> C/> mC / i MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Michal RAKOWSKI STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MIKROREGIONU LITOVELSKO BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí práce: RNDr. Josef Kunc, Ph.D. Brno 2007 Michal Rakowski Strategie rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Litovelsko Strategy of Tourism Development of the Litovelsko Region Geografie a kartografie se zaměřením na vzdělávání RNDr. Josef Kunc, PhD. 2007 Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Litovelsko. Cílem práce je podat souhrnný přehled turistické nabídky mikroregionu, zhodnotit předpoklady rozvoje cestovního ruchu a navrhnout možná řešení pro jeho rozvoj. První část se krátce věnuje definování cestovního ruchu a jeho situaci v České Republice. Následuje analýza turistické nabídky mikroregionu. V závěrečné části jsou navrženy priority, cíle, projekty a aktivity týkající se rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu. Anotation This bachelor thesis deals with the problems of the development of tourism in the region Litovelsko. The aim of this thesis is to give an overall summary of the tourist activities on offer in the region and to assess the possibilities of the development of tourism in this region. According to this analysis the thesis will offer a suitable strategy to support the development. The first passage is devoted to the definition of tourism and the position of tourism in the Czech Republic. Further follows the analysis of tourism in the region Litovelsko. In the final part priorities, objectives, projects, and activities dealing with the development of tourism of the region Litovelsko are suggested. Klíčová slova: cestovní ruch, rozvoj, strategie, Mikroregion Litovelsko Keywords: tourism, development, strategy, Litovelsko region Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název v angličtině: Studijní obor (směr): Vedoucí bakalářské práce: Rok obhajoby: Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Josefa Kunce, Ph.D. a uvedl v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje. V Brně dne 9. května 2007 vlastnoruční podpis autora Rád bych poděkoval vedoucímu práce RNDr. Josefu Kuncovi, Ph.D za cenné rady a připomínky, které mi pomohly při vypracování této práce. OBSAH 1 ÚVOD 8 2 ROZBOR LITERATURY, ZÁKLADNÍ POJMY 9 2.1 CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE 11 3 VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ 12 4 ANALÝZA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU 13 4.1 PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY 13 4.1.1 Geomorfologie 13 4.1.2 Geologie 13 4.1.3 Pedologie 13 4.1.4 Klimatické poměry 14 4.1.5 Hydrologie 14 4.1.6 Chráněná území 75 4.1.7 Maloplošná chráněná území 16 4.1.8 Přírodní park 16 4.1.9 Jeskyně 17 4.2 KULTURNĚ-HISTORICKÉ PŘEDPOKLADY 18 4.2.1 Hrady a zámky 18 4.2.2 Církevní památky 21 4.2.3 Historické památky 24 4.2.4 Kulturní akce 26 4.3 SPORTOVNĚ REKREAČNÍ NABÍDKA 27 4.3.1 Cykloturistika 27 4.3.2 Pěší turistika 27 4.3.3 Vodní turistika 28 4.3.4 Sportovně rekreační zařízení 28 4.4 ZÁKLADNÍ A DOPROVODNÁ TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA 30 4.4.1 Ubytování 30 4.4.2 Stravování 31 4.4.3 Doprava 31 4. 5 PODNIKATELSKÁ AKTIVITA 32 5 SWOT ANALÝZA 34 6 MOŽNOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU 36 7 ZÁVĚR 39 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 41 PŘÍLOHY 43 1ÚVOD Cestovní ruch se stal fenoménem dnešní doby, je jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví ekonomiky, a to nejen v celosvětovém či evropském měřítku. Zejména na regionální úrovni je cestovní ruch považován za nový impuls rozvoje. Stále ve více regionech je kladen důraz na rozvoj cestovního ruchu, na zvýšení počtu návštěvníků a na zkvalitnění služeb. Nelze však na návštěvníka jen čekat, aleje potřeba nabízet nové, zajímavé a atraktivní turistické nabídky, které turistu přilákají právě k nim. Česká republika je mezi zahraničními hosty stále více oblíbenou destinací a každý rok přijíždí stále více turistů. Podle studie Světové organizace cestovního ruchu (World Tourism Organization - WTO) by měly země střední Evropy, a tedy i Česká republika, patřit v roce 2020 mezi nej navštěvovanější země Evropy. Myslím si, že by byla škoda, kdyby všichni turisté, mířící do České republiky, zůstávali jen v okolí Prahy a dalších exponovaných destinacích. Také proto jsem si jako téma své bakalářské práce zvolil „Strategie rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Litovelsko1 ." Mikroregion Litovelsko je dle mého názoru velmi atraktivním regionem, a to nejen z hlediska historických památek, přírodních zajímavostí, ale i v oblasti kulturního a společenského života. Také geografická poloha mikroregionu je dobrým předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, rovněž tak sousedství s krajským městem Olomouc může být využito ke zvýšení jeho ekonomického významu. Cílem mé práce bude podat souhrnný přehled turistické nabídky Mikroregionu Litovelsko, provést analýzu předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu a navrhnout možná řešení pro jeho rozvoj. 1 Oficiální název mikroregionu zní „Mikroregion Litovelsko". V práci je používán tento název, nebo jen zkráceně mikroregion. 8 2 ROZBOR LITERATURY, ZÁKLADNÍ POJMY Cestovní ruch se stal v posledních desetiletích významným celosvětovým fenoménem, ale není to jev nový. Za nejstarší cestovatele lze považovat již staré Reky, Egypťany a Římany, ale moderní cestovní ruch a jeho obrovský rozmach je možné sledovat až od poloviny minulého století. V posledních letech se účast na cestovním ruchu ve vyspělých státech rok od roku zvyšuje, dokonce je považován za největší a nej dynamičtější obor světové ekonomiky. Z údajů WTO z roku 2004 vyplývá, že finanční příjmy ze světového turismu dosáhly 820 mld. USD, což znamenalo asi 11% podíl na HDP světa. Pro vymezení pojmu cestovní ruch existuje řada definic. V roce 1991 proběhla konference pořádaná WTO, na které byla přijata definice cestovního ruchu. Cestovní ruch byl tedy definován jako „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostřední, a to na dobu kratší než je stanovena2 , přičemž hlavní účel její cestyje jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. " Tímto jsou z definice z pojmu cestovní ruch vyčleněny cesty v rámci trvalého bydliště, pravidelné cesty do zahraničí, dočasné přistěhování za prací a dlouhodobé migrace (MALA, V. 1999). Na základě uvedené definice byly vymezeny pojmy k podrobnej Šímu rozlišení různých typů účastníků cestovního ruchu. Jako rezident je označována osoba, která v dané zemi žije déle než rok. Pokud se na daném místě nachází dobu menší než jeden rok nazývá se návštěvník (visitor). V případě, že vdaném místě alespoň jednou přenocuje, mluvíme o turistovi (tourist). Jestliže zde osoba přenocuje a stráví alespoň 24 hodin, mluvíme o krátkodobě pobývajícím turistovi (short-term tourist) a pokud zde zůstane větší počet dnů, obvykle 3-4, mluvíme o turistovi na dovolené (holidaymaker). Dále ještě můžeme hovořit o výletníkovi (excursionists, day trippers), což je osoba, která se na daném místě zdržuje bez přenocování, tedy méně než 24 hodin. (JAKUBIKOVÁ, D. 1995) Členěním cestovního ruchu se zabývalo mnoho autorů a téměř každý k němu přistupuje jinak. Například V. MALÁ (1999) člení cestovní ruch dle místa realizace na domácí, zahraniční a mezinárodní,což je také členění nejčastější. Při domácím cestovním ruchu účastníci nepřekračují hranice své země, u zahraničního cestovního ruchu dochází 2 U mezinárodního cestovního ruchu tato doba činí nejvýše jeden rok, u domácího cestovního ruchu maximálně 6 měsíců. 