Naše diplomová práce se zaměřuje na problematiku učení se německému jazyku u žáků druhého stupně ZŠ. Soustředíme se především na individuální zvláštnosti žáků při učení se cizímu jazyku na jedné ZŠ v Třebíči. Nejdříve se zaměříme na pojem učení.O učení už toho bylo napsáo mnoho, přesto se však jedná o téma stále často diskutované, tedy velmi aktuální. Žák bývá často upozorňován na povinnost učit se, bývá mu předepisován obsah a rozsah učební látky, ale sám postup bývá většinou necháván na něm. Vědí ale žáci druhého stupně ZŠ jak se mají učit? S touto problematikou je úzce spjat termín autoregulované učení. Škola nemůže zprostředkovat žákům veškeré znalosti či dovednosti, které budou žáci během života potřebovat. Z tohoto důvodu je pro žáky nezbytné naučit se samostatně učit. Při autoregulaci učení zaujímají významnou roli styly učení, strategie učení, vůle, motivace a sebepojetí. Právě znalost strategií učení umožňuje žákovi přecházet od učení řízeného k požadovanému učení autoregulovanému. Strategie učení významně ovlivňují dosažené výsledky vzdělávání. Strategie učení cizímu jazyku byly klasifikovány již mnohými zahraničními autory. My budeme vycházet z klasifikací Oxfordové (1990) a Cohena s Weaverovou (stejně tak jako docentka Vlčková). Dále nás bude zajímat vztah mezi strategiemi učení a motivací. Dalším stěžejním pojmem pro naši diplomovou práci je pojem styl učení. Jedná se o konzistentní způsob, kterým člověk přijímá, zpracovává a využívá informace. Dle smyslových preferencí se styly učení dělí na styl vizuální, auditivní, kinestetický. Identifikace učebního stylu může žákům pomoci při volbě vyučovacích a učebních postupů. Na rozdíl od učebních strategií jsou učební styly neměnné. V naší diplomové práci se pokusíme zjistit, jaké postupy uplatňují při učení se cizímu jazyku žáci druhého stupně jedné ze ZŠ v Třebíči. Zaměříme se tedy na to, jak se žáci učí cizímu jazyku, jaké styly a strategie učení používají, zdali jsou jejich metody efektivní, jakou mají motivaci a jaký mají cíl. Pro sběr dat uplatníme kvantitativní i kvalitativní přístup. Nejprve žákům předložíme dotazník, poté s vybranými jedinci povedeme rozhovor. Předpokládáme, že většina žáků neví, jaké mají možnosti učení se cizímu jazyku. V rámci naší studie strategií učení žáků a jejich efektivity bude použit didaktický test, zaměřený na jazykové dovednosti. Tímto tématem se již zabývala docentka Kateřina Vlčková, která svůj výzkum zaměřila na používání strategií a jejich efektivity u studentů na gymnáziích.