Práce se bude zabývat analýzou přístupů ke vzdělávání u žáků se sluchovým postižením. Z odborné literatury již známe rozdělení metod dle přístupu k postižení na monolingvální, bilingvální a totální komunikaci. O monolingválním přístupu víme, že dítě je vedeno k socializaci, začlenění do společnosti. Je vhodný zejména pro nedoslýchavé a cílem je naučit tyto žáky mluvit. Naopak bilingvální přístup umožňuje žákům s těžkou vadou sluchu maximální osobní i sociální rozvoj, respektuje kulturní a jazyková specifika kultury Neslyšících. Dalším přístupem je totální komunikace, jedná se o komplex všech způsobů komunikace, které zajistí osobě se sluchovým postižením bezbariérový přístup k informacím. Nebrání žádné formě komunikace. Snaží se nejen o umožnění osobám se sluchovým postižením dorozumět se se slyšícím, ale i naopak. 2. Shrnutí dosavadního stavu řešení či poznání Při aplikaci monolingválního přístupu se zaměřujeme na to, aby dítě používalo hlas, uvědomovalo si existenci zvuků kolem. Snažíme se co nejvíce zapojit zbytky sluchu. Jejím cílem je u žáka se sluchovým postižením vybudovat mluvenou řeč jak v orální, tak v písemné podobě. Jednou z důležitých složek je odezírání. Součástí monolingválního přístupu je reflexní metoda rozhovoru van Udena. Podstatou je využití přístupu matky ke svému slyšícímu, ale ještě nekomunikujícímu dítěti. Přesto žáci s těžkým sluchovým postižením dosahují vyšší úrovně v bilingválních programech. Přirozeným jazykem je znakový jazyk a mluvená řeč, označována jako jazyk většinové společnosti, je jazykem druhým. Základním předpokladem pro zavedení bilingválního přístupu ve vzdělání je uznání znakového jazyka jako plnohodnotného a rovnocenného mluveným jazykům. Snaží se o dosažení rozvoje jazyka a myšlení v nezávislosti na kvalitě mluveného projevu. Cílem bilingválního vyučování žáků s těžkým sluchovým postižením je co možná nejlepší jazykový vývoj. Další možností vzdělávání je přístup totální komunikace, který je spíše filozofií či náhledem na způsob vzdělání žáků se sluchovým postižením. Cíl práce Praktická část bude věnována monolingválnímu přístupu vzdělávání, konkrétně využití metody rozhovoru dle van Udena v praxi. Výzkum bude prováděn na základní škole pro žáky se sluchovým postižením, kde tuto metodu používají od roku 1991 a stále podle ní přizpůsobují vzdělávání žáků se sluchovým postižením. Na základě pozorování bude ilustrováno praktické využití metody ve vyučování žáků. Pracovní postup Budou zpracovány praktické způsoby využití monoligválního přístupu resp. metody rozhovoru dle van Udena. Prováděno bude pozorování výuky jednotlivých předmětů na základní škole. Organizační, materiální a finanční zabezpečení práce (časový harmonogram práce aj.) 1/12 - výběr tématu; 2/12 - výběr literatury a dalších zdrojů; 3-6/12 - prostudování literatury a dalších zdrojů, teoretická část; 7/12-10/12 vlastní výzkum, zpracování poznatků a materiálů z výzkumných metod; 11/12 - úprava, dokončení, odevzdání bakalářské práce; 6. Předpokládané využití výsledků Práce bude zpracována tak, aby se veřejnost dozvěděla více informací o praktickém využití reflexní metody rozhoru. Jak se metoda využívá v praxi a jaké jsou výsledky u vzdělání žáků se sluchovým postižením.