Proteiny během své existence podléhají různým konformačním změnám a interakcím, od jejich syntézy na ribozomech až po jejich řízenou degradaci. Pouze složené a rozpustné proteiny jsou funkční. Skládání a rozpustnost proteinů jsou řízeny geneticky a jejich predikce může být založena na analýze primární sekvence. Chování proteinů in vivo navíc ovlivňují konzervované buněčné mechanismy, které jsou evolučně vyvinuté k napomáhání skládání tak, aby se zabránilo tvorbě špatně složených proteinů a zajistilo se dosažení rozpustných a funkčních struktur. Předpověď rozpustnosti a agregace proteinů mají velký vliv v oblasti molekulární biotechnologie, proteinového inženýrství a lékařského výzkumu.