Formální stránka práce - platí to co obecně u všech odborných prací, tedy: 1. Práce bude obsahovat úvod, jenž zhodnotí stav odborného poznání zpracovávaného problému, formuluje pracovní hypotézu (hypotézy) a vymezí cíl, jehož má být zpracováním dosaženo. Pracovní hypotézy slouží k užšímu tematickému vymezení práce v rámci zadaného tématu na základě prvotního studia pramenů. 2. Zadané téma bude zpracováno v úměrných celcích, systematicky tak, aby se v něm prezentované poznatky neopakovaly a aby dohromady jednotlivé kapitoly tvořily funkční a vzájemně provázaný celek. 3. Dílo bude ukončeno vědeckým závěrem, ve kterém bude potvrzena, resp. vyvrácena pracovní hypotéza (hypotézy). Současně zde budou uvedeny způsoby využitelnosti poznatků, k nimž práce dospěla. 4. Hlavním úkolem při zpracování je vyhledat a zpracovat právní prameny, literaturu (včetně zahraniční) a judikaturu ke zpracovávanému tématu. Nalezení literatury je součástí autorské činnosti a literatura bude upřesněna na konzultacích. 5. Zvláštní pozornost bude věnována vytvoření poznámkového aparátu, jenž bude obsahovat citace a odkazy na zpracovávané prameny v případech, kdy bude pracovat s poznatky, jež nevyplynuly z jeho vlastní badatelské činnosti. 6. Obsah práce by měl obsahovat níže uvedené body vymezené ve věcném obsahu práce, které však netvoří závaznou osnovu – tu si vytváří diplomant sám a může jí přizpůsobovat průběžně dosahovaným poznatkům a konzultacím při vypracovávání textu. 7. Doporučují se průběžné konzultace po dohodě, lze i prostřednictvím elektronické pošty. 8. Účelem konzultací není spolupráce vedoucího na tvorbě textu práce, ale metodické vedení diplomanta. 9. Rozsah práce by neměl výrazně překročit rozsah vymezený pro tento druh kvalifikační práce. 10. Formální náležitosti práce jsou stanoveny příslušnými univerzitními, popř. fakultními předpisy. 11. Student obdrží zápočty za: odevzdání obsahu práce a seznamu literatury /seminář I./, odevzdání diplomové práce /seminář II./

Věcný obsah práce: Dnes se v odborné literatuře často hovoří o tom, že Versailleský mírový systém nevytvářel pevné základy pro mír, neboť byl založen na mocenské převaze vítězů, a vyvolával nespokojenost nejen v poražených zemích, ale i v zemích vítězných. Diplomant podrobí jednotlivé mírové smlouvy uzavřené po první světové válce podrobné analýze, přičemž těžiště bude ležet samozřejmě u smlouvy Versailleské. Dále se diplomant zaměří na vývoj ve vybraných zemích Střední Evropy ve dvacátých letech a zdůrazní důsledky, které měly mírové smlouvy pro vývoj v těchto zemích.