze: „Haagská úmluva"), přijatá v Haagu, dne 16. prosince 1970, která je v ČR platná jako vyhláška ministra zahraničních věcí č. 96/1974 Sb., Úmluva o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví (dále pouze: „Montrealská úmluva"), přijatá v Montrealu, dne 23. září 1971, která je v ČR platná jako vyhláška ministra zahraničních věcí č. 16/1974 Sb., Protokol o boji s protiprávními činy na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, doplňující Montrealskou úmluvu, přijatý v Montrealu, dne 24. února 1988, Úmluva o značkování plastických trhavin pro účely detekce, přij atá v Montrealu, dne 1. března 1991. 3 Jedním z hlavních orgánů, který průběžně aktualizuje Annex 17, je Výbor pro bezpečnost letectví (AVSEC), který je zřízen v rámci ICAO. 7 6 Čapek, I, Klíma, R., Zbíralová, J. Civilní letectví ve světle práva. Praha : LexisNexis CZ, 2005, s. 113. 40 4.4. Základní pojmy Následující pojmy bylo nezbytné blíže vysvětlit z důvodu pochopení textu diplomové práce. Jedná se o pojmy, které souvisí s daným tématem ochrany civilního letectví před protiprávními činy a které nebyly vysvětleny v kapitole 3.1. této práce. Protiprávní čin Protiprávním činem rozumíme trestný čin, přestupek, jiný správní delikt nebo pokus o trestný čin, přestupek či jiný správní delikt, který může závažným způsobem ohrozit nebo narušit bezpečnost civilního letectví a letecké dopravy. Jedná se o: - protiprávní zmocnění se letadla za letu, - protiprávní zmocnění se letadla na zemi, držení rukojmích na palubě letadla, na letišti nebo v prostoru leteckých zařízení, násilné vniknutí na palubu letadla, na letiště nebo do prostoru leteckých zařízení, držení zbraně nebo nebezpečného zařízení nebo materiálu s úmyslem jeho nezákonného použití na palubě letadla, nebo na letišti, - takové sdělení nebo klamná informace, které ohrožují bezpečnost letadla za letu nebo na zemi, cestujících, posádky, pozemního personálu nebo široké veřejnosti na letišti nebo v prostoru leteckých zařízení. Podle ustanovení § 85 leteckého zákona rozumíme protiprávním činem takové jednání, které může mít nepříznivé důsledky pro bezpečnost civilní letecké dopravy. Vzdušný dopravní prostředek Vzdušný dopravní prostředek je především letadlo, ale také vzducholoď či neupoutaný a upoutaný balon. Zvláštní bezpečnostní opatření Zvláštní bezpečnostní opatření je kombinací opatření a lidských a materiálních prostředků, jejichž použití připadá v úvahu z důvodu ochrany civilní letecké dopravy před protiprávními činy. Pojmy jsou definovány hlavně na základě ustanovení hlavy 1 leteckého předpisu L 17 a přílohy č. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002. Dále pak viz: Dvořák, J., Chlebek, J. Letecký zákon a postupy ATC (010 00), učební texty pro teoretickou přípravu dopravních pilotů dle předpisu JAR-FCL 1. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2006, s. 415-418. 41 Bezpečnostní kontrola Jedná se o soubor opatření, včetně detekční kontroly a fyzické kontroly, jimiž lze předejít tomu, aby zbraně, výbušniny a jiné nebezpečné předměty a látky byly použity ke spáchání protiprávního činu. Zakázaný předmět Zakázaný předmět je nebezpečný předmět, který lze použít ke spáchání protiprávního činu a který nebyl řádně přihlášen a nebylo s ním zacházeno v souladu s použitelnými zákony a předpisy. Detekční kontrola Detekční kontrola neboli tzv. screening je aplikací technických nebo jiných prostředků, které mají za úkol odhalit nebezpečné předměty, kterých je možno použít pro spáchání protiprávního činu. Schválený agent Schváleným agentem je odpovědná fyzická nebo právnická osoba, která zastupuje leteckého dopravce a jeho jménem zajišťuje potřebné formality, včetně bezpečnostní kontroly nákladu, pošty a kurýrních a expresních zásilek, které předává k přepravě podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství. Zapsané zavazadlo Zapsané zavazadlo je zavazadlo, které je určené k přepravě v nákladovém prostoru letadla. Doprovázené zavazadlo Doprovázené (zapsané) zavazadlo je zavazadlo, které podal osobně cestující k odbavení na místě k tomu určeném. Zavazadlo je přepravováno v nákladovém prostoru stejného letadla jako je přepravován cestující, který ale k němu nemá po dobu přepravy až do výdeje zavazadel po ukončení přepravy přístup. Nedoprovázené zavazadlo Nedoprovázené (zapsané) zavazadlo je zavazadlo, které je přepravováno v jiném letadle než cestující, kterému zavazadlo patří. 42 Nepřizpůsobivý cestující Jedná se o takového cestujícího, který nerespektuje pravidla chování na letišti nebo na palubě letadla nebo neplní pokyny zaměstnanců letiště či členů posádky a tím narušuje pořádek a dodržování platných předpisů na letišti nebo na palubě letadla. Co se týče nepřizpůsobivého cestujícího na palubě letadla (tedy od okamžiku uzavření dveří letadla do okamžiku otevření dveří po přistání), řadíme sem osoby, které se během této doby dopustí: - útoku, zastrašovaní, pohrůžek nebo úmyslné bezohlednosti, kterými projevy tato osoba ohrozí veřejný pořádek, bezpečnost nebo majetek osob, - útoku, zastrašovaní a pohrůžek posádce letadla, kterými tato osoba brání posádce ve výkonu letové činnosti nebo snižuje její schopnost tuto činnost vykonávat, - úmyslné bezohlednosti nebo poškození letadla, jeho vybavení, prostoru a vybavení pro palubní průvodčí, kterými tato osoba ohrozí veřejný pořádek a bezpečnost letadla a osob v něm, - vědomého předání nepravdivých informací, kterými tato osoba ohrozí bezpečnost letadla za letu, neuposlechnutí platných příkazů k zajištění bezpečnosti. 4.5. Vývoj právní úpravy protiprávních činů v civilním letectví Protiprávní činy se v civilním letectví začaly objevovat záhy po vzniku civilního letectví a v souladu s jeho vývojem se také „vyvíjelo" páchání těchto činů. Mezi první páchané protiprávní činy patřilo poškozování letecké techniky a jiných zařízení. Později se začaly objevovat únosy letadel, kdy se pachatel zmocní letadla s cestujícími na palubě jako prostředku k útěku za hranice nebo kdy pachatel využívá cestující jako rukojmí k vynucení si svých požadavků na vládě státu. Ustanovení upravující skutkovou podstatu protiprávních činů páchaných v civilním letectví se dlouhou dobu nevyskytovala, proto např. při únosu letadla bylo možno potrestat pachatele pouze podle některé z existujících skutkových podstat (za nedovolené použití zbraně, nedovolené omezování svobody apod.) Výše trestů za tyto činy pak neodpovídala závažnosti, nebezpečnosti a následkům takovýchto protiprávních jednání. S vývojem páchání takovýchto protiprávních činů, které znamenají mimo jiné narušení leteckého provozu a oslabení důvěry v bezpečnost letecké dopravy, se začala činnost mezinárodních organizací zaměřovat na právní úpravu této oblasti. První zmínku o tzv. 43 leteckém pirátství můžeme nalézt už v dokumentu z roku 1958, v ženevské Úmluvě o volném moři, která definuje pirátství jako protiprávní akt násilí, zadržení nebo jakýkoliv loupežný čin spáchaný k soukromým účelům posádkou nebo cestujícími soukromé lodi nebo soukromého letounu, namířené: na volném moři proti jiné lodi nebo letounu nebo proti osobám či majetku na jejich palubě, - proti lodi, letounu, osobám nebo majetku vmiste nepodléhajícím jurisdikci žádného 78 státu. Vymezení protiprávního jednání v civilním letectvím se poprvé objevilo v Tokijské úmluvě, která však toto jednání ještě nekvalifikuje jako trestný čin, pouze vymezuje povahu takového jednání. Pozdější praxe v průběhu 60. a 70. let 20. století však ukázala, že ustanovení Tokijské úmluvy jsou málo účinná v boji s protiprávními činy v letecké dopravě, proto byla absence kvalifikace tohoto jednání jako trestného činu napravena v Haagské úmluvě a Montrealské úmluvě, které již toto jednání kvalifikují jako trestný čin a zavazují smluvní státy stanovit pro takovéto jednání přísné tresty. V našem právním řádu vymezuje trestní zákon, v souladu s Tokijskou, Haagskou a Montrealskou úmluvou, dvě skutkové podstaty trestných činů - trestný čin ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla a trestný čin zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny. Ustanovení § 180a a § 180b trestního zákona upravuje trestný čin ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla, kterého se dopustí mimo jiné ten, kdo na palubě vzdušného dopravního prostředku v úmyslu získat nebo vykonávat kontrolu nad takovým prostředkem: - užije proti jinému násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí, - vyhrožuje jinému usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu, nebo zneužije bezbrannosti jiného. Podle dikce zákona se ke spáchání takového činu nevyžaduje, aby pachatel získal nebo vykonával kontrolu nad vzdušným dopravním prostředkem, postačí pouze jeho jednání s úmyslem tuto kontrolu získat. Ustanovení § 180a poskytuje dokonce širší ochranu bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku před protiprávním útokem než ustanovení Čapek, I, Klíma, R., Zbíralová, J. Civilní letectví ve světle práva. Praha : LexisNexis CZ, 2005, s. 99. 