Příloha č. 1 Minimální preventivní program Z S Halenkov Školní rok 2008/09 Zpracovala: Bc. Milena Juříková, ŠMP 1. Současny stav problematiky Dále uvedený metodický pokyn MŠMT změnil terminologii, kromě Minimálního preventivního programu vyžaduje i zpracování dokumentu školy Školní preventivní strategie. Oba materiály budou předmětem kontroly C SI. Metodický pokyn MŠMT k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, č. j.: 20 006/2007-51 z 16. 10. 2007: Školní preventivní strategie (školní preventivní program) a) je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení, b) poskytuje podněty ke zpracování Minimálního preventivního programu. 2. Personální zajištění Výchovný poradce: Bc. Milena Juříková Metodik prevence: Bc. Milena Juříková 3. Cíle programu Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže se v tomto školním roce zaměřuje především na aktivity v oblastech prevence: a) násilí a šikanování b) záškoláctví c) kriminality, delikvence, vandalismu aj. forem násilného chování d) ohrožení mravnosti a ohrožování mravní výchovy mládeže e) xenofóbie, rasismu, intolerance f) užívání návykových látek (vč. opomíjeného alkoholu a kouření), anabolik, medikamentů a dalších látek g) patologického hráčství (gambling) h) diváckého násilí i) komerčního sexuálního zneužívání dětí j) syndromu týraných a zneužívaných dětí k) sekt a sociálně patologických náboženských hnutí. Další cíle: Dobrá informovanost všech žáků školy v oblasti sociálně patologických jevů. Systematická výuka a výchova žáků ke zdravému životnímu stylu. Vytvoření dostatečného zázemí k trávení volného času v prostorách školy. Podpora vlastních aktivit žáků a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností. Začleňování méně průbojných žáků do kolektivu, odstranění nevhodného chování mezi žáky. Zapojení celého pedagogického sboru školy do systému prevence. Aktivní spolupráce s rodiči žáků, otevřenost vůči veřejnosti. 4. Metody, formy, jakými budou dílčí aktivity řešeny Konkrétní aktivity podporující primární prevenci: • výchova k odpovědnosti za zdraví své i ostatních - vytváření eticky hodnotných postojů a způsobů chování • akce zaměřené na zvyšování právního povědomí (využití nabídek různých druhů spolupráce s Policií ČR a městskou policií) • zaměření pozornosti na projekty prevence drogových závislostí, konzumace alkoholu, vandalismu, rasismu, násilí, komerčního sexuálního zneužívání apod. • na základně průzkumu zaměřeného na zneužívání návykových látek věnovat i nadále zvýšenou pozornost prevenci kouření. Po loňském rozsáhlém projektu pokračovat v osvětě v rámci hodin OV, RV, třídnických hodinách atd. • dovednost volby správné životosprávy - poruchy příjmu potravy - mentální anorexie a bulimie (blok v rámci hodin RV, videoprojekce) • přednášky, besedy a pořady věnované sexuální výchově a prevenci AIDS (absolvování vybraných pořadů dle nabídky na základě zkušeností s jejich úrovní z minulých let.) • akce zaměřené na práci s národnostními menšinami směřující k potlačení rasismu a xenofóbie • zvyšování příznivého klimatu ve třídních kolektivech formou organizování výletů, exkurzí, SVP, lyžařského výcvikového kurzu atd. • organizování akcí směřujících k oživení klimatu ve škole a zábavnou formou zpříjemnění školního prostředí (tematické dny, sportovní akce, víkendové výjezdy atd.) • široká nabídka volnočasových aktivit • účast v literárních, výtvarných, sportovních a jiných soutěžích • ekologická výchova (zapojení do vyhlášených ekologických soutěží jako v min. letech, viz sběr plastových lahví a umělohmotných vršků, sběr starého papíru apod.) • školní časopis - dává prostor pro tvořivost žáků. Zvyšuje také zájem a povědomí žáků o dění ve škole. Aktivity zaměřené na rodiče a veřejnost: • seznámení rodičů s MPP v rámci třídních schůzek • nabídka konzultačních hodin třídních učitelů, výchovného poradce, školního metodika prevence • nabídka propagačních materiálů o drogách • seznámení rodičů s postupem školy v případě problémů žáků s drogami • na schůzkách hovořit o nebezpečí drog zejména u starších žáků, kterým rodiče povolují účast na diskotékách • informovanost občanů prostřednictvím místního periodika o programu školy v oblasti prevence sociálně