Lidé pěstovali včely pro produkci medu již před šesti tisící lety, kdy byl med využíván nejen jako potravina, ale také pro lékařské účely. Med byl považován za významné afrodiziakum a byl vysoce ceněný pro ošetřování ran. Kromě medu byly využívány i ostatní produkty včel jako je propolis a mateří kašička. V současné době se kromě této tradiční role včely medonosné dostává do popředí i význam včel jako opylovače kulturních i volně rostoucích rostlin. Jejich význam stoupá i z důvodu ústupu ostatních divoce žijících opylovačů. Je proto nanejvýš alarmující, že i přežití včely medonosné je v poslední době významně ohrožováno kombinací negativního působení parazita Varroa destructor (jacobsoni), morem včelího plodu (Paenibacillus larvae subsp. larvae, Melissococcus pluton) i virovými chorobami. Bakalářská práce shrne publikované poznatky o složení mikrobiálních společenstev nalézaných ve všech včelích produktech (med, pyl, propolis), v úlech i na samotných včelách i uvnitř jejich tělních orgánů.