44 Haagské úmluvy, která upravuje protiprávní zmocnění se vzdušného dopravního prostředku pouze za letu. Ustanovení § 180b trestního zákona upravuje tzv. sdělení nepravdivé informace, která by mohla ohrozit bezpečnost nebo provoz vzdušného dopravního prostředku za letu. Nepravdivá informace je taková informace, která neodpovídá skutečnosti nebo je natolik zkreslená, že je způsobilá ohrozit bezpečnost nebo provoz letadla. Může být sdělena za letu, a to i z pozemního stanoviště, nebo před letem, ale pouze pokud se její účinky projeví za letu. Ustanovení § 180c trestního zákona upravuje trestný čin zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny, kterého se dopustí ten, kdo za účelem zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny se takového prostředku zmocní nebo neoprávněně užije takového prostředku, který mu byl svěřen. Zavlečením se zde rozumí jakékoliv dopravení prostředku do ciziny, které je proti vůli jeho majitele či jiného oprávněného uživatele (např. nájemce), a můžeme o něm mluvit jen v případě, jestliže k němu došlo za podmínek, které zakládají odpovědnost podle ustanovení § 180a. Co se týká přestupků, které je možno spáchat v civilním letectví, tyto vymezuje zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a také letecký zákon. V zákoně o přestupcích se této oblasti týká ustanovení § 23, které upravuje mimo jiné ostatní přestupky na úseku dopravy. V leteckém zákoně se přestupkům věnuje ustanovení § 92. Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob v civilním letectví je upraveno v ustanovení § 93 leteckého zákona. 4.6. Základní přehled protiprávních činů páchaných v civilním letectví Protiprávní činy proti civilnímu letectví zahrnují širokou škálu nej různějších přestupků, deliktů a trestných činů. Můžeme sem zařadit různé druhy výtržností, jako je např. narušení veřejného pořádku, proniknutí neoprávněné osoby do neveřejné části letiště nebo do vyhrazeného bezpečnostního prostoru (viz níže) nebo vandalizmus, kam můžeme zahrnout např. i poškozování letecké techniky a jiných zařízení sloužících v civilním letectví. V ČR mají tyto výtržnosti zejména 45 charakter rozbíjení světel v naváděcích řadách, poškozování radionavigačních a sledovacích zařízení, poškozování oplocení, budov, vedení energií a komunikací.7 9 Zvláštním druhem výtržností, vyskytujícím se ve velkém i na letištích v ČR, patří v poslední době průnik osoby nebo skupiny osob do neveřejné části letiště nebo do vyhrazeného bezpečnostního prostoru za jiným účelem než za účelem provedení násilné akce. Nejčastěji se jedná o tzv. černého pasažéra, jedince pod vlivem alkoholu nebo drog a nebo také o novináře, který chce natočit „zajímavou a exkluzivní" reportáž a za tím účelem chce zpochybnit účinnost bezpečnostních opatření na letišti. Taková osoba pak vnikne do prostoru (neveřejné či vyhrazené části), kde však může ohrozit svůj život nebo dokonce i životy ostatních. Mezi protiprávní činy v civilním letectví dále řadíme únosy letadel, které lze rozdělit na pasivní, pokud je letadlo uneseno v prostoru mimo dosah letištních složek, a na aktivní, pokud k únosu letadla dochází přímo v prostoru letiště. Při únosu letadla dochází zpravidla také k protiprávnímu činu držení rukojmí8 0 , neboť letadlo je pro páchání tohoto protiprávního činu poměrně výhodným prostorem. Rukojmí lze ale zadržovat také např. v letištním terminálu. Pachatelé pak využívají rukojmích k vynucení si svých požadavků, nejčastěji k požadavku umožnit jim opustit republiku. V ČR j sou poměrně častými páchanými protiprávními činy tzv. bombové výhružky8 1 . Nejčastěji se jedná o informace o uložení výbušniny v letištním terminálu, objevují se ale i informace o uložení výbušniny na palubě letadla. V neposlední řadě můžeme mezi protiprávní činy zahrnout také nejrůznější teroristické akce82 . Teroristé j sou obecně nevyzpytatelní a protože jsou jejich metody často velice brutální, nelze těmto činům nikdy stoprocentně zabránit. Můžeme sem zahrnout již výše zmíněné únosy letadel a držení rukojmí, dále se pak jedná např. o brutální využívání síly (např. proražení ochranných bariér pomocí nákladního vozidla), využívání zbraní a výbušnin (bomb, trhavin, střel), biologický a chemický útok (antrax, mor, otrávení jídla či pitné vody, yperit), elektronický útok (narušení dodávky energií) a řada dalších.8 3 Jak již bylo zmíněno výše, lze mezi protiprávní činy zahrnout i dvě skutkové podstaty trestných činů obsažených v českém trestním zákoně. Jedná se o ohrožení bezpečnosti 7 9 Schaumann, O. Rozdělení krizových situací na mezinárodních letištích. Seminární práce. Letecký ústav, Fakulta strojního inženýrství, VUT v Brně, 2004, s. 1-5. 8 0 Podle trestního zákona se může jednat o trestný čin braní rukojmí podle ustanovení § 234a. 8 1 Podle trestního zákona se může jednat o trestný čin šíření poplašné zprávy podle ustanovení § 199. 8 2 V tomto případě přichází v úvahu použití ustanovení § 95 trestního zákona, které upravuje trestný čin teroristického útoku. Za zmínku stojí především ustanovení § 95 odst. 1 písm. e). 8 3 Schaumann, O. Rozdělení krizových situací na mezinárodních letištích. Seminární práce. Letecký ústav, Fakulta strojního inženýrství, VUT v Brně, 2004, s. 1-5. 46 vzdušného dopravního prostředku a zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny. V civilním letectví se lze také setkat, mimo již výše uvedené, s pácháním trestného činu nedovoleného překročení státní hranice podle ustanovení § 171b trestního zákona, trestného činu zavlečení do ciziny podle ustanovení § 233 trestního zákona, trestného činu loupeže podle ustanovení § 234 trestního zákona atd. Velmi závažným trestným činem je spáchání sabotáže. Ta může ohrozit prakticky jakýkoliv systém fungující v civilním letectví. 4.7. Správa ochrany civilního letectví před protiprávními činy S ohledem na téma mé diplomové práce se v diplomové práci zaměřím hlavně na správu této problematiky v ČR. V oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy působí v ČR na nejvyšším článku M D . To vytváří systém ochrany civilního letectví před protiprávními činy a k jeho ochraně zavádí, koordinuje a kontroluje bezpečnostní opatření a vydává národní programy podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, které uveřejňuje v Letecké informační příručce.8 4 Systém ochrany civilního letectví před protiprávními činy vytváří spolu s M D také Ministerstvo vnitra a při zajišťování ochrany spolupůsobí Policie ČR. V rámci M D působí Oddělení ochrany civilního letectví, které provádí zejména následující činnosti:8 5 - působí v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy, - provádí státní odborný dozor, - vydává, koordinuje a kontroluje zavádění NBP, NPBV a NPRK, - vydává pověření k výkonu funkce národního a pověřeného auditora, - vystavuje akreditace pro školení a výcvik, koordinuje a zabezpečuje činnost Meziresortní komise pro bezpečnost civilního letectví. Veškerá opatření k ochraně civilního letectví před protiprávními činy jsou založena na posouzení bezpečnostní hrozby. Při všech výše uvedených činnostech je nutno dbát na provozní bezpečnost, pravidelnost a hospodárnost letů, také by měl být zaručen minimální zásah do civilní letecké dopravy. M D musí hlavně zajistit ochranu bezpečnosti a okamžitou reakci v případě nárůstu bezpečnostní hrozby. 8 4 Viz ustanovení § 85 odst. 2, 3 leteckého zákona. 8 5 Viz internetové stránky MD: http://www.mdcr.cz/cs/Letecka_doprava/odbor_cl/osp/. 47 K zajištění účinnost všech bezpečnostních opatření se provádí tzv. audity a to jednak národní, které provádí UCL nebo MD, a jednak mezinárodní, které provádí zpravidla týmy ICAO. Mimo to si také letečtí dopravci či provozovatelé letišť provádí sami tzv. vnitřní audity. 4.7.1. Národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví České republiky před protiprávními činy 8 6 NBP vytváří M D ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Policií ČR. Při jeho zpracování se bere v úvahu zejména provozní bezpečnost, pravidelnost a hospodárnost letů. M D ve spolupráci s UCL musí zajistit dosažitelnost NBP v listinné podobě všem provozovatelům letišť, leteckým dopravcům a ostatním fyzickým a právnickým osobám, které jsou zúčastněné na civilním leteckém provozu. Jako návod státům při realizaci NBP slouží Bezpečnostní příručka pro ochranu civilního letectví před protiprávními činy8 7 , vydaná v rámci ICAO, která poskytuje podrobné postupy a podklady, které se týkají bezpečnosti letecké dopravy. Pro koordinaci činnosti bezpečnosti civilního letectví před protiprávními činy mezi ústředními orgány státní správy je zřízena Meziresortní komise pro bezpečnost civilního letectví. Tato komise se skládá z: - Ministerstva dopravy, - Ministerstva vnitra, - Ministerstva obrany, - Ministerstva zahraničních věcí, - Ministerstva financí (Generální ředitelství cel). 