patologických jevů a zdravého životního stylu Ke zjištění aktuálního stavu sociálně negativních jevů ve škole jsou využívány dotazníkové, práce třídních učitelů, připomínky dětí a školní samosprávy, třídnické hodiny, hodiny předmětů výchovného charakteru. Zjišťování je průběžné, v případě potřeby je přizvána pracovnice PPP. Školní metodik prevence (ŠMP) spolupracuje s: ano ne • výchovným poradcem ano • třídními učiteli ano • vedením školy ano • ostatními, i nepedagogickými pracovníky školy ano • je SMP současně výchovný poradce? ano Podmínky pro výkon funkce SMP: ano ne (má:) • místnost pro konzultace s žáky a rodiči ano • vymezené konzultační hodiny ano • k dispozici odbornou literaturu ano • přístup k vyhláškám MSMT ano • přístup k PC ano • přístup k internetu ano • podporu vedení školy k dalšímu vzdělávání ano • možnost předávat informace pedagogickému sboru ano pokud ano, jak často: průběžně jednou za měsíc jednou za 3 měsíce jednou za 6 měsíců jednou za rok SMP se přímo účastní: ano ne • mapování výskytu sociálně-patologických jevů na škole ano • řešení sociálně-patologických jevů na škole ano • spolupráce s odbornými zařízeními ano • jednání s rodiči ano • spolupráce s okresním metodikem ano Evidence sociálně-patologických jevů řešil SMP Celkem na škole: ano ne věk: případů: návykové látky: kouření, alkohol, marihuana, pervitin, heroin ano záškoláctví ne šikana ne gambling ne kriminalita ne rasismus ne SPOLUPRÁCE S RODIČI V RÁMCI MPP ano ne • rodiče jsou informováni o strategii MPP ano • účast SMP na třídních schůzkách ano • písemná sdělení rodičům ano • informační letáky ano SPOLUPRÁCE S INSTITUCEMI A ORGANIZACEMI využíváme: ano ne forma spolupráce: PPP ano Konzultace, návštěvy PPP ve škole SVP ne Policie CR ano Městská policie ne OHS ano SPC ne Orgány státní správy ano Odborníci ano Nestátní zařízení ano Jiné (jaké): Rámcový časový program Ročník Předmět Téma Kdy? prvouka „Na koho se mohu listopad 1. obrátit? " únor 1. Zdraví prvouka „Na koho se mohu září 2. obrátit? " Zdraví leden-únor prvouka Kouření, alkohol(ismus)... duben 3. Zdraví duben vlastivěda Mezilidské vztahy prosinec 4. přírodověda Zdraví duben přírodověda Návykové látky 2. čtvrtletí 5. „Mámprávo... " Rodinná výchova Závislost Kouření a alkohol Vztahy: Sexualita květen květen duben 6.-7. Občanská výchova Vhodné chování a komunikace Zdravý životní styl Pomoc Posílení osobnosti září prosinec-únor červen listopad duben Právo březen Osobnost Vztahy: květen Komunikace červen Sexualita Občanská výchova Právo únor-březen 8. Osobnost září-říjen 8. září-říjen Vztahy: Komunikace leden Rasismus květen Rodinná výchova Drogy a prevence květen Vztahy: Sexualita únor-březen Vhodné chování a září-říjen komunikace leden Zdravý životní styl květen-červen 9. Právo a pomoc listopad Posílení osobnosti Občanská výchova prosinec Právo květen-červen Osobnost Úkoly pro příští školní rok: Pro příští školní rok máme vytyčeny tři nej důležitější úkoly: a) prohloubit a zkvalitnit spolupráci s rodiči, a to hlavně na druhém stupni b) dále zkvalitňovat naplnění cílů a účelněji využívat metod předmětů osobnostní a sociální výchova a dramatická výchova c) pokračovat v rozvíjení toho, co se v uplynulých letech osvědčilo V Halenkově, dne 21. 10. 2008 Bc. Milena Juříková školní metodik prevence Příloha č. 2 Školní preventivní strategie 1. Současny stav problematiky Škola vytváří tento program jako základní nástroj prevence. Jde o komplexní systémový prvek v realizaci preventivních aktivit, program je nejméně jednou ročně vyhodnocován, sleduje se účinnost, průběh, měří se efektivita jednotlivých aktivit. Pro školuje závazný a podléhá kontrole České školní inspekce. Nárůst různých sociálně patologických jevů včetně zneužívání návykových látek v populaci mládeže a dětí školního věku se stává celospolečenským problémem. Děti patří k nej ohroženější skupině. Proto je důležité zahájit primární prevenci právě v době základní školní docházky, poskytnout žákům co nejvíce informací o drogové problematice (přiměřeně k věku žáků), naslouchat jejich problémům a otevřeně s nimi hovořit i na neformální úrovni. Metodický pokyn MŠMT k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, č.j. : 20 006/2007-51 z 16. 