Ostrakismus je formou sociálního vyloučení, kdy je jedinec ostatními ignorován. V prostředí sociálních sítí může takový zážitek vyvolat již nedostatečná zpětná vazba od ostatních uživatelů, tudíž se v této situaci může ocitnout každý. V práci bych chtěla vycházet z temporal need-threat modelu ostrakismu (Williams, 2009), který ve třech fázích mapuje procesy a reakce spojené s ostrakismem. V první fázi dochází k bezprostřední emocionální reakci (smutek, vztek) a k ohrožení čtyř základních potřeb (sounáležitosti, sebehodnocení, kontroly a smysluplné existence). V druhé fázi dochází k zvládání vzniklé situace a volbě příslušné reakce. Tuto volbu mohou ovlivnit situační faktory a individuální charakterisitiky, a proto bych se ráda zaměřila také na tyto související faktory (citlivost vůči odmítnutí, self-esteem). Třetí fáze popisuje důsledky ostrakismu v případech delšího trvání. V práci se však plánuji zaměřit zejména na první dvě fáze. Z metodologického hlediska chci použít experimentální design (Ostracism Online) v kombinaci s dotazníkovým šetřením a uvažovaným výzkumným vzorkem jsou uživatelé sociálních sítí ve věku 18 až 35 let.