Slovníček základních pojmů:
průmětna p - rovina, do které zobrazujeme
základní rovina TT
hlavní vrchol S - vrchol zorného kužele,
umístění oka
obzorová rovina TT' - rovina rovnoběžná
s rovinou TT procházející bodem S
distance d - vzdálenost člověka od roviny p
hlavní bod H - průnik roviny p a přímky
na rovinu kolmou procházející bodem S
horizont h - průnik roviny TT' S rovinou p
základnice z - průnik roviny TT s rovinou p
základní bod Z průsečík základnice
a kolmice na ní vedenou z bodu H
stanoviště Si - průnik roviny TT a kolmice
na rovinu TT procházející bodem S
Základní pravidla lineární perspektivy:
1. Všechny rovnoběžné přímky mají stejný úběžník, tedy v perspektivě rovnoběžné
přímky směřují do stejného bodu.
2. Úsečky o stejné velikosti ležící na rovnoběžkách se zmenšují závisle na tom, jak daleko
od pozorovatele se nachází. Výška s hloubkou v perspektivě ubývá. Reálnou velikost
můžeme pouze sledovat v průmětně.
Zobrazení přímek v různých polohách:
1. Přímky kolmé na průmětnu (také se jim říká hloubkové přímky) mají úběžník v hlavním
bodě H.
2. Přímky svírající s průmětnou úhel 45° mají úběžníky v distančnících Di, Dp, což jsou
body na horizontu takové, že \DtH\ = d a \DPH\ = d.
3. Přímka rovnoběžná s průmětnou má úběžník v nekonečnu.
Zadání perspektivy:
Perspektiva je zadána perspektivním křížem. Ten je tvořen horizontem h, základnicí
z, hlavním bodem H a distancí d. S konstrukcí nám pomůže půdorys (pohled shora),
díky kterému určíme úběžník rovnoběžek.
Pojďme se podívat, jak to funguje. Pod perspektivní kříž si nachystáme půdorys, kde
budeme body značit s indexem 1. Díky tomu určíme stopníky (bod, kde přímka protíná
průmětnu) a úběžník. Úběžník najdeme tak, že vedeme rovnoběžnou přímku se zobrazovanou
přímkou bodem 5i. Průnik přímky s průmětnou je úběžník. Poté už jsme schopní
zobrazit přímku v perspektivě (viz obrázek 1).
1
U Di H
h
P
•
. xO i
z = h = p U
>v d
H!
Si
Obrázek 1: Zobrazujeme přímky p a o, které jsou rovnoběžné
Ještě si ukážeme, jak zobrazit krychli. Jednu stěnu umístíme do průmětny, to znamená,
že hrany krychle jsou hloubkové přímky a jejich úběžník je tedy hlavní bod H. Dále víme,
že úhlopříčka podstavy svírá s průmětnou úhel 45° a tedy úběžník úhlopříčky je distančník
(viz obrázek 2).
Obrázek 2: Perspektiva krychle
2
Jak se mění zobrazený objekt, když změníme distanci nebo výšku hlavního vrcholu?
Dorýsuj krychle do perspektivních křížů, ať zjistíš, jak se změní.
A H
h 1 1
z
z
Dl H
h '
Z
z
A H
h 1 1
z
3
Pro složitější útvary se využívá pavimento. Protože už umíme zobrazit čtverec v perspektivě,
uděláme si čtvercovou síť, tu si můžeš představit jako dlažbu, na kterou něco nakreslíš
a poté ji zobrazíš v lineární perspektivě.
4