10. 2007: Školní preventivní strategie (školní preventivní program) c) je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení d) je součástí školního vzdělávacího programu, který vychází z příslušného rámcového vzdělávacího programu, popř. přílohou dosud platných osnov a učebních plánů e) vychází z omezených časových, personálních a finančních investic se zaměřením na nejvyšší efektivitu f) jasně definuje dlouhodobé a krátkodobé cíle g) je naplánována tak, aby mohla být řádně uskutečňována h) se přizpůsobuje kulturním, sociálním či politickým okolnostem i struktuře školy či specifické populaci jak v rámci školy, tak v jejím okolí, respektuje rozdíly ve školním prostředí i) oddaluj e, brání nebo snižuj e výskyt sociálně patologických j evů j) zvyšuje schopnost žáků a studentů činit informovaná a zodpovědná rozhodnutí k) má dlouhotrvající výsledky 1) pojmenovává problémy z oblasti sociálně patologických jevů dle čl. 1, odst. la případné další závislosti, včetně anabolik, dopingu, násilí a násilného chování, intolerance a antisemitismu m) pomáhá zejména těm jedincům, kteří pocházejí z nejvíce ohrožených skupin (minoritám, cizincům, pacientům či dětem) při ochraně jejich lidských práv n) podporuje zdravý životní styl, tj. harmonickou rovnováhu tělesných a duševních funkcí s pocitem spokojenosti, chuti do života, tělesného i duševního blaha (výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, výživa a pohybové aktivity) o) poskytuje podněty ke zpracování Minimálního preventivního programu. Hlavní aktivity: • Odpovědnost za systematické vzdělávání pedagogických pracovníků v metodikách preventivní výchovy, v technikách pedagogické preventivní práce, nácviky praktických psychologických a sociálně psychologických dovedností, techniky rozvíjení osobnosti, metody vytváření pozitivních vztahů mezi žáky a řešení problémových situací. • Systémové zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu, oblastí preventivní výchovy do výuky. • Uplatňování různých forem a metod působení na jednotlivce a skupiny dětí a mládeže, zaměřeného na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování. • Vytváření podmínek pro smysluplné využití volného času dětí a mládeže. • Spolupráce s rodiči a osvětová činnost pro rodiče v oblasti zdravého životního stylu. • Průběžné sledování konkrétních podmínek a situace ve škole či školském zařízení z hlediska rizik výskytu patologických jevů a uplatňování různých forem a metod umožňujících včasné zachycení ohrožených dětí a mladistvých. • Diferencované uplatňování preventivních aktivit a programů speciálně zaměřených na jednotlivé rizikové skupiny dětí a mládeže. • Poskytování poradenských služeb a zajišťování poradenských služeb specializovaných poradenských a preventivních zařízení pro žáky, rodiče a pedagogy. Stav školy z hlediska patologických jevů, její zaměření Vztah učitel - žák Budujeme vzájemnou důvěru mezi učitelem a žákem. Žák ví, že se může na učitele obrátit a bude respektován jeho názor, jeho potřeby. Učitel se zajímá o žáka, podněcuje dialog. Učitel získává důvěru žáka i prostřednictvím budování vztahu s rodinou, sociálním prostředím žáka. Při řešení problémů je učitel otevřen komunikaci s žákem, s rodičem, širší rodinou, ostatními pedagogy, výchovným poradcem, ad.. Na základě dosažení dohody o společných cílech a postupech dochází k celkové a jednotné podpoře žáka. Skupinová práce Žáci velkou část vyučování spolupracují, ve dvojicích, ve skupinách, ve skupinách napříč třídami. Učitel věnuje pozornost spolupráci ve skupinách, podporuje naslouchání, zapojení všech členů skupiny, reflektuje s žáky skupinovou práci a podporuje tak rozvoj kompetencí týmové práce, řešení konfliktu (učitel podporuje odpovědnost žáka za řešení konfliktu). Žáci se učí vést diskuzi, vyjadřovat své názory, naslouchat druhým a vhodným způsobem reagovat na kritiku. Jednou z možností je například vedení komunitního kruhu, ve kterém má každý právo diskutovat na základě pravidel diskuse, sdílet své pocity, obavy, radosti, zážitky, podněty k životu třídy, klást otázky. Projektové vyučování a celoškolní projekty V rámci projektů se žáci mohou blíže seznámit s děním kolem sebe a aktuálními tématy. Umožňuje