Úkolem diplomanta bude provést rozbor právní úpravy vyhlašování nouzového stavu a na jejím základě přijatých krizových opatření (analýza právních textů, soudních rozhodnutí a odborné literatury) obecně a od března 2020 (Covid-19) do přijetí protipandemického zákona, kdy se hlavní zatížení přeneslo na Ministerstvo zdravotnictví. Na tomto základě popíše problém pojmu krizového opatření, nejlépe na konkrétním případu, provede hodnocení (statistika) počtu, zaměření, obsahu krizových opatření a jejich adresátů, opět s pokusem o zobecnění. V návaznosti na to vyhodnotí judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu při používání testu proporcionality a jeho kroků – obecně, a následně z hlediska zvláštností jeho provádění na podmínky právní úpravy a konkrétní opatření při vyhlašování nouzového stavu. Přihlédne přitom k požadavkům na hodnocení ústavnosti, legitimního cíle, účelu, účelnosti, vhodnosti a přiměřenosti (ohrožení jiných základních práv a svobod) z hlediska ohrožení pandemií v prvním roce (2020-2021). Pokusí se naši právní úpravu a praxi srovnat s mezinárodními standardy (jsou-li jaké) a praxí jejich ochrany (zejména možnosti a praxe soudního přezkumu). Na tomto základě poté prozkoumá, jaký dopad měla krizová opatření na základní práva a svobody a zda došlo k jejich nepřiměřenému omezení (přehled klíčových soudních rozhodnutí správních soudů a Ústavního soudu v době nouzového stavu se zaměřením zejména na důvody, pro které bylo shledáno porušení ústavních práv, popř. jiná porušení ústavnosti a zákonnosti. Na závěr se pokusí formulovat doporučení de lege ferenda či de constitutione ferenda.