Zásady pro vypracování práce:
1. Práce bude obsahovat úvod, jenž zhodnotí stav odborného poznání zpracovávaného problému v podmínkách české právní vědy, formuluje pracovní hypotézu (hypotézy), nebo alternativně výzkumnou otázku a vymezí cíl, jehož má být zpracováním dosaženo. Pracovní hypotézy, či alternativně výzkumná otázka slouží k užšímu tematickému vymezení práce v rámci zadaného tématu na základě prvotního studia pramenů.
2. Zadané téma bude zpracováno v úměrných celcích, systematicky tak, aby se v něm prezentované poznatky neopakovaly a aby dohromady jednotlivé kapitoly tvořily funkční a vzájemně provázaný celek
3. Dílo bude ukončeno závěrem, ve kterém bude potvrzena, resp. vyvrácena pracovní hypotéza (hypotézy), či poskytnuta odpověď na výzkumnou otázku. Současně zde budou uvedeny způsoby využitelnosti poznatků, k nimž práce dospěla.
4. Hlavním úkolem při zpracování je vyhledat a zpracovat právní prameny, literaturu (zejména zahraniční) a judikaturu ke zpracovávanému tématu. Nalezení literatury je součástí autorské činnosti
5. Zvláštní pozornost bude věnována vytvoření poznámkového aparátu, jenž bude obsahovat citace a odkazy na zpracovávané prameny v případech, kdy bude pracovat s poznatky, jež nevyplynuly z jeho vlastní badatelské činnosti
6. Rozsah práce by neměl výrazně překročit rozsah vymezený pro tento druh kvalifikační práce, tj. optimální rozsah činí 55 - 75 normostran.

Osobní konzultace jsou nezbytné, forma komunikace pouze prostřednictvím e-mailu není dostačující. Za osobní formu konzultací se považují také konzultace prostřednictvím MS Teams. Práce by měla být prezentována ke konzultaci dvakrát - nejprve rozpracovaný text, následně nejpozději měsíc před odevzdáním celá práce. 


Stručný obsah práce, resp. podstatné otázky, kterým by měla být věnována pozornost: 
Cílem této diplomové práce bude zmapovat vývoj zásady přednosti v judikatuře Soudního dvora od rozhodnutí Costa vs. Enel doposud. Důraz přitom bude na aktuální vývoj v této oblasti, a to zejména pokud jde o testování limitů ze strany národních ústavních soudu ve vztahu k národní identitě a dále v oblasti procesních norem členských států (judikatura a legislativa Rumunska).  Práce teoreticky proto v úvodu nastíní zásadu přednosti a její vliv na vztah unijního, vnitrostátního a mezinárodního práva. Obsahem práce bude srovnání přístupu Soudního dvora k zásadě přednosti v jeho klasické judikatuře a judikatuře nové a reflexe této judikatury soudy členských států. Součástí práce může být též reflexe české úpravy, a to včetně úvah de lege ferenda ve vztahu k českému ústavnímu právu.