intenzivní spolupráci tříd v rámci ročníku. Celoškolní projekt navíc podporuje spolupráci žáků napříč třídami a napříč ročníky. Žáci se navzájem poznávají a dokáží spolupracovat starší s mladšími. Je to podstatný prvek prevence šikany starších žáků vůči mladším. Individualizované hodnocení, slovní hodnocení, sebehodnocení, zpětná vazba skupiny Žáci dostávají komplexní zpětnou vazbu od učitele. Jsou informováni o svém pokroku i nedostatcích. Je oceňováno úsilí žáka a míra jeho pokroku bez srovnávání s výkonem ostatních. Je podporován jeho individuální talent a zájem. Diferenciace výuky může probíhat prostřednictvím práce ve skupinách podle zaměření žáka. Pomáháme žákovi vybudovat si důvěru v sebe, ve vlastní síly, pozitivní vztah k okolnímu světu. Komunikace s rodiči, veřejností Učitelé nabízejí všem rodičům možnost individuální konzultace. Rodiče mají také možnost navštívit i výuku, často se zapojují do výuky v rámci svých možností a poznávají tak prostředí školy a lépe tak chápou potřeby svých dětí ve škole. Rodiče budou o programu informovat především třídní učitelé na třídních schůzkách. Informovanost bude zaměřena zejména na oblast prevence užívání návykových látek a šikany. Rodiče každého žáka obdrží informace, které budou obsahovat nezbytná telefonní čísla a adresy, základní seznam změn chování, které by se mohli u jejich dětí vyskytnout, ale i několik užitečných rad, jak se zachovat, zjistí-li u svého potomka závislost či stane-li se jejich dítě obětí šikany. Pokud rodiče projeví zájem, rádi pro ně zajistíme alespoň jeden seminář nebo besedu s odborníkem. Budeme se snažit zapojit rodiče do programu i tak, že je požádáme, aby se k jeho průběhu prostřednictvím ankety vyjádřily. Na jejich dotazy a připomínky budeme zpětně reagovat. Pedagogická diagnostika Učitel věnuje pozornost žákům, registruje signály o možném problému žáka a hledá příčiny a vhodné formy nápravy. Pokud je třeba, spolupracuje s rodiči a výchovným poradcem, který se zapojí do diagnostického a terapeutického procesu. Případně je využíváno dalších odborných institucí (PPP aj.) Řešení přestupků Porušování školního řádu, týkající ho se držení, distribuce a užívání návykových látek v prostorách školy, je klasifikováno jako hrubý přestupek a jsou vyvozeny patřičné sankce. Jsou sledovány i další sociálně patologické jevy - šikana, vandalismus, brutalita, rasismus atd. Při jejich zjištění jsou navržena cílená opatření. V případě, kdy selže prevence ve škole, bude přistoupeno k následujícím opatřením: 1. individuální pohovor se žákem 2. jednání s rodiči na úrovni výchovné komise 3. doporučení kontaktu s odborníky 4. v případě nezájmu rodičů uvědomění sociálního odboru, oddělení péče o dítě 5. v případě dealerství oznámení Policii ČR Zveřejnění informací Informace budou zveřejňovány na nástěnkách u pracovny rodinné výchovy a několika nástěnkách vhodně rozmístěných v budově školy. Informace obsahují důležitá telefonní čísla a adresy (linky důvěry apod.) a další informace, které se vztahují k tématům zařazeným do Minimálního preventivního programu, zásady první pomoci při výskytu šikany. Na výběru témat umístěných na nástěnku se mohou žáci sami podílet právě svými dotazy vhazovanými do schránky důvěry. Dalším informačním zdrojem pro žáky a hlavně vyučující je knihovna a videotéka v pracovně rodinné výchovy. Během školního roku bychom ji rádi doplnili o několik aktuálních titulů. Program bude propagován a zveřejňován ve školním časopise, na školních webových stránkách a podle možností i v regionálním tisku. 2. Personální zajištění prevence Výchovny poradce Výchovný poradce koordinuje společně s metodikem prevence aktivity školy v oblasti prevence. Aktivně nabízí učitelům a žákům možnost poradit se o svých problémech. Zaměřuje se na žáky, kteří jsou ohroženi ve svém vývoji, sebepojetí, komunikaci s druhými. Učitelé informují výchovného poradce o případech výskytu agresivního chování ve třídě, signálů o potížích žáka (osobnostní, rodinné, vztahové ), náhlém i trvalém neúspěchu v učení, obtížné komunikaci, konfliktu s rodiči, porušování pravidel soužití ve škole žákem, krádežích ve třídách. Výchovný poradce navrhuje opatření, navrhuje řediteli školy svolání výchovné