4.7.2. Bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy Provozovatelé letišť, letečtí dopravci, poskytovatelé letových provozních služeb, poskytovatelé služeb při odbavovacím procesu na letišti a schválení agenti jsou povinni mít během svého provozu schválený bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy (dále pouze „bezpečnostní program") a jsou povinni zajistit jeho plnění, a to jednak plnění všech jeho opatření a postupů, ale také plnění mimořádných opatření a NBP je upraven v Dodatku A leteckého předpisu L 17. 8 7 Security Manual for Safeguarding Civil Aviation Against Act of Unlawful Interference (ICAO doc 8973). Jedná se o vyhrazený dokument, tedy dokument s utajeným obsahem. 48 postupu. Bezpečnostní program provozovatele letiště musí být podle leteckého zákona schválen před zahájením vlastního provozu a musí obsahovat opatření a postupy zajišťující dostatečnou úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Pokud by kdykoliv došlo ke změně podmínek rozhodných pro zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního letectví před protiprávními činy, musí výše uvedené subjekty tuto změnu zapracovat do svého bezpečnostního programu. Ke schválení programu je třeba, aby výše uvedené subjekty podali M D písemnou žádost a pokud se jedná o schválení změn v bezpečnostním programu, je tuto změnu třeba předložit M D ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se o změně podmínek subjekty dozvěděly. Bezpečnostní program a jeho změny schvaluje M D 8 9 po projednání s Policií ČR a u mezinárodního letiště také po projednání s celními orgány. Za tímto účelem M D zašle těmto orgánům bezpečnostní program nebo jeho změny k vyjádření a Policie ČR, příp. také celní orgány, jsou povinni se do 30 dnů ode dne doručení vyjádřit. Pokud tak neučiní, uplatní se zákonná domněnka, že s bezpečnostním programem nebo jeho změnami souhlasí. V případě provozovatele malého letiště může M D při schvalování bezpečnostního programu a při schvalování jeho změn, za podmínky zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního letectví před protiprávními činy na tomto letišti, stanovit zvláštní bezpečnostní opatření, která zohlední specifické podmínky tohoto letiště. Je to tak z toho důvodu, neboť zavedení všech nutných bezpečnostních opatření by mohlo být vzhledem k charakteru provozu malého letiště nepřiměřené. Je však nutné zdůraznit, že stanovení zvláštních bezpečnostních opatření je pouhou možností MD, ne jeho povinností. Pro schvalování zvláštního bezpečnostního opatření platí stejná pravidla jako pro schvalování bezpečnostního programu. M D je navíc povinno bez zbytečného odkladu informovat Evropskou komisi o všech přijatých bezpečnostních opatření. Co se týká možnosti změny nebo zrušení bezpečnostních opatření, může tak učinit M D a to v případě, pokud se změní podmínky pro jejich stanovení nebo pokud tak rozhodne Evropská komise. 4.7.3. Preventivní bezpečnostní opatření Viz ustanovení § 85a odst. 3 leteckého zákona. Ustanovení § 85a však ve výčtu subjektů neobsahuje schváleného agenta, na kterého odkazuje až ustanovení § 85e, což není podle mého názoru dobré řešení. Lepší by bylo, v případě novelizace či vytvoření nového leteckého zákona, mezi subjekty vyjmenované v ustanovení § 85a zařadit také schváleného agenta. 8 9 Až do poloviny roku 2006, kdy byl zatím naposledy novelizován letecký zákon, schvaloval bezpečnostní program ÚCL po projednání s dotčenými úřady státní správy. 49 Cílem preventivního bezpečnostního opatření (dále pouze: „PBO") je předejít jakýmkoliv zákonným prostředkem vnesení a použití zbraní, výbušnin a dalších nebezpečných zařízení na palubě letadla nebo na letišti. PBO přikazuje před každým letem provést kontrolu letadla a kontrolu všech cestujících a jejich zavazadel.90 4.7.3.1. Bezpečnostní kontrola vztahující se k letadlu Před každým letem musí být provedena bezpečnostní kontrola letadla, jejímž cílem je nalezení a odhalení všech zbraní, výbušnin, nebezpečných zařízení a ostatních zakázaných předmětů, které by mohly být umístěny v letadle. Kontrola letadla probíhá podle těchto zásad9 1 : - Letadlo zařazené do provozu nebo po stání musí být před letem podrobeno vnitřní a vnější bezpečnostní prohlídce všech prostor vyhrazených pro cestující, posádku a náklad. Po prohlídce musí být letadlo střeženo. - Používané letadlo musí být během meziletové údržby nebo tranzitního mezipřistání před nástupem cestujících, provedením nakládky zavazadel, zboží a pošty podrobeno bezpečnostní kontrole. Všechny kontroly a prohlídky musí být provedeny až poté, co všichni poskytovatelé služeb již opustily prostor pro cestující a posádku a je již možno zaručit sterilitu prostoru. Za bezpečnostní kontrolu odpovídá letecký dopravce, který je zároveň povinen zajistit, aby cestující při opuštění letadla v něm nezanechávali žádná zavazadla a jiné předměty. Policie ČR má právo kontrolovat provádění bezpečnostní kontroly a letecký dopravce má právo zkontrolovat potvrzení o provedení kontroly. V době od provedení bezpečnostní kontroly do doby odletu odpovídá za ochranu letadla letecký dopravce. 4.7.3.2. Bezpečnostní kontrola vztahující se k cestujícím a zavazadlům Bezpečnostní kontrola cestujících a jejich kabinových zavazadel93 musí být provedena takovým způsobem, aby se předešlo vnesení nebezpečných a zakázaných předmětů na palubu Viz hlava 4 leteckého předpisu L 17. 9 1 Dvořák, J., Chlebek, J. Letecký zákon a postupy ATC (010 00), učební texty pro teoretickou přípravu dopravních pilotů dle předpisu JAR-FCL 1. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2006, s. 419. 9 2 Viz ustanovení 4.3 leteckého předpisu L 17. 9 3 Viz ustanovení 4.4 leteckého předpisu L 17. 50 letadla. Bezpečnostní kontrola je souborem bezpečnostních opatření, včetně detekční kontroly a fyzické kontroly. Kontrolu, která slouží k zabránění vnesení nebezpečných předmětů do letadla, musí absolvovat všichni cestující, kterým začíná let. Letiště můžeme rozdělit na dvě základní části, na veřejnou a neveřejnou část. Na každém letišti také musí být určeny a vyznačeny tzv. vyhrazené bezpečnostní prostory (SRA).9 4 Každý provozovatel letiště musí zajistit, aby vstupy a vjezdy do všech neveřejných částí a vyhrazených bezpečnostních prostorů byly nepřetržitě kontrolovány. Na základě ustanovení leteckého předpisu L 17 shrnu na následujících řádkách základní požadavky kontroly. Bezpečnostní kontrolu můžeme rozdělit na kontrolu osob a kontrolu věcí. Kontrola osob se provádí: fyzickou kontrolou, kontrolou rámcovým detektorem kovů doplněnou náhodnou fyzickou kontrolou. Kontrola věcí (kabinových zavazadel) se provádí: - úplnou fyzickou kontrolou, detekční kontrolou pomocí konvenčního rentgenu s tím, že jsou po kontrole ještě náhodně vybírána zavazadla pro fyzickou kontrolu, detekční kontrolou se zvýšenou citlivostí s instalovaným systémem projekce nebezpečných předmětů na obrazovku operátora (TIP), a případnou fyzickou kontrolou, pokud je zde podezření na přítomnost výbušnin. Pokud je nalezen zakázaný nebo nebezpečný předmět, je cestujícímu odebrán, a pokud s odebráním cestující nesouhlasí, je mu zakázán vstup do vyhrazeného bezpečnostního prostoru (SRA) a tím pádem i do letadla. Co se týče doprovázených zavazadel, ta musí být před přepravou podrobena fyzické nebo detekční kontrole a navíc ještě minimálně 10% zavazadel je podrobeno: fyzické kontrole, - prohlídce systémem detekce výbušnin typu EDS nebo EDDS nebo PEDS, - prohlídce konvenčním rentgenem, kdy je zavazadlo snímáno ze dvou různých úhlů od j ednoho operátora. Viz ustanovení 4.2.2 leteckého předpisu L 17. Vyhrazené bezpečnostní prostory si stanovují provozovatelé letiště na základě posouzení bezpečnostního rizika a konzultací s MD. 51 Pokud cestující nenastoupí na palubu, musí být zapsané zavazadlo z přepravy vyloučeno. Co se týče nedoprovázených zavazadel, ta musí být podrobena detekční kontrole: systémem detekce výbušnin EDS, - víceúrovňovým systémem detekce výbušnin typu PEDS, konvenčním rentgenem, kdy je zavazadlo snímáno ze dvou různých úhlů od jednoho operátora, fyzickou kontrolou doplněnou pachovým detektorem. Aby se mohla zapsaná zavazadla uložit na palubu letadla, musí být z vnější strany náležitě označena, musí být jednotlivě posouzena jako doprovázená nebo nedoprovázená a před nakládkou musí být uložena v prostoru, kde je umožněn přístup pouze oprávněným osobám. O těchto zavazadlech pak hovoříme jako o identifikovaných zavazadlech. Všechna ostatní zavazadla označujeme jako neidentifikovaná a takováto zavazadla musí být umístěna v chráněném a odděleném prostoru do doby než bude posouzeno příslušné riziko a zjištěno, že neobsahují žádný zakázaný či nebezpečný předmět. Co se týká