Bi7750 Fytopatologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2026
Rozsah
3D. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
doc. RNDr. Michaela Sedlářová, Ph.D. (přednášející), Mgr. Petr Hrouda, Ph.D. (zástupce)
Garance
Mgr. Petr Hrouda, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Petr Hrouda, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Předpoklady
Bi1090 Fylog. a diver. řas a hub || Bi1010 Fylog. a diver. rostlin ||NOW( Bi1090 Fylog. a diver. řas a hub )||NOW( Bi1010 Fylog. a diver. rostlin )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Anotace
V rámci předmětu Fytopatologie budou studentům představeny komplexní vztahy mezi hostitelskými rostlinami a původci jejich chorob (patogeny), od obecných zákonitostí přes nejznámější původce chorob rostlin po mechanismy koevoluce rostlin a jejich parazitů.
Výstupy z učení
Na konci kurzu je student schopen:
- popsat infekční proces v závislosti na podmínkách prostředí, mnohoúhelník choroby; patogenitu původců chorob vs. rezistenci rostlin; principy koevoluce; zásady integrované ochrany rostlin
- orientovat se ve fytopatologické problematice – metody studia patosystémů, institucionalizace v ČR
- identifikovat základní choroby
Klíčová témata
1. Fytopatologie - základní terminologie. Historické pozadí.
2. Choroby rostlin - klasifikace, spektrum biotických agens, diagnostika.
3. Ekologické vztahy, parazitismus, patogenita. Životní vs. infekční cyklus parazitů.
4. Infekční proces patogenů. Reakce hostitele na infekční agens - rezistence, náchylnost, tolerance.
5. Interakce hostitel-patogen na molekulární až orgánové úrovni. Mechanismy rezistence rostlin.
6. Genetické aspekty vztahu hostitel-patogen. Koevoluce. Host jumps.
7. Metody studia rostlinných patosystémů, příklady přírodních vs. kulturních. Faktory prostředí ovlivňující vztah hostitel-patogen.
8. Epidemiologie. „Boom and bust“ cykly. Patometrické metody. Předpovědní modely.
9. Základy ochrany rostlin – IDM, IPM. Biocidy a jejich vliv na dynamiku populací patogenů.
10. Příklady významných chorob v ČR.
11. Příklady významných chorob v ČR, zaměřeno na invazní houby.
12. Sbírky mikroorganismů. Instituce, databáze, aplikace zabývající se fytopatologií a rostlinolékařstvím.
Studijní zdroje a literatura
  • Kudela V. a kol.,. 1989: Obecná fytopatologie, Academia, 354 s. info
  • Agrios G.N.,. 2005: Plant pathology, Academic Press, 952 pp. info
  • Sedlářová, M., Mieslerová, B., Drábková Trojanová Z., Lebeda, A. (2021): Biotrofní houby a peronospory planě rostoucích rostlin. ČFS, Praha, 168 str. ISBN 978-80-903545-6-2 (online: https://www.vurv.cz/cspp/Sedlarova_et_al-Biotrofni_houby_2021-web.pdf)
  • Gryndler, M., Ipser, J., Němcová, L. Základy fytopatologie. Univerzita J. E. Purkyně, Přírodovědecká fakulta, Ústí nad Labem, 2013.
  • KŮDELA, Václav. Abiotikózy rostlin: poruchy, poškození a poranění. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013, 566 s. ISBN 9788020022622. info
  • KAZDA, Jan. Choroby a škůdci polních plodin, ovoce a zeleniny [Kazda, 2003]. 3. dopl. vyd. Praha: Martin Sedláček, 2003, 158 s. ISBN 80-86726-03-7. info
Přístupy, postupy a metody používané ve výuce
přednáška, diskuse
Způsob ověření výstupů z učení a požadavky na ukončení
Prezentace na určené fytopatologické téma Písemná a ústní zkouška
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: Předmět je vypisován v sudých letech (podzim 2022, ...).
Výuka probíhá blokově.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2005, podzim 2007, podzim 2009, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2016, podzim 2018, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2024.