komise, vede individuální konzultace s dětmi, s rodiči, informuje o možnostech odborné péče a další pomoci (adresář sociálních služeb, linku bezpečí, apod.). Jedná se sociálním odborem. Konzultuje problémy s odbornými pracovišti - SPC,PPP. Metodik prevence Metodik prevence spoluvytváří minimální preventivní program, podílí se na jeho realizaci. Komunikuje s učiteli v oblasti primární prevence, v případě vniklého problému dává podněty k možné nápravě. Spolupracuje s institucemi a organizacemi v oblasti primární prevence. Koordinuje předávání informací o problematice sociálně patologických jevů ve škole, dokumentuje průběh preventivní práce školy. Hodnotí realizaci minimálního preventivního programu. Pedagogové Věnují se v rámci výuky rozvoji kompetencí žáků v oblasti sociálních dovedností, učí podle principů a metod v rámci koncepce školy. Provádějí průběžnou diagnostiku žáků a třídy, na pedagogických radách vzájemně hodnotí uplynulé období, konzultují případné problémy, navrhují opatření. Třídní učitel je v kontaktu s rodiči žáků své třídy prostřednictvím třídních schůzek, osobních setkání a dalších možností komunikace. Ředitel školy. Sleduje efektivitu prevence sociálně patologických jevů. Sleduje problémy v kontextu celé školy a dělá personální a organizační opatření ke zlepšení vzájemného soužití ve škole. Svolává v případě potřeby výchovnou komisi za účasti rodičů, pedagogů, pracovníků orgánů péče o dítě, psychologů apod. 3. Potřebnost projektu Škola nepřejímá zodpovědnost za výchovu ke zdravému životnímu stylu. Škola rodičům jen pomáhá v rozvoji dítěte jeho vzděláváním a socializací ve skupině dětí. Prevence založená ve společnosti předpokládá řadu spolupracujících složek. Vedle rodiny, škol a školských zařízení jsou to orgány sociálně právní ochrany dětí, zdravotnická zařízení, místní samosprávy, poradenské instituce ve školství, duchovní sdružení, policie, kulturní střediska, zájmové organizace, podnikatelské subjekty apod. Škola usiluje o integraci primárně preventivních aktivit, které sama poskytují, se službami specializovaných zařízení. Za problémy v oblasti primární prevence u dětí a mládeže jsou považovány: • nechuť pedagogů vyvíjet aktivity, které nepřinášejí okamžitý viditelný výsledek • nedostatečné využití stávající legislativy • nedostatečná ochrana dětí před alkoholem a pasivním kouřením v rodině a na veřejnosti • vysoká společenská tolerance k legálním drogám • mobilní telefony, Internet • liberalizace drogové politiky • absence pocitu zodpovědnosti za vlastní zdraví • podceňování primární prevence • prevence pouze ve škole, po skončení vyučování nemožnost postihu, nekontrolovatelnost žáků • prevence jen ve školách, absence prevence v rodinách • neodbornost pedagogů v dané oblasti (absence právního vědomí) • nedostatečné pravomoci školních metodiků prevence 4. Cíle projektu a) dlouhodobé Základními cíli strategie primární prevence sociálně patologických jevů jsou: • výchova ke zdravému životnímu stylu • rozvoj a podpora sociálních kompetencí • funkční informační systém, funkční systém vzdělávání školních metodiků, vícezdrojové a víceleté financování projektů primární prevence. b) střednědobé • Vytváření a distribuce metodických materiálů • Zapojování rodin do života škol • Proškolení školního metodika v rámci specializačního studia školních metodiků prevence podle vyhlášky č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a kariérním růstu • Pravidelné zapojování do grantového systému prostřednictvím vlastních projektů • Finanční zabezpečení funkce školního metodika prevence (snížená přímá míra vyučovací povinnosti) • Vytvoření a podpora systému víceletého financování pro oblast primární prevence sociálně patologických jevů • Školní preventivní strategii (dříve Minimální preventivní program) zařadit do školních vzdělávacích programů Cílem působení v oblasti prevence sociálně patologických jevů je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené j eho věku • s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům • schopné dělat samostatná ( a pokud možno správná) rozhodnutí • přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi • schopné řešit, případně schopné nalézt pomoc pro řešení