Zásady pro vypracování práce:
1. Práce bude obsahovat úvod, jenž zhodnotí stav odborného poznání zpracovávaného problému v podmínkách české právní vědy, formuluje pracovní hypotézu (hypotézy), nebo alternativně výzkumnou otázku a vymezí cíl, jehož má být zpracováním dosaženo. Pracovní hypotézy, či alternativně výzkumná otázka slouží k užšímu tematickému vymezení práce v rámci zadaného tématu na základě prvotního studia pramenů.
2. Zadané téma bude zpracováno v úměrných celcích, systematicky tak, aby se v něm prezentované poznatky neopakovaly a aby dohromady jednotlivé kapitoly tvořily funkční a vzájemně provázaný celek
3. Dílo bude ukončeno závěrem, ve kterém bude potvrzena, resp. vyvrácena pracovní hypotéza (hypotézy), či poskytnuta odpověď na výzkumnou otázku. Současně zde budou uvedeny způsoby využitelnosti poznatků, k nimž práce dospěla.
4. Hlavním úkolem při zpracování je vyhledat a zpracovat právní prameny, literaturu (zejména zahraniční) a judikaturu ke zpracovávanému tématu. Nalezení literatury je součástí autorské činnosti
5. Zvláštní pozornost bude věnována vytvoření poznámkového aparátu, jenž bude obsahovat citace a odkazy na zpracovávané prameny v případech, kdy bude pracovat s poznatky, jež nevyplynuly z jeho vlastní badatelské činnosti
6. Rozsah práce by neměl výrazně překročit rozsah vymezený pro tento druh kvalifikační práce, tj. optimální rozsah činí 55 - 75 normostran.

Osobní konzultace jsou nezbytné, forma komunikace pouze prostřednictvím e-mailu není dostačující. Za osobní formu konzultací se považují také konzultace prostřednictvím MS Teams. Práce by měla být prezentována ke konzultaci dvakrát - nejprve rozpracovaný text, následně nejpozději měsíc před odevzdáním celá práce.


Stručný obsah práce, resp. podstatné otázky, kterým by měla být věnována pozornost:
Cílem této diplomové práce bude nejprve vymezit pojem občanství Evropské unie a práva a povinnosti s tímto statusem spojená, jakožto i obecnou právní úpravu zabývající se přístupem rodinných příslušníků občanů EU k pobytovým právům těchto občanů. Dále se práce zaměří na pojem „partnera občana EU“, a vymezí, kdo všechno může dle unijní legislativy a judikatury Soudního dvora spadat pod tento pojem v závislosti na různých druzích partnerského soužití uznávaných napříč členskými i nečlenskými státy. Ve své druhé části se práce zaměří na migraci jako prostředek aktivace unijního práva a obrácenou diskriminaci, kterou vyžadování migrace jako podmínky přístupu k pobytovým právům vytváří. V souvislosti s tím, je cílem práce vymezit jak se liší práva partnerů statických a migrujících občanů (s konkrétním zaměřením na právní úpravu v České republice), nastínit možná řešení této nerovnosti a rozebrat pohled vybrané judikatury Soudního dvora na danou problematiku a její dopady do národních legislativ členských států.