nákladu, pošty a kurýrních a expresních zásilek, ty musí být podrobeny: fyzické kontrole, detekční kontrole klasickým rentgenem nebo zkoušce v simulační komoře, - jiným druhům kontroly, např. technickou či biosensorickou (pachová detekce, použití vycvičených psů). Někteří cestující, vzhledem ke svým tělesným a duševním vlastnostem, postavení a jiným odlišnostem, vyžadují zvláštní postupy při provádění bezpečnostní kontroly. Mezi tyto cestující řadíme: osoby tělesně postižené, osoby požívající diplomatických výsad a imunit, osoby dopravující diplomatickou poštu, osoby dopravované v souvislosti s trestním nebo správním řízením, osoby dopravované na základě soudního nebo správního rozhodnutí, osoby ve vyšetřovací vazbě, nepřizpůsobivé cestující, ozbrojené příslušníky Policie ČR. Přeprava ozbrojených osob na palubě letadla je zakázána, s výjimkou příslušníků Policie ČR ve službě. Kromě tohoto případu je také zakázáno přepravovat zbraně, pokud ovšem nebylo uděleno povolení k přepravě. V tomto případě musí vyškolená osoba 52 zkontrolovat, že zbraně nejsou nabity. Zbraně pak po celou dobu letu musí být uloženy na místě nepřístupném jakékoliv osobě.9 5 4.7.3.3. Nová bezpečnostní pravidla96 Od 6. listopadu 2006 platí na všech letištích v Evropské unii, Norsku, Islandu a Švýcarsku nová bezpečnostní pravidla, která přijala Evropská komise jako ochranu před novou hrozbou kapalných výbušnin. Jedná se o Nařízení Evropské komise (ES) č. 1546/2006, nová bezpečnostní pravidla, která omezují množství kapalin, které je možno vzít přes bezpečnostní kontrolu na palubu letadla a týkají se všech cestujících odlétajících z letišť v Evropské unii a výše uvedených států do jakékoliv destinace. Na základě těchto pravidel je povoleno vzít si na palubu letadla pouze malé množství kapalin, které musí být v jednotlivých obalech, z nichž každý může mít objem maximálně 100 ml. Všechny kapaliny musí být zabaleny v jednom průhledném uzavíratelném plastovém sáčku a jejich kapacita nesmí přesáhnout 1 litr.9 8 Tato omezení neplatí pro nápoje a parfémy, které jsou zakoupeny v obchodech umístěných za bodem kontroly palubních vstupenek nebo přímo na palubě letadla. Mezi kapaliny pro potřeby výše uvedeného nařízení patří9 9 : - voda a ostatní nápoje, polévky, sirupy, - parfémy, gely, včetně vlasových a sprchových, - pasty, včetně zubní, líčidla, krémy, pleťové vody a oleje, - spreje, obsahy nádob se zvýšeným tlakem, včetně holící pěny, jiné pěny a deodoranty, směsi látek kapalných s pevnými, - všechny ostatní věci podobné konzistence. 9 3 V případě potencionálně nebezpečných cestujících, kteří jsou nuceni cestovat v souvislosti s trestním nebo správním řízením nebo na základě soudního nebo správního rozhodnutí, které doprovází ozbrojení příslušníci Policie ČR, mluvíme o tzv. zvláštních skupinách cestujících. Blíže viz ustanovení 4.7 leteckého předpisu L 17. 9 6 Více např. viz: http://www.airport-brno.cz/index.php?id= 12l&lang=cs, http://letenky.lx.cz/news/bezpecnostnipravidla-letistichhtml. http://www.airport-pardubice.cz/editor/image/novinky3 soubory/poster-liquids ci.pdf a http://www.novinlw.cz/claney99818-nova-opatrem-mohou-zkomplikovat-provoz-m-letistich.htnu. 9 7 Nařízení č. 1546/2006 je jako prováděcí předpis k nařízení č. 622/2003 také vyhrazeným předpisem. 9 8 Ukázka správného zabalení kapalin, které si chce cestující vzít na palubu letadla, tvoří přílohu č. 7 této diplomové práce. 9 9 Viz internetové stránky Letiště Brno-Tuřany: Nová bezpečnostní pravidla [citováno 6. listopadu 2006], Dostupné z: http://www.airport-brno.cz/index.php?id= 12l&lang=cs. 53 Nadále je možno mít u sebe léky a potravní potřeby (např. kojeneckou výživu) pro užívání během cesty letadlem, je ale potřeba mít u sebe potvrzení, které dokládá jejich nezbytnost během letu. Ve výše uvedeném nařízení Evropská komise zavedla také další nová bezpečnostní opatření1 0 0 , která se týkají bezpečnostní kontroly, mimo jiné např. povinnost vyjímat elektronická zařízení (např. notebooky) ze zavazadel z důvodu jejich samostatné detekční kontroly, která se týká také svrchního oblečení cestujících. Zavedení takovýchto bezpečnostních pravidel se mi jeví jako nutnost, a to s ohledem na nastalé či hrozící teroristické útoky v civilním letectví. Kromě útoků z 11. září 2001 byl impulsem k zavedení přísnějších bezpečnostních opatření zmařený teroristický útok z roku 2006.1 0 2 Opatření se mohou zdát možná jako příliš přísná, omezující a zasahující do lidské svobody, je však třeba si uvědomit, že je lepší strávit trochu více času při odbavovacím procesu než potom čelit hrozbě teroristického útoku. Navíc se domnívám, že zákaz braní tekutin na palubu cestující nijak zvláště neomezuje, na palubě je k dostání většinou několik druhů nápojů a bez krémů, gelů, parfémů apod. se každý člověk obejde. Co se týká léků nebo např. kojenecké stravy, které jsou pro cestující během dopravy nutné, platí pro ně výjimka a s příslušným potvrzením je možné je na palubu vzít s sebou. v 103 4.7.4. Činnosti při protiprávních činech Základem činnosti při protiprávních činech je její prevence, předcházení páchání takovýchto činů. Na základě toho musí být součástí letištního pohotovostního plánu každého letiště postupy pro bezpečnostní prohlídku letadla v případě, kdy existují spolehlivé informace o tom, že by letadlo mohlo být vystaveno protiprávnímu činu. Je také velmi důležité pravidelně procvičovat reakce na spáchání protiprávního činu v civilním letectví. Viz článek serveru Aeroweb [citováno 3. listopadu 2006]. Dostupný z: http://www.aeroweb.cz/clanek.asp? ID=544&kategorie=31. 1 0 1 V nařízení č. 1546/2006 byl také zaveden maximální limit rozměru kabinových zavazadel, ale účinnost tohoto ustanovení byla odložena. Ustanovení není dodnes účinné a zřejmě už nikdy nebude, neboť Výbor Evropské komise odhlasoval jeho zrušení, a to z důvodu, že se neprokázalo, že by velikost zavazadel měla vliv na efektnost a funkčnost detekčních zařízení. 1 0 2 Jednalo se o spiknutí, kterým měl být proveden bombový útok na letadla mířící z Velké Británie do USA. Atentátníci měli přenést na palubu letadla tekuté chemikálie, ze kterých měly být provedeny výbušné nálože. Více např. viz http://zahranicni.ihned.cz/2-19065370-003000 d-db nebo http://www.uzsi.cz/cz/na-permanentni- nebezpeci-si-musime-zvyknout.html. 1 0 3 Viz hlava 5 leteckého předpisu L 17. 1 0 4 Jedná se o nejrůznější cvičení bezpečnostních, požárních ajiných složek. 54 Každý provozovatel letiště je pak povinen ve spolupráci s Policií ČR vypracovat letištní pohotovostní plán pro ochranu civilního letectví před protiprávními činy, který musí být v souladu s NBP.1 0 5 Co se týká samotné reakce na protiprávní čin, je každý provozovatel letiště v součinnosti s Policií ČR povinen spolupracovat a přijmout opatření pro bezpečnost posádky a cestujících letadla, které bylo vystaveno protiprávnímu činu a které se nachází na území ČR. Pokud letadlo, které bylo vystaveno páchání protiprávního činu, přistálo, je třeba učinit všechna možná opatření k tomu, aby bylo zadrženo na zemi. V případě páchání protiprávního činu v mezinárodním civilním letectví jsou všechny dotčené subjekty v ČR povinny spolupracovat s ostatními státy za účelem poskytnutí jednotné reakce. V případě spáchání protiprávního činu v civilním letectví je M D povinno poskytnout mezinárodním organizacím ICAO a Evropské konferenci pro civilní letectví všechny relevantní informace, které s tímto protiprávním činem souvisí, a to co nejdříve po spáchání protiprávního činu. 4.8. Shrnutí Ochrana civilního letectví před protiprávními činy je v poslední době snad nej diskutovanějším tématem co se civilního letectví a jeho provozu týče.1 0 6 S tím, jak dochází ke zneužívání tohoto druhu dopravy pro páchání teroristických útoků, dochází také ke zpřísňování kontroly cestujících a zavazadel a také k omezení toho, co si cestující může vzít s sebou na palubu. Nevidím vtom žádný rozpor s lidskými právy a svobodami jak někteří v souvislosti s touto problematikou hovoří. Letectví je zvláštní svou povahou, letecká doprava je provozována nad zemským povrchem, kdy se cestující nachází v malém uzavřeném prostoru a kde v případě spáchání protiprávního útoku nebo v případě poruchy letadla není žádný únikový prostor. Dostane-li se letadlo do potíží, může některé z nich vyřešit zkušená profesionální pilotáž, v případech nefunkčního a neovladatelného letadla však ani ta nic nezmůže. Následky leteckých nehod bývají katastrofální. Teroristé tak mohou zneužívat letadla jako účinný nástroj demonstrace jejich síly a podle mého názoru i jako velmi účinný prostředek k vyvolání strachu v lidech, což je patrně Viz ustanovení 5.1.4 leteckého předpisu L 17. 1 0 6 Množství a obsáhlost právní úpravy v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy je tomu také důkazem. 