Prameniště jsou unikátní ekosystémy vyvinuté na vývěrech podzemní vody, která svými vlastnosti silně ovlivňuje abiotické podmínky těchto azonálních stanovišť. Podmínky na prameništi zásadně ovlivňuje vyvěrající voda, zejména v závislosti na chemickém složení podloží, kterým protéká. Prameniště se tak liší zejména nasycením bázemi od silně bazických, pěnovcových až po kyselá prameniště, což vytváří strmý a hlavní ekologických gradient těchto biotopů. Neméně důležitá je i teplotní stabilita povrchu pramenišť, jelikož teplotní stabilita podzemní vody typicky vyhlazuje letní maxima, ale také zimní minima. I zde se setkáme s podstatnými rozdíly mezi jednotlivými typy pramenišť, jak ve vztahu k makroklimatu, tak zejména k typu podzemní cirkulace od hlubinné až po mělkou. Důležitou roli mají i vlivy lokální, jako je orientace svahu nebo charakter okolní vegetace s ohledem na zastínění plochy vlastního prameniště. Jelikož je na prameniště svým výskytem vázáno mnoho chladnomilných druhů s úzkou teplotní amplitudou, změny teplotního režimu vyvolané makroklimatickými změnami mohou mít značné dopady na biotu pramenišť, zejména na teplotně vyhraněné druhy. Přes tyto skutečnosti, existuje jen málo studií zabývající se vlivem rozdílného teplotního režimu na biotu pramenišť, zejména pak v případě živočichů. Cíle: 1) Na základě dostupné literatury popsat hlavní ekologické gradienty ovlivňující slatiništní společenstva. 2) Pomocí literární rešerše definovat vliv teplotního režimu na biotickou složku slatinišť; stanovit hlavní faktory, které jej ovlivňují. 3) Odběrem a zpracováním 24 vzorků měkkýšů z osmi slatiništních lokalit vyhodnotit možný vliv teplotního režimu, indikovaného rozdílnou saturací podzemní vodou. 4) Analyzovat a popsat rozdíly v počtu druhů mezi různými variantami lokalit v kombinacích odlišné vodní saturace a kolísání hladiny podzemní vody. Literatura: van Diggelen, R.,Middleton, B., Bakker, J., Grootjans, A.,Wassen, M., 2006. Fens and floodplains of the temperate zone: present status, threats, conservation and restoration. Appl. Veg. Sci. 9:157–162. https://doi.org/10.1111/j.1654 109X.2006.tb00664.x. Essl, F., Dullinger, S., Moser, D., Rabitsch, W., Kleinbauer, I., 2012. Vulnerability of mires under climate change: implications for nature conservation and climate change adaptation. Biodivers. Conserv. 21:655–669. https://doi.org/10.1007/s10531-011 0206-x. Hájek, M., Horsák, M., Hájková, P., Dítě, D., 2006. Habitat diversity of central European fens in relation to environmental gradients and an effort to standardise fen terminology in ecological studies. Perspect. Plant Ecol. Evol. Syst. 8:97–114. https://doi.org/10.1016/j.ppees.2006.08.002. Horsák, M., Polášková, V., Zhai, M., Bojková, J., Syrovátka, V., Šorfová, V., Schenková, J., Polášek, M., Peterka, T., Hájek, M., 2018. Spring-fen habitat islands in a warming climate: partitioning the effects of mesoclimate air and water temperature on aquatic and terrestrial biota. Sci. Total Environ., 634:355–365. https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2018.03.319 Nicolai, A., Ansart, A., 2017. Conservation at a slow pace: terrestrial gastropods facing fastchanging climate. Conserv. Physiol. 5:1–17. https://doi.org/10.1093/conphys/cox007. Fernández-Pascual, E., Alfaro-Jiménez, B., Hájek, M., Díaz, T., E., Pritchard, W., H., 2015. Soil thermal buffer and regeneration niche may favour calcareous fen resilience to climate change. Folia Geobotanica 50: 293 – 301. DOI: 10.1007/s12224-015-9223-y.