problémů • s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám • podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek. c) krátkodobé • Zmapování potřeb v oblasti primární prevence • Finanční podpora školních preventivní strategie Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže zahrnuje především aktivity v oblastech prevence: násilí a šikanování, záškoláctví, kriminality, delikvence, vandalismu aj. forem násilného chování, ohrožení mravnosti a ohrožování mravní výchovy mládeže, xenofóbie, rasismu, intolerance a antisemitismu, užívání návykových látek (vč. opomíjeného alkoholu a kouření), anabolik, medikamentů a dalších látek, patologického hráčství (gambling), diváckého násilí, komerčního sexuálního zneužívání dětí, syndromu týraných a zneužívaných dětí, sekt a sociálně patologických náboženských hnutí. 5. Vymezení cílové skupiny Strategie je zaměřena na všechny žáky 1.-9. ročníku základní školy, se zvláštním přihlédnutím k dětem ze sociálně slabšího a málo podnětného rodinného prostředí, dětem s nedostatečným prospěchem a s některými typy specifických vývojových poruch chování. U pedagogů je další vzdělávání zaměřeno na celý tým, se zvláštním přihlédnutím k začínajícím pedagogům a pedagogům bez odborné kvalifikace. Intenzivní vzdělávací aktivity jsou směřovány k pracovníkům, kteří zajišťují činnost školního poradenského pracoviště - výchovný poradce, metodik prevence, speciální pedagog, školní psycholog. Do systému informování jsou zapojeni všichni rodiče. Zvláštní pozornost jě věnována skupinám rodičů tříd, kde se vyskytly negativní jevy jako šikana, nebo výskyt drog. Individuální pozornost je pak věnována rodičům žáků, u kterých byl zjištěn výskyt návykových látek, konzumace alkoholu a kouření, rodičům žáků - agresorů v případech šikany. 6. Způsob realizace Základními kompetencemi prevence v rámci podpory zdraví a zdravého životního stylu jsou • zvyšování sociální kompetence - rozvíjení sociálních dovedností, které napomáhají efektivní orientaci v sociálních vztazích, odpovědnosti za chování a uvědomění si důsledků jednání • posilování komunikačních dovedností - zvyšování schopnosti řešit problémy, konflikty, adekvátní reakce na stres, neúspěch, kritiku • vytváření pozitivního sociálního klimatu - pocitu důvěry, bez nadměrného tlaku na výkon,zařazení do skupiny, práce ve skupině vrstevníků, vytvoření atmosféry pohody a klidu, bez strachu a nejistoty • formování postojů ke společensky akceptovaným hodnotám - pěstování právního vědomí, mravních a morálních hodnot, humanistické postoje apod Klíčové vyučovací oblasti jsou: • oblast přírodovědná (např. biologie člověka, fyziologie, biologické účinky drog, chemické aspekty drog atd.) • oblast zdravého životního stylu (např. výchova ke zdraví, osobní a duševní hygieně, podmínky správné výživy, volný čas apod.) • oblast společenskovědní (proces socializace jedince, užší a širší společenské prostředí, jedinec ve vzájemné interakci se sociálním prostředím apod.) • oblast rodinné a občanské výchovy (postavení rodiny ve společnosti, vedení domácnosti, správná výživa, zdravý vývoj a příprava na život, formy komunikace, zvyšování sociální kompetence dětí a mládeže, subjekty participující v oblasti prevence drog atd.) • oblast sociálně právní (právní aspekty drog, práva dítěte, význam a cíle reklamy apod.) • oblast sociální patologie (postoj společnosti ke zneužívání drog, delikventní chování, kriminalita, xenofóbie, šikanování, rasismus apod.) Preventivní témata jsou nejčastěji frekventována v následujících předmětech: Rodinná výchova Občanská nauka Přírodověda, biologie Přírodověda, vlastivěda Český jazyk Prvouka Výtvarná výchova a výtvarné soutěže Tělesná výchova Chemie Základy společenských věd 7. Znalostní kompetence žáků 1. - 3. ročník žáci dokáží pojmenovat zdravotní rizika spojená s kouřením, pitím alkoholu, užíváním drog, zneužíváním léků znají jednoduché způsoby odmítání návykových látek znají hodnotu zdraví a nevýhody špatného zdravotního stavu mají vědomosti jak udržovat zdraví a o zdravém životním stylu mají právní povědomí v oblasti sociálně patologických jevů 3. - 5. ročník žáci mají povědomí o zdraví jako základní lidské hodnotě znají činnosti, které