55 jejich hlavním cílem. Tím, že zneškodní letadlo, přijde o život mnoho lidí, navíc se může letadlo také zřítit do obydlené zóny a tím připravit o život nebo zdraví další spoustu lidí. O takové katastrofě budou samozřejmě všechna média informovat, dojde nejen ke zmaření spousty životů, ale v lidech bude vyvolán také strach z dalších podobných činů. Teroristická skupina se pak k takovému činu veřejně přihlásí a bude demonstrovat svou sílu. Vyvolaným strachem tak ovládne rozhodování a jednání spousty osob, proto je podle mého názoru jejich čin ještě více nebezpečný než by se mohl na první pohled zdát. Civilní letectví tak mohou tyto činy velice oslabit a ohrozit. Bezpečnost cestujících je v civilním letectvím na prvním místě, proto jako reakce na tyto útoky dochází ke zpřísňování bezpečnostních opatření. Jakákoliv rozumná a účelná omezení a stanovení podrobných bezpečnostních, hlavně preventivních, postupů, jsou proto nesmírně důležitá a nezbytná. Není možno je brát jako opatření, která omezují leteckou dopravu a svobodné rozhodování osob, ale jako co největší možnou snahu o ochranu života a zdraví lidí. Většina bezpečnostních postupuje, jak již bylo zmiňováno, veřejnosti utajena. Vyplývá to z nezbytnosti zamezení prozrazení takovýchto postupů. Jejich veřejná známost by mohla ohrozit celý bezpečnostní systém a spousta bezpečnostních opatření by se tak mohla stát zbytečnými. Problém pak nastává zjejich právní závazností pro ty, kteří nemají možnost se s jejich obsahem seznámit. Je tak podle mého názoru na místě uvažovat o zveřejnění některých částí dosud vyhrazených právních předpisů. Zpřístupněna by měla být ta ustanovení, jejichž veřejná známost nebude znamenat ohrožení nebo destrukci bezpečnosti v civilním letectví. 56 5. ZÁVĚR Cílem mé diplomové práce bylo nastínit základní právní úpravu oblasti správy civilního letectví v ČR a přiblížit existenci nej důležitějších orgánů státní správy a samosprávy, které v oblasti civilního letectví v ČR působí. Mým záměrem bylo shrnout jejich základní činnost a navrhnout možnosti změn v jejich činnosti. V práci jsme se zaměřila na oblast ochrany civilního letectví před protiprávními činy, neboť se jedná o oblast, která se v poslední době, hlavně po událostech z 11. září 2001, překotně vyvíjí, a která přinesla do provozu civilního letectví několik podstatných změn, které všechny směřují k maximální možné bezpečnosti při provozu civilního letectví. Došlo tak k několika novelizacím leteckého zákona a jiných právních předpisů z oblasti civilního letectví, a to nejen z důvodu rychlého vývoje letectví, který byl doprovázen i narůstajícím počtem protiprávních činů, ale také s ohledem na vstup ČR do Evropské unie1 0 7 , který znamenal také povinnost harmonizovat český právní řád s právem komunitárním. V rámci zpracování diplomové práce jsme dospěla k několika závěrům. Jako základní bych uvedla nedostatek literatury, která se týká oblasti správy civilního letectví. Širokým zdrojem informací tak pro mě byly internetové stránky, hlavně stránky leteckých organizací a nejrůznější letecké servery.108 Stejný nedostatek shledávám také v právní úpravě této oblasti. Co se týče právní úpravy, základním pramenem českého právního řádu je letecký zákon a jeho prováděcí vyhláška. V oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy ještě doplněná další vyhláškou. Dalo by se říci, že jádro právní úpravy představuje letecký zákon, od kterého se všechny ostatní právní předpisy odvíjí. Za podstatné a velmi důležité shledávám letecké předpisy, zejména předpisy řady L. Pro účely mé práce jsem se věnovala studiu leteckého předpisu L 17, který mě překvapil svou, podle mého názoru, perfektní formou. Je dobře a přehledně strukturován, obsahuje všechny podstatné informace k dané oblasti a ač je poměrně obsáhlý, nevykazuje alespoň žádnou mezerovitost, což už se však nedá říci např. o leteckém zákoně. Letecký zákon je podle mého názoru strukturován poměrně nesourodě, jeho systematika není vhodně zvolená a orientace vněm není zrovna jednoduchá. Vlivem několika změn v oblasti civilního letectví a hlavně vlivem komunitárního a mezinárodního práva došlo 1 0 7 ČR vstoupila do Evropské unie spolu s dalšími devíti státy dne 1. května 2004. 1 0 8 Zejména internetové stránky ÚCL, které jsou dobře a přehledně zpracovány. Na internetových stránkách MD jsem naopak některé důležité informace postrádala. 57 v leteckém zákoně k několika novelizacím, které podle mého názoru znamenaly nesouvislé „nabalování" nových ustanovení do zákona bez důsledného systému. Jako nejvhodnější řešení se mi tak jeví vydání nového leteckého zákona, který by měl mimo jiné obsahovat přesnější odkaz na letecké předpisy než je tomu doposud v ustanovení § 102 leteckého zákona. Další problém shledávám v závaznosti leteckých předpisů. Jejich forma není zcela jasně vyjádřená a i teorie práva k nim nenachází jednotný výklad. Vhodnější by podle mého názoru bylo dát těmto předpisům jasnější formu (např. formu zákona nebo vyhlášky) a tím také zvýšit jejich právní hodnotu a zlepšit o nich právní povědomí. Ze soudní judikatury jsem v diplomové práci pro její nedostatek nemohla vycházet. Její nedostatek je samozřejmě pochopitelný z důvodu malého množství kauz v oblasti státní správy a ochrany civilního letectví před protiprávními činy, přesto jsem v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy očekávala určitou ustálenou judikaturu. V rámci řešení protiprávních činů si myslím, že by mělo dojít k právní úpravě možnosti řešení sporů formou domluvy, dohody nebo arbitrážním řízením. Navíc si myslím, že by měla být široká veřejnost mnohem více informovaná o protiprávních činech, neboť se domnívám, že k páchání určitých druhů protiprávních činů dochází často zbytečně a díky neinformovanosti veřejnosti o tom, jaké chování je zakázáno.1 1 0 Bohužel se negativním jevem letecké dopravy v posledních letech stalo její zneužívání pro páchání protiprávních činů. Tyto činy leteckou dopravu velice oslabují, letecká doprava má přesto mimořádné výhody oproti jiným způsobům dopravy, že k jejímu velkému omezení nebo dokonce zaniknutí nemůže podle mého názoru nikdy dojít. Je ale v zájmu všech, aby letecká doprava a ostatní služby, které s ní souvisí, byla maximálně bezpečná, a to při dosavadním zachováním si své kvality. Letecká doprava tak musí být v první řadě bezvadně právně regulovaná. V oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy je v mezinárodním a evropském právu právní úprava poměrně široká a dalo by se říci, že i komplexní. Kjejímu velkému rozšíření došlo po teroristických útocích v New Yorku ze dne 11. září 2001. O pravdivosti těchto tvrzení jsem se sama přesvědčila, když mi na můj dotaz, týkající se závaznosti a způsobu schvalování leteckých předpisů, došla z MD stručná odpověď, která obsahovala pouze odkaz na ustanovení § 102 leteckého zákona. Dále viz kapitola 2.1.2. této diplomové práce. 1 1 0 Jeden příklad za všechny: Pokud cestující při detekční kontrole na letišti oznámí (např. „jen tak ze srandy" nebo z důvodu jeho podnapilého stavu), že má u sebe výbušné zařízení, bere se jeho prohlášení od počátku vážně a zachází se s nímjako s potencionálním pachatelem protiprávního činu. Jeho prohlášení má za následek okamžité podniknutí všech bezpečnostních kroků, aby nedošlo k ohrožení ostatních cestujících a bezpečnosti leteckého provozu. Takováto osoba ve většině případů nechce spáchat protiprávní čin, jen si neuvědomuje důsledky svého nebezpečného prohlášení. 58 Ochrana civilního letectví je zaměřena především na ochranu před teroristickými útoky, podle mého názoru zde však chybí úprava a postihy výše uvedených případů planých poplachů a vandalství, ke kterým dochází mnohem častěji než k teroristickým útokům (ač samozřejmě nejsou tak závažná), a která pro leteckou dopravu znamenají její ohrožení, pokles důvěry (která je pro civilní letectví velice důležitá) a v neposlední řadě také její zpomalování (rychlost je jejím výnosným atributem) a zdražování. Navíc jsou tyto činy v podstatě zbytečné a jak už jsem uvedla výše, dalo by se tomuto negativnímu jevu zabránit nebo jej alespoň omezit např. důkladnějším informováním široké veřejnosti. Má diplomová práce bohužel nevychází zvláštní praxe. Tento nedostatek jsme se snažila odstranit nejen studiem dostupné literatury a internetových stránek, ale také kontaktováním kompetentních osob, které se v praxi civilního letectví dennodenně pohybují1 1 1 . Jejich informace pro mě byly klíčové. Zejména jsme ocenila možnost srovnání těchto informací s platnou právní úpravou a s vlastními názory. 1 1 1 Osob z prostředí Ministerstva dopravy, odboru civilního letectví, a Letiště Brno-Tuřany. 