Hraniční interval mezi devonem a karbonem byl spojen s globálními hangenberskými událostmi, které se v sedimentárním záznamu zapsaly anoxickými horizonty, glacioeustatickým pádem hladiny oceánů a biotickou krizí prvního řádu. Tyto události výrazně ovlivnily globální ekosystémy a zásadně změnily charakter karbonátových továren. Cílem této diplomové práce bude detailní zhodnocení kompozice vápencových neritických sledů karbonátové rampy namursko-dinanstké pánve (Ardeny; Belgie, Francie) a kalciturbiditů ze svahů hlubokomořských příkopů moravsko-slezské pánve (Moravský kras; Česká republika). Studovány budou desítky výbrusů z několika vybraných profilů metodami petrografie karbonátových hornin. Budou identifikovány stavebních komponenty (skeletální a neskeletální alochemy, základní hmota, cement) a provedena mikrofaciální analýza. Měření velikosti alochemů a zastoupení stavebních komponent bude kvantifikováno pomocí metody sčítání bodů (point counting) z mikrofotografií v programu JMicroVision. Získaná kvantitativní kompoziční data budou analyzována použitím statistických metod (např. analýza hlavních komponent; program Statistica) a bude zhodnocen význam jednotlivých komponent pro paleoenvironmentální analýzu. Výsledkem práce by mělo být porovnání a paleoenvironmentální interpretace kompozičních variací na hranici devon-karbon mezi sledy zachycujícími přímo neritické sedimenty a sledy kalciturbiditů, které odráží změny v neritické zdrojové oblasti, mixované s komponenty hlubšího prostředí.