Vzhledem k mnohdy často extrémně vysokým nárokům na výkon vrcholově sportujících dětí je třeba věnovat zvýšenou pozornost faktorům, jež mohou ve výsledku tento výkon významným způsobem ovlivnit, což platí i pro celou řadu psychických podmínek, jejichž význam stoupá se zvyšující se náročností soutěžních situací a jejich vlivem na psychiku vrcholově sportujícího dospívajícího jedince. Dlouhodobá tréninková příprava musí respektovat nejen přirozené biologické a vývojové možnosti dětí, ale i jejich možnosti psychické, a to zejména úroveň, na jaké je dané dítě schopné a připravené snášet tréninkovou a soutěžní zátěž a způsob, jakým se je s touto zátěží schopno vyrovnávat. Primárním cílem studie bude zmapovat psychologické aspekty únavy, vzniklé jako důsledek nadměrné zátěže v tréninkové přípravě i při závodní činnosti dospívajících jedinců, jež bude korespondovat s jejich rozdělením, tak jak je užívá řada zahraničních autorů (Winsley, & Williams, 2011; Kreher & Schwartz, 2012; Matos, Meeusen et al., 2013): A/ FO, resp. FOR – functional overreaching (krátkodobé přepětí), jež zahrnuje zvýšenou sportovní přípravu vedoucí dočasně ke snížení výkonu, kdy po odpočinku dojde ke zvýšení výkonnosti, B/ NFOR – nonfunctional overreaching (dlouhodobé přepětí), zahrnující intenzivní trénink, který vede k dlouhodobému snížení výkonnosti, ale po dostatečném odpočinku dojde ke kompletnímu zotavení (tento stav je doprovázen psychologickými a/nebo neuroendokrinologickými symptomy), C/ OT, resp. OTS – overtraining or unexplained underperformance syndrome (přetrénování, neboli syndrom nevysvětlitelného poklesu výkonnosti), který zahrnuje extrémní nefunkční přepětí s delším poklesem výkonnosti (>2 měsíce), má vážnější symptomatologii a maladaptaci fyziologickou (ovlivňující psychiku jedince i jeho neurologický, endokrinní a imunologický systém) i další stresory, které nejsou vysvětleny jiným onemocněním. Jedná se o nadměrné množství tréninku v kombinaci s nedostatečnou regenerací a řadou dalších intervenujících faktorů.