9 k překračování hranie své země. Z hlediska konkrétního státu se dále rozděluje zahraniční cestovní ruch na výjezdový cestovní ruch (pasivní), kdy dochází k výjezdu občanů dané země do zahraničí a na příjezdový cestovní ruch (aktivní), kdy naopak přijíždí zahraniční návštěvník do dané země. Pod pojem mezinárodní cestovní ruch zahrnuje pohyby účastníků cestovního ruchu mezi státy, bez konkrétního teritoriálního určení. Jde vlastně o nej širší pojem z hlediska územní realizace cestovního ruchu. Naopak M. ČERTÍK (2001) člení cestovní ruch podle místa jeho rajonizace na pět druhů. Krom domácího a zahraničního cestovního ruchu rozlišuje ještě vnitrostátní (vnitřní) cestovní ruch, kterým rozumí souhrn aktivit spojených s domácím a příjezdovým cestovním ruchem. Dále vyčleňuje národní cestovní ruch, což je souhrn aktivit spojený s domácím a výjezdovým cestovním ruchem.V posledním případě označuje světový cestovní ruch jako veškerý cestovní ruch ve světě spojený s překročením hranic států. Dle mého názoru není toto rozdělení příliš šťastné, protože jeden výjezd za hranice státu může patřit do několika kategorií. Dalších členění cestovního ruchu může být v závislosti na zvolených kritériích velmi mnoho. Podle délky trvání mluvíme o krátkodobém, do kterého počítáme pobyt do tri přenocování nebo naopak o dlouhodobém. Dále se rozděluje cestovní ruch podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu na organizovaný, kdy cestu a pobyt zajišťují cestovní kanceláře či jiné podnikatelské subjekty. Opakem je neorganizovaný cestovní ruch, kdy si veškeré služby zajišťuje účastník sám (ČERTÍK, M . 2001). V. MALÁ (1999) rozlišuje také cestovní ruch dle počtu účastníků na individuální a skupinový a dále dle způsobu financování na komerční (veškeré náklady si účastník platí sám) a sociální (část nákladů platí nějaké organizace). M . FORET (2001) považuje za základní klasifikaci cestovního ruchu jeho účel. Rozlišuje tak cestovní ruch rekreační, kulturně-poznávací, náboženský, vzdělávací, společenský, zdravotní, sportovní, poznávání přírody, dobrodružný, profesní, politický, nákupní a specifický. Myslím si ale, že v tomto případě se spíše jedná o formy cestovního ruchu, než jeho účel. České odborné literatury, která se zabývá cestovním ruchem, je dle mého názoru relativně málo a má různou úroveň. Odborných knih, které se věnují pouze cestovnímu ruchu je minimum. Většinou bývá cestovní ruch přiřazen ke službám nebo je na něj pohlíženo jako na ekonomický fenomén. Většina knih byla napsána formou studijních materiálů pro studenty různých typů škol, zejména ekonomických a hotelových a většinou se zabývají jen definováním jednotlivých složek cestovního ruchu. Velice často chybí 10 návaznost s praxí či zasazení do konkrétního místa. Proto mě velice mile překvapila kniha M. FORETA (2001), která se snaží nabyté teoretické znalosti uplatnit v praxi. v 2.1 Cestovní ruch v České republice Podpora cestovního ruchu v České republice spadá v současné době do kompetence Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Problematika cestovního ruchu spadá pod sekci Evropská integrace a cestovní ruch. Pro potřeby podpory a rozvoje podnikatelských aktivit v oblasti cestovního ruchu byla ministerstvem zřízena Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR, dnes CzechTourism) (VAŠKO, M . 2002). Úkolem CzechTourism je tedy propagovat Českou republiku jako turistickou destinaci potenciálním zahraničním turistům. CzechTourism přijal v roce 2003 novou koncepci propagace České republiky v zahraničí. Od dřívější koncepce se ta nová liší zejména v tom, že nepropaguje desítky témat, nýbrž jen několik nej nadějnějších. Jsou to : o kouzlo hradů a zámků o zdravá a atraktivní dovolená o zlatá Praha o lázně: místo oddychu a potěšení o církevní památky a poutní místa o kongresová turistika Tato nová koncepce je zřejmě opravdu účinná. Nejlépe za vše mluví čísla, kdy rok 2006 byl z hlediska příjezdového cestovního ruchu rokem rekordním. Českou republiku navštívilo 6 435 474 zahraničních turistů, což je o 1,6 % více než v roce 2005. Jejich útraty dosáhly hodnot 113,1 mld. Kč. Více než jednu čtvrtinu zahraničních turistů tvořili Němci následováni Brity a Italy. Do České republiky přijíždí stále více turistů z Číny (nárůst o 66,9 %) a z Jižní Koreje (55,9 %). Nejvíce turistů navštíví Prahu. Druhým nej navštěvovanějším krajem je Karlovarský a třetím Jihomoravský.3 Počet turistů přijíždějících do české republiky, vyjma roku 2002, neustále roste. Podle prognózy WTO by Česká republika měla v roce 2020 patřit k desítce nej navštěvovanějších zemí světa. V roce 2020 by k nám mělo přijet 44 miliónů turistů, což by představovalo 2,7 % celosvětového trhu (FORET, M . 2001). Dle mého názoru je toto číslo příliš nadhodnoceno, protože jestliže se za posledních pět let zvýšil počet turistů o necelý milion a půl, nepředpokládám, že by se za třináct let téměř zesedminásobil. 3 Tisková zpráva www.CzechTourism.cz, www.czso.cz 11 3 VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Mikroregion Litovelsko byl původně neformálním sdružením správního území Litovle. Toto sdružení začalo existovat již v roce 1997. V únoru roku 2004 vznikl dobrovolný svazek obcí nazvaný Mikroregion Litovelsko. Cílem tohoto svazkuje pomoc při rozvoji cestovního ruchu, dopravní infrastruktury, péči o památky či přípravě a realizaci projektů v celém mikroregionu. Území Mikroregionu Litovelsko, které patří do turistického regionu Střední Morava, leží v západní části Olomouckého okresu a táhne se povodím řeky Moravy, přes Hanou až kBouzovské vrchovině. Je vymezen správním územím 22 obcí: Bílá Lhota, Bílsko, Bouzov, Červenka, Dubčany, Haňovice, Cholina, Litovel, Loučany, Loučka, Luká, Měrotín, Mladeč, Náklo, Náměšť na Hané, Olbramice, Pňovice, Senice na Hané, Senička, Slavětín, Střen, Vilémov. Rozloha celého území je přibližně 280 kilometrů čtverečných a žije vněm 25 933 obyvatel (k 1.1.2006). V severovýchodní části mikroregionu, podél řeky Moravy, se nachází chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví. Mezi nej vyhledávanější turistické cíle patří hrad Bouzov, zámek v Náměšti na Hané, arboretum v Bíle Lhotě či Mladečské a Javoříčské jeskyně. Obr. 1:Vymezení Mikroregionu Litovelsko 12 4 ANALÝZA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU 4.1 Přírodní předpoklady 4.1.1 Geomorfologie Podle J. D E M K A (1987) můžeme vybrané území charakterizovat členěním na geomorfologické jednotky. Mikroregion Litovelsko leží na rozhraní dvou hlavních provincií v ČR, a to provincie Česká vysočina a Západní Karpaty. Většina území mikroregionu leží v provincii Západní Karpaty, dále v subprovincii Vněkarpatské sníženiny, oblast Hornomoravský úval. Je to příkopová propadlina, jejíž osu tvoří široká niva řeky Moravy. Nachází se zde většinou pole a louky, v nivách jsou to pak lužní lesy. Zbylá část území spadá do provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko-jesenická soustava, oblast Jesenická podsoustava, která se profiluje jako úzká členitá vrchovina s nadmořskými výškami mezi 300-600 m. 4.1.2 Geologie Východní část Bouzovské vrchoviny budují spodnokarbonské břidlice a droby s pruhem jesensko-mladečského devonu, který je silně zkrasovatělý. Část fosilního krasového reliéfu s kužely je na severovýchodě překryt pliocenními a kvartérními sedimenty (u Měrotína a u Litovle). Zkrasovění sahá do značných hloubek, a proto zde vzniklo několik jeskynních úrovní (DEMEK, J. 1967). Hornomoravský úval je vyplněn neogenními a kvartérními usazeninami. Nivu Moravy tvoří souvrství štěrkopísků, dosahující mocnosti až 28 m, západní část Hornomoravského úvalu pak říční terasy a náplavové kužely. 4.1.3 Pedologie Převažujícím půdním typem v Mikroregionu Litovelsko jsou černozeme, které jsou typické pro nej sušší a nejteplejší oblasti. Roční úhrn srážek v černozemních oblastech činí 450-650 mm a průměrná roční teplota je nad 8 °C (TOMÁŠEK, M . 