Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality, ukládá v zájmu dodržení dlouhodobého teplotního cíle stanoveného Pařížskou dohodou závazný cíl klimatické neutrality v Unii do roku 2050. Vzhledem k tomu, že na výrobu a využívání energie připadá napříč hospodářskými sektory více než 75 % emisí skleníkových plynů v EU, je dekarbonizace energetického sektoru pro dosažení klimatických cílů zcela zásadní. Energetická transformace má dle Evropské komise zahrnovat posílení energetické účinnosti a vytvoření energetického odvětví, které bude založeno převáženě na obnovitelných zdrojích, dekarbonizaci plynu a rychlém vyřazení uhlí. Byť EU o snižování skleníkových plynů usiluje už od 90. let a využívá za tímto účelem celé řady nástrojů (např. EU ETS), které negativně ovlivňují ekonomickou efektivitu jak těžby uhlí, tak jeho využívání v energetice, k zákazu těžby nebo využívání uhlí na úrovni EU doposud přistoupeno nebylo. Řada členských států EU však již k odklonu od uhlí přistoupila, nebo jej plánuje. Klimatických cílů je totiž nemožné dosáhnout s významným podílem uhlí na energetickém mixu. S ohledem na význam uhlí jako zdroje energie však pro řadu zemí není možné provést odklon od uhlí ze dne na den. Přístup členských států k omezování produkce skleníkových plynů v důsledku využívání uhlí v energetice se významně liší – některé členské státy odklon od uhlí doposud neohlásily, jiné jej ohlásily, ale neučinily žádné navazující kroky a některé přijaly komplexní právní rámec pro řízený odklon od využívání uhlí. Současná vláda v obou verzích Programového prohlášení (původní i upravená verze) deklaruje, že bude vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033. Právě právním aspektům odklonu od využívání uhlí v energetice se věnuje předmětná diplomová práce. Práce bude rozdělena do čtyř částí. Diplomat nejprve popíše roli uhlí v energetice České republiky a shrne mezinárodněprávní závazky ČR a EU, které ovlivňují energetickou politiku ČR a které budou bezpochyby rámovat přístup ČR k odklonu od využívání uhlí v energetice. V druhé části diplomant podrobí analýze jak právní nástroje, kterými státy odklon od využívání uhlí realizují, tak nástroje, které mají k odklonu od využívání uhlí v energetice vést nepřímo (např. EU ETS, uhlíková daň). Ve třetí části se diplomant zaměří na mezinárodněprávní důsledky odklonu od využívání uhlí v energetice, zejména na možnosti zahraničních investorů uplatit nárok na kompenzaci v rámci investiční arbitráže (např. RWE proti Nizozemsku). Ve čtvrté části práce diplomant shrne dosavadní debatu stran odklonu od využívání uhlí v ČR, zejména potom závěry Uhelné komise. Pozornost bude věnovat právním, ekonomickým a společenským aspektům, které ČR posuzovala. Diplomant zároveň provede komparaci komplexních režimů odklonu od využívání uhlí v Německu a Nizozemsku. V závěrečné části práce se diplomant též pokusí formulovat náměty de lege ferenda. Při kompozici diplomové práce bude diplomant vycházet primárně z monografické a časopisecké literatury (české i zahraniční) z oboru energetického, mezinárodního, správního práva a práva EU. Osobní konzultace jsou nezbytné.