jsou vhodné z hlediska zdraví zařadit do denního režimu, osvojují si zdravý životní styl podrobně znají zdravotní a sociální rizika návykových látek a argumenty ve prospěch zdraví znají zákony omezující kouření, požívaní alkoholu a zákony týkající se užívání a šíření drog umí komunikovat se službami poskytujícími poradenskou pomoc umí pojmenovat základní mezilidské vztahy umí rozpoznat projevy lidské nesnášenlivosti - ví na koho se obrátit v případě, že někdo ohrožuje nebo poškozuje jeho práva mají povědomost o tom, že každé jednání, které ohrožuje práva druhých ( šikana, násilí, zastrašovaní aj.), je protiprávní znají základní způsoby odmítání návykových látek ve styku s vrstevníky 6. - 9. ročník žáci znají význam harmonických mezilidských vztahů pro zdravý životní styl a zdraví respektují odlišné názory či zájmy lidí a odlišné způsoby jejich chování a myšlení, jsou tolerantní k menšinám znají a uplatňují vhodné způsoby řešení neshod se spolužáky, spory řeší nenásilným způsobem znají vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích umí spolupracovat ve skupině a přebírat zodpovědnost za společné úkoly znají významné dokumenty upravující lidská práva a sociálně právní ochranu dětí znají činnost důležitých orgánů právní ochrany občanů uvědomují si podstatu protiprávního jednání a právní odpovědnost za případné protiprávní činy umí chápat zdraví ve smyslu holistickém, ve složce fyzické, duchovní, sociální umí zhodnotit vhodné a nevhodné zdravotní návyky umí vysvětlit své konkrétní postoje a chování z pohledu zdraví ví, co je podstatou zdravého životního stylu a snaží se o jeho realizaci znají pozitivní vliv aktivního pohybu, relaxace, duševní hygieny ví, že zneužívání dítěte je trestné umí diskutovat o rizicích zneužívání drog, orientují se v trestně právní problematice návykových látek ví, kde hledat odbornou pomoc, v případě potřeby ji dovedou využít bezpečně zvládají účelné modely chování v krizových situacích (šikanování, týrání, sexuální zneužívání apod.) a správně se rozhodují v situacích vlastního nebo cizího ohrožení dokáží komunikovat se specializovanými službami ( linky důvěry, krizová centra) odmítají projevy brutality a násilí zprostředkované médii a umí o nich diskutovat 8. Metody a formy, jakými budou dílčí aktivity řešeny Program je zaměřen na: 1.-5. ročník • společné stanovení a zažití pravidel soužití mezi žáky a učiteli • zvyšování zdravého sebevědomí žáků • zkoumání a uvědomování si vlastní osobnosti • vnímání individuálních odlišností dětí mezi sebou a přijímání těchto jevů • nácvik vzájemné úcty, sebeúcty a důvěry • rozvoj schopnosti diskutovat, komunikovat, řešit problémy a konflikty ( například formou komunitního kruhu) • rozvoj schopnosti klást otázky, umění vyjádřit svůj názor, umění říci „ne" • navozování příznivého psychosociálního klimatu ve třídě • osvojování a upevňování základních návyků v rámci ZŽS - hygiena, životospráva, sdělení základních informací z oblasti prevence experimentování s alkoholem a cigaretami • základy etické a právní výchovy • zaměření pozornosti na včasné odhalování specifických poruch učení nebo i jiných postižení • všestranný rozvoj osobnosti žáka • soustředěnost na včasné diagnostikování soc- patologických problémů ve třídních kolektivech • důraz na spolupráci s rodiči • široká nabídka volnočasových aktivit • ekologická výchova • návštěvy filmových a divadelních představení, koncertů, besed apod. Účast v soutěžích výtvarných, sportovních, zdravotnických, dopravních atd. jako v předchozích letech 6. - 9. ročník Přechod na druhý stupeň základní školy přináší řadu změn a z nich vyplývajících zátěžových situací - změna třídního učitele, střídání vyučujících v jednotlivých předmětech, odchod některých spolužáků ( víceletá gymnázia, sportovní třídy apod.) a příchod nových spolužáků, zvýšené nároky na objem a strukturu učiva. Obsah programu: • vzájemné poznávání účastníků • vytváření vztahu důvěry mezi žáky a učiteli a mezi žáky navzájem • stanovení pravidel soužití třídní komunity • formování skupiny, která je pro žáky bezpečným místem, která jim pomůže vyhnout se rizikovému společensky nežádoucímu chování - šikanování, užívání alkoholu a drog, vzniku různých typů