2003). Černozeme jsou nejvhodnější pro zemědělství, a proto jsou téměř bez výjimky využity jako orná půda. Druhým převládajícím půdním typem jsou nivní půdy, které se nacházejí podél toku řeky Moravy. Původními porosty byly lužní lesy, které se v této oblasti zachovaly, 13 a dále také údolní louky. Půdotvorný proces je často periodicky přerušován akumulační činností vodního toku při jarních záplavách. Kolem obce Bouzov, tedy v severozápadní části mikroregionu, se nacházejí hnědé půdy kyselé. Pro tyto půdy bývá typické humidnější, mírně teplé klima, kde roční úhrn srážek se pohybuje mezi 500-900 mm, průměrná roční teplota mezi 4-9 °C (TOMÁŠEK, M. 2003). Na těchto půdách se většinou vyskytují listnaté lesy - dubohabrové. V úzkých pásech se zde dále vyskytují hnědozemě a hnědé půdy se surovými půdami. 4.1.4 Klimatické poměry Dle E. QUITTA (1971) leží většina území v teplé oblasti T2. Pro tuto oblast je charakteristické dlouhé, teplé a suché léto a naopak krátká, mírná zima s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Počet letních dnů je 50-60, průměrná teplota vzduchu v lednu je -2 až -3 °C a v červenci 18 až 19 °C. Srážky v zimním období dosahují hodnot 200 až 300 mm a ve vegetačním období 350 až 400 mm. Menší část území leží v mírně teplé oblasti MT11 a okolí obce Bouzov v mírně teplé oblasti MT10, což je zapříčiněno vyšší nadmořskou výškou. Charakteristika těchto dvou oblastí se od předcházející příliš neliší. Počet letních dnů je 40-50, průměrná teplota vzduchu v lednu je stejná, tedy -2 až -3 °C, v červenci 17 až 18 °C. 4.1.5 Hydrologie Mikroregion Litovelsko patří do povodí řeky Moravy. Reka je zde typická svými meandry, bočními, slepými a periodickými rameny, u obce Střen vytváří přírodní ostrov, u obce Mladeč písčiny. V téměř jedné polovině své délky řeka protéká lužními lesy, většinou patřící do CHKO Litovelské Pomoraví. Zde také řeka Morava tvoří poslední větší úsek neregulovaného toku, který má velký význam pro samočisticí schopnost řeky. Zajímavostí také je, že řeka Morava neprotéká žádnou obcí s výjimkou města Litovel. Ta bývá nazývána „Hanáckými Benátkami", protože městem protéká několik ramen řeky Moravy, z nichž jedno podtéká přímo pod radniční věží a náměstím. Celé území je tedy závislé na vodním režimu údolní nivy řeky Moravy. Pravidelné jarní záplavy znamenají pro lužní lesy základní podmínku pro jejich existenci a pro jejich vývoj. Přirozeně meandrující řeka Morava zde vytváří unikátní typ vnitrozemské říční delty. 14 Mikroregionem dále protéká několik menších říček, vtékajících do řeky Moravy, které ale nemají žádný větší význam. Výjimku tvoří jen potok Cerlinka, z jehož pramene je brána pitná voda pro Litovel, a také pro část Olomouce. 4.1.6 Chráněná územť Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví byla zřízena roku 1990 na celkové ploše 9 600 ha. Obce, které svým katastrálním územím zasahují do CHKO, jsou Červenka, Litovel, Mladeč, Náklo, Pňovice a Střen a jsou situovány v severovýchodní oblasti mikroregionu podél řeky Moravy. Pro CHKO Litovelské Pomoraví je typická meandrující řeka Morava s okolními komplexy lužních lesů a s pestrostí různých přírodních biotopů na poměrně malé ploše. Lužní lesy jsou závislé na pravidelných jarních záplavách, které přináší velké množství živin, a po kterých zůstávají v lesích „periodické tůně", které obydlují velmi vzácné druhy kriticky ohrožených korýšů (například žábronožka sněžní či listonoh jarní). Pro lužní lesy je také typický jarní aspekt, tedy postupné střídání jednotlivých typů vegetace. Na začátku jara jsou vidět „bílé koberce" sněženky podsněžníku a bledule jarní. Ty střídají kvetoucí dymnivky, prvosenky, orseje aj. Jakmile se stromy olistí, přichází období jarního aspektu s dominujícím česnekem medvědím.5 Velké množství hmyzu poskytuje potravní základnu pro celou řadu ptáků, a to i vzácnějších druhů (například čáp černý, strakapoud prostřední či včelojed lesní). Významným zásahem bylo opětovné vysazení bobra evropského. Turistika v chráněné krajinné oblasti se řídí dodržováním pravidel stanovených Správou CHKO. Ta se snaží ukázat návštěvníkům to nej krásnější a přitom dbát na ochranu přírody. Pro veškeré návštěvníky platí povinnost zvýšené ohleduplnosti k přírodě, zákaz trhání rostlin a zákaz vstupu do označených přísně chráněných maloplošných rezervací. 4 Chráněná území se dělí na velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky a chráněné krajinné oblasti, a na maloplošná zvláště chráněná území, kam řadíme národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku, přírodní rezervaci a přírodní památku. 5 Informační tabule a materiály CHKO Litovelské Pomoraví 15 4.1.7 Maloplošná chráněná území Arboretum Bílá Lhota Arboretum, nacházející se v areálu bývalého zámečku při severním okraji obce Bílá Lhota, je národní přírodní památkou. Jedná se o původní zámecký park založený v 17. století na ploše necelých 3 ha, ve kterém převažovaly domácí dřeviny. Dnešní podobu získal park díky úpravám dendrologa a tehdejšího majitele Quida Riedla. Vletech 1925- 1940 zde soustředil na 500 okrasných dřevin z nichž se jich dodnes dochovalo kolem 240. Od roku 1966 je park ve správě Vlastivědného muzea v Olomouci a sbírka dřevin začala být opět rozšiřována. V současnosti je v parku přes 300 druhů a forem okrasných dřevin. Třesín Třesín je Národní přírodní rezervace, která je zajímavá svými devonskými vápenci, patřícími do „Severomoravského krasu". Uvnitř Třesína jsou tři patra krasových jeskyní, která jsou asi 3-4 m pod úrovní říční hladiny řeky Hradecky zaplaveny vodou. Součástí Třesína jsou i známé Mladečské jeskyně. Hvězda Přírodní památka, která se nachází přímo na hranici města Litovel. Stéká se zde pět ramen řeky Moravy, které při pohledu z výšky tvoří hvězdu. Odtud vznikl název této přírodní zajímavosti. 4.1.8 Přírodní park Terezské údolí Terezské údolí je přírodní park, který byl vyhlášen v roce 1996 při hranici s okresem Prostějov. Do Mikroregionu Litovelsko zasahuje jen velmi okrajově u obce Náměšť na Hané. Celé Terezské údolí je vymezeno mezi obcemi Olbramovice, Losov, Ludéřov, Střízov a Náměšť na Hané. Posláním přírodního parku je zajištění ochrany přírodního rázu údolí a na ně navazujících lesních komplexů. Celá oblast je mimořádně cennou lokalitou, ať už geomorfologicky, botanicky či archeologicky. Terezské údolí a přilehlé území bylo evropským odborným sdružením Planta Europa deklarováno za botanicky významné 6 V CHKO Litovelské Pomoraví je řada maloplošných chráněných území, avšak většina je pro turistu nepřístupná. Proto zde budou uvedenajen ta, které jsou pro turistu nej zajímavější. 16 území mezinárodního významu, a to jako jedna z prioritních částí programu Evropské unie „Parky pro život." Je to regionálně významné území s neobyčejně vysokým počtem druhů z Červeného seznamu7 ČR a druhů zvláště chráněných zákonem (ŠAFÁŘ, J. 2003, s. 150). 4.1.9 Jeskyně Javoříčské j eskyně Jeskyně byly objeveny Vilémem Švecem kolem roku 1937 a patří množstvím a pestrostí krápníkové výzdoby mezi naše nejpůvabnější systémy. Jeskyně jsou rozsáhlým systémem vytvořeným v devonských vápencích Javoříčského krasu. Byly vyhloubeny podzemním potokem Špraněk. Dnešní známé prostory jsou starými, již suchými patry nad současným tokem. Návštěvní okruh je poměrně veliký. Nabízí nepřeberné množství stalaktitu, stalagmitů a stalagnátů různých rozměrů. Dále tu jsou jezírka, krápníkové vodopády, sloupy, štíty a mnoho dalšího. Při prohlídce turista prochází Suťovým dómem, Nevěřilovými jeskyněmi, Dómem gigantů, což je největší prostora 56 metrů dlouhá, 34 metrů široká a 18 metrů vysoká. Dále vede trasa Pohádkovou jeskyní, síní Tisíců brček, jeskyní Míru, Špraněckou chodbou, Síní objevitelů a Síní naděje. Prohlídka celých jeskyní trvá asi hodinu. Mladečské jeskyně Členitý systém Mladečských jeskyní je proslulý unikátními archeologickými a paleontologickými nálezy. Jsou největšími jeskyněmi v devonských vápencích Mladečského krasu nedaleko Litovle. Jeskyně jsou složitým, několikakilometrovým labyrintem chodeb, dómů a komínů. Na rozdíl od Javoříčských jeskyní nemají Mladečské jeskyně krásnou krápníkovou výzdobu, a to zejména proto, že při objevení jeskyní kolem roku 1826 byla většina krápníků zničena lidmi. Krápníková výzdoba, kterou může návštěvník vidět, je v místech, které byly objeveny až později, kdy byl zamezen volný přístup do jeskyní. Pro turistu jsou Mladečské jeskyně zajímavé spíše archeologickými nálezy. Byla zde nalezena řada lidských lebek, části koster, kosterní a kostěné nástroje, zbraně a ozdoby ze starší části mladého paleolitu. Radu těchto památek může návštěvník vidět během asi čtyřiceti minutové prohlídky na místech, na kterých byly objeveny. 