Současná středoevropská zemědělská krajina zažívá krizi biodiverzity v důsledku krajinných změn v posledních 70 letech a současným globálním změnám. K nejohroženejším biotopům patří rašeliniště a rašelinné louky, kde úbytek biodiverzity souvisí i se zánikem jejich významných globálních ekosystémových funkcí, jako je zadržování vody a uhlíku. Současné snahy o obnovu rašelinišť v jižní části Českomoravské vrchoviny mohou, kromě ekologického významu, být i vhodným modelem pro environmentální vzdělávání, zvláště v případě, že obnova bude úspěšná a její efekt viditelný. Lokalita V Lisovech by se mohla stát modelovou lokalitou jak pro jiné obnovné projekty, tak pro prezentaci jejích výsledků veřejnosti a středoškolským studentům. Pro tuto prezentaci je potřeba vytvořit srozumitelný informační základ, aby bylo jasné, v čem spočívají hodnoty, které obnovujeme, co přesně obnovujeme, proč a jak. Bakalářská práce proto přinese nejen základní data pro monitoring diverzity na obnovených plochách (výchozí stav vegetace před obnovným zásahem), ale i detailní rešerši historických botanických dat a změn na lokalitě. Obnova rašeliništních ekosystémů bude probíhat stržením degradované vegetace a mineralizovaného půdního profilu na úroveň podzemní vody. Monitoring bude porovnávat úspěšnost regenerace spontánní obnovou a s použitím mechového mulče z cenných částí rašeliništní vegetace. Zároveň zde bude zohledněn efekt vzdálenosti od zachovalé rašeliništní vegetace. Pro bakalářskou práci student pořídí, za pomoci konzultantky, 14 vegetačních zápisů na dvou místech plánované obnovy; dvě z toho budou sloužit do budoucna jako kontroly. Jednoduše popíše současný stav vegetace v kontextu historických záznamů, které shromáždí během rešeršní části. Jednoduchými metodami srovná druhovou diverzitu dvou obnovovaných částí, dle uvážení použije ekologické indikační hodnoty pro kvantifikaci případných rozdílů v kvalitě prostředí. V rešeršní části pojedná obecně vývoj krajiny v širší oblasti, s důrazem na změny v posledních sto letech a příčiny zániku diverzity rašelinišť v oblasti. Excerpuje historické floristické a vegetační záznamy s ohledem na rašeliništní specialisty a srovná se současným stavem. Vytvoří hypotézu, jak se budou výzkumné plochy po zásahu dál vyvíjet a do jaké míry a jak rychle může dojít k obnově původní diverzity a původních biotopů. Tato hypotéza pak může být základem navazující magisterské práce.