59 6. RESUMÉ The subject of my thesis, state administration in the area of civil aviation, is very large. That is why it is not possible conceive it as a complex. Therefore I focused on the basic legal regulations of the state administration in the area of civil aviation and then got into detail with the protection of civil aviation against illegal acts. My purpose was to summarize the basic activity of administration of civil aviation in the Czech Republic, activity of state administrative body and self administration that have effect in the area of civil aviation, and I wanted to suggest change possibilities in their activities. Further I wanted to focus on the area of protection of civil aviation against illegal acts, because this is the sphere that has developed precipitantly in recent time and which brought into operation of civil aviation several substantial changes. The content of my thesis can be divided into three main parts. In the beginning I have concetrated on legal regulations in the area of civil aviation, where I have foreshadowed basic legislation of the Czech Republic, regulations of the European Community and international regulations. I paid more attention to special category of legislation, namely to so called aviation regulations, especially regulations series L and JAR. In the next part of my thesis I analyzed the recent structure of state administration and self administration acting in the area of civil aviation in the Czech Republic. I conceived state administration upon this section in accordance with agenda of particular administrative offices of civil aviation, when I outline the creation, organizational constitution and legal regulations of single offices and primarily their basic activity. Authorities I divide in order of priority and meaning for civil aviation, when I in succesive steps analyze the structure and activity of the Traffic Department, Authority of Civil Aviation and Institute of Investigating the Causes of Air Accidents. Hereafter I pay attention to organizations, that are entrusted to transfered achievement of state administration and to self governing organizations. After it I concentrate on state public enterprises in the Czech Republic and other organizations acting in this area and I also briefly mention basic activities of International Civil Aviation Organization and I itemize listing of other most important international organizations. In the next part of my thesis I deal with protection of civil aviation against illegal acts. I decided to pay attention to this section because the increasing importance of civil aviation protection against illegal acts became highly actual in context of terrorist attacks in the USA on the 11th of September 2001. 60 The air traffic has been developed very fast during last couple of decades of its existence and it still goes on. From its beginning and development that was stigmatized primarily by production of new types of aircrafts, building-up and increasing airports, accelerating, modernizing and adaptationing of aviation needs of people, however civil aviation begins focusing primarily on safeness and security of passengers, among others also on protection of civil aviation against illegal acts. The aviation belongs to the youngest sorts of transport and among its main advantages we can include speed, reliability and possibility to transport voluminous load. Air traffic is also the safest transport, nevertheless, should it come to an accident, it mostly has disastrous and far-reaching consequences, which is namely due to the fact that this is transport run above Earth's surface. Negative phenomenon in the air traffic of recent years has become its violation for commission of illegal acts. These acts very weaken air traffic and therefore is in the interest of all to have air traffic and other relating services maximum safe and to keep its present qualities at the same time. Consequences of commitment illegal act aboard an aircraft or in airport terminal are often major than these illegal acts commited at others places, which is caused primarily by running air traffic above Earth's surface as well as limited or even outcasted escape space. In fine I summerize gained pieces of knowledge and outline possible future direction of development in conjunction with my own opinions and suggestions. At the entire of end of my thesis I publish the list of used sources and literature and attach appendixes. My thesis unfortunately does not come out of my own practice. I tryed to remove this absence not only by studying of accessible literature and internet sites, but also by contacting of qualified persons who work daily in the area of civil aviation. Their informations were for me crucial. I especially appreciated the possibility of confrontation these information with the valid legal regulations and with my own opinions. Within the frame of elaboration of my thesis I came to several conclusions. Like basic I would introduce absence of literature that is concerned with the area of administration of civil aviation. Further I would mention that the protection of civil aviation is first of all specialized on protection against terrorist attacks, less however on other illegal acts (propagation of startler, vandalism), which could be prevented for example by thorough informating of wide public. Thesis is actual on the date of 31st of March 2008. 61 7. POUŽITÉ VÝRAZY A ZKRATKY AeČR - Aeroklub České republiky AIP - Letecká informační příručka (Aeronautical Information Publication) ALP - Asociace leteckých provozovatelů ČR ATC - Řízení letového provozu (Air Traffic Control) Bezpečnostní program - Bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy ČR - Česká republika EASA - Evropská agentura pro bezpečnost letectví (European Aviation Safety Agency) ECAC - Evropská konference pro civilní letectví (European Civil Aviation Conference) EDDS - Zařízení pro detekci výbušného systému, kdy se jedná o systém nebo kombinaci systémů pracujících na principu odlišných technologií, který má schopnost sběru a analýzy částic nebo výparů z kontaminovaného povrchu nebo obsahu zavazadel a dále signalizace přítomnosti stop výbušnin prostřednictvím varovného signálu (Explosive Device Detection System) EDS - Zařízení pro detekci výbušnin, kdy se jedná o systém nebo kombinaci systémů pracujících na principu více odlišných technologií, který má schopnost detektovat a signalizovat prostřednictvím varovného signálu výbušniny, které jsou obsažené v kontrolovaném zavazadle (Explosive Detection System) ES - Evropské společenství (European Community) ESARR - letecké bezpečnostní předpisy (EUROCONTROL Safety Regulatory Requirements) 62 EUROCONTROL - Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu (European Organisation for the Safety of Air Navigation) Haagská úmluva - Úmluva o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, přijatá v Haagu dne 16. prosince 1970 Chicagská úmluva - Úmluva o mezinárodním civilním letectví, přijatá v Chicagu dne 7. prosince 1944 (Convention of International Civil Aviation) IATA - Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (International Air Transport Association) ICAA - Mezinárodní sdružení civilních letišť (International Civil Airports Association) ICAO - Mezinárodní organizace pro civilní letectví (International Civil Aviation Organization) IFALPA - Mezinárodní federace sdružení dopravních pilotů (International Federation of Arline Pilots Association) JAA - Sdružené letecké úřady (Joint Aviation Authorities) JAR - Společné letecké předpisy (Joint Aviation Regulations) L 17 - Letecký předpis vydaný Ministerstvem dopravy, který upravuje bezpečnost - ochranu mezinárodního civilního letectví před protiprávními činy LAA ČR - Letecká amatérská asociace České republiky Letecký zákon - Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů LIS - Letecká informační služba 63 MD - Ministerstvo dopravy Montrealská úmluva - Úmluva o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, přijatá v Montrealu dne 23. září 1971 NBP - Národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví České republiky před protiprávními činy (National Civil Aviation Security Programme) NPBV - Národní program bezpečnostního výcviku v civilním letectví České republiky (National Civil Aviation Security Training Programme) NPŘK - Národní program řízení kvality bezpečnostních opatření k ochraně civilního letectví České republiky před protiprávními činy (National Civil Aviation Security Quality Control Programme) PANS - letecké předpisy ICAO, které řadíme mezi letecké předpisy řady L (Procedures for Air Navigation Services). PBO - Preventivní bezpečnostní opatření PEDS - Zařízení pro detekci výbušnin, kdy se jedná o systém nebo kombinaci systémů pracujících na principu více odlišných technologií, který má schopnost detektovat a signalizovat prostřednictvím varovného signálu výbušniny, které jsou obsažené v kontrolovaném zavazadle (Primáry Explosive Detection System) ŘLP - Řízení letového provozu SITA - Mezinárodní společnost pro letecké telekomunikace (Société Internationale de Télécommunicatios Aéronautiques) SLP - Správa Letiště Praha, s.p. 64 TIP - Systém zobrazování zakázaných předmětů do obrazového výstupu, jedná se o počítačový program, který v rámci rentgenového zobrazení zavazadla promítá virtuální zobrazení nebezpečných předmětů (Threat Image Projection) Tokijská úmluva - Úmluva o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, přijatá v Tokiu dne 14. září 1963 Trestní zákon - Zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů ÚCL - Úřad pro civilní letectví ÚLZ - Ústav leteckého zdravotnictví ÚZPLN - Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod VZLÚ - Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. 