7 Seznam ohrožených druhů zvířat a rostlin. 17 4.2 Kulturně-historické předpoklady Tato kapitola bude zaměřena na zajímavé historické památky, které se nacházejí na území Mikroregionu Litovelsko a které stojí za to, aby je turista navštívil. Dále zde budou uvedena kulturní centra mikroregionu a pravidelné kulturní akce, které se zde během roku pořádají. 4.2.1 Hrady a zámky Hrad Bouzov V mírně zvlněné lesnaté krajině na ostrohu nad potokem Spraňkem se tyčí hrad Bouzov. Hrad byl založen na začátku 14. století rodem pánů zBouzova. Od poloviny 14. století hrad vlastnili páni z Vildenberga, kteří jej v roce 1382 prodali moravskému markraběti Joštovi. Ten je pak v roce 1396 přenechal svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu. V rukou pánů z Kunštátů zůstal hrad Bouzov s kratšími přestávkami téměř až do konce 15. století. Je možné, že na hradě Bouzově se narodil Jiří z Poděbrad, jehož otec Viktorín zde prokazatelně sídlil. Jiří z Poděbrad postoupil panství někdy před rokem 1442 svému věrnému stoupenci Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. V letech 1472-1696 byl hrad v majetku mnoha různých českých a moravských rodů a v roce 1696 hrad i s panstvím koupil Rád německých rytířů, který hrad vlastnil až do roku 1939. Během 2. světové války zde sídlil přepadový oddíl SS. Po válce byl hrad konfiskován a patří státu. Stejně jako se na hradě střídali vlastníci, tak se měnila podoba hradu. V době pánů zBouzova měl hrad zejména funkci strážní a obranou, Vildenberkové vybudovali na jižní straně kamenný obytný palác. Ve 14. století byl hrad podstatně rozšířen. Kolem poloviny 15. století došlo ke stavbě obytného paláce na severní straně. Koncem 16. století postihl hrad požár a přestal být obýván. V roce 1617 začala výstavba jižního křídla a hrad postupně ztrácel svou obrannou funkci a stával se výhradně obytným objektem. Současnou podobu nabyl Bouzov během rozsáhlé přestavby ve stylu německé pozdní gotiky na přelomu 19. a 20. století, kdy získal až pohádkovou podobu, kterou podtrhují romantické interiéry s cenným zařízením a bohatou výzdobou. Pro návštěvníky hradu je připraveno několik prohlídkových tras, a to základní okruh, velký okruh, speciální okruh a prohlídka věže. Pro návštěvníky jsou během roku připravovány také mimořádné prohlídky, ať již večerní či kostýmované, dále příležitostné 8 Kapitola byla napsána za použití zdrojů DAVID, P.(2002), DAVID, P.(2004), KUČA, K.(1998), URVÁLEK, R. (2006), www.mestolitovel.cz, www.mikroregionlitovelsko.cz, www.hrady.cz 18 výstavy a koncerty, vystoupení skupín historického šermu, kejklíři, lukostřelba a jiné. Hrad Bouzov je svoji polohou a zejména exteriérem také velkým lákadlem pro filmaře. Natáčela se zde řada filmů a pohádek. Obr.2: Hrad Bouzov Zámky a hrad v Náměšti na Hané Opevněný hrad nad vesnicí nechal postavit v roce 1280 Všebor I. z rodu Svábeniců. Během husitských válek byl poškozen a po roce 1450 opuštěn. Hrad postupně chátral a do dnešní doby se z něj zachovaly pouze základy a valy. Šlechta se z hradu přestěhovala do tvrze v městečku, která byla postavená kolem roku 1350. V roce 1556 byla tvrz přestavěna na renesanční zámek a po roce 1710 na barokní. V roce 1726 koupili náměšťské panství Harrachove, kteří v roce 1766 začali se stavbou nového zámku poblíž zříceniny starého hradu, do kterého se přestěhovali po sedmileté válce. Starý zámek byl přestavěný na tkalcovskou manufakturu a později na sladovnu. K tomuto účelu je využívám dodnes. Nové sídlo bylo postaveno v ranně klasicistním slohu se zřetelnou inspirací francouzskou soudobou architekturou. Současně vznikl také kruhový park kolem zámku. Hlavní jednopatrové křídlo v čele nádvoří bývalo obytné a ostatní dvě přízemní křídla sloužila jako hospodářské budovy. Ve dvou částech přízemních křídel jsou dnes vystaveny kočáry olomouckých arcibiskupů. Pro nový zámek se vžilo označení Horní zámek a starý 19 zámek se nazývá Dolní zámek. V roce 1778 zdědila Náměšť dcera hraběte z Harrachu Marie Róza, provdaná za hraběte Kinského. Náměšťští Kinští vlastnili zámek až do roku 1916, kdy byl prodán Františku Ottahalovi z Olomouce. Ten nechal zámek zrekonstruovat, zavedl zde elektřinu, vodu a instaloval ústřední vytápění. Nechal také upravit zámecký park. Park byl obehnán zídkou, byly postaveny kolonády, jezírko a bazén. Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován. Od roku 2000 je majetkem obce Náměšť na Hané. Pro návštěvníky zámku je připraveno pět základních prohlídkových tras - základní okruh, velký okruh, kočáry, dětské kočáry, zámecká kaple a zámecká galerie. Dále jsou během roku připravovány noční prohlídky a různé tématicky zaměřené akce. Zajímavostí také je, že kolem zámku je nej větší kruhový objezd ve střední Evropě. Zámek Chudobín Vmiste dnešního zámečku stávala již od 13. století zemanská tvrz na jejichž základech byl zbudován Jáchymem Zoubkem ze Zdětína roku 1571 trojkřídlý renesanční zámeček. Vletech 1712-1714 bylo dostavěno čtvrté křídlo. Současnou podobu získal zámeček roku 1847, kdy byl doplněn o další patro, nárožní arkýře byly protaženy k zemi, čímž vznikly rohové věže a byl zasklen původní dvůr. Trojce sdružených oken s bohatou reliéfní výzdobou v průčelí a balkónem a nová fasáda pak daly zámku klasicistní podobu s neorenesančními prvky. Spolu se zámkem tvoří cenný historický celek i park a hospodářské budovy velkostatku. Park vznikl v 19. století jako přeměna okrasného sadu vysázením vzácných cizokrajných stromů. Součástí parkuje i malý rybníček. Po vyvlastnení roku 1945 sloužil zámek k různým účelům. Byla zde mimo jiné i zemědělská škola, v roce 1980 byla provedena důkladná rekonstrukce na reprezentativní rekreační středisko s hotelem. V současné době je ovšem zámek nevyužíván a připravován k prodeji. Nové Zámky Od 2. poloviny 16. století zde původně stával renesanční lovecký zámeček postavený rodem Černohorských z Boskovic. Ten byl roku 1690 Lichtenštejny rekonstruován na barokní zámek. V 18. století byl opět přestavěn a vyzdoben nástěnnými malbami D. Meninardiho. V době války s Pruskem zde byla hlavní nemocnice, po velkém požáru roku 1805 pak byla na návrh Josefa Hardtmutha postavena klasicistní budova 20 zámku. Zámek sloužil především pro pobyt v době honů a jako občasné letní sídlo. Nyní v zámku sídlí ústav sociální péče. Nové Zámky jsou součástí přírodně krajinářského parku. Je to obrovský areál plný romantických staveb, který nechal postavit Jan I. Josef Lichtenštejn vletech 1806-1808. Na tvorbě se podílela dvojce tvůrců, krajinář Bernhard Petři a architekt Josef Hardtmuth, která se již spolupodílela na vytvoření lednicko-valtického areálu. Přírodně krajinářský park nese mnoho společných rysů s touto chráněnou památkou UNESCO. Na skále nad řekou Moravou, u Rimického jezu, stojí Chrám přátelství, někdy také označován jako Templ. Jedná se o kruhovou stavbu krytou nízkou kopulí. Na protějším břehu ční do výšky 18-ti metrů kamenný obelisk Komín. Autoři také nechali propojit dvě jeskyně nazvané Bočkovy díry a tím vznikla jeskyně Podkova, která je dnes zimovištěm mnoha netopýrů. Do roku 1912, kdy byla pobořena, stála nedaleko Podkovy Rytířská síň. Ta představovala antický chrám, ze kterého dnes zůstaly jen zbytky sloupů. Součástí areálu je také růžový rybník. Celým areálem vede naučná stezka. 