závislostí apod. • začlenění nových žáků do komunity třídy • trénink obrany před manipulací, s uměním říci „ne" • trénink odpovědnosti za vlastní rozhodnutí • zvládání náročných fyzických duševních situací • umění vyrovnat se s neúspěchem • upevňování vztahů v komunitě vrstevníků • rozvoj schopností přijímat svobodná a odpovědná rozhodnutí • nácvik efektivní komunikace na základě vlastních prožitků • nácvik řešení zátěžových situací • zvýšení schopnosti odolávat nebezpečím, krizím, stresu, zátěžovým situacím (včetně odmítání alkoholu, drog, nikotinu, nevhodných způsobů chování) • přehled životních rizik • společenské vztahy (včetně mediální hygieny, vlivu reklamy apod.,) • modelové, projektové situace poskytující návody k řešení problémů 9. Příklady zařazovaných témat I. Téma: Informace o návykových látkách a jejich účincích Cíl: Získat základní informace o návykových látkách, poznat jejich základní účinky. Základní terminologie (návykové látky; nečinit velký rozdíl mezi alkoholem a jinými drogami, včetně tabáku). Alkohol a nikotin jako vstupní drogy (nejsou pro děti neznámejšou snadno dostupné, podceňované). Komunikace je základní prostředek, jak se o drogách něco dovědět. II. Téma: Jak čelit negativnímu vlivu vrstevníků Cíl: Získat základní dovednosti, jak čelit negativnímu tlaku vrstevníků Základem jsou modelové situace, při kterých se děti učí odmítnout návrhy vrstevníků, kteří je svádí k činnostem, které by mohly mít negativní následky. Příprava na odmítnutí nabízené drogy. Formou hry žáci přemlouvají jeden druhého. Zpočátku roli přemlouvajícího hraje učitel. Volíme různé formy nátlaku. Ten, kdo přemlouvá, argumenty odmítajícího neustále vyvrací. Tak musí odmítající dítě stále hledat pádnější argumenty. Příklady modelových situací: Kamarád přemlouvá k výrobě „petardy". Kamarád přemlouvá k výletu bez vědomí rodičů. Kamarád přemlouvá k vylezení na skálu (na jiné nebezpečné místo). Kamarád přemlouvá k vypití láhve vína, kterou našel doma u rodičů. Kamarád přemlouvá k ukradení čokolády v obchodě. Kamarád přemlouvá ke schování spolužákovi tašky. Kamarád přemlouvá k zavolání do školy, že je v ní umístěná bomba. Kamarád přemlouvá k přivázání plechovky kočce na ocas. Kamarád přemlouvá k házení kamenů po projíždějících autech. Atd. (Situace se mohou přizpůsobit podmínkám ve třídě). III. Téma: Jak se vypořádat s konfliktními situacemi a stresem Cíl: Rozvíjet schopnost vypořádat se s odmítnutím, zklamáním a selháním Jedná se o rizikové faktory drogové závislosti. Problémy mohou být spouštěcím mechanismem, prvním krokem k vyzkoušení drogy. Učitel předkládá modelové konfliktní situace, žáci hledají možné způsoby řešení. Příklady konfliktních (stresujících) situací: Dostal jsem špatnou známku, nesmím se dívat na televizi. Mladší sourozenec vyvolal hádku, potrestán jsem byl já. Chtěl j sem jít ven, ale musím uklízet pokoj. Nesmím si hrát na počítači, protože musím dělat úkol. Rodiče si více všímají mého nově narozeného bratříčka. Společným hledáním vedeme děti k poznání, že problémy se dají řešit. 10. Vyhodnocení preventivní strategie Vyhodnocení celého programu bude provedeno vždy na konci školního roku. O programu však školní preventista povede průběžné záznamy, s jejichž výsledky bude pravidelně seznamovat vedení školy, ostatní pedagogické pracovníky a rodiče žáků. V červnu proběhne i vyhodnocení výše uvedených soutěží. Vzhledem k úspěšnému průběhu loňské školní akademie, kde žáci úspěšně prezentovali výsledky své práce, bude akademie koncem školního roku zopakována. Vyhodnocení se týká věcné podstaty realizace jednotlivých akcí a aktivit, dává přehled o počtech účastníků, finančních nákladech, schopnosti realizovat jednotlivé programy apod. Vyhodnocení výsledků uskutečňovaného procesu změn: - zhodnocení psychosociálního klimatu ve škole, kázně a případně i prospěchu žáků, - zhodnocení posunu v postojích a hodnotových systémech dětí, - zhodnocení výskytu sociálně patologických jevů ve škole. Proces změn bude vyhodnocován průběžně a trvale pomocí prostředků poskytujících zpětnou vazbu. Dotazníky a škály pomohou objevit slepé uličky, selhání nebo nereálné nároky programu, což lze poté napravit vypracováním upravené verze pro další období.