Automatická morfologická analýza přirozeného jazyka se potýká s řadou problémů. Jednu z největších obtíží představuje v češtině tvarová homonymie. Homonymií rozumíme případy, kdy jednomu slovnímu tvaru (v korpusové lingvistice jednotce typu „word“) přiřadí automatická morfologická analýza více než jednu interpretaci, kterou je třeba následně desambiguovat – zjednoznačnit. Hlavní metody desambiguace jsou a) statistické, b) pravidlové a c) hybridní. Druhou obtíží automatické morfologické analýzy je pokrytí slovníku (ve slovníku nejsou zaznamenány všechny interpretace jednotek, které se v textech, z nichž se korpus skládá, reálně vyskytují). Práce se zaměří na jeden z problémů, jímž je rozpoznávání proprií, konkrétně příjmení, která mají tvary homonymní s tvary l-ových příčestí (Hrabal, Nezval, Musil). Na úrovni automatické morfologické analýzy jsou ve slovníku zachycena pouze některá příjmení uvedeného typu. V praktické části diplomand ověří výsledky disambiguace. Řada příjmení zmíněného typu není na rovině slovníku zachycena a příslušné tvary jsou mylně interpretovány jako tvary l-ových příčestí (Přiklopil, Kazil, Dostrašil). Pokrytí slovníku je průběžně vylepšováno (slovník se průběžně doplňuje o interpretace nalezené v korpusech). Diplomand navrhne postupy, jimiž lze z korpusů čerpat informace o chybné desambiguaci tvarů, které nemají na úrovni slovníku automatického morfologického analyzátoru patřičnou interpretaci. Postupy vyhledávání se budou opírat o gramatická pravidla. Cílem práce není nalézt co nejvíce případů nedostatečného pokrytí slovníku, ale vytvořit podklady pro formulování lingvisticky založených pravidel, která by bylo možné použít pro pravidlovou desambiguaci.