Práce by měla přinést odpověď v zásadě na dvě otázky (konkrétní vymezení je nicméně úkolem autora): 1) jak je v současné době obchodní vedení v různých kontextech vymezeno v judikatuře, a 2) jak by chápáno být de lege lata mělo. V první rovině bude úkolem autora provést úplný souhrn závěrů tuzemské judikatury (měla by být provedena opravdu vyčerpávající rešerše, včetně nejaktuálnějších rozhodnutí), kde by měl prokázat schopnost setřídění nalezených judikátů, generalizace v nich uvedených závěrů, jejich systemizace (jak jen to bude možné) a vyvození nějakého strukturovaného shrnutí, co tedy podle judikatury obchodní vedení je a co již není (včetně uvedení konkrétních příkladů – rozsáhleji možno formou tabulky či přehledu v příloze práce). To přitom ve vhodném členění podle kontextu, ve kterém je obchodní vedení dotčeno (tyto kategorie bude určitě třeba vymezit – jiný význam může mít obchodní vedení v souvislosti s působností orgánů, jiný v souvislosti s řešením „souběhů funkcí“). Následně, v druhé rovině zkoumání by se měl autor od tuzemské judikatury zcela oprostit a položit si otázku, co obchodní vedení je podle zákona; opět se zohledněním příslušného teleologického pozadí norem, ve kterých se tento pojem vyskytuje (jde o jednotný pojem, anebo o několik dílčích pojmů vyjádřených na různých místech zákona stejnými slovy?) K řešení by měl použít dostatečné množství literatury, která se tématu hlouběji věnovala, včetně zahraniční. Měl by nahlédnout i do historie pojmu obchodní vedení, aby lépe osvětlil jeho obsah (v různých kontextech). Výsledkem by mělo být pokud možno jednoznačné vyargumentované stanovisko, co obchodní vedení je a co do něj v kterém kontextu spadá a co ne (s uvedením příkladů). Obě roviny by následně měly být konfrontovány. Zda bude pro práci vhodná zároveň i z toho vycházející struktura rozlišující dva větší celky, anebo budou jednotlivé okruhy spadající do obchodního vedení řešeny průřezově, je na kvalifikované volbě autora. Stejně tak je možno změnit pořadí úvah – nejprve se zaměřit na pojem v teoretické rovině, a až následně vyvozené závěry konfrontovat s judikaturou. Odůvodněný návrh struktury autor včas předloží ke konzultaci.

Autor se nebude v textu zabývat elementárními pojmoslovnými otázkami, pokud to nebude nevyhnutelně nezbytné. Naopak, bude se snažit efektivně využít omezený rozsah práce k důkladnému rozboru nejpodstatnějších aspektů předmětné problematiky, které pro tyto účely identifikuje (a jejich případný omezující výběr zdůvodní), a to vzhledem k vymezenému předmětu a cíli práce. Předmět a cíl práce musí být v úvodu jasně stanoven a v závěru by na něj měl autor reagovat. I samotný obsah práce, jednotlivé kapitoly a subkapitoly musí k naplnění cíle práce směřovat a jejich zařazení do textu musí být z tohoto pohledu obhajitelné. Rozvržení práce a řazení kapitol by pak mělo sledovat určitou logickou strukturu, kterou autor v úvodu práce též jasně vymezí a zdůvodní.

Vybavení potřebnými praktickými informacemi i obstarání literatury jsou součástí diplomového úkolu. Při zpracování diplomové práce je nutno dodržet harmonogram stanovený vedoucím práce, v opačném případě nebude udělen zápočet z Diplomového semináře. Rozsah práce je stanoven v rozmezí 81 tis. – 100 tis. znaků (včetně mezer a poznámek) vlastního odborného textu (od úvodu po závěr včetně).