Současná klimatická změna se neprojevuje pouze zvýšenými
průměrnými teplotami, ale i zvýšenou frekvencí extrémních
teplotních událostí, jako jsou vlny veder. Obzvláště extrémní
teploty těchto událostí bývají u ektotermních živočichů často
letální, což má přímý vliv na jejich přežívání a populační
dynamiku. Většina studií se soustředila na vliv extrémních
teplot na konkrétní vývojové stádium. Jak se tento vliv přenáší
do pozdějších vývojových stádií u druhů s nepřímým vývojem je
nedostatečně prozkoumáno. Teoretická část této práce se zabývá
klimatickou změnou a jejím vlivem na znaky ektotermních
organismů a jejich teplotní adaptace. Praktická část se zabývá
vlivem teplotních extrémů během embryogeneze na fenotyp embryí,
larev a mláďat čolka horského (Ichthyosaura alpestris) s
použitím experimentu za laboratorních a polopřírodních
podmínek. Výsledky ukázaly, že extrémní teploty zkracují délku
embryonálního vývoje a zvětšují velikost larev po vylíhnutí,
ale nemají vliv na přežívání. V larválním stádiu bylo
pozorováno významné snížení přežívání u larev vystavených
opakovaným teplotním extrémům a zkrácení doby vývoje u skupin,
které prošly jedním teplotním extrémem během embryogeneze.
Extrémní teploty neměly přímý vliv na rychlost růstu, rychlost
klidového metabolismu a explorační aktivitu mláďat. Tyto
výsledky naznačují, že k pochopení vlivu teplotních extrémů na
populační dynamiku je zapotřebí soustředit pozornost na
nejzranitelnější stádia, vystavit je ekologicky realistickému
vlivu extrémních teplot a sledovat přenos tohoto vlivu do
pozdějších vývojových stádií. Tento přístup může významně
přispět ke zpřesnění předpovědí o dopadech klimatické změny na
populační dynamiku nejenom obojživelníků, ale i dalších
ektotermních živočichů s nepřímým vývojem.