65 8. SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY 8.1. Knižní publikace BOGUSZAK, J., ČAPEK, J., GERLOCH, A. Teorie práva. 1. vydání. Praha : ASPI Publishing, 2003. ISBN 80-86395-74-X. ČAPEK, J., KLÍMA, R., ZBÍRALOVÁ, J. Civilní letectví ve světle práva. 1. vydání. Praha : LexisNexis CZ, 2005. ISBN 80-86199-95-9. DRAXLER, K. Přístrojové systémy letadel I. 1. vydání. Praha : ČVUT, 2003. ISBN 80-01-02688-4. DVOŘÁK, J., CHLEBEK, J. Letecký zákon a postupy ATC (010 00), učební texty pro teoretickou přípravu dopravních pilotů dle předpisu JAR-FCL 1.1. vydání. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2006. ISBN 80-7204-439-7. FIALA, J., MATES, P., NOVÝ, K., PRŮCHA, P. Malá právnická encyklopedie. 4. vydání. Praha : LINDE Praha, 2001. ISBN 80-7201-312-2. HARVÁNEK, J. a kol. Teorie práva. 2. vydání. Brno : M U Brno, 2006. ISBN 80-210-3509-9. JURNÍKOVÁ, J. a kol. Správní právo - zvláštní část. 5. vydání. Brno : M U Brno, 2004. ISBN 80-210-3417-3. MAĎAR, Z. a kol. Slovník českého práva, I. díl. 3. vydání. Praha : LINDE Praha, 2002. ISBN 80-7201-377-7. 66 MATES, P., MATOUŠOVA, M . Právní předpisy České republiky, 9.5.1945 - 31.12.1999, věcný a chronologický přehled všech platných právních předpisů vyhlášených ve Sbírce zákonů. 1. vydání. Praha : LINDE Praha, 2000. ISBN 80-7201-223-1. NEMEC, V. Studijní modul 10, letecká legislativa, učební texty dle předpisu JAR-66. 1. vydání. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2004. ISBN 80-7204-366-8. SOLDÁN, V. Letové postupy a provoz letadel. Řízení letového provozu České republiky, 2007. ISBN 978-80-239-8595-5. 1. vydání. Praha : Letecká informační služba ŠÁMAL, P., PÚRY, F., RIZMAN, S. Trestní zákon. Komentář. 4. vydání. Praha : C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-579-8. SPLICHAL, M . Zvyšování bezpečnosti civilního letectví implementací managementu spolehlivosti na letištích. 1. vydání. Brno : VUT Brno, 2006. ISBN 80-214-3185-7. VINAŘ, M . Provozní postupy (071 00), učební texty pro teoretickou přípravu dopravních pilotů dle předpisu JAR-FCL 1.1. vydání. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2006. ISBN 80-7204-444-3. 8.2. Ostatní publikace SCHAUMANN, O. Rozdělení krizových situací na mezinárodních letištích. Seminární práce. Letecký ústav, Fakulta strojního inženýrství, VUT v Brně, 2004. ZAŘECKY, P. Zákonná zmocnění pro vládu, ministerstva a jiné správní úřady k vydávání prováděcích právních předpisů. Správní právo, odborný časopis pro oblast státní správy a správního práva, 2007, č. 2. 67 8.3. Zákony a předpisy Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002, ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví, ve znění pozdějších předpisů. Předpis L 17 - Bezpečnost - ochrana mezinárodního civilního letectví před protiprávními činy, Letecká informační služba RLP ČR, ve znění pozdějších předpisů (uveřejněno pod č.j.: 1396/2003-220-SP). Úmluva o mezinárodním civilním letectví (Chicagská úmluva), ze dne 7. prosince 1944, v ČR vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 147/1947 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 410/2006 Sb., o ochraně civilního letectví před protiprávními činy a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy č. 108/1997, kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 68 Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. 8.4. Internetové zdroje Aeroklub ČR vvrww.aeroklub.cz Asociace leteckých provozovatelů ČR http://www.mui web.cz/www/alp.cr/ Dopravní noviny, týdeník pro dopravu a logistiku http://www.dnoviny.cz/Letecka-doprava/ Evropská agentura pro bezpečnost letectví http://easa.eu.int/ Internetová encyklopedie http://cs.wikipedia.org/ Letecká amatérská asociace ČR www.laacr.cz Letecká informační služba http://.lis.rlp.cz Letecké fórum http://www.RlidinR.cz/ Letiště Brno a.s., Letiště Brno-Tuřany http://www.airport-brno.cz/ Mezinárodní organizace pro civilní letectví http://www.icao.int/ Ministerstvo dopravy České republiky www.mdcr.cz Právo Evropské unie http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm Řízení letového provozu České republiky, s.p. www.ans.cz Server pro piloty, letectví a létání http://www.aeroweb.cz/ Server zabývající se prodejem letenek http://letenky. lx.cz/ Správa Letiště Praha, s.p. www.prg.aero Úřad pro civilní letectví www.ucl.cz Úřad pro zahraniční styky a informace http://www.uzsi.cz/cz/ Ústav leteckého zdravotnictví www.ulz.cz Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod www.uzpln.cz Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. http://www.vzlu.cz/ 69 9. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Předpisy řady L 1 Předpis č. Název předpisu L 1 Způsobilost leteckého personálu civilního letectví L 2 Pravidla létání L 3 Meteorologie L 4 Letecké mapy L 5 Předpis pro používání měřicích jednotek v letovém a pozemním provozu L 6/1 Provoz letadel - Část I L6/II Provoz letadel - Část II L 6/III Provoz letadel - Část III L 7 Poznávací značky letadel L 8 Předpis o letové způsobilosti letadel - Mezinárodní požadavky ICAO L 8/A Předpis Letová způsobilost letadel - postupy L 9 Zj ednodušení formalit L 10/1 Předpis o civilní letecké telekomunikační službě, Svazek I. Radionavigační prostředky L 10/11 Předpis o civilní letecké telekomunikační službě, Svazek II. Spojovací přístupy L 10/III Předpis o civilní letecké telekomunikační službě, Svazek III. Převzato z: http://www.mdcr.cz/cs/Legislativa/Legislativa/Legislativa CR letecka/N%C3%Alrodní a mezinárodni dohody _umluvy_a_predpisy/predpisy_rady_l.htm. 70 Komunikační systémy L 10/IV Předpis o civilní letecké telekomunikační službě, Svazek IV. Přehledový radar a protisrážkový systém L 10/V Předpis o civilní letecké telekomunikační službě, Svazek V. Použití leteckých rádiových kmitočtů L 11 Předpis o letových provozních službách L 12 Předpis o pátrání a záchraně v civilním letectví L 13 Předpis o odborném zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů L 14 Letiště L 14 OP Ochranná pásma leteckých pozemních zařízení L 14 V Vrtulníková letiště L 14 Z Letiště pro letecké práce v zemědělství, lesním a vodním hospodářství L 15 Předpis o letecké informační službě L 16/1 Ochrana životního prostředí, Svazek I - Hluk letadel L 16/11 Ochrana životního prostředí, Emise letadlových motorů, Svazek II L 17 Bezpečnost - Ochrana mezinárodního civilního letectví před protiprávními činy L 18 Bezpečná přeprava nebezpečného zboží vzduchem L 8168 Provoz letadel - letové postupy L 4444 Postupy pro letové navigační služby - Uspořádání letového provozu L 8400 Zkratky a kódy Doc 7030/4 Regionální doplňkové postupy 71 Příloha č. 2: Předpisy řady JAR1 Předpis č. Název předpisu JAR - AWO Provoz za každého počasí (All Weather Operation) JAR - 1 Definice a zkratky JAR-21 Postupy certifikace letadel a ostatních výrobků a částí letadlové techniky JAR-26 Dodatečné požadavky letové způsobilosti pro provoz JAR-66 Osvědčující personál údržby JAR - 145 Organizace oprávněné k údržbě JAR - 147 Schválený výcvik údržby / zkoušky JAR - OPS 1 Obchodní letecká doprava (Letouny) JAR - OPS 3 Obchodní letecká doprava (Vrtulníky) JAR - FCL 1 Způsobilost členů let. posádek (Letoun) JAR - FCL 2 Způsobilost členů let. posádek (Vrtulník) JAR - FCL 3 Způsobilost členů let. posádek (Zdravotní způsobilost) JAR - FCL 4 Způsobilost členů let. posádek (Palubní inženýři) JAR - STD 2A Letová výcviková zařízení pro letouny JAR - STD 3A Trenažéry letových a navigačních postupů pro letouny JAR - STD 4A 1 Základní přístrojová výcviková zařízení JAR - M M EL / MEL Základní seznam minimálního vybavení / Seznam minimálního vybavení Převzato z: http://www.mdcr.cz/cs/Legislativa/Legislativa/Legislativa CR letecka/N%c3%alrodni a mezinárodni dohody úmluvy_a_predpisy/j ar.htm. 72 Příloha č. 3: Organizační struktura MD v rámci civilního letectví1 Ministerstvo dopravy České republiky Ministr dopravy Sekce 200 Sekce silniční a letecké dopravy Odbor 220 Odbor civilního letectví Oddělení 221 Oddělení 222 Oddělení 223 Oddělení 224 Oddělení Oddělení letecko- Oddělení Oddělení letecké dopravy provozní ochrany koncepce a civilního