4.2.2 Církevní památky Církevních památek je v mikroregionu velké množství. Téměř v každé obci stojí kostel nebo alespoň kaple. Zde budou uvedeny ty nejkrásnější a nej zajímavější, které stojí zato při návštěvě mikroregionu navštívit. Kostel sv. Filipa a Jakuba Kostel sv. Filipa a Jakuba je dominantou města Litovle. Nachází se na malé vyvýšenine v části zvané Staré Město, kde pravděpodobně stála původní osada. Zřejmě je to nej starší kostel v Litovli. Uvnitř kostela jsou varhany, které sem byly přeneseny ze zničeného kostela z nedaleké Libavé. Kostel sv. Marka Druhý kostel nacházející se v Litovli. První zmínka pochází z roku 1342. Jedná se o původně gotickou trojlodní architekturu, která byla mnohokrát přestavěna. Kolem kostela býval hřbitov, který připomíná hrobní míra na západních vratech. Součástí kostela je věž, která se tyčí vzhůru do výšky 63 metrů. 21 Kaple sv. Jiří Malá kaple patří k nej krásnějším a nej cennějším stavbám v Litovli. Jedná se o pozdně gotickou jednolodní architekturu z 15. století. Zřejmě byla postavena pány z Vlašimi pro věřící přijímající podobojí. Kaple je zaklenuta síťovou kosočtvercovou klenbou s kamennými svorníky, na kterých jsou čtyři štíty - znak pánů z Vlašimi, světlo Kristova kříže, mariánský symbol a znak města. Husův sbor v Litovli Sbor Československé církve husitské je nej mladší sakrální architektonickou památkou Litovle. Budova byla postavena jako nová tělocvična Sokola v roce 1892. Během 1. světové války budova sloužila jako lazaret. Po vzniku Československa budovu koupila nově vzniklá Československá církev a přestavěla. Průčelí zdobí sgrafito litovelského rodáka, akademického malíře Františka Doubravy. Kostel sv. Alfonse Kostel, stojící v obci Červenka, nechal postavit Rád nejsvětějšího Vykupitele vedle tehdejšího kláštera. Kostel byl vysvěcen roku 1862. Bývalý klášterní kostel má obdélný půdorys a včele dvě hranolové věže se střechami ve tvaru jehlanu. V kostele se koná počátkem léta velká náboženská slavnost ke cti Panny Marie. Kostel sv. Maří Magdaleny Kostel stojí v obci Senice na Hané. Senická farnost patří k nej starším na Moravě, ovšem není známo kdy a kým byl kostel založen. První zmínka o kostelu jez roku 1333. Původní kostel roku 1654 vyhořel a zbyla zněj pouze kostelní věž. Nový kostel byl dostavěn roku 1705 a nyní je to barokní stavba s dochovanou, před zmíněným požárem uchráněnou gotickou věží. Kostel sv. Kateřiny Jednolodní podélná budova s věžičkou, na jehož západním průčelí stojí čtyřboká hranolová věž s cibulovou helmicí a lucernou byla postavena roku 1758 v obci Vilémov. Naproti kostelu, v místech místního hřbitova, stával podle pověsti hrad patřící panu Vilémovi. 22 Zajímavou raritou vzhledem k církevním památkám je obec Chudobín, která bývá nazývána obcí tří kostelů. V docela malé obci stojí hned tři kostely tří různých církví. Kostel sv. Františka Serafinského Na místě dnešního kostela stávala původně kaple, která byla roku 1714 přestavěna na kostel. Nad vchodem kostela jsou erby Wittenů a Andlernů, kterým Chudobín patřil v 18. století. V interiéru kostela je deska připomínající oběti 1. světové války. Chrám sv. Cyrila a Metoděje Československé církve husitské Sbor je umístěn společně s farou v malém parku. Je to mohutně působící j ednolodní podélná stavba s vestavěnou kvadratickou věží, na které je cibulovitá báň. Interiér je velmi střídmý, jak bývá u této církve typické. Architekt velmi dobře využil hry světla, které do chrámu vstupuje velkými okny. Pravoslavný chrám Cyrila a Metoděje Stavba tohoto kostela byla vyvrcholením náboženských bojů v Chudobíně ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Chrám má věž v průčelí a pět věžiček na hranolové nástavbě. Tab.č.l: Návštěvnost turisticky nej oblíbenějších objektů Objekt 2000 2001 2002 2003 2004 Průměr 2000- 2004 Hrad Bouzov 129 830 175 112 118 101 102 807 83 540 121 878 Javoříčské jeskyně 57 657 54 018 52 464 50 000 46 782 46 184 Mladečské jeskyně 17 345 20 916 19 666 20 308 20 028 19 653 Zámek Náměšť na Hané 16 500 17 500 20 091 19 864 - 18 489 Arboretum Bílá Lhota 11 422 8 818 9 101 8 878 10 809 9 806 Zdroj: www.kr-olomoucky.cz Z tabulky lze vyčíst, že návštěvnost vletech 2000-2004 měla klesající tendenci, přičemž největší úbytek turistů měl hrad Bouzov, kterému se návštěvnost v roce 2004 propadla více jak o polovinu oproti roku 2001. Přesto zůstává nej navštěvovanějším hradem mikroregionu a celé střední Moravy vůbec. Velký úbytek návštěvníků v roce 2002 mohl 23 být způsoben stoletou povodní v Čechách. Rok 2003 měl naopak abnormálně teplé a suché léto, které se také projevilo v menší návštěvnosti památek. 4.2.3 Historické památky Radniční věž v Litovli Radnice, která je dominantou náměstí Přemysla Otakara II. v Litovli, je původem pozdně gotická stavba, která je renesančně a barokně upravena. Přímo v objektu radnice je řada historických památek. Mimo obřadní síně, která je vyzdobena lunetami s výjevy historie města, patří k nej zajímavějším portál původního panského domu a erb Vlašimů bývalých vlastníků. Přímo pod radniční věří protéká rameno řeky Moravy nazvané Nečíz, proto se o této věži říká, že je největší na řece Moravě. Morový sloup Tato významná barokní památka dominující náměstí v Litovli byla postavena po třetí morové epidemii, v roce 1724, významným olomouckým sochařem Václavem Renderem. (Ten byl také autorem sousoší Nejsvětější Trojce v Olomouci, patřící na seznam památek chráněných UNESCEM.) Svatoj ánský most Most postavený kolem roku 1592 v Litovli je nej starším kamenným mostem na Moravě a třetím nej starším funkčním mostem v České republice. Most je dlouhý asi 60 metrů, stojí na šesti kamenných pilířích a uprostřed je od 1. čtvrtiny 18. století osazen sochou sv. Jana Nepomuckého od Jana Sturmera, díky níž nese své jméno. Obr.č.4: Svatojánský most 24 Gymnázium Jana Opletala Jedna z nej krásnej šich budov v Litovli byla postavena v novorenesančním stylu uUničovského rybníka vletech 1901-1904 jako reálné gymnázium. Gymnázium nese jméno po svém absolventovi MUDr. Janu Opletalovi, oběti protinacistických demonstrací roku 1939. Hlavní průčelí budovy zdobí čtyři velké mozaikové obrazy zobrazující dějiny Litovle. Městské hradby Původní opevnění města ve 13. století tvořily valy, které obepínaly celé město. Hradby začaly být stavěny roku 1327, za vlády Jana Lucemburského a zpevňovala je soustava vodních příkopů a zaplavované močály, dnešní litovelské rybníky. Tyto hradby chránily město až do třicetileté války, kdy po dobytí města Švédy musely být pobořeny. Tuto událost připomíná Švédská deska. Dnes zůstaly hradby zachovány na několika místech ve městě, největší souvislý pás je v Parku Míru. Muzeum v Litovli Budova muzea byla původně postavena jako nová střelnice v roce 1824. Ovšem již v roce 1919 bylo do prvního patra přestěhováno městské muzeum s národopisnými sbírkami. Roku 1960 přešlo muzeum pod správu Vlastivědného muzea v Olomouci. Hanácké národopisné muzeum Muzeum se nachází v obci Cholina a jako jeho základ posloužily rekvizity používané místním ochotnickým souborem v 50. letech minulého století. K vidění zde jsou kroje, dobové domácí inventáře, exponáty týkající se zemědělství a řemesel. Nechybí zde ani sbírka několika set fotografií a pohlednic souvisejících s životem na vesnici. Pomník vítězství Pomník, stojící v obci Javoříčko, tvoří sousoší šesti postav představujících vítězství. Památník vznikl v roce 1955 jako připomínka vypálení Javoříčka a zavraždění jeho 38 mužských obyvatel 5. května 1945 jednotkami SS. Javoříčku se pro tuto tragickou událost říká „Moravské Lidice". 25 4.2.4 Kulturní akce Centrem kulturního dění v Mikroregionu Litovelsko je bezesporu město Litovel. Působí zde několik pěveckých sborů, ochotnických divadel a řada dalších zájmových sdružení, které několikrát do roka pořádají koncerty či vystoupení nejen pro litovelskou veřejnost. Za další centra můžeme považovat Bouzov a Náměšť na Hané, kde se uskutečňuje během roku několik kulturních programů na hradě a na zámku. V ostatních obcích mikroregionu se podobné akce uskutečňují také, ale v daleko menší míře. Během roku se v mikroregionu koná mnoho významnějších akcí. Mezinárodní multižánrový festival Zahrada, hudební festival Drátofest a Hanácké slavnosti se každoročně konají v Náměšti na Hané. Litovel v rámci Litovelského kulturního léta pořádá kostýmovanou městskou slavnost Hanácké Benátky a Litovelské slavnosti v rámci Dnů evropského kulturního dědictví. Tab.