Otevření hlubinného dolu a hornická činnost vede k výrazné
změně podmínek, které panují v horninovém prostředí. Původně
anoxické či redukční prostředí se změní na oxidační.
Rozpouštějí se primární horninotvorné a rudní minerály a
vznikají sekundární minerály. Dochází k uvolňování těžkých
kovů, v důsledku oxidace sulfidů, především pyritu. V důlních
vodách může dojít k nárůstu koncentrace kontaminantů, včetně
uranu. Před vypouštěním do povrchových vodotečí jsou důlní vody
čištěny, vzhledem k objemu se jedná o finančně nákladný proces.
Z hlediska efektivity je důle-žité vyhodnocení dlouhodobého
vývoje fyzikálně-chemických parametrů a jejich složení na
ložisku a předvídání dlouhodobých trendů. Pro vyhodnocení byly
použity údaje z dlouhodobého monitoringu státního podniku
DIAMO, odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka. Jednotlivé složky
důlních vod byly podle koncentrací rozděleny na tři skupiny.
Zřetelná je pozitivní závislost mezi celkovou koncentrací
rozpuštěných látek, síranů, vápníku a hořčíku. Koncentrace
uranu roste s rostoucí koncentrací těchto slo-žek, ve vodách s
nejnižší mineralizací se téměř nevyskytuje. Co se týká aktivity
radia, a koncentrací dusičnanů a rozpouštěného železa, jejich
koncentrace nejsou evidentně závislé na druhu vod ani na pozici
v rámci ložiska. Na žádné z jam není patrná závis-lost
koncentrace složek na zvyšujícím se pH ani výrazná souvislost s
typem hornino-vého prostředí.