rozvoje letectví Vytvořeno na základě informací o MD získaných z internetové stránky: http://www.mdcr.cz. 73 Příloha č. 4: Přehled základní činnosti ÚCL1 1 5 ÚCL: spolupracuje s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví a uzavírá s ní smlouvu o podmínkách spolupráce, - plní úkoly vnitrostátního dozorového orgánu, - pověřuje právnickou osobu plněním úkolů v oblasti hodnocení shody nebo vhodnosti k použití složek a ověřování systémů Evropské sítě řízení letového provozu a odnímá udělené pověření, - pověřuje posuzováním a ověřováním shody vlastností výrobku, posuzováním a ověřováním letové způsobilosti nebo kontrolou letové způsobilosti právnickou nebo fyzickou osobu a pozastavuje nebo odnímá udělené pověření, - pověřuje provozovatele zdravotnického zařízení a po dohodě s Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví určuje provozovatele pověřeného zdravotnického zařízení, - pověřuje fyzickou nebo právnickou osobu vyhodnocováním letových řádů leteckých dopravců a vydáváním s tím souvisejících doporučení, dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností, rozhoduj e o zápisu zástavního práva k letadlu do leteckého rej střiku, rozhoduje o schválení typu výrobku a posuzuje a ověřuje shodu vlastností výrobku, rozhoduje o letové způsobilosti a vydává osvědčení letové způsobilosti a ověřuje letovou způsobilost, rozhoduje o schválení letové způsobilosti individuálně vyrobeného výrobku a vydává osvědčení letové způsobilosti, rozhoduje o letové nezpůsobilosti letadla a odnímá osvědčení letové způsobilosti a uznává za platné osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem, rozhoduje o stanovení druhu letiště a o jeho změně, rozhoduje o dočasném přerušení provozování letiště nebo jeho části, - provádí kontroly letové způsobilosti, zadržuje osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v letové způsobilosti, 1 1 3 Viz ustanovení § 89 leteckého zákona. 74 - uděluje souhlas ke zkušebnímu létání, schvaluje, uznává a kontroluje způsobilost letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení k jejich použití v civilním letectví, - vydává, pozastavuje platnost a odnímá oprávnění k provádění vývoje, projektování, výroby, zkoušek, instalace, údržby, oprav, modifikací a konstrukčních změn výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, - přiděluje a odnímá letadlovou adresu a vede seznam všech přidělených letadlových adres, - vede evidenci leteckého personálu, vydává průkaz způsobilosti leteckého personálu a uznává platnost průkazu způsobilosti leteckého personálu vydaného jiným státem, zadržuje nebo odnímá průkaz způsobilosti leteckého personálu, nařizuje a provádí ověřování jeho odborné i letové způsobilosti, ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena leteckého personálu a omezuje nebo zakazuje činnost, k níž je člen leteckého personálu oprávněn, - uznává průkaz způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra vydaný jiným členským státem Evropské unie, schvaluje bezpečnostní letovou normu provozovatele a odchylku od bezpečnostní letové normy provozovatele pro jednotlivý let, - vydává povolení k provozování letiště a rozhoduje o jeho zrušení, - určuje provozované letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště a pověřuje koordinátora přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcům, - vydává, pozastavuje platnost a odnímá osvědčení letiště, - je speciálním stavebním úřadem pro letecké stavby, - uděluje souhlas ke zřízení ochranného pásma kolem leteckých staveb, - uděluje souhlas ke zřizování zařízení a k provádění činností v ochranných pásmech leteckých staveb a mimo ochranné pásmo k umístění staveb a zařízení přesahujících stanovenou výšku, nebo staveb a zařízení, které mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu nebo mít rušivý účinek na stanovená letecká zařízení, - uděluje souhlas právnické nebo fyzické osobě k poskytování letecké telekomunikační služby, letecké meteorologické služby, letecké informační služby, služby při předletové přípravě a monitorování letu, - uděluje souhlas právnické nebo fyzické osobě k poskytování odbavovacích služeb a rozhoduje o jeho odnětí, 75 - uděluje souhlas k provozování leteckých veřejných vystoupení, - v dohodě s Ministerstvem obrany omezuje nebo zakazuje užívání vzdušného prostoru ČR k létání, - v dohodě s Ministerstvem obrany zajišťuje stanoviště pro poskytování letových provozních služeb, které může omezit nebo zakázat užívání vzdušného prostoru ČR k létání, nepřesáhne-li doba omezení nebo zákazu 24 hodin, - pověřuje právnickou osobu poskytováním letových provozních služeb a odnímá udělené pověření, - pověřuje právnickou osobu nebo fyzickou osobu poskytováním letištních služeb a odnímá udělené pověření, - pověřuje právnickou osobu poskytováním letových navigačních služeb a odnímá udělené pověření, schvaluje smlouvy uzavírané mezi osobou pověřenou poskytováním letových navigačních služeb a jinými osobami poskytujícími letové navigační služby a stanovuje prohlášením funkční bloky vzdušného prostoru, - v dohodě s Ministerstvem obrany rozděluje vzdušný prostor ČR pro účely poskytování letových provozních služeb, - vydává opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu zajištění bezpečnosti nebo provozního přetížení letiště, - vydává povolení k létání letadla bez pilota, - vydává licenci k provozování obchodní letecké dopravy a rozhoduje o její změně nebo jejím odejmutí, - vydává osvědčení leteckého dopravce a rozhoduje o jeho odejmutí, - vydává povolení k provozování leteckých prací, - vydává povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu, - vydává omezení nebo zákaz létání určitého sportovního létajícího zařízení, - vydává osvědčení technické způsobilosti technických prostředků a bezpečnostních zařízení používaných při bezpečnostní kontrole, rozhoduje o omezení obchodní letecké dopravy, nejde-li o případ, kdy je toto rozhodování svěřeno na základě zvláštního právního předpisu jinému orgánu, zabezpečuje výkon státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, pokud není zabezpečen pověřenou osobou, - pověřuje právnickou osobu výkonem státního dozoru nad poskytováním letových navigačních služeb a odnímá udělené pověření, 76 - plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, - zabezpečuje koordinaci civilního letového provozu s vojenským letovým provozem. 77 Příloha č. 5: Organizační struktura ÚCL1 LlTÜAR VNITRNÍ KONTROLY Ř E O I T E L K A N C E L Á Ř E U R A D U Ř E D I T E L S E K C E LETOVÉ Í P R O U D H I I SEKRETARIÁT [ Lil H ; REUITELE ÚCL SEKRETARlA ŔEDIIELE SEKCE QUOELEHl PftÄVNÍ P.EÜITEL LiťBCRU OBCHODNÍ LETECKÉ •OPRAVY PODATELNA VY PRAVNA A SPISOVNA OD J. 1LE 'I INSPEKCE LETDVEHO PROVOZU QU DĚLEM I LOGISTIKY ••DĚLENI IHSPEKTOAU PILOTU ALF ERAT E KU S DM CKV ŘEDITEL ODBORU VŠEOBECNÉHO LETECTVÍ A LETECKÝCH PRACÍ RÍFERAT INF-D P-MATIKT- REFERAT LETECKÝCH PflACÍ RE FERA" YĚŮBECNÉHO LETECTVÍ REFERAT INSPEKTORU PILOTU FtEDír EL ODBORU ZPŮSOBILOSTI LETECKÉHO PERSONÁLU ••DĚLENI PREDPISOVÝCH ••DĚLENI LETECKÝ HEJSTHlh ••DĚLENI ZKOUŠEK PERSONA'LU REFERAT PROVOZOVATELŮ BEZPEČNOSTNÍ ŘEDITEL SEKRETARIAT ŔEDIIELE SEKCE DDB-ORNY REFERENT PRO DOKUMENTACI A VEDENI SPISOVNÍ R t LJITt L ODBORU NZEHYfllNGU DC-DELLNI ÜP.H.HU A MECHANICKÝCH SYSTÉMU RĚFERA ZPŮSOBILÍ] £ľl VT5TP.D,E LETADEL REFERAT ZPŮSOBILOSTI PDHONHTfCH JE J. !i OTEK REFERAT LETOVÝCH VÝKONU A VLASTNOSTI PÍEDITEL ODBORU CERTIFIKACE AMÝRŮBT RE FERA CERTIFIKACE LETÍC EL OD J. ELEN VÝROBY REFERAT PROJEKTU'•'All A ZKOUŠENÍ FÍEDIT EL ODBORU ZPŮSOBILOSTI LETADELV PROVOZU ODÜ ELEN I U DP.ÍBV A E D U E L 0 U UCHU L E T O V É H O O V Ě Ř O V Á N Í SEKAETAHIÁT ŘEDITELE ODBORU ODDĚLENI KALIBRACE A ÚDRŽBY ht-iHP.I LETOVÉ KALlHRAÍE LETOVÉ NAVIGAČNÍ ODDĚLENI Ř E D I T E L O D B O R U S T A N D A R D I Z A C E A LET. P Ř E D P I S U ODDĚLENÍ TECHNICKÉ A PROVOZNÍ ODDĚLENÍ ^PUSÚBILOSII LtltCKtHĎ PEHSĎNALU AílVOThihO KIIŮSIŘEDI MLJ ILLODBORU Ř Í Z E N Í LfTOYÉHO PROVOZU A LETISf SEKRETARIAT RED TELE ODBORU ODDĚLENI FLlZEMl LLTOVEHQ P H C ^ ŕ U ODDĚLENÍ LETlif MFEHJÍT LETECKÝCH POZEMNÍCH ZAR ZEN REFERAT LETECKÝ STAVEBNÍ U-I.-.J REFERÁT out ROVANI SPOLEHLIVOSTI OD] LLE H DOPRAVNÍCH LETAL EL OD HILE H rVŮ..TCH LETACEL Převzato z: http://www.uclxz/index.^ 78 Příloha č. 6: Organizační struktura ÚZPLN1 letových inspektoru Vsdoucí oddělení Letový inspektor Letový inspektor H Letový inspektor :avu .Organizační pracovník Odděleni technicky inspektorů Vedoucí oddělení Technický inspektor Technický inspektor ŕdministrat™ oddělení Zástupce ředitele Technický inspektor -ftLP Technický inspektor-analytik Organizačně technický pracovník Organizačně technický pracovník Převzato z: http://www.uzpln.cz/organiza/organ.htm. 79 Příloha č. 7: Ukázka zabalení kapalin, které si cestující bere na palubu letadla1 Převzato z: http://www.airport-brno.cz/index.php?id= 12 l&lang=cs. 80