č.2: Pravidelné kulturní akce Měsíc Název Místo konání Duben Velikonoce na zámku Náměšť na Hané Velikonoční prohlídky hradu Bouzov Květen Slavnostní zahájení návštěvní sezóny Bouzov Řemesla na hradě Bouzov Červen Hanácká svatba Náměšť na Hané Hanácké Benátky Litovel Z pohádky do pohádky Náměšť na Hané Sjezd rodáků Bouzova Bouzov Červenec Zahrada Náměšť na Hané Senické hode Senice na Hané Drátofest Náměšť na Hané Srpen Jarmark a hradní karneval Bouzov Hodová zábava Červenka Květiny pro zámeckou paní Náměšť na Hané Pivní slavnosti Litovel Balóny nad hradem Bouzov Září Dny evropského a kulturního dědictví Litovel, Bouzov Tradiční Litovelské slavnosti Litovel Zakletý zámek Náměšť na Hané Duchové a strašidla Bouzov Slavnostní ukončení návštěvní sezony Bouzov Prosinec Vánoce jaksepatří Litovel Vánoce na zámku Náměšť na Hané Zdroj: TIC Litovel a vlastní šetření 26 4.3 Sportovně rekreační nabídka 4.3.1 Cykloturistika Celý mikroregion je svým rovinatým terénem přímo předurčen pro cykloturistiku. Jedná se zejména o CHKO Litovelské Pomoraví, kde je po celém území síť lesních zpevněných cest, které umožňují pohodlný průjezd nej krásnějšími částmi CHKO. Poznávání přírody je cykloturistům umožněno pomocí informačních tabulí. Síť cyklostezek v Litovelském Pomoraví navazuje na budované cyklostezky v Olomouci, které jsou součástí Moravsko-slezské dálkové cyklotrasy.9 Moravsko-slezské dálkové cyklotrasy jsou tvořeny Jantarovou stezkou a Moravskou stezkou, která vede přes Litovelské Pomoraví. Občerstvení pro turisty poskytuje na trase řada zařízení v okolních obcích. Tab.č.3: Cyklotrasy vedoucí přes území mikroregionu Ev. č. Průběh trasy Km 51 Olomouc - Litovel - Mohelnice - Bludov - Hanušovice 84 511 Litovel - Paseka - Sovinec - Jiříkov 37 512 Doubravice - Bouzov - Kozov - Pěčíkov - Městečko Trnávka 27 6025 Bouzov - Slavětín - Náměšť - Olomouc 39 6026 Hrabová - Usov - Červenka 20 6027 Litovel - Náklo - Poděbrady 24 6033 Pěčín - Mládec - NovýDvůr 24 6036 Javoříčko - Bouzov,Doly - Jeřmaň - Loštice - Moravičany 24 Zdroj: www.cykloserver.cz 4.3.2 Pěší turistika Pro pěší turistiku je možno využít sítě značených turistických stezek. Oblíbená je například v okolí Mladče, kde lze spojit túru po naučné stezce s návštěvou Mladečských jeskyní. Pro pěší turisty je možné využít i naučnou cyklostezku, která začíná v obci Horka nad Moravou a končí v Litovli. Z Litovle je dále možné pokračovat dále přes rezervaci Vrapač až do Mladče. Přímo v Litovli jsou připraveny tři kratší naučné stezky, které návštěvníka provedou po litovelských historických a přírodních zajímavostech. 9 Moravsko-slezské dálkové cyklotrasy protínají Slezsko a Moravu od severu k jihu, jejich celková délka je přes 5 000 km. Jsou sjízdné na běžném kole a svými parametry se řadí mezi evropské cyklistické trasy. 27 Tab.č.4: Naučné stezky Název Počet zastavení Km Luhy Litovelského Pomoraví 13 13 Romantický areál Nové zámky 9 9 Třesín 9 6 Historická Litovel 8 1 Kolem litovelských rybníků 11 1 Hvězda 7 1 Terezské údolí 11 6 Zdroj: TIC Litovel 4.3.3 Vodní turistika Vodní turistiku je možné v CHKO provozovat pouze ve velmi omezené míře a zájmem Správy CHKO není tento typ turistiky nadále více rozvíjet. Reka Morava totiž vytváří na svých březích mimořádně vhodné podmínky pro hnízdění řady ohrožených druhů ptáků a zvýšený provoz vodní turistiky by znamenal rušení hnízdění. Proto není dovoleno v úseku od Litovle po Střen pořádat organizované hromadné vodácké akce. Při sjíždění řeky se nesmí zastavovat a vystupovat na štěrkové a pískové náplavy, která bývají hnízdištěm mnoha ptáků. Táboření pro vodáky v CHKO je na území Mikroregionu Litovelsko povoleno pouze na jezu u Templu a u mostu přes Moravu u Střeně. 4.3.4 Sportovně rekreační zařízení Sportovní hala v Litovli Sportovní hala s moderní palubovou podlahou, která je součástí základní školy, poskytuje veliký výběr sportovního využití. Dá se zde hrát volejbal, házená, košíková, florbal, tenis, fotbal, k dispozici je také posilovna. Hala je také vhodná pro pořádání soustředění nebo zápasů. Vedle sportovní haly jsou dvě venkovní hřiště s umělou trávou pro házenou, tenis nebo volejbal. Sportovní areál TJ Sokol Litovel Sokolovna s tělocvičnou, posilovnu a víceúčelovými místnostmi byla dostavěna v roce 1933. Součástí areálu je venkovní tartanové hřiště na házenou s běžeckým oválem, hřiště na tenis, plážový volejbal a hřiště s přírodním povrchem, mimo jiné i na petanque. 28 Fotbalový stadion TJ Tartan Litovel Fotbalový stadion s dvěmi fotbalovými travnatými hřišti, s tribunou a běžeckým oválem. Pořádají se zde pravidelná fotbalová utkání. TJ Vodní sporty - Loděnice Areál u ramene řeky Moravy jehož součástí je půjčovna lodí, umělá horolezecká stěna a hřiště s přírodním povrchem. Sportovní centrum Panav Sportovní centrum, které se nachází v obci Senice na Hané, návštěvníkovi nabízí dvě bowlingové dráhy a dva tenisové kurty. Kuželna Modrá Hvězda Litovel Bowling - pizzeria Litovel Minikárv na Bouzově Koupání: o Městské koupaliště Litovel o Krytý plavecký bazén v Litovli o Koupaliště v Náměšti na Hané Možnost přírodního koupání: o Zatopený lom v obci Nová Ves o Pískovna Náklo o Vodní nádrž ve Vilémově o Obnovené panské rybníky u Bouzova Sportovní akce Z významných sportovních událostí pořádaných na území mikroregionu můžeme jmenovat otevřené mezinárodní mistrovství ČR v extrémním závodě tříčlenných štafet Bobr Cup, které se koná v říjnu, otevřený závod horských kol Bobr Bike v srpnu a červencové mezinárodní mistrovství ČR v superkrossu - Supercross Cup. 29 O informace hranice mikroregionu I ( | 4 ^ Obr.č.5: Mapa turistických atraktivit mikroregionu 4.4 Základní a doprovodná turistická infrastruktura 4.4.1 Ubytování Dalším důležitým faktorem pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu je dostatečná a kvalitní ubytovací kapacita. Tyto předpoklady však nyní nejsou splněny. V současné době v Litovli, jakožto centru mikroregionu, chybí kvalitní hotel. Hotel Záložna na náměstí je ve velice špatném stavu a chystá se jeho celková rekonstrukce. Návštěvníci se mohou ubytovat jen v místím penzionu nebo ubytovně, které mají malou ubytovací kapacitu. Lepší situace je v okolí vesnice Bouzov, kde fungují dva hotely na vysoké úrovni s poměrně velkou kapacitou. V celém mikroregionu je tedy nedostatečná ubytovací kapacita, která se v letní sezóně mírně zvyšuje o kempy a ubytování v soukromí. 30 Tab.č.5: Ubytovací zařízení Druh zařízení Název Obec Počet lůžek Hotel Záložna Litovel Litovel U Cimbury Bouzov 30 Valáškův grunt Bouzov - Kozov 68 Penzion U Starého mlýna Litovel 10 U Kovárny Bouzov 4 Hattoňovi Litovel - Nová Ves 17 Ubytovna Turistická ubytovna Litovel Litovel 38 Ubytovna Savín Litovel - Savín 30 Ubytovna Cakov Senice na Hané - Cakov 95 Na rozcestí Litovel 12 Jiné Internát SOU Litovel Litovel 55 Ubytování v soukromí „Na Pindě" Litovel - Měrotín 42 Ubytování pod hradem Bouzovem Bouzov - Doly 12 Chata Jeskyňka Luká - Javoříčko 36 Celkem v mikroregionu 449 Zdroj :TIC Litovel a vlastní šetření 4.4.2 Stravování Stravovací zařízení se spíše koncentrují ve větších obcích mikroregionu, nebo tam, kde je nabídka turistických atraktivit. Téměř ve všech obcích lze sice nalézt typická venkovská pohostinství, ta jsou však ale výrazně omezena šíří nabízených služeb a otevírací dobou. Restaurace se tak nacházejí především v Litovli, Bouzově, Náměšti na Hané a Senici na Hané. Kapacita stravovacích zařízení je tedy v mikroregionu jako celku dostatečná, vyjma doby, kdy se zde konají významnější kulturní nebo sportovní akce, které přilákají spoustu návštěvníků. Tento problém je ale pouze přechodný a řeší se množstvím letních zahrádek, popřípadě stánkovým prodejem. 4.4.3 Doprava Dopravní polohu Mikroregionu Litovelsko lze označit za okrajovou a velmi špatnou. Dle mého názoru je překážkou rychlejšího ekonomického rozvoje a tím i rozvoje cestovního ruchu. 