Probíhající klimatické změny se mimo jiné vyznačují zvýšeným výskytem extrémních teplotních událostí. V mírném pásu severní polokoule zahrnují tyto události nejen epizody s vysokými teplotami, ale také výskyt extrémně nízkých teplot, které vznikají v důsledku rozpadu polárního víru. Embrya obojživelníků představují vzhledem ke své omezené pohyblivosti nejcitlivější vývojové stadium těchto živočichů vůči extrémním teplotním výkyvům. Na rozdíl od vlivu extrémně vysokých teplot byla až dosud překvapivě malá pozornost věnována dopadům extrémně nízkých teplot na embryonální znaky. Cílem této práce je otestovat vliv ekologicky realistického průběhu extrémně nízkých teplot na embryonální znaky životní historie u čolka horského. Kromě experimentálního designu jsou kladeny metodické požadavky především na digitální morfometrii a statistickou analýzu dat. Dílčí cíle této práce zahrnují:1. Provedení rešerše současných znalostí o vlivu extrémně nízkých teplot na životní historii embryí obojživelníků; 2. Podíl na realizaci laboratorního experimentu; 3. Měření velikosti vajíček a vylíhlých larev; 4. Statistickou analýzu naměřených dat. Práce by měla přispět k lepšímu porozumění dopadům klimatické změny na populační dynamiku obojživelníků mírného pásma.