Ve své závěrečné práci bych se chtěla zabývat lidmi ve starší dospělosti (cca 45 – 60 let), kteří mají děti. Tuto populaci jsem vybrala na základě toho, že jejich potomci jsou většinou již starší a odstěhovávají se z domu. Chtěla bych se zde zaměřit na rozdíl pojetí smrti mezi rodiči, kteří žijí s potomkem ještě ve společné domácnosti, a rodiči, kteří žijí sami a potomek se již odstěhoval. Předpokládám, že lidé, kteří s potomky žijí, si smrt tolik nepřipouštějí, neboť jejich náplní je právě rodinný život a děti. Naopak lidé, kterým se potomci odstěhovali, ztratili svůj cíl a začínají si uvědomovat plynutí času, stárnutí nebo smrt rodičů a tím i myšlenky na smrt. Některé studie si vykládají své výsledky tím, že ženy v tomto věku myslí na smrt méně, protože se těší na to, až budou babičkami (Rusaac, Gatliff & Spottswood, 2007). Takové domněnky jsou ale pouze hypotetické a nejsou podloženy žádným reálným zjištěním. Tím bych se já ve své práci také zabývala. Téma pojetí smrti není příliš zkoumáno právě směrem, kterým bych se já chtěla ubírat. Má práce by mohla přispět k rozvinutí tohoto směru, i kdyby mé domněnky byly vyvráceny, bylo by to pro téma pojetí smrti přínosem. Také by mohla přispět k jinému nahlížení na pojetí smrti u této populace a následné zaměření se na lepší zvládání odchodu potomků z domova. Svou práci bych chtěla zkoumat na větším množství respondentů. První skupinou by byli lidé, kteří ještě s potomky žijí, a druhou skupinou osoby, kterým se již potomci odstěhovali z domu. Použila bych metodu dotazník ke zjišťování postoji ke smrti. K tomuto účelu bych nejspíše využila dotazník DAP-R (Death Attitude Profile-Revised ) autorů Wong, Reker a Gesser (1994). 1VO: Má vliv soužití rodičů a potomků na pojetí smrti rodičů starší dospělosti? 2VO: Bojí se více smrti dospělí nežijící s potomky v domácnosti na rozdíl od dospělých žijících s nimi?