31 Silniční doprava Město Litovel leží v bezprostřední blízkosti rychlostní komunikace R35 (Olomouc - Mohelnice - Hradec Králové), odtud je možné pokračovat dále po silnicích II. třídy 11/373 (Litovel - Konice), 11/447 (Litovel - Žerotín - Šternberk), 11/499 (Prostějov Senice na Hané - Litovel - Uničov - Rýmařov) a 11/635 (Mohelnice - Litovel - Olomouc). Tyto silnice jsou také v nejlepším technickém stavu. Do ostatních míst mikroregionu se lze dostat pouze po silnicích III. třídy, u kterých je na řadě míst potřebná rekonstrukce. Železniční doprava Nejvýznamnější železniční stanicí mikroregionu je Červenka. Leží na trase č. 270 Olomouc - Červenka - Zábřeh na Moravě - Česká Třebová. Z této stanice jezdí pravidelné spoje na trase 273 Červenka - Litovel - Senice na Hané. Do obce Senice na Hané se dá také dojet na trase 275 Olomouc - Senice na Hané. Při výjimečných příležitostech jezdí také vlak z Litovle do Mladče. 4. 5 Podnikatelská aktivita Podnikatelská aktivita v odvětví pohostinství a ubytování celého mikroregionu (17 podnikatelských subjektů na 1 000 ekonomicky aktivních obyvatel) je pod průměrem Olomouckého kraje (22) i celé České republiky (24). Nej menší aktivita je v malých obcích, ve kterých se většinou vykytuje jediné pohostinství. Nejvíce podnikatelů působí v Litovli (95), za kterou se značným odstupem následuje Bouzov (19) a Bílá Lhota (14). Z celkového počtu 12 936 ekonomicky aktivních obyvatel mikroregionu, pracuje v pohostinství a ubytování 341, což činí 3% podíl. Stejný podíl má celý Olomoucký kraj, který ale výrazně zaostává za Českou republikou (3,9 %). Situaci vjednotlivých obcích popisuje tabulka č.6. 32 Tab.č.6: Podnikatelská aktivita a zaměstnanost v pohostinství a ubytování Obec Celkem EA Zaměstnanost v pohostinství a ubytování Podíl zaměstnanosti v pohostinství a ubytování Počet podnikatelů v pohostinství a ubytování Počet podnikatelů v pohostinství a ubytování na 1 000 EA Bílá Lhota 522 9 2,0 14 26,8 Bílsko 90 1 1,2 1 11,1 Bouzov 740 18 2,7 19 25,7 Červenka 648 11 1,9 13 20,1 Dubčany 113 1 1,2 26,5 Haňovice 211 2 1,1 3 14,2 Cholina 330 9 3,2 5 15,2 Litovel 5 186 155 3,5 95 18,3 Loučany 310 9 3,2 2 6,5 Loučka 96 0 0,0 2 20,8 Luká 363 10 3,4 2 5,5 Měrotín 147 2 1,6 2 13,6 Mládec 317 8 3,0 11 34,7 Náklo 736 19 3,0 11 14,9 Náměšť na Hané 903 24 3,0 8 8,9 Olbramice 108 3 3,3 4 37,0 Pňovice 435 6 1,6 6 13,8 Senice na Hané 907 34 4,2 13 14,3 Senička 169 6 4,0 1 5,9 Slavětín 81 0 0,0 1 12,3 Střen 275 4 1,6 4 14,5 Vilémov 249 10 4,6 3 12,0 Litovelsko 12 936 341 3,0 223 17,2 Poznámka: údaje o podnikatelské aktivitě jsou z konce roku 2003 a o EA ze SLDB 2001 Zdroj: Český statistický úřad, Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 33 5 SWOT ANALÝZA SWOT analýza je metoda analýzy, respektive určité shrnující syntézy silných a slabých stránek, vnějších příležitostí a vnějších omezení mikroregionu. Při jejím zpracování jsem vycházel z podkladů Městského úřadu v Litovli, z dokumentů „Strategický plán rozvoje Mikroregionu Litovelsko", „Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje" a dále pak z vlastních zkušeností. Silné stránky o Nepoškozená a zachovalá příroda CHKO Litovelské Pomoraví o Image venkovského regionu s folklórem o Dostatek přírodních zajímavostí o Rovinatý terén vhodný pro aktivní turistiku o Vyznačená síť regionálních i dálkových cyklotras o Konání řady sportovních akcí o Velká nabídka kulturních akcí o Významný počet historických památek s historickým centrem v Litovli Slabé stránky o Nižší úroveň základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, zejména v oblasti ubytování o Nedostatečná a nejednotná propagace mikroregionu o Nedostatečný orientační systém a značení přístupných cest k atraktivitám, značení atraktivit o Nedostatečná nabídka turistických informací (nekvalitní služby turistických informačních center) o Spatná dopravní obslužnost o Spatný technický stav místních komunikací o Malé množství turistických programů a tras s komplexním zajištěním služeb o Malý podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu o Spatná j azyková vybavenost pracovníků ve službách o Chybí bezbariérový přístup k většině památek a na mnohé kulturní akce 34 Příležitosti o Větší a j ednotná propagace mikroregionu j ako turistické destinace o Rozšíření a zkvalitnění ubytovacích a stravovacích služeb o Zajištění dopravní obslužnosti pro turisty, a to zejména ve vazbě na chráněná území, kde doprava automobily není žádána o Vytvoření podmínek pro zvyšování počtu podnikatelských subjektů v cestovním ruchu a tím vytvoření nových pracovních míst o Rozvoj profesní úrovně pracovníků v cestovním ruchu o Růst kvality doplňkových služeb o Rozvoj spolupráce s okolními mikroregiony a krajem o Další rozšiřování kulturních, společenských a sportovních akcí, a to nejen regionálního významu o Další budování cyklistických stezek v mikroregionu o Rozšiřování odpočinkových a vyhlídkových bodů (přístřešky, odpočinková posezení, lavečky,...) o Posilování povědomí o významu cestovního ruchu u představitelů místních a regionálních složek veřejné správy o Vybudování kvalitního koupaliště o Vybudování protipovodňových opatření o Mikroregion je členem Svazu měst a obcí, Sdružení obcí střední Moravy a Sdružení historických sídel Ohrožení o Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů o Malá schopnost prosadit se v konkurenci okolních regionů o Nebezpečí záplav a dalších přírodních katastrof o Nedostatek kapitálu pro stabilizaci a další rozvoj podnikání v cestovním ruchu o Podcenění významu aktivit cestovního ruchu pro rozvoj malého a středního podnikání a tvorbu nových pracovních příležitostí o Další zhoršování stavu místních komunikací o Chátrání přírodních a kulturních památek 35 6 MOŽNOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU Na základě analýzy turistické nabídky jsem dospěl k názoru, že Mikroregion Litovelsko má potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, který ale není vždy plně využit. Rozvoj mikroregionu je výrazně omezen a zpomalován nízkou úrovní základní a doprovodné infrastruktury, zejména v oblasti ubytování a nejednotnou a nedostatečnou propagací. Společně s rozvojem dalších turistických nabídek by to měly být hlavní priority rozvoje cestovního ruchu mikroregionu. Priorita č.l: Podpora výstavby a rozvoje základní a doprovodné infrastruktury, zejména v oblasti ubytování Dostatečná úroveň a kapacita infrastruktury je důležitým faktorem pro rozvoj cestovního ruchu. Ubytovací kapacita v mikroregionu je nedostatečná. Z celkového počtu ubytovacích zařízení jsou zde pouze tři hotely, z nichž jediný se nachází v Litovli a je ve velice špatném stavu. Zbylou kapacitu tvoří penziony s poměrně nízkou kapacitou a zejména turistické ubytovny s ne příliš kvalitní nabídkou služeb. Nedostatečná kapacita se vyskytuje zejména v době konání kulturních a sportovních akcí. V oblasti doprovodné infrastruktury jsou nedostatky zejména v informačním a orientačním značení, kdy se nepoužívá jednotného systému, a to vede zejména ke špatné orientaci potenciálního návštěvníka. Cíle: o zvýšení a zkvalitnění infrastruktury, zejména rozšíření ubytovací kapacity o vytvoření jednotného orientačního systému Proj ekty/aktivity: 1. Celková rekonstrukce hotelu Záložna na náměstí v Litovli 2. Přestavba bývalého mlýna v atraktivním prostředí na okraji Litovle Sargoun na kvalitní hotel 3. Zkvalitnění služeb v ubytovnách mikroregionu 4. Realizace vytvoření jednotného naváděcího a orientačního systému 5. Přestavba nevyužitých majetků obcí pro účely cestovního ruchu (objekty starých škol) 36 Priorita č.2: Zlepšení propagace Mikroregionu Litovelsko V současné době sice funguje určitá propagace mikroregionu jako celku, zejména v podobě www stránek, ale spíše se reprezentují jednotlivé obce samostatně. Příkladem může být mezinárodní veletrh cestovního ruchu Regiontour, na kterém se město Litovel reprezentovalo