Renální karcinom tvoří přibližně 3% zhoubných nádorů dospělé populace a z urologických malignit dosahuje nejvyšší letality. Výzkum v oblastech vzniku a vývoje renálního karcinomu vedl k identifikaci klíčových signálních drah a následně i cílené protinádorové léčby prodlužující čas do progrese onemocnění případně i celkové přežití léčených pacientů. Díky rozvoji genomických a proteomických metod se každým rokem poznání z oblasti molekulární patologie nádorových onemocnění výrazně rozšiřuje. Výstupy z těchto studií mají významné důsledky rovněž pro klinickou praxi, a to nejen v oblasti diagnostické a prediktivní onkologie, ale také z hlediska identifikace nových terapeutických cílů protinádorové terapie. Jedním z nejmodernějších přístupů k molekulární charakterizaci solidních nádorů, včetně renálního karcinomu, je analýza mikroRNA. MikroRNA jsou krátké nekódující RNA tvořící mladou a velice progresivní oblast molekulárně-biologického výzkumu. MikroRNA mají schopnost post-transkripčně regulovat genovou expresi a podle odhadu bioinformatiků jsou schopny regulovat až jednu třetinu lidských genů. Dnes již víme, že některé z těchto genů jsou také významné onkogeny či nádorové supresory. Geny regulované pomocí mikroRNA jsou nejen součástí procesu onkogeneze, podílejí se také na nádorové invazivitě, diseminaci nebo lékové rezistenci. Práce bude založena na funkčních analýzách vybraných mikroRNA na modelu buněčných linií odvozených od renálního karcinomu pomocí metod přechodné a stabilní transfekce. Jejich vliv na fenotyp zkoumaného modelu bude vyhodnocován na úrovni buněčné proliferace, buněčného cyklu, citlivosti k vybraným chemoterapeutikům a invazivním vlastnostem. Náplň a) literární rešerše b) praktické dovednosti: gelová elektroforéza, PCR, kvantitativní Real-Time PCR, základy práce s tkáňovými kulturami, přechodná a stabilní transfekce, analýza dat, základní statistické metody