Multiformní glioblastom (GBM) je nejčastějším primárním nádorem mozku s infaustní prognózou a mediánem přežití přibližně 12 až 15 měsíců od stanovení diagnózy. Biologická agresivita onemocnění a délka přežívání jednotlivých pacientů se však mezi jednotlivými případy mnohdy značně liší. Důvodem je vysoká heterogenita GBM jak na buněčné, tak molekulární úrovni. Bližší pochopení intracelulární signalizace a vzájemných vztahů mezi molekulami ovlivňujícími klíčové biologické vlastnosti GBM buněk by tak mohlo vést k objevení nejen nových terapeutických přístupů, ale i prognostických a prediktivních biomarkerů odpovědi na léčbu pacientů s tímto onemocněním. Moderními vysokokapacitními analytickými přístupy byla u GBM zjištěna mimo jiné deregulace exprese některých piwi-interagujících RNA (PIWI-interacting RNA, piRNA), krátkých jednořetězcových RNA o délce 24-32 nukleotidů, které jsou známé svojí nezastupitelnou funkcí v udržování genomové stability skrze tlumení aktivity transponovatelných elementů mechanismem vzájemné interference piRNA a cílové molekuly. PiRNA jsou doposud nejvíce prostudovány ve vztahu k biologii zárodečných buněk, avšak nedávné studie prokázaly, že tyto molekuly hrají rovněž významnou roli v kancerogenezi mnoha nádorových onemocnění, včetně GBM. Cílem diplomové práce bude in vitro funkční charakterizace vybraných piRNA, které jsou asociovány s biologickým chováním GBM, a zhodnocení jejich potenciálního využití jako terapeutických cílů.