Diplomová práce

Jaderné a cytoplasmatické aspekty radiosensitizačního účinku kovových nanočástic

Nuclear and cytoplasmic aspects of the radiosensitizing effect of metal nanoparticles

Bc. Ema Huščavová, učo 460695
Anotace

Dříve se předpokládalo, že kovové nanočástice (z materiálů s vysokým protonovým číslem) zesilují účinek ionizujícího záření, jelikož po ozáření emitují sekundární elektrony a vedou k produkci reaktivních forem kyslíku (ROS), které mohou poškozovat DNA v buněčném jádře. Nedávno však byla prokázána přítomnost nanočástic výhradně v cytoplazmě, což vede k otázkám, zda je radiosensitizační efekt způsoben …více

Abstract

Metal nanoparticles (composed of high-Z materials) have been suggested to enhance the effects of ionizing radiation, as they emit secondary electrons and produce reactive oxygen species (ROS), which can cause DNA damage in the cell nucleus. However, recent findings have shown the presence of nanoparticles exclusively in the cytoplasm, which leads to questions such as, whether radiosensitization happens …více

Klíčová slova
zlaté nanočástice ionizující záření radiosenzitizace klonogenní test zástava buněčného cyklu ROS poškození lysozomů průtoková cytometrie kvantitativní fázové zobrazování gold nanoparticles ionizing radiation radiosensitization clonogenic assay cell cycle arrest lysosomal damage flow cytometry quantitative phase imaging
Zadání práce
Diplomová práce bude zaměřena na analýzu cytotoxicity kovových nanočástic a mechanismů, kterými tyto nanočástice případně zvyšují sensitivitu nádorových buněk k radioterapii. V rámci DP bude porovnán účinek ozáření buněk různými dávkami záření gama v přítomnosti a nepřítomnosti nanočástic. Radiosensitizační účinek nanočástic různých velikostí a případně i různých materiálů bude sledován pro linie normálních (netransformovaných) a různě radiorezistentních nádorových buněk. Viabilita buněk bude kvantifikována pomocí baterie různých testů (MTT, klonogenní přežívání, průtoková cytometrie, měření proliferace buněk v reálném čase), poškození DNA a organel pomocí super-rozlišovací imunofluorescenční konfokální mikroskopie a efekty na expresi vybraných důležitých proteinů pomocí qRT-PCR, Westernova blotinku a případně RNA čipů. Práce se zaměří též na zavedení vizualizace mitochondrií a lysosomů v buňkách za účelem analýz jejich poškození. V rámci spolupráce (Kirchhofův ústav pro fyziku, Heidelberg, Německo; prof. Michael Hausmann) bude pro studium změn těchto organel a chromatinu aplikována i nově vyvíjená super-rozlišovací „nanoskopická“ metoda SMLM (single molecule localization microscopy)a případně i další moderní metody radiobiofyzikálního výzkumu. Závěrečná práce může být vypracována v čském, slovenském nebo anglickém jazyce.
Administrativní informace
Práce zkontrolována:
5. 1. 2023 13:22, doc. RNDr. Martin Falk, Ph.D., učo 9835
Plný text práce
108,5 MB / soubor PDF
Jazyk práce
angličtina angličtina
Termín obhajoby
30. 1. 2023
Práce byla úspěšně obhájena

Vedoucí

doc. RNDr. Martin Falk, Ph.D., učo 9835
ext ÚEB Biol PřF MU

Oponent

Ing. Marie Davídková, CSc.
Ústav jaderné fyziky AVČR, Řež u Prahy
Citovat tuto práci
Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta
Studijní program
Fyzika
Obor

Práce na příbuzné téma

Seznam prací, které mají shodná klíčová slova.

Podobné práce

  • Přidání souboru

    Soubor nebo složku lze nahrát pomocí tlačítka Přidat.

  • Další operace se soubory

    Podrobnosti lze zjistit označením příslušného řádku.

  • Pohled pro experty

    Pro častou práci je možné zvolit režim Více možností.

  • Vyhledávání souborů

    Vyhledávaný výraz můžete zadat přímo do adresního řádku.

  • Rychlý přístup k souborům

    Pomocí funkce Nedávné je možné se rychle vrátit k právě prohlíženým souborům. Oblíbené soubory je také možné označit Hvězdičkou.