1. Vymezení řešené problematiky a základních pojmů (dle tématu práce): Jedinci s lehkým mentálním postižením většinou dosáhnou schopnosti účelně používat řeč v každodenním životě, konverzovat a podstoupit klinický rozhovor, i když dochází k opožděnému osvojení mluvy. Většina jedinců je schopna úplné nezávislosti v sebeobsluze (jídlo, hygienické návyky, oblékání) a praktických domácích dovednostech, ačkoliv je vývoj oproti normě mnohem pomalejší (Černá a kol., 2015). Percepčně-kognitivní funkce v sobě zahrnují myšlení, vnímání, paměť, pozornost, logické uvažování, analýzu a syntézu, úroveň abstrakce, nabyté vědomostí, někteří autoři sem řadí také sluchové a zrakové vnímání atd. Osoby s mentálním postižením jsou v této oblasti určitým způsobem oslabeny (Bazalová, 2014). 2. Shrnutí dosavadního stavu řešení nebo poznání (stručná rešerše, východisko pro cíl práce, formulace výzkumných problémů apod.) Anwer a kolektiv (2015) se ve své akademické práci zaměřili na srovnání vizuálně percepční schopnosti u dětí s lehkým mentálním postižením s a bez přidružené poruchy pozornosti (dále jen ADHD). Celkem bylo zkoumáno 47 dětí, z toho 30 dětí s lehkým mentálním postižením a ADHD a 17 dětí s lehkým mentálním postižením bez ADHD ve věkové kategorii 6-10 let. Hlavním cílem studie bylo prozkoumat míru schopnosti zrakové percepce u dětí s lehkým mentálním postižením s ADHD a bez ADHD. Výsledky studie ukázaly, že schopnost zrakové percepce je u dětí s lehkým mentálním postižením a ADHD méně rozvinuta než u druhé skupiny dětí. Mnohé výzkumy ukazují, že zraková percepce hraje důležitou roli ve školním výkonu dítěte. 3. Cíl práce: Hlavním cílem práce je zjistit úroveň rozvoje zrakové a sluchové percepce u žáků s lehkým mentálním na základní škole hlavního vzdělávacího proudu. 4. Pracovní postup (přístup k řešení, metody, techniky, nástroje apod.): Teoretická část bakalářské práce bude zpracována monografickou procedurou s využitím techniky analýzy české i zahraniční odborné literatury. V empirické části bude použita metoda kvalitativního výzkumu, technika polostrukturovaného rozhovoru s pedagogy. 5. Organizační, materiální a finanční zabezpečení práce (časový harmonogram práce aj.): Všechny informace budu čerpat výhradně z odborných publikací týkající se lehkého mentálního postižení a percepčně-motorických funkcí. Pravidelně budu docházet na konzultace a všechny podrobnosti budu řešit s vedoucím mé bakalářské práce. 6. Předpokládané využití výsledků (způsoby prezentace, publikace apod.): Rozvoj zrakové a sluchové percepce je nezbytný pro celkový vývoj jedince s lehkým mentálním postižením. Proto bych byla ráda, kdyby má práce a výsledky výzkumu vedly k větší informovanosti o důležitosti rozvoje těchto dvou percepcí a o problematice lehkého mentálního postižení obecně.