Současná změna klimatu se projevuje mimo jiné i zvýšenou frekvencí extrémních teplotních událostí. Extrémní teploty mohou u ektotermních živočichů zvýšit jejich tělesnou teplotu na letální úroveň, což má přímý vliv na jejich přežívání a populační dynamiku. Z ontogenetického hlediska jsou nejcitlivější na extrémní teploty nepohyblivá stádia, která se nemohou vyhnout teplotnímu stresu svým chováním. Nedávno bylo zjištěno, že embrya obojživelníků jsou překvapivě odolná vůči teplotním extrémům. I přesto, že vystavení embryí těmto teplotám nemá letální účinek, má výrazný vliv na jejich znaky životní historie. Není však známo, jaké jsou důsledky této plastické odpovědi u larválních a juvenilních stádií. Cílem této diplomové práce bude experimentálně prokázat, zda se vliv extrémních teplot během embryonálního vývoje na fenotyp obojživelníků přenáší přes dva přechody životní historie, tj. vylíhnutí a metamorfóza. To znamená, zda ovlivňuje nejenom znaky životní historie u larev, ale také energetický metabolismus a chování zmetamorfovaných mláďat s použitím modelového druhu obojživelníka, čolka horského. Výsledky by měly přispět k lepšímu porozumění dopadů klimatické změny na životní historii obojživelníků z mírného pásma.