nikoli jako centrum mikroregionu, ale pouze jako samotné město. Pro turisty není k dispozici v informačních centrech jakýkoli kvalitní informační materiál ohledně samotného mikroregionu. K dostání jsou pouze mapy města Litovle, nebo celého Olomouckého kraje. Neexistuje žádná brožura o kulturních, historických a přírodních atraktivitách mikroregionu. Propagace mikroregionu by měla probíhat také v návaznosti na okolní mikroregiony a na krajské město. Cíle: o zvýšení podvědomí o mikroregionu a jeho turistické nabídce o vyšší schopnost prosadit se v konkurenci o zvýšení propagace Proj ekty/ aktivity: 1. Propagace mikroregionu na veletrzích a výstavách cestovního ruchu 2. Zkvalitnění služeb v informačních centrech 3. Vznik kvalitního propagačního materiálu o mikroregionu 4. Propojení propagace s okolními mikroregiony a krajem Priorita č.3: Prodloužení sezóny a zaměření na nové formy cestovního ruchu Turistická nabídka mikroregionu je sice různorodá a poměrně pestrá, ale měla by se i nadále zvyšovat, aby měl turista důvod mikroregion navštívit a zejména se do něj vracet. Nabídka služeb by se neměla soustředit pouze na letní měsíce, ale měla by být poskytována turistům nejlépe od jara až do podzimu. Skrytý potenciál oblasti se také otvírá v možnosti využití zemědělského charakteru pro rozvoj speciálních forem cestovního ruchu, venkovské turistiky, agroturismu a pod. Cíl: o zvýšení počtu návštěvníků o prodloužení sezóny do jarních a podzimních měsíců 37 o zaměření na specifické formy cestovního ruchu Proj ekty/ aktivity: 1. Budování nových cyklostezek a oprava stávajících 2. Tvorba a nabídka turistických programů s pestrou nabídkou aktivit nej různější cílové skupiny 3. Vytvoření kalendáře kulturních, společenských a sportovních akcí 4. Přestavba koupaliště v Litovli na modernej ší a kvalitnej ší 5. Vytvoření muzea zemědělských strojů v Dubčanech 38 7 ZÁVĚR Mikroregion Litovelsko má několik pozitivních, ale také negativních faktorů pro další rozvoj cestovního ruchu. Na základě provedené analýzy mikroregionu jsem došel k následujícím závěrům. Mikroregion má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Zachovalá příroda s mnohými zajímavostmi, jako jsou chráněná území nebo jeskyně, mohou přilákat nejen odborníky a milovníky přírody, ale i obyčejného turistu, který může využít množství naučných stezek. Další atraktivitou regionu jsou historické památky. Nejvýznamnější z nich je hrad Bouzov, který je také nej navštěvovanější památkou mikroregionu, a zámek v Náměšti na Hané. Město Litovel může také návštěvníkovi nabídnout řadu historických objektů, jako je například nej starší most na Moravě. Sportovně-rekreační nabídka hraje důležitou roli v cestovním ruchu mikroregionu. Množství cyklostezek a cyklotras nabízí turistům řadu možností pro sportovní aktivitu, která bývá hojně využívána zejména v letních měsících. Pro zimní turistiku nejsou v mikroregionu vhodné přírodní podmínky a předpoklady. Rozvojové možnosti cestovního ruchu shledávám především v rozvoji venkovské turistiky, která je turisty stále více žádána a vyhledávána. Dalším důležitým faktorem je spolupráce s okolními mikroregiony a zejména s nedalekým krajským městem Olomoucí, která turistům předkládá mnohem více možností. Proto by zejména zde měla být vedena důsledná a kvalitní propagace, která návštěvníky přiměje nezůstávat pouze v Olomouci, ale pokračovat i do nedalekého okolí. Důležitá je také finanční podpora, která by měla přicházet nejenom z obcí mikroregionu a z kraje, ale také z grantů EU, které je vhodné pravidelně zkoušet předkládat. Hlavní nedostatky Mikroregionu Litovelsko v cestovním ruchu vidím zejména v základní a doprovodné infrastruktuře, hlavně v ubytování, a v nedostatečné propagaci. V kapitole „Možnosti rozvoje cestovního ruchu" byly sepsány návrhy a možnosti řešení těchto problémů. Pokud se zlepší hlavní nedostatek mikroregionu, kterým je nedostatečná ubytovací kapacita, zmizí také problém, že návštěvníci nezůstávají v mikroregionu po delší dobu než jeden den a mikroregion bude více atraktivní pro potencionální návštěvníky. 39 Myslím si, že v budoucnu bude počet turistu navštěvujících Mikroregion Litovelsko růst se zvyšujícím se počtem turistů přijíždějících do České republiky, ale také v závislosti se stále oblíbenější cykloturistikou, pro kterou má mikroregion vynikající předpoklady. 40 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knihy [I] CpKP: Strategický plán rozvoje Mikroregionu Litovelsko. [2] CpKP: Aktualizace strategického plánu Mikroregionu Litovelsko na období 2006 - 2013. [3] ČERTÍK, M . a kol.: Cestovní ruch, Vývoj, organizace a řízení. 1. vydání, OFF, Praha, 2001. 352 s. ISBN 80-238-6275-8 [4] DAVID, P., SOUKUP, V.: 888 hradů, zámků a tvrzí České republiky. 1. vydání, Kartografie Praha, Praha, 2002. ISBN 80-7011-709-5 [5] DAVID, P., SOUKUP, V.: 444 historických měst a městeček České republiky. 1. vydání, Kartografie Praha, Praha, 2004. ISBN 80-7011-741-9 [6] DEMEK, J.: Geomorfologie českých zemí. 1. vydání, ČSAV, Praha, 1965. 336 s. [7] DEMEK, J.: Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČSSR. 1. vydání, Academia, Praha 1987. 584 s. [8] FORET, M . , FORETOVA, V.: Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vydání, Grada, Praha, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X [9] HORNER, S. , SWARBROOKE, J.: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Grada, Praha, 2003. 486 s. ISBN 80-274-0202-9 [10] JAKUBÍKOVÁ, D., JEŽEK, J., PAVLÁK, M.: Cestovní ruch. 1. vydání, ZČU, Plzeň, 1995. 268 s. ISBN 80-7082-185-X [II] KUČERA, B., HROMAS, J., SKŘIVÁNEK, F.: Jeskyně apropasti v Československu. 1. vydání, Academia, Praha, 1981. 252 s. [12] KUČA, K : Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku III. díl. 1. vydání, Libri, Praha, 1998. ISBN 80-85983-15-X [13] MALÁ, V.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly). 1. vydání, Vysoká škola ekonomická v Praze - Fakulta mezinárodních vztahů, Praha, 1999. 83 s. ISBN 80-7079-443-7 [14] MATOUŠEK, V., JENČ, P., PEŠTA, V.: Jeskyně Čech, Moravy a Slezska s archeologickými nálezy. 1. vydání, Libri, Praha, 2005. 279 s., ISBN 90-7277-286-4 [15] QUITT, E.: Klimatické oblasti Československa, Academia, Brno 1971. 41 [16] ŠAFÁŘ, J. a kol.: Olomoucko. In: Malkovčin P. a Sedláček M . (eds.):Chráněná území ČR, Svazek V I , Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 s., ISBN 80-86064-46-8 [17] TOMÁŠEK, M . : Půdy České republiky. 3. vydání, Česká geologická služba, Praha, 2003. 67 s. [18] URVÁLEK, R.: Litovel a okolí: kraj, který máme rádi. 1. vydání, Petr Baštannakladatelství, Olomouc, 2006. 181 s. ISBN 80-903275-4-0 [19] VAŠKO, M.: Cestovní ruch a regionální rozvoj. 1. vydání, Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha, 2002. 96 s. ISBN 80-245-0445-6 [20] VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M . : Základy cestovního ruchu. 1. vydání, Masarykova univerzita v Brně - Ekonomicko-správní fakulta, Brno, 2006. 163 s. ISBN 80-210-4205-2 WWW stránky [21] CzechTourism (Česká centrála cestovního ruchu) [on-line], dostupné z [22] Cykloserver [on-line], dostupné z [23] Český statistický úřad [on-line], dostupné z [24] Hrady České republiky [on-line], dostupné z [25] Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví [on-line], dostupné z [26] Město Litovel [on-line], dostupné z [27] Mikroreregion Litovelsko [on-line], dostupné z [28] Olomoucký kraj [on-line], dostupné z [29] Portál regionálních informačních servisů [on-line], dostupné z [30] Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [on-line], dostupné z 42 PŘÍLOHY Příloha 1. Zámky v mikroregionu Příloha 2. Církevní památky v mikroregionu Příloha 3. Historické památky v mikroregionu 43 Příloha 1. Zámky v mikroregionu Nové Zámky Příloha 2. Církevní památky v mikroregionu Pravoslavný chrám Cyrila a Metoděje Chrám sv. Cyrila a Metoděje Československé církve husitské Příloha 3. Historické památky v mikroregionu Pomník vítězství v Javoříčku