Nukleové kyseliny mohou vytvářet různé sekundární struktury. Kromě obecně známé pravotočivé antiparalelní dvoušroubovice, založené na kanonickém párování bází, mohou úseky DNA nebo RNA o vhodné nukleotidové sekvenci zaujmout tzv. alternativní struktury, jako například křížové formy, triplexy, guaninové (G4) nebo cytosinové kvadruplexy (tzv. i-motivy). Tyto struktury, jsou-li vytvářeny v určitých místech genomové DNA (např. v promotorových oblastech genů), mohou ovlivňovat důležité procesy (expresi příslušných genů). Alternativní struktury DNA jsou rozpoznávány nízkomolekulárními látkami, které se na ně vážou a mohou dále ovlivňovat stabilitu dané struktury a tím i její vliv na transkripci. Takové ligandy pak mohou v principu sloužit jako selektivní modulátory genové exprese a být využívány jako léčiva. V rámci tohoto tématu budou zkoumány interakce vybraných ligandů (např. organokovových komplexů platiny a derivátů fenantrolinu) s DNA pomocí biochemických a elektrochemických metod z hlediska jejich selektivní vazby na určité struktury (dvoušroubovice, G4 nebo i-motiv) a vlivu ligandu jejich stabilizaci nebo destabilizaci v roztoku a na elektricky nabitém povrchu. Důležitým cílem tohoto výzkumu bude vyvinout jednoduché metody pro monitorování interakcí ligand-DNA. Dále bude testován vliv příslušných ligandů na viabilitu vybraných buněčných linií (lidských nenádorových a nádorových např. MCF-7 a HCT116) jako první nezbytný krok ke studiu interakcí ligand-DNA v živých buňkách.