Plasty představují závažný environmentální problém kvůli jejich hromadění v přírodě a obtížné rozložitelnosti. Mikroplasty se dnes nacházejí ve vodních i terestrických ekosystémech včetně extrémního prostředí, kde ohrožují organismy od mikrofauny po člověka. Tradiční systémy recyklace i mikrobiální degradace jsou často neefektivní pro řadu syntetických polymerů. Mikrořasy se díky svým schopnostem přilnout k plastům, tvořit biofilmy a produkovat rozkladné enzymy a exopolysacharidy (EPS) ukazují jako perspektivní agens pro biologickou degradaci mikroplastů, zejména těch nejrozšířenějších, jako je polyethylen (LDPE).
 
Teoretická část:

• Přehled hlavních typů plastů, jejich vlastností a současných možností rozkladu v přírodě.
• Popis mechanismů, kterými mikrořasy degradují mikroplasty: přilnutí k povrchu, tvorba biofilmu, produkce exopolysacharidů, uvolňování enzymů a využití plastu jako zdroje uhlíku.
• Klíčové faktory ovlivňující účinnost degradace: světlo, teplota, dostupnost živin, předúprava plastů, interakce s mikrobiálními komunitami.
• Přehled hlavních mikrořas vykazujících potenciál v rozkladu plastů.
• Sumarizace poznatků z dostupné literatury o efektivitě rozkladu různých typů plastů, význam  procesu degradace.

 Praktická část:

• Výběr vhodného druhu mikrořas a plastu pro experiment 
• Stanovení optimálních kultivačních podmínek (BG-11, BBM médium, světelný režim, teplota, délka expozice 30–45 dní).
• Návrh designu expozičního experimentu s mikrořasami v přímém kontaktu s plastem v kontrolovaných podmínkách, včetně kontrol.
• Založení pilotního experimentu, průběžné sledování klíčových parametrů: gravimetrické měření úbytku plastu, mikroskopická analýza povrchu, stanovení růstu řasy, její fotosyntetická aktivita, příp. produkce metabolitů.
• Zaznamenávání a vyhodnocení dat pro určení účinnosti degradace a vlivu plastu na aktivitu mikrořasy.

Význam:
Výsledky budou přínosné pro pochopení možností biodegradace nejběžnějších plastů pomocí mikrořas v laboratorních podmínkách. Práce přispěje k rozvoji nových environmentálních biotechnologií pro řízenou recyklaci mikroplastů, podpoří uplatnění řasových systémů v přírodních čištění vod a nabídne důležité informace o limitech a potenciálu biologické sanace. Získané poznatky mohou posílit základy pro další aplikovaný výzkum, případně pro rozvoj technologií kombinujících řasy s jinými mikroorganismy pro efektivní degradaci plastů.